ČESKY   ENGLISH   DEUTSCH

Procházka při příležitosti Veřejného čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-šoa 2021

7.4.2021

Nebýt pandemických okolností, rádi bychom vás na tuto procházku připomínající oběti holocaustu pozvali osobně.  Ale rozhodli jsme se zpracovat archivní materiály tak, abyste si trasu mohli projít sami a podklady mít ve svém mobilu, tabletu či si je doma vytisknout.

Kromě materiálů budou vašimi průvodci i kameny zmizelých – Stolpersteine, unikátní celosvětový projekt, který pomocí bronzových destiček připomíná poslední místa pobytu obětí holocaustu.

V okolí jednoho bloku na Starém Městě se seznámíte s tvářemi a osudy čtyř židovských rodin. Všichni se snažili uniknout svému osudu a vycestovat, ale bohužel neúspěšně a zahynuli v nacistických ghettech a vyhlazovacích táborech.

 

Procházku si můžete stáhnout zde (pdf)


 

>> Celý článek

Časopis Terezínská iniciativa č. 104 - březen 2021

25.3.2021

Březnové číslo přináší projevy v Senátu při příležitosti Dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti vysílané na ČT 24. Vzpomněli jsme na P. Stránského při příležitosti jeho nedožitých stých narozenin. Tryzna za oběti rodinného tábora se letos konala v on-line přenosu. Logo Googlu upozornilo na nedožité 105. narozeniny F. Hirsche. Transgeneračnímu přenosu traumatu se věnuje příspěvek Covid a generace po holocaustu. Michal Stránský, šéfredaktor.

>> Celý článek

Od dokumentů k příběhům. Kurz kompetencí pro demokratickou kulturu prostřednictvím metody Facing History and Ourselves / Tváří v tvář historii

11.3.2021

V květnu otevíráme nový běh kurzu pro pedagogy a lektory pražských škol a institucí a také pro studenty pedagogických škol v Praze.


Vyzkoušíte si, jak pracovat s kontroverzními tématy a jak pro diskusi o nich vytvořit bezpečné prostředí. K tomu, abychom lépe rozuměli současnému světu a fungování demokratické společnosti, využíváme postupy a metody Facing History and Ourselves (Tváří v tvář historii). Tato metoda pomáhá pochopit dějinné události v jejich komplikovanosti. Připomíná hodnotu lidského života, podporuje diskusi o odpovědnosti, a napomáhá vyrovnávání se s traumatickou a bolestnou minulostí. Jednotlivé aktivity vytvářejí logický celek.  

I v online prostředí je většina lekcí interaktivních a umožňuje setkávání ve dvojicích a malých skupinkách.
 

  • Kurz probíhá od 13. května do konce listopadu 2021.
  • Účast je díky podpoře OP PPR ZDARMA.
  • Přihlašte se.
  • Hlásit se můžete do 19. dubna.
     

>> Celý článek

Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-šoa 2021, 8. dubna

8.3.2021

16. ročník připomínkové akce Veřejné čtení jmen obětí holocaustu – Jom ha-šoa proběhne 8. dubna 2021 od 14.00 do 17.00.

Bohužel stejně jako v loňském roce se s Vámi i letos můžeme setkat pouze ve virtuálním světě.

 

Jak se můžete připojit – co udělat jako první krok?


Do živého čtení se prosím registrujte prostřednictvím tohoto krátkého formuláře.


Pokud si nebudete s vyplněním formuláře vědět rady, napište nám na e-mail jomhasoa@terezinstudies.cz a my se s Vámi rádi domluvíme individuálně.

 

Živé vysílání letošního Veřejného čtení jmen obětí holocaustu – Jom ha-šoa sledujte od 14.00 do 17.00 na tomto odkazu.

 

 

>> Celý článek

Nikdy nesmíme zapomenout, že jsme posly!

19.2.2021

Pavel Stránský se narodil 20. února 1921 v Praze. Do let jeho dospívání postupně vstoupila nacistická okupace Československa a postupující diskriminace židovských obyvatel Protektorátu Čechy a Morava. 1. prosince 1941 jsem byl zařazen do transportu jednoho tisíce mladých mužů a odvezen do Terezína – jednalo se o transport s označením AK II – tzv. Aufbaukomando (komando výstavby). K jeho nedožitým stým narozeninám jsme připravili na našem vzdělávacím portálu holocaust.cz životopisný článek.

>> Celý článek

Tváří v tvář historii i současnosti, kurz lektorských dovedností

12.2.2021

Zahajujeme kurz lektorských dovedností pro pedagogické pracovníky, studenty pedagogických oborů, ale i veřejnost se zájmem o moderní dějiny. Kurz má akreditaci MŠMT v rámci systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.

V kurzu si vyzkoušíte, jak pracovat s kontroverzními tématy při výuce i mimo ni. Přiblížíme vám, jak je možné skrze poznávání historie nastartovat občanskou angažovanost v současnosti. Naučíte se, jak vést diskusi či debatu ve skupině, jak pro ni vytvořit bezpečné prostředí a jak řešit případné konflikty.

 

PŘIHLÁŠKA

Uzávěrka přihlášek: 28. února 2021, pro studenty vysokých škol do 5. března 2021

 

Informace a program kurzu

Více informací o projektu

>> Celý článek

Časopis Terezínská iniciativa č. 103 - leden 2021

3.2.2021

V listopadu 2020 tomu bylo 80 let, co se v Haifě potopil parník Patria. Uplynulý rok v Památníku Terezín, v Institutu Terezínské iniciativy, v Židovském muzeu v Praze a v Památníku ticha byl námětem zpráv z těchto organizací, reportáž ze zapálení prvního chanukového světla v Praze – Bubnech. Nad 5 fotografiemi jsme vzpomněli na vznik a první léta Terezínské iniciativy, otištění několika studentských výtvarných i literárních prací zakončilo první vydání letošního roku.

>> Celý článek

archiv aktualit

Rozšíření nucených prací

Nucená práce byla od počátku zásadní součástí života vězňů v koncentračních táborech. Ve fázi zakládání koncentračních táborů po převzetí moci Hitlerem plnila nucená práce zejména funkci trestu, výchovy a teroru. Od roku 1937 se přidaly ekonomické aspekty a vězni koncentračních táborů byli zpočátku nasazováni do podniků patřících SS.

V období vlády nacionálních socialistů bylo území České republiky považováno z velké části za bezpečné před leteckými útoky. Tato skutečnost vedla k tomu, že koncentrační tábory OsvětimFlossenbürg (východní Bavorsko) a Groß-Rosen (Dolní Slezsko) vybudovaly na anektovaném a v roce 1938 k Německé říši připojeném území Sudetské župy a v Protektorátu Čechy a Morava především v závěrečné fázi 2. světové války rozsáhlý systém pobočných táborů zaměřených na zbrojní výrobu. Pobočné koncentrační tábory vznikaly zpočátku jako zbrojní podniky, které se usídlovaly v bezprostřední blízkosti hlavních táborů. Dalším účelem využití vězňů byla do přelomu let 1941/1942 stavební komanda. První pobočný koncentrační tábor na území České republiky byl otevřen v srpnu 1942 k vybudování pramenní jímky minerální vody patřící společnosti Sudetenquell GmbH vlastněné SS v západočeském Krondorf-Sauerbrunn (Korunní).

 

Pobočné tábory koncentračního tábora Flossenbürg

flossenbuerger_aussenlager

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

V roce 1942 vylepšila SS základní organizační podmínky pro pracovní nasazení vězňů koncentračních táborů centralizací úkolů v nově založeném Hlavním hospodářském a správním úřadě (SS-WVHA, Wirtschafts- und Verwaltungshauptamt). Pro nasazení vězňů v soukromé výrobě byl stanoven princip vypůjčování. Podniky mohly svou potřebu vězňů nahlásit SS-WVHA a v případě kladného rozhodnutí, byl příslušný koncentrační tábor pověřen zřízením pobočného tábora a organizací ostrahy. V jiných případech byli vězni nabízeni firmám státními úřady. Firmy platily SS poplatek podle pohlaví a kvalifikace vězňů a staraly se o ubytování a stravu vězňů a jejich strážných.

Po polovině roku 1944 byla během několika měsíců síť pobočných koncentračních táborů na celém území obsazeném Německou říší razantně rozšířena. Jestliže v dubnu 1944 existovalo 20 kmenových táborů se 130 pobočnými tábory pro státní i soukromé hospodářství, zvýšil se do konce války počet pobočných táborů na přibližně 1000. 90 procent asi 40 táborů, které existovaly na území České republiky, vzniklo v posledním roce války. Opíraly se přitom z části o již existující táborové struktury, jako např. tábory organizace Schmelt (židovský tábor nucených prací) v Krkonoších, které byly z části převzaty koncentračním táborem Groß-Rosen. Většina pobočných koncentračních táborů na území České republiky zřízených v roce 1944 byla ženskými tábory.

Vedle firem ze Staré říše, jako např. AEG, Auto-Union, Dynamit Nobel, Siemens nebo Telefunken a jejich dceřinných podniků, které přeložily svou výrobu do Sudetské župy a do Protektorátu Čechy a Morava, usilovaly o zbrojní zakázky a o přidělení statutu pobočného koncentračního tábora i místní firmy. Zejména severočeské textilní podniky, které již měly zkušenosti při nasazování židovských nucených pracovnic, nasazovaly vězně koncentračního tábora v Groß-Rosen ve velkém stylu. SS zaměstnávala ve svých vlastních firmách, např. továrně na výrobu porcelánu Bohemia v Nové Roli nebo v severočeské Freudenthaler Getränke GmbH rovněž vězně z koncentračních táborů Flossenbürg nebo Osvětim.

Většina pobočných koncentračních táborů vznikla v Sudetské župě. V Protektorátu Čechy a Morava byly kvůli pochybnostem Karla Hermanna Franka, státního ministra pro Čechy a Moravu, nasazovány zahraniční pracovní síly a vězňové z koncentračních táborů jen velmi málo. Přesto SS dosáhla na území Protektorátu od konce roku 1943 zřízení čtyř menších koncentračních táborů zaměřených na stavební práce. Dva z nich byly zřízeny pro výstavbu výcvikového prostoru SS Benešov (SS-Truppenübungsplatz Beneschau) v Hradištku a Vrchotových Janovicích, další dva pak v Panenských Břežanech a Brně.

 

Pobočné tábory koncentračního tábora Groß-Rosen

gross_rosen_aussenlager

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Mapa: Museum Groß-Rosen

 

4. Bernsdorf (Bernartice) 54. Mährisch Weißwasser (Bilá Voda)
14. Brünnlitz (Brněnec) 57. Morchenstern (Smržovka)
23. Gablonz (Jablonec nad Nisou) 62. Ober Altstadt (Hořejší Staré Město)
24. Gabersdorf (Libeč) 63. Ober Hohenelbe (Hořejší Vrchlabí)
33. Grulich (Králíky) 64. Parschnitz (Poříčí)
37. Halbstadt (Meziměstí) 68. Reichenau (Rychnov u Jablonce nad Nisou)
45. Kratzau I (Chrastava) 72. Schatzler (Žacléř)
46. Kratzau II (Chrastava) 75. Sankt Georgenthal (Jiřetín)

 

Cíl projektu

Celkem 21 pobočných táborů koncentračního tábora Flossenbürg, 18 pobočných táborů Groß-Rosen a tři pobočné tábory Osvětimi existujících na území České republiky, o nichž v současnosti víme, je dnes zcela zapomenuto. V rámci projektu usilujeme spojit v jednom výzkumném záměru zcela rozličná místa nucených prací souvisejících s koncentračními tábory. 15-členné komando, sestávající ze svědků Jehovových, které bylo nasazeno v soukromé domácnosti vdovy po Reinhardu Heydrichovi v Panenských Břežanech, dostávalo dostatek jídla a v plném počtu válku přežilo, může být jen sotva srovnáváno s dřinou vězňů tábora v Litoměřicích, kde v rámci přeložení výrobních zařízení Auto-Union a Osramu do podzemí zahynuly kvůli nedostatku stravy, katastrofálním hygienickým poměrům, nemocím, pracovním úrazům a násilnickým excesům ze strany strážných tisíce vězňů.

Vedle zásadních otázek týkajících se jednotlivých pobočných koncentračních táborů, které v mnoha případech dosud nebyly vyjasněny, je cílem také blíže určit roli hospodářství a státních úřadů při výstavbě a provozu různých koncentračních táborů. Zvláštní pozornost bude věnována podmínkám věznění i práce v pobočných koncentračních táborech, ale také jiným nuceným pracovníkům, kteří byli často nasazováni paralelně s vězni táborů na stejných místech.

 

Další informace o projektu Nucená práce najdete zde.