ČESKY   ENGLISH   DEUTSCH

Seminář Holocaust a my. Proč je důležité uchovat vzpomínky Židů a Romů pro další generace, Brémy, 23. až 25. ledna 2021

9.11.2020

Institut Terezínské iniciativy a Centropa připravili třídenní mezinárodní seminář pro pedagogy z České republiky, Slovenska a Německa s názvem Holocaust a my. Proč je důležité uchovat vzpomínky Židů a Romů pro další generace.

Seminář se koná u příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holocaustu v termínu 23. až 25. ledna 2021 v Brémách v Německu.

 

Přihlášku vyplňte do 30. 11. 2020 na http://bit.ly/bremen2021_CZ.

 

V případě nepříznivé epidemiologické situace se seminář uskuteční ve stejném termínu v online podobě.

>> Celý článek

Uzavření kanceláře a knihovny Institutu Terezínské iniciativy

15.10.2020

Z důvodu zhoršené epidemiologické situace a s ohledem na platná vládní nařízení je Knihovna Institutu Terezínské iniciativy a také naše kancelář až do odvolání uzavřena. Kdybyste něco potřebovali, kontaktujte nás prostřednictvím e-mailů, buď přímo na osobní adresy nebo přes institute@terezinstudies.cz. Děkujeme za pochopení a přejeme všem pevné zdraví. Opatrujte se.

>> Celý článek

Spolkový kříž za zásluhy pro přeživšího holocaustu Tomana Broda

6.10.2020

Na Německém velvyslanectví v Praze byl dne 5. října předán Záslužný kříž se stuhou Záslužného řádu Spolkové republiky Německo historikovi a přeživšímu holocaustu Tomanu Brodovi. Vysoké vyznamenání mu propůjčil spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier za zásluhy o česko-německé usmíření.

 

Je nám ctí, že můžeme pana Tomana Broda zvát na besedy v rámci našich seminářů jak pro pedagogy, tak pro žáky. Děkujeme Německému velvyslanectví v Praze za pozvání při této příležitosti.

>> Celý článek

Časopis Terezínská iniciativa č. 101 - září 2020

6.10.2020

Zářijové číslo časopisu Terezínská iniciativa přináší přání významných představitelů židovských organizací Terezínské iniciativě a časopisu do dalších 30 let, vzpomínku na tragický osud terezínského rodinného tábora v Osvětimi, připomíná pořad ICEJ Kulturou proti antisemitismu letos v televizi NOE a na internetu, jarní akci Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-Šoa ve virtuální podobě a názor zástupců volného seskupení Dikhas ke čtení jmen romských obětí, vzpomínku na Karla Ančerla, Gisi Fleischmannovou a další.

>> Celý článek

Vyjádření ke Stanovisku volného seskupení Dikhas k formě uctění památky obětí romského holocaustu

2.10.2020

Reakce Terezy Štěpkové na text Stanoviska volného seskupení Dikhas k formě uctění památky obětí romského holocaustu, zaslaného panem Františkem Lackem do redakce Obecních novin, Terezínské iniciativy a který je publikovaný na internetových stránkách časopisu Přítomnost.

 

Pod textem vyjádření najdete ohlasy a reakce, které jsme od Vás obdrželi emailem nebo skrze Facebook. Všem velice děkujeme!

>> Celý článek

Od dokumentů k příběhům. Kurz kompetencí pro demokratickou kulturu

24.9.2020

Co je demokracie pro Vás? Jaký obraz demokracie byste namalovali Vy?

 

 

  • Myslíte si, že demokracii „umíme“? Nebo bychom se měli demokracii učit, kriticky jí zkoumat a porozumět jí? A když, jak bychom se jí měli učit a nebo ji dokonce trénovat?
  • Zajímá Vás, jak využít dějiny k tomu, abychom se učili moderní demokracii?
  • Můžeme se o demokracii něco naučit z historie holocaustu?
  • Chcete se naučit hledat příběhy ukryté v autentických dokumentech?


Hledáte cestu, jak o demokracii mluvit se žáky i rodiči, probírat kontroverzní témata a nepoškodit si přitom vzájemné vztahy?


Kurz proběhne od 13. října 2020 do února 2021 kombinovanou formou online výuky s možností účasti na offlinových setkáních kurzu.

Napište si o více informací lektorce Daně Gabaľové na dana.gabalova@terezinstudies.cz nebo se rovnou přihlaste: https://bit.ly/kompetenceITI.

>> Celý článek

Výchova k respektu a toleranci. Anne Franková: Nechte mě být, jaká jsem; 16. až 18. října 2020, Praha

7.8.2020

Začátkem dubna se měl konat náš tradiční a velmi oblíbený víkendový seminář vedený Petrem Sokolem a Romanem Anýžem. Seminář jsme museli v souvislosti s epidemií koronaviru přesunout na podzimní termín. Proběhne tedy o víkendu 16. až 18. října v pražském hotelu Villa a uvolnily se nám několik míst.

 


Nejen, že si osvojíte nové metody pro svou výuku, ale jako absolventi našich kurzů získáte možnost zúčastnit se spolu s námi řady zajímavých akcí v České republice i v zahraničí.

>> Celý článek

archiv aktualit

Česko-německé setkání mládeže v Liberci

24. a 25. dubna 2015

Severočeské muzeum v Liberci

 

Nadnárodní místa paměti nacistické nucené práce ve střední Evropě


V dubnu 2015 se téma nucené práce vrátilo do Severočeského muzea v Liberci podruhé, když se zde konalo první česko-německé setkání mládeže pro 48 účastníků - 19 z Německa a 29 z České republiky. Sešli se zde mladí lidé, středoškoláci, a jejich pedagogický doprovod z České republiky a Německa a během dvou dnů se intenzivně věnovali problematice připomínání nucené práce, absolvovali obdobnou exkurzi jako někteří účastníci únorové konference a setkali se i s pamětníkem. Setkání umožnilo účastníkům nahlédnout na problematiku nacistické nucené práce z mnoha perspektiv a zamyslet se nad formami připomínání.

 

mladez liberec_duben 2015_small_01


Program dvoudenního setkání byl nabitý – první den byl účastníkům představen program a fenomén nucené práce jako takový. Téma nucené práce představil Dr. Alfons Adam, historik Insititutu Terezínské iniciativy. Ještě před obědem se všichni účastníci formou skupinové aktivity pokusili definovat pojem bezpráví. Po obědě vyrazili všichni společně na exkurzi, které je zavedla na místa spojená s nacistickou nucenou prací a nalézající se v regionu česko-německo-polského pomezí. Z České republiky to byl Rychnov u Jablonce a Chrastava, na polské straně se zastavili Parajowě a na německé na místě Seiferts Höhe.
Na každém z míst byla účastníkům představena jeho historie a podívali se na dochované památky na tuto dobu a seznámili se i se vzpomínkami některého z pamětníků. Pro lepší orientaci v problematice byly studentům rozdány pracovní listy s charakteristikou místa a z ukázkami ze vzpomínek. Průvodcem na exkurzi byl Ivan Raus ze Severočeského muzea v Liberci a exkurze byla tlumočena. Během exkurze se k účastníku připojil jako průvodce i Armin Pietsch z Hillerche Villa Zittau. Místa byla vybrána tak, aby každé reprezentovala jiný charakter formy nucené práce. Účastníky doprovázel novinář David Hamr ze severočeské pobočky Českého rozhlasu, který o akci točil reportáž, která byla odvysílaná v českoněmeckém pořadu Sousedé.
Exkurze nejprve směřovala do Rychnova u Jablonce, kde účastníci navštívili pozůstatky systému táborů nucené práce podniku Getewent. V minulosti se zde nacházelo hned několik míst nucené práce. Část tábora spadala pod Luftwaffe, v části byly ubytováni totálně nasazení, především ženy z Ruska a Ukrajiny, v roce 1944 zde vyrostl ještě tábor AL Reichenau, který spadal pod koncentrační tábor Gross-Rosen. Vězni tábora byli fakticky rozděleni na dvě skupiny. Část pracovala v továrně při výrobě elektrotechniky a druhá část patřila do tzv. „Baukolonne“. Baukolonne se dále dělila na dvě skupiny - jedna pracovala na stavbě tratí a protitankových zákopů a druhá razila podzemní dílo Getewentu – protiletecký kryt spojený se zkušebnou výrobků.

 

mladez liberec_duben 2015_small_04


Poté následovala návštěva Chrastavy, kde se realizace pracovního tábora začala uskutečňovat v roce 1942. Z tábora pro 2 000 lidí vyrostl areál zvaný Barackenstadt, tedy barákové město, a realizace se dočkala také střelnice. Se stavbou tábora se začalo v roce 1942. Nesl název „Barackenstadt Spree-Werk“. V táboře mohlo být fakticky umístěno až 2 000 pracovníků z východu, totálně nasazených či zajatců; jedná o vůbec největší dochované táborové zařízení na Liberecku i Jablonecku. Kolik bylo do tábora umístěno osob, se neví. Vedle toho byly v Chrastavě ještě dva pobočné ženské koncentrační tábory FAL Kratzau I v Bílém Kostele v továrně firmy Jäger určený pro firmu Spreewerk a FAL Kratzau II pro firmu Tannwalder Textilwerke. FAL Kratzau II byl umístěn do barákového tábora nedaleko nádraží v ulici Na Hůrce.
Další zastávka exkurze byla již na polské straně regionu a bylo jím místo Parajow, kde byl nejprve tábor pro válečné zajatce a v průběhu války zde vznikla pobočka závodu Zittwerke. Plán využít toto místo vznikl v roce 1943 a v roce 1944 sem byla přemístěna výroba z Magdeburku a Dessau. Pracovní tábory pro polské, nizozemské a ruské nuceně nasazené byly schopné pojmout až 3500 osob. Od října 1944 sem přicházeli vězni z Gross-Rosenu i Osvětimi. V únoru 1945 začala částečná evakuace pracovního tábora, místo bylo osvobozeno 9. května 1945 Rudou armádou.
Poslední zastávkou exkurze bylo místo Seiferts Höhe v Německu. Zde byl tábor pro ubytování zahraničních nuceně nasazených dělníků zřízen již v roce 1941. Ze začátku zde byli italští civilní dělníci. Po napadení Sovětského svazu Německem v roce 1941  byl ubytovací tábor v Hirschfelde rozšířen na cca 20 budov pro 800 mužů. Většina z nich byli tzv. „Ostarbeiter“ (dělníci z výchovu) ze Sovětského svazu. Hlavním důvodem pro potřebu dalších pracovních sil bylo rozšíření hirschfeldské tepelné elektrárny. Mezi lety 2008 a 2012 se sedm škol ze Žitavy podílelo na znovuodhalení pozemku bývalého tábora. Žáci pod historickým vedením navštěvovali archivy, ptali se pamětníků, natočili dokumentární film a pracovali na odkrytí stop historie tábora.

Druhý den dopoledne byl věnován setkání s pamětníkem, s panem Miroslavem Čermákem. Účastníci byli nejprve seznámeni se způsobem ptaní se pamětníka a formou krátkého životopisného medailonku i s životním osudem Miroslava Čermáka. V září 1944 byl Miloslav Čermák totálně nasazený do podniku BMW v Jihlavě ve Starých Horách, kam denně dojížděl. V březnu 1945 pracoval na rozšiřování nádraží v Lukách a pak byl poslán pracovat na zákopech v Brně, odkud po náletech v polovině dubna 1945 uprchl a schovával se doma a v okolních lesích. Své vzpomínky na toto období popsal v knize "Válečná léta louckého kluka", vydané v roce 2000.
Po diskuzi s pamětníkem a po obědě byla na programu panelová diskuze s odborníky na nucenou práci: pozvání přijali Ing. arch. Filip Landa, PhDr. Ing. arch. Lenka Burgerová, Ph.D. a Kathrin Krahl (Heinrich-Böll-Stiftung). Celý program byl završen tvůrčím ateliérem Jak připomenout zapomenuté?, kde se mladí lidé zamysleli nad způsoby připomínání a ve skupinách navrhli, jak by se to mohlo dělat. Po prezentaci svých výtvorů účastníci shrnuli své poznatky z obou dnů v závěrečné reflexi.

mladez liberec_duben 2015_small_06

 

Další fotografie ve fotogalerii


Ohlasy účastníků:

  • Seminář přinesl zajímavé aktivity „stmelovací“ i vzdělávací.
  • Nejzajímavějším blokem byla diskuse s panem Čermákem, kde bylo vše pojato z pohledu člověka, který to prožil, poté mě bavila také exkurze na konkrétní místa, kde se člověku vše ještě více zrealizovalo a zhmotnělo. Nic úplně nezáživného si nevybavuji.
  • Přístup lektorů byl výjimečně pozitivní.
  • Příjemně, celý pořadatelský kolektiv i účastníci byli velice ochotní a hodní. Všichni se snažili se co nejvíce porozumět a domluvit se.
  • Více bych využil spolupráce mezi cizojazyčnými studenty a pozval i jiné národy.
  • Stravování i konferenční prostory bylo skvělé. Nejprve jsem se ubytování lekla – pokoj s cizincem, ale nakonec to bylo fajn.

 

Školy, jejichž zástupci se setkání zúčastnili:

Gymnázium Thomase Manna, Praha

Biskupské gymnázium, Základní škola a Mateřská škola Bohosudov

Vyšší odborná škola sklářská a Střední škola Nový Bor


Odkazy:
Ivan Raus: Zapomenutá místa nacistické nucené práce ve střední Evropě, i-noviny.cz, 24.4.2015

Fotogalerie, Severočeské muzeum v Liberci

 

Akce byla realizována v rámci projektu podpořeného z programu Evropa pro občany a ve spolupráci se Severočeským muzeem v Liberci.

eu_flag_europe_for_citizens_cs logo_sm Liberec