ČESKY   ENGLISH   DEUTSCH

Změna ředitele Institutu Terezínské iniciativy

22.10.2021

Z důvodu náhlé hospitalizace ředitele ITI Martina Thiela byl do funkce ředitele dočasně jmenován Tomáš Kraus. Jeho hlavním úkolem je zajištění administrativního chodu Institutu TI. Martinu Thielovi přejeme brzké uzdravení.

>> Celý článek

Facing Holocaust Today — Rescuing European Jewish and Roma Memories, 25.–28. 10. 2021

1.10.2021

Mezinárodní seminář a setkání pro pedagogy a studenty z České republiky, Polska, Slovenska a Maďarska konaný v Lublinu a Belzeci se uskuteční u příležitosti uctění památky Romů a Sintů zavražděných ve vyhlazovacím táboře v Belzeci roku 1940 ve dnech 25.–28. 10. 2021.

Přihlášku vyplňte do 15. 10. 2021 zde.

Jelikož je o seminář velký zájem, který jsme ani neočekávali, můžeme účastníkům z ČR nabídnout u jen místa náhradníků, pro zájemce se Slovenska máme ještě několik volných míst.


Seminář v polštině bude tlumočen do češtiny a maďarštiny, znalost angličtiny jakožto komunikačního jazyka je vítána, ne však nutná.

>> Celý článek

Vyhlášení výběrového řízení na ředitele/ ředitelku Institutu Terezínské iniciativy

30.9.2021

Správní rada Institutu Terezínské iniciativy se sídlem Jáchymova 63/3, 110 00, Praha 1 (dále jen ITI) vyhlašuje dne 1. října 2021 výběrové řízení na funkci ředitele/ředitelky ITI.

Předpokládaný nástup do funkce a vznik pracovního poměru 1. ledna 2022 Písemné přihlášky do výběrového řízení doručte osobně či poštou na adresu ITI nejpozději do 15. listopadu 2021. Obálku označte nápisem: SPRÁVNÍ RADA ITI.

 

 

>> Celý článek

Tváří v tvář historii i současnosti – seminář pro učitele k 80. výročí zahájení transportů z Protektorátu Čechy a Morava

20.9.2021

14. až 15. října 2021, Praha

Akreditovaný seminář se koná v rámci projektů Tváří v tvář historii i současnosti. Využití historie v občanském vzdělávání a Nechte mě být, jaká jsem - vrstevnické vzdělávání a historická gramotnost.

 

 

KAPACITA JE NAPLNĚNA. DALŠÍ PŘIHLÁŠENÉ BUDEME POČÍTAT MEZI NÁHRADNÍKY.

 

Hlásit se můžete do 30. září. Kapacita kurzu je omezena.

>> Celý článek

Časopis Terezínská iniciativa č. 106 - srpen 2021

27.8.2021

Srpnové číslo přináší reportáž z koncertu Ivy Bittové v Praze, upozornění na divadelní hru Jeden německý život a životopisnou knihu o Ročkových, důležité připomenutí 80. výročí zahájení transportů a zbudování ghetta Terezín, pokračování vzpomínek na ty, kteří pomáhali židům, pokračování a dokončení vzpomínek Max M. Livniho a ukázku literární a výtvarné práce studentů na téma Válka skončila, můžeme zapomenout?

>> Celý článek

Od dokumentů k příběhům. Kurz kompetencí pro demokratickou kulturu, podzimní běh

18.8.2021

Díky tomu, že lze již semináře konat naživo, nabízíme vám možnost připojit se k našim účastníkům na podzimní část kurzu pro pedagogy a lektory pražských škol a institucí a také pro studenty pedagogických škol v Praze.

Nové tváře v kurzu poprvé uvítáme 15. září na odpoledním semináři v Praze, kde vám představíme, co to ty kompetence pro demokratickou kulturu jsou, jak s nimi souvisí celý náš kurz a jak je budete moci využít ve své praxi. 23. a 24. září se již potkáte se stávajícími účastníky v Benešově u Prahy.

 

Počet míst na kurzu je limitován, s vyplněním přihlášky neváhejte.

PŘIHLÁŠKA
Hlásit se můžete až do 6. září.

>> Celý článek

Konference "Facing Holocaust Today"

26.7.2021

Od 9. do 11. září bude probíhat mezinárodní online konference "Facing Holocaust Today", která je určena pro pedagogy druhého stupně základních škol a středních škol, na kterou vás srdečně zveme. Konferenci, která se koná při příležitosti 80. výročí vydání tzv. Židovského kodexu na Slovensku, organizuje Nadace Milana Šimečky v Bratislavě ve spolupráci s Institutem Terezínské iniciativy, a to v rámci projektu Facing Holocaust Today – Rescuing European Jewish and Roma Memories.

 

>> Celý článek

archiv aktualit

Netradiční letní škola Holocaust a my. Proč je důležité uchovat vzpomínky Židů a Romů pro další generace

29. července - 2. srpna

Osvětim

 

Facing Holocaust Today – Rescuing European Jewish and Roma Memories

 

Ve dnech 29. 7. do 2. 8. pořádal Institut Terezínské iniciativy netradiční mezinárodní letní školu pro vzdělavatele a studenty v Osvětimi, které se zúčastnilo celkem 20 účastníků z České republiky, Slovenska a Rakouska. Účastníci nejprve absolvovali komentovanou i samostatnou prohlídku Muzea Auschwitz I. a Auschwitz – Birkenau, aby poté ve skupinkách připravovali vlastní vzdělávací program pro žáky a studenty.


A proč netradiční? Jednak jsme po čtyřech letech opustili formát vícedenní letní školy pořádaný ve spolupráci s Muzeem romské kultury v Brně a Hodoníně u Kunštátu, jednak se jednalo o jakousi tvůrčí dílnu, v rámci které nejprve účastníci  – dvacet vzdělavatelů, studentů, historiků, lektorů a příslušníků druhé či třetí generace – hledali společně cestu, jak citlivě prezentovat mladým lidem příběh tragického místa paměti v Osvětimi.

 

fht-osv_01_s


Čas strávili účastníci nejen komentovanými i individuálními prohlídkami tábora, ale také společnou reflexí a debatami o tom, jak připravit smysluplný program pro mládež, jakým směrem vést přípravu a jak s mladými lidmi návštěvu takto tragického místa paměti reflektovat, jak zapracovat výročí do vzdělávání o holocaustu a jak propojit historii se současností.


Součástí letní školy byla i účast na pietním aktu k připomenutí likvidace tzv. cikánského tábora v noci z 2. na 3. 8. 1944 a u příležitosti Mezinárodního dne holocaustu Romů. Měli jsme také příležitost navštívit Židovské muzeum a synagogu v Osvětimi, kde jsme si prohlédli výstavu Oszpicin. Historia żydowskiego Oświęcimia, která je věnována historii židovské komunity v Osvětimi, a stálou výstavu Romowie Historia i Kultura, kterou lze najít v sídle organizace Stowarzyszenia Romów w Polsce.

 

fht-osv_07_s


Různé perspektivy a zkušenosti, které jednotliví účastníci do letní školy vnášeli, ať už z pozice učitelů, rodičů, studentů nebo příslušníků menšiny, která byla během holocaustu perzekvována a dosud je ve společnosti diskriminována, přispělo nejen ke vzájemnému obohacení, ale také k otevření mnoha otázek. Čas byl však omezený, ale doufáme, že se ke společným diskuzím budeme moci v budoucnu vrátit.

 

fht-osv_05_s


Některé z nich si ve své reflexi položila nejmladší účastnice letní školy, Emily Hoskins, studentka Gymnázia Jana Keplera v Praze 6:

V AUŠVICE JE DŮM VELIKÝ
Před začátkem společné snídaně hledím na černé šaty, které jsem si zabalila s sebou, abych si je oblékla v tento den – je 2. srpna a já jsem v Osvětimi. Účastním se letní školy pořádané Institutem Terezínské iniciativy a dnes je den, kdy nacisté zavraždili přes tři tisíce Romů a Sintů v koncentračním táboře Osvětim-Březinka.


Na cestě do jídelny zjišťuji, že moje pohřební vzezření s obnaženými koleny nahrává pošmournému dešti, jenž se na mě sápe ze všech stran. Poté co se moje spolubydlící odebere s minimalistickým kufříkem vstříc naší skupince složené převážně z pedagogů a dalších osob s didaktickým cítěním, se zabalím do peřiny jako housenka. Po čtvrthodině promarněné na mobilu se rozhodnu šaty vyměnit za bílé plátěné kalhoty a květovanou blůzu; a tu černou hroudu smáčknu do krosny. Abych nekazila formální ponurost, přehodím přes sebe černý svetřík a vycházím vstříc ustávajícímu dešti.


Jsme všichni, tak můžeme jít. Vyhýbáme se slimákům, a když jedna učitelka nebohého slizkého tvora vyšokuje tím, že ho skoro sejme svým svižným krokem, inspiruje jinou učitelku k vyprávění vlastní slimáčí historky. Déšť nejprve nahradí plnotučné šedivé mraky, pak vysvitne slunko a je téměř horko. Na zlomek vteřiny zalituji, že na sobě nemám ty šaty nebo něco praktického, jako je pokrývka hlavy. A pak si vzpomenu na první den v Osvětimi, kdy se mi i přes letní pařák svíralo hrdlo pod tíží toho slova, ať už šlo o Osvětim, Auschwitz nebo Oświęcim. Ten polský název mi vždy naháněl největší hrůzu, neboť mým češtině navyklým uším zněl zlověstně svou zdrobnělostí. Po prohlídce s průvodkyní, která si očividně dala za úkol nás řádně vyděsit – což však mělo opačný, vystřízlivující efekt –, jsem dostala migrénu. Místo abych pobíhala po expozicích určených jednotlivým národům, jsem se svalila na schody bloku č. 26 a hodinu pozorovala ševelící listoví stromů, pod kterým se ploužily i pospíchaly zástupy turistů. A pak jsem tomu místu a snad i Bohu odpustila.


Do Osvětimi jsem nejela, abych si ujasnila, jakým způsobem ji lze využít k pedagogickým účelům. Chtěla jsem v první řadě zjistit, zdali to vůbec jde. Místo abych si dělala fyzické či mentální poznámky k tomu, jak toto místo představit svým neexistujícím žákům jako hmatatelnou upomínku na šoa, jsem přemýšlela nad tím, jestli vůbec existuje způsob, jak učit o holokaustu. A jestli je možné brát Osvětim didakticky a zároveň to provést důstojně a citlivě. Naštěstí moji studenti neexistují – na rozdíl od studentů ostatních účastníků této letní školy. Zatímco já, osmnáctiletá, stále ještě mohu z pohodlí lavic jejich profesi kriticky hodnotit, oni cestu, jak probrat tuto kapitolu z dějin 20. století, hledat musí. A pak je tu ještě jeden zádrhel – jak představit romskou genocidu společnosti, která na to stále není připravená.


K památníku je to z bran tábora Osvětim-Březinka dlouhá štreka podél ostnatých drátů, polozbořenin a rekonstruovaných dřevěných baráků. Dnes cestu lemují i auta, dnes je asi trochu jiný den. Když dojdeme k památníku, už tam stojí klavír a taky mikrofony, pro nás i ostatní jsou připravené židle; a někdo si už sedá, někdo má v ruce květiny. I já dostala růži. Vím, že v Letech u Písku se dnes scházejí čeští Romové. Cítím se nepatřičně, protože to není můj příběh. Ale to, že se tato vzpomínková událost vůbec koná, je výsledkem nezavírání očí i těch, jichž se to bezprostředně netýká.


Nikdy jsem nechtěla do Osvětimi a myslím, že se tam nevrátím. Nevím, jestli je dobře, že tímto táborem průměrně projde pět tisíc turistů za den. A možná by mi bylo příjemnější, kdyby se tam dnes jen pohybovaly stromy ve větru. Ale takové stromy rostou u bývalého vepřína v Letech u Písku. Byli jste tam někdy? Možná jste se nevědomky prošli po masovém hrobě.

Autorka je studentka Gymnázia Jana Keplera v Praze.

Publikováno v magazínu Respekt.
 
Ze zpětných vazeb:
Co pro vás bylo přínosné?

  • Samotne stretnutie s rovnako zmýšľajúcimi ľuďmi. Veľmi cenné sú pre mňa kontakty, ktoré mi pomôžu lepšie organizovať moju prácu. Prínosom bola návšteva p. Kwiatowského a Roma múzea. S odstupom času konštatujem, že program bol premyslený a nadväzoval na seba. I keď som už Osvienčim navštívila viackrát, stále sa má človek čo učiť.