ČESKY   ENGLISH   DEUTSCH

Změna ředitele Institutu Terezínské iniciativy

22.10.2021

Z důvodu náhlé hospitalizace ředitele ITI Martina Thiela byl do funkce ředitele dočasně jmenován Tomáš Kraus. Jeho hlavním úkolem je zajištění administrativního chodu Institutu TI. Martinu Thielovi přejeme brzké uzdravení.

>> Celý článek

Facing Holocaust Today — Rescuing European Jewish and Roma Memories, 25.–28. 10. 2021

1.10.2021

Mezinárodní seminář a setkání pro pedagogy a studenty z České republiky, Polska, Slovenska a Maďarska konaný v Lublinu a Belzeci se uskuteční u příležitosti uctění památky Romů a Sintů zavražděných ve vyhlazovacím táboře v Belzeci roku 1940 ve dnech 25.–28. 10. 2021.

Přihlášku vyplňte do 15. 10. 2021 zde.

Jelikož je o seminář velký zájem, který jsme ani neočekávali, můžeme účastníkům z ČR nabídnout u jen místa náhradníků, pro zájemce se Slovenska máme ještě několik volných míst.


Seminář v polštině bude tlumočen do češtiny a maďarštiny, znalost angličtiny jakožto komunikačního jazyka je vítána, ne však nutná.

>> Celý článek

Vyhlášení výběrového řízení na ředitele/ ředitelku Institutu Terezínské iniciativy

30.9.2021

Správní rada Institutu Terezínské iniciativy se sídlem Jáchymova 63/3, 110 00, Praha 1 (dále jen ITI) vyhlašuje dne 1. října 2021 výběrové řízení na funkci ředitele/ředitelky ITI.

Předpokládaný nástup do funkce a vznik pracovního poměru 1. ledna 2022 Písemné přihlášky do výběrového řízení doručte osobně či poštou na adresu ITI nejpozději do 15. listopadu 2021. Obálku označte nápisem: SPRÁVNÍ RADA ITI.

 

 

>> Celý článek

Tváří v tvář historii i současnosti – seminář pro učitele k 80. výročí zahájení transportů z Protektorátu Čechy a Morava

20.9.2021

14. až 15. října 2021, Praha

Akreditovaný seminář se koná v rámci projektů Tváří v tvář historii i současnosti. Využití historie v občanském vzdělávání a Nechte mě být, jaká jsem - vrstevnické vzdělávání a historická gramotnost.

 

 

KAPACITA JE NAPLNĚNA. DALŠÍ PŘIHLÁŠENÉ BUDEME POČÍTAT MEZI NÁHRADNÍKY.

 

Hlásit se můžete do 30. září. Kapacita kurzu je omezena.

>> Celý článek

Časopis Terezínská iniciativa č. 106 - srpen 2021

27.8.2021

Srpnové číslo přináší reportáž z koncertu Ivy Bittové v Praze, upozornění na divadelní hru Jeden německý život a životopisnou knihu o Ročkových, důležité připomenutí 80. výročí zahájení transportů a zbudování ghetta Terezín, pokračování vzpomínek na ty, kteří pomáhali židům, pokračování a dokončení vzpomínek Max M. Livniho a ukázku literární a výtvarné práce studentů na téma Válka skončila, můžeme zapomenout?

>> Celý článek

Od dokumentů k příběhům. Kurz kompetencí pro demokratickou kulturu, podzimní běh

18.8.2021

Díky tomu, že lze již semináře konat naživo, nabízíme vám možnost připojit se k našim účastníkům na podzimní část kurzu pro pedagogy a lektory pražských škol a institucí a také pro studenty pedagogických škol v Praze.

Nové tváře v kurzu poprvé uvítáme 15. září na odpoledním semináři v Praze, kde vám představíme, co to ty kompetence pro demokratickou kulturu jsou, jak s nimi souvisí celý náš kurz a jak je budete moci využít ve své praxi. 23. a 24. září se již potkáte se stávajícími účastníky v Benešově u Prahy.

 

Počet míst na kurzu je limitován, s vyplněním přihlášky neváhejte.

PŘIHLÁŠKA
Hlásit se můžete až do 6. září.

>> Celý článek

Konference "Facing Holocaust Today"

26.7.2021

Od 9. do 11. září bude probíhat mezinárodní online konference "Facing Holocaust Today", která je určena pro pedagogy druhého stupně základních škol a středních škol, na kterou vás srdečně zveme. Konferenci, která se koná při příležitosti 80. výročí vydání tzv. Židovského kodexu na Slovensku, organizuje Nadace Milana Šimečky v Bratislavě ve spolupráci s Institutem Terezínské iniciativy, a to v rámci projektu Facing Holocaust Today – Rescuing European Jewish and Roma Memories.

 

>> Celý článek

archiv aktualit

Budova

Pražská Jáchymova ulice se původně nazývala Joachymova, nejspíš po jednom majiteli zdejšího domu; v průběhu 19. století došlo k počeštění názvu. Za druhé světové války, v letech 1940-1945 byla přejmenována na Regnartovu ulici.
Nynější budova v Jáchymově ulici č.3 vznikla během asanace staré Prahy, respektive Josefova. Asanaci zahájila skupina XXX stržením původní zástavby v Jáchymově ulici. Budoucí škola měla vyrůst na stavební parcele č. 8.
Stavební parcelu, které přiléhala k Maislově synagoze, získala Židovská náboženská obec, která zadala zakázku stavby školní budovy architektovi a majiteli stavební firmy Matěji Blechovi. Stavební povolení bylo Magistrátem hlavního města Prahy uděleno v červnu 1907. Od listopadu 1908 bylo povoleno novostavbu užívat. V nové budově byla umístěna náboženská škola pražské židovské obce a v horním patře byly zřízeny nájemní byty (bydlela tu například rodina Tobiase Jakobovitse, knihovníka židovské obce). V průběhu let se na adrese vystřídaly také další instituce: židovská mateřská škola, židovská poradna pro volbu povolání, židovský pomocný výbor, redakce časopisu pro děti Jaldut a pořádaly se zde kurzy hebrejštiny ve spolupráci se spolkem Tarbuth; v letech 1920-1942 sloužila budova jako sídlo židovské obecné školy. Budova po celou dobu patřila pražské židovské obci, která zde jednotlivé místnosti pronajímala nebo zapůjčovala podle potřeby.
Po uzavření židovské obecné školy v červenci 1942 začalo budovu využívat Ústřední židovské muzeum, které zde mělo svoji administrativu a část skladů. Židovské muzeum v Praze zde pak mělo svoji správní budovu až do roku 2001.

Židovská škola

Po vzniku samostatné Československé republiky roku 1918 a přijetí nové ústavy, která dávala menšinám právo na vlastní menšinové školství, začali také Židé uvažovat o zřízení moderní židovské školy v Praze, a to s českým vyučovacím jazykem. Židovská komunita nebyla jednotná, a také spory o zřízení školy ilustrují boj mezi jejími dvěma nejvýraznějšími skupinami – sionisty a asimilanty.

Asimilantská větev českých i německých Židů považovala specializované židovské školství za zbytečné, nedůležité a nebezpečné a volala po tom, aby děti česky hovořících rodičů chodily do českých škol a děti německy hovořících rodičů do škol německých. Sionisté naopak školu považovali za důležitou, protože se tam děti neodcizí svému židovství, budou mít prostor pro dodržování židovských svátků a kromě standardní výuky se dozvědí i o židovských dějinách a kultuře. Školu podporovali jak česky tak německy mluvící Židé – sionisté.
Přes různé protesty se podařilo soukromou obecnou (odpovídá dnešnímu prvnímu stupni základních škol) židovskou školu v Praze v Jáchymově ulici 3 otevřít, a to začátkem září 1920.

Zřizovatelem školy byla Židovská matice pražská, která provoz školy financovala z členských příspěvků, dobrovolných darů, výtěžků z charitativních akcí, a od poloviny 30. let i z dobrovolného školného, které platili movitější rodiče. Židovská škola nemohla vzniknout jako státní, jelikož zákony o menšinových školách mluvily o menšině z jazykového hlediska, a toto kritérium Židé nesplňovali: hlásili se k národnosti židovské, ale hebrejštinu jako jazyk běžného dorozumívání většinou nepoužívali – obvykle mluvili česky nebo německy, hebrejštinu bylo možné zaslechnout pouze na Podkarpatské Ukrajině, a i tam byla spíše jazykem náboženským (mezi sebou se místní Židé dorozumívali pomocí jidiš).
Pokud rodiče zapsali dítě do židovské školy, účastnili se pak řady společenských akcí, které byly spojeny s fungováním školy: rodičovské večery na začátku a konci školního roku, slavnosti židovských svátků, besídky atp. Při škole a Židovské matici školské působilo také loutkové divadélko a symfonický orchestr. Obdobně bohatý kulturní program měly i samotné děti: pořádaly dětská představení pro sebe i pro rodiče, ve škole se slavily židovské svátky.
Význam školy stoupal hlavně od poloviny 30. let, kdy postupně začal růst počet jejích žáků pod vlivem přílivu uprchlíků nejprve z okolních států, od roku 1938 i z československého pohraničí. Škola přijímala děti uprchlíků, kteří zůstávali nějaký čas v Praze, a pořádala pro ně speciální kurzy češtiny. V roce 1933 vznikla „pobočka“ židovské školy na Praze VII, v dnešní ulici Františka Křížka. V roce 1939 byl pak také otevřen druhý stupeň základního vzdělání pro židovské děti, židovská měšťanská škola. Část tříd byla přesunuta do budovy v dnešní Belgické ulici. V této době přešla škola od svého původního zřizovatele přímo pod správu Židovské obce v Praze.
Škola plnila i další funkce, byla například útočištěm pro mladé lidí, kteří po roce 1939 kvůli zavádění protižidovských zákazů a nařízení nemohli vykonávat své povolání nebo jít studovat; pro ně byly organizovány speciální přeškolovací kurzy, po jejichž absolvování tito lékaři, advokáti a vysokoškolští studenti nastupovali jako učitelé židovských dětí.
Největšího významu pak škola dosáhla od července roku 1940, kdy bylo židovským dětem zakázáno navštěvovat ostatní školy; židovská škola v Jáchymově ulici tak zůstala jediným školským zařízením, které mohly židovské děti v české části Protektorátu Čechy a Morava navštěvovat. V té době byla škola přeplněna, učilo se tzv. na směny: polovina ročníku měla vyučování dopoledne, druhá polovina odpoledne (čas výuky se v průběhu týdne střídal). Od října 1941 do života školy zasahovaly hromadné deportace Židů do Lodže, Terezína a dalších míst „konečného řešení židovské otázky“ - učitelé i žáci byli společně se svými rodinami postupně předvolávání do transportů. Na uvolněná místa přicházeli děti, které se do té doby vyučovaly v tzv. kroužcích nebo domácích školách. Ani je však nečekal jiný osud než spolužáky. V červenci roku 1942 bylo židovským dětem zakázáno jakékoliv vzdělávání a škola byla uzavřena. Většina z pedagogů během holocaustu zahynula, stejně jako velká část jejích žáků.