ČESKY   ENGLISH   DEUTSCH

Hledání konstruktivního dialogu v polarizované společnosti, Praha 5. - 8. 6. 2022

11.5.2022

Ve společnosti jsou témata, která nás rozdělují, ve kterých převažují emoce nad argumenty, o kterých raději mlčíme, než abychom o nich mluvili. Jak diskutovat o citlivých a polarizujících tématech v bezpečné a otevřené atmosféře? Jak zabránit polarizaci v naší skupině?

Mezinárodní konference "Hledání konstruktivního dialogu v polarizované společnosti" se bude konat v Praze 5. - 8. června 2022.

>> Celý článek

Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-Šoa 2022

7.4.2022

V letošním roce bude čtení jmen obětí holocaustu probíhat 28. dubna ve 24 městech celé České republiky. Ve všech městech začínáme ve 14:00. Akce se koná pod záštitou velvyslanectví Státu Izrael v České republice a za finanční podpory Nadačního fondu obětem holocaustu.

>> Celý článek

Prohlášení Institutu Terezínské iniciativy k válce na Ukrajině

9.3.2022

Institut Terezínské iniciativy je paměťovou institucí, která byla založena především proto, aby připomínala tragédii holocaustu a druhé světové války dalším generacím. Mementem těch, kteří přežili nacistické řádění a útrapy koncentračních a vyhlazovacích táborů, vždy bylo a je varování lidstvu  - NIKDY VÍC.


Bohužel musíme konstatovat, že se lidstvo z historie nepoučilo. Geopolitické ambice, zahalené do nacionalistických frází a pochybných argumentů, nemohou nikdy ospravedlnit akt agrese a válečných operací, při kterých umírají nevinní lidé.


Tak, jako byl počátkem genocidy českých a posléze evropských Židů ostudný mnichovský diktát, lze kořeny současné situace vidět v okupaci Krymu před osmi lety. Jakkoli jsou historické paralely vždy nepřesné, nelze nevidět podobnost dnešních válečných operací Ruské federace ve strategii nacistického Německa. Všichni víme, co následovalo.


Světové společenství by mělo – i přes složitost politických a ekonomických vazeb – za každou cenu zabránit dalšímu globálnímu konfliktu, který nyní hrozí a co nejdříve se zasadit za ukončení bojů na Ukrajině.


Nechceme, aby naši rodiče a prarodiče před osmi desetiletími umírali zbytečně. Jejich oběť by měla být nejen morálním mementem, ale i praktickým návodem, jak se má svět chovat. Ještě je čas.
Tomáš Kraus, ředitel

>> Celý článek

Nechte mě být, jaká jsem. Životní příběh Anne Frank na gymnáziu v Nymburce

16.2.2022

Do 9. března je výstava Nechte mě být, jaká jsem. Životní příběh Anne Frank k vidění na Gymnáziu Bohumila Hrabala v Nymburce. Rolí průvodců se ujali studenti a studentky z Klubu moderní historie.

>> Celý článek

Časopis Terezínská iniciativa č. 108 - leden 2022

3.2.2022

Lednové číslo se na prvních stránkách vrací k 80. výročí zahájení transportů a vzniku ghetta Terezín reportáží z pochodu živých z Bohušovic do Terezína, k loňskému hudebnímu festivalu Věčná naděje, k projektu Musica non grata, k minulému roku v Památníku Terezín a v Židovském muzeu v Praze a k výstavě Institutu TI na Kampě. Na terezínské dětství vzpomíná Eva Erbenová, vydání přináší recenzi knihy Moje máma z Terezína a vzpomínku na plukovníka Jana Horala.

>> Celý článek

Nová webová aplikace přibližuje, jak byli za války Židé omezováni na území Prahy

26.1.2022

Kde za druhé světové války bydleli židovští obyvatelé Prahy před tím, než byli deportováni? Která místa nesměli za okupace navštěvovat? Na jakých místech byli zadrženi za porušení protižidovských zákazů a nařízení? Odpovědi poskytuje aplikace MemoGIS Praha, zprovozněná u příležitosti dnešního Mezinárodního dne památky obětí holokaustu.

>> Celý článek

Jak mluvit a neubližovat (si). Konstruktivní komunikace s Michalem Dubcem

18.1.2022

Ve spolupráci s Michalem Dubcem jsme pro vás připravili tři navazující semináře. Naučíte se, jak komunikovat, abyste dosáhli cíle a nenarušili si vztahy. Na základě konkrétních situací z vaší praxe – z komunikace se žáky, s kolegy či s rodiči si vyzkoušíte, jak dosáhnout dobrých výsledků. Zjistíte, co vám brání v efektivní komunikaci a jak se svými bloky pracovat.

PŘIHLÁŠKU VYPLŇTE NEJPOZDĚJI DO 26. LEDNA ZDE.
Kapacita kurzu je omezena na 15 účastníků.

Pondělí 31. ledna, 14.00 – 18.00:

  • Vedení dětí k odpovědnosti a samostatnosti

Sobota 26. února, 9.00 – 18.00

  • Společně s rodiči
  • Jak ve škole zvládat své emoce

Sobota 12. března, 9.00 – 18.00

  • Práce se skupinovou dynamikou školní třídy
  • Skupinovou reflexí k naplňování potřeb dětí

Kurz proběhne u nás v Institutu TI na Praze 1, Jáchymova 3.
Pro účastníky z Prahy je kurz díky grantu zdarma.

>> Celý článek

archiv aktualit

Česko-německé setkání mládeže v Liberci

24. a 25. dubna 2015

Severočeské muzeum v Liberci

 

Nadnárodní místa paměti nacistické nucené práce ve střední Evropě


V dubnu 2015 se téma nucené práce vrátilo do Severočeského muzea v Liberci podruhé, když se zde konalo první česko-německé setkání mládeže pro 48 účastníků - 19 z Německa a 29 z České republiky. Sešli se zde mladí lidé, středoškoláci, a jejich pedagogický doprovod z České republiky a Německa a během dvou dnů se intenzivně věnovali problematice připomínání nucené práce, absolvovali obdobnou exkurzi jako někteří účastníci únorové konference a setkali se i s pamětníkem. Setkání umožnilo účastníkům nahlédnout na problematiku nacistické nucené práce z mnoha perspektiv a zamyslet se nad formami připomínání.

 

mladez liberec_duben 2015_small_01


Program dvoudenního setkání byl nabitý – první den byl účastníkům představen program a fenomén nucené práce jako takový. Téma nucené práce představil Dr. Alfons Adam, historik Insititutu Terezínské iniciativy. Ještě před obědem se všichni účastníci formou skupinové aktivity pokusili definovat pojem bezpráví. Po obědě vyrazili všichni společně na exkurzi, které je zavedla na místa spojená s nacistickou nucenou prací a nalézající se v regionu česko-německo-polského pomezí. Z České republiky to byl Rychnov u Jablonce a Chrastava, na polské straně se zastavili Parajowě a na německé na místě Seiferts Höhe.
Na každém z míst byla účastníkům představena jeho historie a podívali se na dochované památky na tuto dobu a seznámili se i se vzpomínkami některého z pamětníků. Pro lepší orientaci v problematice byly studentům rozdány pracovní listy s charakteristikou místa a z ukázkami ze vzpomínek. Průvodcem na exkurzi byl Ivan Raus ze Severočeského muzea v Liberci a exkurze byla tlumočena. Během exkurze se k účastníku připojil jako průvodce i Armin Pietsch z Hillerche Villa Zittau. Místa byla vybrána tak, aby každé reprezentovala jiný charakter formy nucené práce. Účastníky doprovázel novinář David Hamr ze severočeské pobočky Českého rozhlasu, který o akci točil reportáž, která byla odvysílaná v českoněmeckém pořadu Sousedé.
Exkurze nejprve směřovala do Rychnova u Jablonce, kde účastníci navštívili pozůstatky systému táborů nucené práce podniku Getewent. V minulosti se zde nacházelo hned několik míst nucené práce. Část tábora spadala pod Luftwaffe, v části byly ubytováni totálně nasazení, především ženy z Ruska a Ukrajiny, v roce 1944 zde vyrostl ještě tábor AL Reichenau, který spadal pod koncentrační tábor Gross-Rosen. Vězni tábora byli fakticky rozděleni na dvě skupiny. Část pracovala v továrně při výrobě elektrotechniky a druhá část patřila do tzv. „Baukolonne“. Baukolonne se dále dělila na dvě skupiny - jedna pracovala na stavbě tratí a protitankových zákopů a druhá razila podzemní dílo Getewentu – protiletecký kryt spojený se zkušebnou výrobků.

 

mladez liberec_duben 2015_small_04


Poté následovala návštěva Chrastavy, kde se realizace pracovního tábora začala uskutečňovat v roce 1942. Z tábora pro 2 000 lidí vyrostl areál zvaný Barackenstadt, tedy barákové město, a realizace se dočkala také střelnice. Se stavbou tábora se začalo v roce 1942. Nesl název „Barackenstadt Spree-Werk“. V táboře mohlo být fakticky umístěno až 2 000 pracovníků z východu, totálně nasazených či zajatců; jedná o vůbec největší dochované táborové zařízení na Liberecku i Jablonecku. Kolik bylo do tábora umístěno osob, se neví. Vedle toho byly v Chrastavě ještě dva pobočné ženské koncentrační tábory FAL Kratzau I v Bílém Kostele v továrně firmy Jäger určený pro firmu Spreewerk a FAL Kratzau II pro firmu Tannwalder Textilwerke. FAL Kratzau II byl umístěn do barákového tábora nedaleko nádraží v ulici Na Hůrce.
Další zastávka exkurze byla již na polské straně regionu a bylo jím místo Parajow, kde byl nejprve tábor pro válečné zajatce a v průběhu války zde vznikla pobočka závodu Zittwerke. Plán využít toto místo vznikl v roce 1943 a v roce 1944 sem byla přemístěna výroba z Magdeburku a Dessau. Pracovní tábory pro polské, nizozemské a ruské nuceně nasazené byly schopné pojmout až 3500 osob. Od října 1944 sem přicházeli vězni z Gross-Rosenu i Osvětimi. V únoru 1945 začala částečná evakuace pracovního tábora, místo bylo osvobozeno 9. května 1945 Rudou armádou.
Poslední zastávkou exkurze bylo místo Seiferts Höhe v Německu. Zde byl tábor pro ubytování zahraničních nuceně nasazených dělníků zřízen již v roce 1941. Ze začátku zde byli italští civilní dělníci. Po napadení Sovětského svazu Německem v roce 1941  byl ubytovací tábor v Hirschfelde rozšířen na cca 20 budov pro 800 mužů. Většina z nich byli tzv. „Ostarbeiter“ (dělníci z výchovu) ze Sovětského svazu. Hlavním důvodem pro potřebu dalších pracovních sil bylo rozšíření hirschfeldské tepelné elektrárny. Mezi lety 2008 a 2012 se sedm škol ze Žitavy podílelo na znovuodhalení pozemku bývalého tábora. Žáci pod historickým vedením navštěvovali archivy, ptali se pamětníků, natočili dokumentární film a pracovali na odkrytí stop historie tábora.

Druhý den dopoledne byl věnován setkání s pamětníkem, s panem Miroslavem Čermákem. Účastníci byli nejprve seznámeni se způsobem ptaní se pamětníka a formou krátkého životopisného medailonku i s životním osudem Miroslava Čermáka. V září 1944 byl Miloslav Čermák totálně nasazený do podniku BMW v Jihlavě ve Starých Horách, kam denně dojížděl. V březnu 1945 pracoval na rozšiřování nádraží v Lukách a pak byl poslán pracovat na zákopech v Brně, odkud po náletech v polovině dubna 1945 uprchl a schovával se doma a v okolních lesích. Své vzpomínky na toto období popsal v knize "Válečná léta louckého kluka", vydané v roce 2000.
Po diskuzi s pamětníkem a po obědě byla na programu panelová diskuze s odborníky na nucenou práci: pozvání přijali Ing. arch. Filip Landa, PhDr. Ing. arch. Lenka Burgerová, Ph.D. a Kathrin Krahl (Heinrich-Böll-Stiftung). Celý program byl završen tvůrčím ateliérem Jak připomenout zapomenuté?, kde se mladí lidé zamysleli nad způsoby připomínání a ve skupinách navrhli, jak by se to mohlo dělat. Po prezentaci svých výtvorů účastníci shrnuli své poznatky z obou dnů v závěrečné reflexi.

mladez liberec_duben 2015_small_06

 

Další fotografie ve fotogalerii


Ohlasy účastníků:

  • Seminář přinesl zajímavé aktivity „stmelovací“ i vzdělávací.
  • Nejzajímavějším blokem byla diskuse s panem Čermákem, kde bylo vše pojato z pohledu člověka, který to prožil, poté mě bavila také exkurze na konkrétní místa, kde se člověku vše ještě více zrealizovalo a zhmotnělo. Nic úplně nezáživného si nevybavuji.
  • Přístup lektorů byl výjimečně pozitivní.
  • Příjemně, celý pořadatelský kolektiv i účastníci byli velice ochotní a hodní. Všichni se snažili se co nejvíce porozumět a domluvit se.
  • Více bych využil spolupráce mezi cizojazyčnými studenty a pozval i jiné národy.
  • Stravování i konferenční prostory bylo skvělé. Nejprve jsem se ubytování lekla – pokoj s cizincem, ale nakonec to bylo fajn.

 

Školy, jejichž zástupci se setkání zúčastnili:

Gymnázium Thomase Manna, Praha

Biskupské gymnázium, Základní škola a Mateřská škola Bohosudov

Vyšší odborná škola sklářská a Střední škola Nový Bor


Odkazy:
Ivan Raus: Zapomenutá místa nacistické nucené práce ve střední Evropě, i-noviny.cz, 24.4.2015

Fotogalerie, Severočeské muzeum v Liberci

 

Akce byla realizována v rámci projektu podpořeného z programu Evropa pro občany a ve spolupráci se Severočeským muzeem v Liberci.

eu_flag_europe_for_citizens_cs logo_sm Liberec