ČESKY   ENGLISH   DEUTSCH

Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - letos poprvé virtuálně, 21. dubna 2020

23.3.2020

Tématem 15. ročníku akce  Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha šoa je identita - našich měst a obcí, komunit i nás samých, vše co ji tvoří a ovlivňuje.

Protože naši současnou identitu ovlivňuje dosud nepoznaná situace a změny s ní související, museli jsme  z důvodu všech opatření souvisejících s epidemií COVID-19 (koronavirus) přistoupit k tomu, že letošní Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-šoa 2020, neproběhne v reálném veřejném prostoru na náměstích ve 28 městech, která se k letošnímu ročníku připojila.

Datum zůstává. 21. dubna 2020 bude všem zájemcům zpřístupněna internetová stránka, na kterou se formou videokonference bude moci připojit každý, kdo bude chtít jména obětí přečíst on-line v reálném čase, a to v časovém rozmezí od 14.00 do 17.00. Abychom byli schopni zajistit plynulost čtení, je potřeba se předem registrovat na e-mailu jomhasoa@terezinstudies.cz. Každý přihlášený obdrží podrobné instrukce, jak postupovat.

>> Celý článek

Uzavření kanceláře

16.3.2020

Od pondělního rána je vedle knihovny uzavřena i naše kancelář. V případě potřeby nás můžete kontaktovat prostřednictvím e-mailu.
Přejeme všem pevné zdraví a hodně sil.

>> Celý článek

Uzavření knihovny

13.3.2020

Knihovna Institutu Terezínské iniciativy je ode dneška, tedy od 13.3. až do odvolání uzavřena. Jedná se o mimořádné opatření proti šíření koronaviru, a to na základě rozhodnutí Vlády ČR a vyhlášení nouzového stavu. Všechny výpůjčky jsou automaticky prodlouženy.

>> Celý článek

Časopis Terezínská iniciativa č. 99 - leden 2020

24.2.2020

První číslo nového ročníku přináší zprávy o činnosti Památníku Terezín, Židovského muzea v Praze a v Institutu Terezínské iniciativy v roce 2019. Na dalších stranách jsou zveřejněny projevy ze vzpomínkového setkání v Senátu, kde bylo připomenuto 75. výročí osvobození Osvětimi. Dále v čísle najdeme zprávy o tom, co se událo na přelomu roku.

>> Celý článek

Výchova k respektu a toleranci. Anne Franková: Nechte mě být, jaká jsem; 3. až 5. dubna 2020, Praha

17.2.2020

Znáte metodu Tváří v tvář historii a sobě samým (Facing history and ourselves)? Chcete se dozvědět, jak funguje a jaké jsou její výhody? Chcete získat novou inspiraci na práci ve svých hodinách? Využijte možnost si vše vyzkoušet na vlastní kůži.

 

 

>> Celý článek

Časopis Terezínská iniciativa č. 98 - listopad 2019

12.12.2019

Listopadové číslo časopisu se zabývá připomínce prvních transportů z Prahy do Lodže. Dále zde najdeme zprávu se setkání v Národním muzeu z října tohoto roku, které bylo věnováno tématu Dánských Židů v Terezíně. 90. narozeniny Helgy Hoškové jsou připomenuty společně s její nedávnou výstavou v Jeruzalémské synagoze. Ti, kdo ji znali, vzpomínají na Věru Šlesingerovou, která nás opustila 21. října 2019.

>> Celý článek

archiv aktualit

Večerní škola Tomana Broda - I. díl z cyklu přednášek

13. října 2015

Praha

 

Jáchymka - židovská škola v Praze

 

DSC_0074

V úterý 13. října 2015 se v Jáchymce konal první díl z cyklu podzimních přednášek pamětníka holocaustu a historika dr. Tomana Broda o fenoménech moderních českých dějin. Tématem prvního ze tří večerů bylo Malé Rakousko-Uhersko. Národnostní problematika první československé republiky. Přednáška byla přístupná široké veřejnosti, zavítali na ni zájemci z řad učitelů, archivářů, pamětníků a jejich potomků a další. Po přednášce následovala beseda, do které se svým názorem zapojil také německý historik a zaměstnanec Institutu Terezínské iniciativy Alfons Adam. Večerem provázel lektor a metodik Institutu Peter Sokol.

  

Dr. Toman Brod nastínil ve své úvodní přednášce několik tezí týkajících se vzniku tzv. První československé republiky jako mnohonárodnostního státu. V úvodu zmínil například:

"Když se na podzim roku 1918 zhroutilo Rakousko-Uhersko, doufal T.G. Masaryk, že na jeho troskách vznikne nová střední Evropa, že následnické státy budou vedeny demokratickými, humanistickými ideály, že nastolí a zajistí v tomto geopolitickém prostoru trvalý mír. Svatopluk Machar na toto období později vzpomínal: Zdálo se mi, že prvořadou nutností našeho státního života jest dorozumění s Němci. Do Labe je naházet - jak radila ještě za Rakouska jedna temperamentní Češka - nemůžeme. Je-li historie učitelkou života, pak historie zaniklého rakouského soustátí učí, čeho se nutno vyvarovat - nespravednosti těch, kteří vládnou a nespokojenosti těch, kdož jsou ovládáni. Němci byli zkrušení, leželi na zemi za hranicemi i u nás. Moudrý vítěz podá přemoženému ruku a zdvihne jej..."

 

V následné diskusi hovořil historik Dr. Alfons Adam o svém náhledu na postavení Němců v Československu po roce 1918. V další diskusi s účastníky byla naznačena linie nedostatečného řešení postavení národnostních menšin u nás vedoucí k válečným i poválečným událostem. Oba tyto momenty byly řešeny v rámci dalších dvou pořadů cyklu:

úterý 10. listopadu 2015: Čas strasti i naděje, čas činu i odplaty - Období Protektorátu Čechy a Morava (pozvánka na pořad)

úterý 1. prosince 2015: „Konečné řešení národnostní otázky“ -  Poválečné vyhnání německého obyvatelstva z českých zemí

 

Vice fotografií ve fotogalerii

 

Pozvánka na 1. večer z cyklu podzimních přednášek

 

Akce finančně podpořil v rámci projektu Jáchymka – židovská škola v Praze

 NFOH_logo_CZE_RGB_pozitiv