ČESKY   ENGLISH   DEUTSCH

Časopis Terezínská iniciativa č. 97 - září 2019

11.10.2019

Zářijové číslo časopisu je věnované Doris Grozdanovičové, která byla dlouholetou redaktorkou tohoto časopisu a která bohužel 21. srpna 2019 zemřela. Dále číslo shrnuje řadu zajímavých akcí, které se udály během letošního léta a září.

>> Celý článek

Česká premiéra filmu „Předposlední svoboda. Krajiny Otty Dova Kulky.“

3.10.2019

Rádi bychom vás pozvali 15. října 2019 do Kina Pilotů, kde se uskuteční česká premiéra filmu režiséra Stefana Aucha Předposlední svoboda. Krajiny Otty Dova Kulky.

Po promítání filmu proběhne beseda s režisérem.

Kapacita kina je omezena, rezervujte si místa ZDE prostřednictvím tohoto formuláře.

>> Celý článek

Vzpomínka na Doris

17.9.2019

Dne 21. srpna 2019 bohužel odešla naše milá Doris Grozdanovičová. Rádi bychom na ni spolu s Vámi zavzpomínali, a proto Vás srdečně zveme na vzpomínkový večer, který se uskuteční ve čtvrtek 26. 9. v 18h, Sloupový sál, Sněmovní 7.

>> Celý článek

Dánští Židé v Terezíně, 3. 10. 2019

17.9.2019

Srdečně zveme na prezentaaci vědecko-výzkumného projektu Dánští Židé v Terezíně, který v současnosti probíhá na Jihodánské univerzitě v Odense pod vedením prof. Therkela Strædeho.

Prezentace projektu bude součástí společenské setkání u příležitosti stého výročí diplomatických vztahů mezi Českou republikou a Dánskem, který připravilo Oddělení novodobých českých dějin Národního muzea a Velvyslanectví Dánska v České republice.

Setkání se uskuteční 3. října v 15.00 v přednáškovém sále v Historické budově Národního muzea (místnost č. 00.102).

 

Registrace nutná. Prosím v případě zájmu potvrďte svou účast na eliska.waageova@terezinstudies.cz do pondělí 30. září.

>> Celý článek

Výchova k respektu a toleranci. Anne Franková: Nechte mě být, jaká jsem. - 18.-20. října 2019

11.9.2019

Zajímá vás otázka práv jednotlivce, boje s předsudky či moderní dějiny? Přemýšlíte, jak uchopit obtížná témata ve výuce? Chcete se seznámit s programem Tváří v tvář historii a nám samým - originální metodou výuky moderních dějin, která umožňuje žákům pochopit dějinné události v jejich komplikovanosti a v souvislostech?

Pokud ano, pak přijměte naši pozvánku na víkendový seminář, který se uskuteční o víkendu 18. až 20. října v hotelu Benica v Benešově u Prahy.


Uvolnilo se nám několik míst na tomto semináři. Last minute přihlášky přijímáme do konce tohoto týdne. Pro přihlášené do 13.10. je účastnický poplatek 1000 Kč.

 

Absolventi tohoto semináře se budou moci zúčastnit celodenní exkurze do Letů v listopadu a výběrového semináře "Terezínské kabarety ve výuce o holocaustu" v prosinci 2019.


>> Celý článek

Miroslav Kárný - setkání u příležitosti 100 let od narození

4.9.2019

100. výročí narození Miroslava Kárného historika holocaustu, jednoho ze zakladatelů Terezínské iniciativy a jejího Institutu si připomeneme v úterý 10. září 2019 od 18 hodin. Setkání se koná v Rezidenci primátora hlavního města Prahy, Mariánské náměstí 1, 1. patro.

 

SVOU ÚČAST PROSÍM POTVRĎTE DO 6. 9. 2019 NA ADRESE institute@terezinstudies.cz.
 

>> Celý článek

Stránka holocaust.cz je opět online

28.8.2019

V novém uspořádání webu holocaust.cz najedete staré texty v novém pořadí. Důraz je nyní kladen na tématickou strukturu textů. Stěžejní částí je část Dějiny, které pojala většinu materiálů se sekce Zdroje. Jednotlivé Prezentace a Dokumenty jsou nyní u kapitol, které jim odpovídají tématicky. Články, které na webu byly a nyní nejsou, budou přidány později. Obsahový rozvoj webu nekončí, ale bude nadále pokračovat. Budeme se soustředit na jednotlivé kapitoly a nových článcích a změnách vás budeme informovat. Pokud se na stránkách setkáte s nějakými technickými obtížemi, neváhejte nás informovat.

>> Celý článek

archiv aktualit

Budova

Pražská Jáchymova ulice se původně nazývala Joachymova, nejspíš po jednom majiteli zdejšího domu; v průběhu 19. století došlo k počeštění názvu. Za druhé světové války, v letech 1940-1945 byla přejmenována na Regnartovu ulici.
Nynější budova v Jáchymově ulici č.3 vznikla během asanace staré Prahy, respektive Josefova. Asanaci zahájila skupina XXX stržením původní zástavby v Jáchymově ulici. Budoucí škola měla vyrůst na stavební parcele č. 8.
Stavební parcelu, které přiléhala k Maislově synagoze, získala Židovská náboženská obec, která zadala zakázku stavby školní budovy architektovi a majiteli stavební firmy Matěji Blechovi. Stavební povolení bylo Magistrátem hlavního města Prahy uděleno v červnu 1907. Od listopadu 1908 bylo povoleno novostavbu užívat. V nové budově byla umístěna náboženská škola pražské židovské obce a v horním patře byly zřízeny nájemní byty (bydlela tu například rodina Tobiase Jakobovitse, knihovníka židovské obce). V průběhu let se na adrese vystřídaly také další instituce: židovská mateřská škola, židovská poradna pro volbu povolání, židovský pomocný výbor, redakce časopisu pro děti Jaldut a pořádaly se zde kurzy hebrejštiny ve spolupráci se spolkem Tarbuth; v letech 1920-1942 sloužila budova jako sídlo židovské obecné školy. Budova po celou dobu patřila pražské židovské obci, která zde jednotlivé místnosti pronajímala nebo zapůjčovala podle potřeby.
Po uzavření židovské obecné školy v červenci 1942 začalo budovu využívat Ústřední židovské muzeum, které zde mělo svoji administrativu a část skladů. Židovské muzeum v Praze zde pak mělo svoji správní budovu až do roku 2001.

Židovská škola

Po vzniku samostatné Československé republiky roku 1918 a přijetí nové ústavy, která dávala menšinám právo na vlastní menšinové školství, začali také Židé uvažovat o zřízení moderní židovské školy v Praze, a to s českým vyučovacím jazykem. Židovská komunita nebyla jednotná, a také spory o zřízení školy ilustrují boj mezi jejími dvěma nejvýraznějšími skupinami – sionisty a asimilanty.

Asimilantská větev českých i německých Židů považovala specializované židovské školství za zbytečné, nedůležité a nebezpečné a volala po tom, aby děti česky hovořících rodičů chodily do českých škol a děti německy hovořících rodičů do škol německých. Sionisté naopak školu považovali za důležitou, protože se tam děti neodcizí svému židovství, budou mít prostor pro dodržování židovských svátků a kromě standardní výuky se dozvědí i o židovských dějinách a kultuře. Školu podporovali jak česky tak německy mluvící Židé – sionisté.
Přes různé protesty se podařilo soukromou obecnou (odpovídá dnešnímu prvnímu stupni základních škol) židovskou školu v Praze v Jáchymově ulici 3 otevřít, a to začátkem září 1920.

Zřizovatelem školy byla Židovská matice pražská, která provoz školy financovala z členských příspěvků, dobrovolných darů, výtěžků z charitativních akcí, a od poloviny 30. let i z dobrovolného školného, které platili movitější rodiče. Židovská škola nemohla vzniknout jako státní, jelikož zákony o menšinových školách mluvily o menšině z jazykového hlediska, a toto kritérium Židé nesplňovali: hlásili se k národnosti židovské, ale hebrejštinu jako jazyk běžného dorozumívání většinou nepoužívali – obvykle mluvili česky nebo německy, hebrejštinu bylo možné zaslechnout pouze na Podkarpatské Ukrajině, a i tam byla spíše jazykem náboženským (mezi sebou se místní Židé dorozumívali pomocí jidiš).
Pokud rodiče zapsali dítě do židovské školy, účastnili se pak řady společenských akcí, které byly spojeny s fungováním školy: rodičovské večery na začátku a konci školního roku, slavnosti židovských svátků, besídky atp. Při škole a Židovské matici školské působilo také loutkové divadélko a symfonický orchestr. Obdobně bohatý kulturní program měly i samotné děti: pořádaly dětská představení pro sebe i pro rodiče, ve škole se slavily židovské svátky.
Význam školy stoupal hlavně od poloviny 30. let, kdy postupně začal růst počet jejích žáků pod vlivem přílivu uprchlíků nejprve z okolních států, od roku 1938 i z československého pohraničí. Škola přijímala děti uprchlíků, kteří zůstávali nějaký čas v Praze, a pořádala pro ně speciální kurzy češtiny. V roce 1933 vznikla „pobočka“ židovské školy na Praze VII, v dnešní ulici Františka Křížka. V roce 1939 byl pak také otevřen druhý stupeň základního vzdělání pro židovské děti, židovská měšťanská škola. Část tříd byla přesunuta do budovy v dnešní Belgické ulici. V této době přešla škola od svého původního zřizovatele přímo pod správu Židovské obce v Praze.
Škola plnila i další funkce, byla například útočištěm pro mladé lidí, kteří po roce 1939 kvůli zavádění protižidovských zákazů a nařízení nemohli vykonávat své povolání nebo jít studovat; pro ně byly organizovány speciální přeškolovací kurzy, po jejichž absolvování tito lékaři, advokáti a vysokoškolští studenti nastupovali jako učitelé židovských dětí.
Největšího významu pak škola dosáhla od července roku 1940, kdy bylo židovským dětem zakázáno navštěvovat ostatní školy; židovská škola v Jáchymově ulici tak zůstala jediným školským zařízením, které mohly židovské děti v české části Protektorátu Čechy a Morava navštěvovat. V té době byla škola přeplněna, učilo se tzv. na směny: polovina ročníku měla vyučování dopoledne, druhá polovina odpoledne (čas výuky se v průběhu týdne střídal). Od října 1941 do života školy zasahovaly hromadné deportace Židů do Lodže, Terezína a dalších míst „konečného řešení židovské otázky“ - učitelé i žáci byli společně se svými rodinami postupně předvolávání do transportů. Na uvolněná místa přicházeli děti, které se do té doby vyučovaly v tzv. kroužcích nebo domácích školách. Ani je však nečekal jiný osud než spolužáky. V červenci roku 1942 bylo židovským dětem zakázáno jakékoliv vzdělávání a škola byla uzavřena. Většina z pedagogů během holocaustu zahynula, stejně jako velká část jejích žáků.