ČESKY   ENGLISH   DEUTSCH

Časopis Terezínská iniciativa č. 97 - září 2019

11.10.2019

Zářijové číslo časopisu je věnované Doris Grozdanovičové, která byla dlouholetou redaktorkou tohoto časopisu a která bohužel 21. srpna 2019 zemřela. Dále číslo shrnuje řadu zajímavých akcí, které se udály během letošního léta a září.

>> Celý článek

Česká premiéra filmu „Předposlední svoboda. Krajiny Otty Dova Kulky.“

3.10.2019

Rádi bychom vás pozvali 15. října 2019 do Kina Pilotů, kde se uskuteční česká premiéra filmu režiséra Stefana Aucha Předposlední svoboda. Krajiny Otty Dova Kulky.

Po promítání filmu proběhne beseda s režisérem.

Kapacita kina je omezena, rezervujte si místa ZDE prostřednictvím tohoto formuláře.

>> Celý článek

Vzpomínka na Doris

17.9.2019

Dne 21. srpna 2019 bohužel odešla naše milá Doris Grozdanovičová. Rádi bychom na ni spolu s Vámi zavzpomínali, a proto Vás srdečně zveme na vzpomínkový večer, který se uskuteční ve čtvrtek 26. 9. v 18h, Sloupový sál, Sněmovní 7.

>> Celý článek

Dánští Židé v Terezíně, 3. 10. 2019

17.9.2019

Srdečně zveme na prezentaaci vědecko-výzkumného projektu Dánští Židé v Terezíně, který v současnosti probíhá na Jihodánské univerzitě v Odense pod vedením prof. Therkela Strædeho.

Prezentace projektu bude součástí společenské setkání u příležitosti stého výročí diplomatických vztahů mezi Českou republikou a Dánskem, který připravilo Oddělení novodobých českých dějin Národního muzea a Velvyslanectví Dánska v České republice.

Setkání se uskuteční 3. října v 15.00 v přednáškovém sále v Historické budově Národního muzea (místnost č. 00.102).

 

Registrace nutná. Prosím v případě zájmu potvrďte svou účast na eliska.waageova@terezinstudies.cz do pondělí 30. září.

>> Celý článek

Výchova k respektu a toleranci. Anne Franková: Nechte mě být, jaká jsem. - 18.-20. října 2019

11.9.2019

Zajímá vás otázka práv jednotlivce, boje s předsudky či moderní dějiny? Přemýšlíte, jak uchopit obtížná témata ve výuce? Chcete se seznámit s programem Tváří v tvář historii a nám samým - originální metodou výuky moderních dějin, která umožňuje žákům pochopit dějinné události v jejich komplikovanosti a v souvislostech?

Pokud ano, pak přijměte naši pozvánku na víkendový seminář, který se uskuteční o víkendu 18. až 20. října v hotelu Benica v Benešově u Prahy.


Uvolnilo se nám několik míst na tomto semináři. Last minute přihlášky přijímáme do konce tohoto týdne. Pro přihlášené do 13.10. je účastnický poplatek 1000 Kč.

 

Absolventi tohoto semináře se budou moci zúčastnit celodenní exkurze do Letů v listopadu a výběrového semináře "Terezínské kabarety ve výuce o holocaustu" v prosinci 2019.


>> Celý článek

Miroslav Kárný - setkání u příležitosti 100 let od narození

4.9.2019

100. výročí narození Miroslava Kárného historika holocaustu, jednoho ze zakladatelů Terezínské iniciativy a jejího Institutu si připomeneme v úterý 10. září 2019 od 18 hodin. Setkání se koná v Rezidenci primátora hlavního města Prahy, Mariánské náměstí 1, 1. patro.

 

SVOU ÚČAST PROSÍM POTVRĎTE DO 6. 9. 2019 NA ADRESE institute@terezinstudies.cz.
 

>> Celý článek

Stránka holocaust.cz je opět online

28.8.2019

V novém uspořádání webu holocaust.cz najedete staré texty v novém pořadí. Důraz je nyní kladen na tématickou strukturu textů. Stěžejní částí je část Dějiny, které pojala většinu materiálů se sekce Zdroje. Jednotlivé Prezentace a Dokumenty jsou nyní u kapitol, které jim odpovídají tématicky. Články, které na webu byly a nyní nejsou, budou přidány později. Obsahový rozvoj webu nekončí, ale bude nadále pokračovat. Budeme se soustředit na jednotlivé kapitoly a nových článcích a změnách vás budeme informovat. Pokud se na stránkách setkáte s nějakými technickými obtížemi, neváhejte nás informovat.

>> Celý článek

archiv aktualit

Rozšíření nucených prací

Nucená práce byla od počátku zásadní součástí života vězňů v koncentračních táborech. Ve fázi zakládání koncentračních táborů po převzetí moci Hitlerem plnila nucená práce zejména funkci trestu, výchovy a teroru. Od roku 1937 se přidaly ekonomické aspekty a vězni koncentračních táborů byli zpočátku nasazováni do podniků patřících SS.

V období vlády nacionálních socialistů bylo území České republiky považováno z velké části za bezpečné před leteckými útoky. Tato skutečnost vedla k tomu, že koncentrační tábory OsvětimFlossenbürg (východní Bavorsko) a Groß-Rosen (Dolní Slezsko) vybudovaly na anektovaném a v roce 1938 k Německé říši připojeném území Sudetské župy a v Protektorátu Čechy a Morava především v závěrečné fázi 2. světové války rozsáhlý systém pobočných táborů zaměřených na zbrojní výrobu. Pobočné koncentrační tábory vznikaly zpočátku jako zbrojní podniky, které se usídlovaly v bezprostřední blízkosti hlavních táborů. Dalším účelem využití vězňů byla do přelomu let 1941/1942 stavební komanda. První pobočný koncentrační tábor na území České republiky byl otevřen v srpnu 1942 k vybudování pramenní jímky minerální vody patřící společnosti Sudetenquell GmbH vlastněné SS v západočeském Krondorf-Sauerbrunn (Korunní).

 

Pobočné tábory koncentračního tábora Flossenbürg

flossenbuerger_aussenlager

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

V roce 1942 vylepšila SS základní organizační podmínky pro pracovní nasazení vězňů koncentračních táborů centralizací úkolů v nově založeném Hlavním hospodářském a správním úřadě (SS-WVHA, Wirtschafts- und Verwaltungshauptamt). Pro nasazení vězňů v soukromé výrobě byl stanoven princip vypůjčování. Podniky mohly svou potřebu vězňů nahlásit SS-WVHA a v případě kladného rozhodnutí, byl příslušný koncentrační tábor pověřen zřízením pobočného tábora a organizací ostrahy. V jiných případech byli vězni nabízeni firmám státními úřady. Firmy platily SS poplatek podle pohlaví a kvalifikace vězňů a staraly se o ubytování a stravu vězňů a jejich strážných.

Po polovině roku 1944 byla během několika měsíců síť pobočných koncentračních táborů na celém území obsazeném Německou říší razantně rozšířena. Jestliže v dubnu 1944 existovalo 20 kmenových táborů se 130 pobočnými tábory pro státní i soukromé hospodářství, zvýšil se do konce války počet pobočných táborů na přibližně 1000. 90 procent asi 40 táborů, které existovaly na území České republiky, vzniklo v posledním roce války. Opíraly se přitom z části o již existující táborové struktury, jako např. tábory organizace Schmelt (židovský tábor nucených prací) v Krkonoších, které byly z části převzaty koncentračním táborem Groß-Rosen. Většina pobočných koncentračních táborů na území České republiky zřízených v roce 1944 byla ženskými tábory.

Vedle firem ze Staré říše, jako např. AEG, Auto-Union, Dynamit Nobel, Siemens nebo Telefunken a jejich dceřinných podniků, které přeložily svou výrobu do Sudetské župy a do Protektorátu Čechy a Morava, usilovaly o zbrojní zakázky a o přidělení statutu pobočného koncentračního tábora i místní firmy. Zejména severočeské textilní podniky, které již měly zkušenosti při nasazování židovských nucených pracovnic, nasazovaly vězně koncentračního tábora v Groß-Rosen ve velkém stylu. SS zaměstnávala ve svých vlastních firmách, např. továrně na výrobu porcelánu Bohemia v Nové Roli nebo v severočeské Freudenthaler Getränke GmbH rovněž vězně z koncentračních táborů Flossenbürg nebo Osvětim.

Většina pobočných koncentračních táborů vznikla v Sudetské župě. V Protektorátu Čechy a Morava byly kvůli pochybnostem Karla Hermanna Franka, státního ministra pro Čechy a Moravu, nasazovány zahraniční pracovní síly a vězňové z koncentračních táborů jen velmi málo. Přesto SS dosáhla na území Protektorátu od konce roku 1943 zřízení čtyř menších koncentračních táborů zaměřených na stavební práce. Dva z nich byly zřízeny pro výstavbu výcvikového prostoru SS Benešov (SS-Truppenübungsplatz Beneschau) v Hradištku a Vrchotových Janovicích, další dva pak v Panenských Břežanech a Brně.

 

Pobočné tábory koncentračního tábora Groß-Rosen

gross_rosen_aussenlager

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Mapa: Museum Groß-Rosen

 

4. Bernsdorf (Bernartice) 54. Mährisch Weißwasser (Bilá Voda)
14. Brünnlitz (Brněnec) 57. Morchenstern (Smržovka)
23. Gablonz (Jablonec nad Nisou) 62. Ober Altstadt (Hořejší Staré Město)
24. Gabersdorf (Libeč) 63. Ober Hohenelbe (Hořejší Vrchlabí)
33. Grulich (Králíky) 64. Parschnitz (Poříčí)
37. Halbstadt (Meziměstí) 68. Reichenau (Rychnov u Jablonce nad Nisou)
45. Kratzau I (Chrastava) 72. Schatzler (Žacléř)
46. Kratzau II (Chrastava) 75. Sankt Georgenthal (Jiřetín)

 

Cíl projektu

Celkem 21 pobočných táborů koncentračního tábora Flossenbürg, 18 pobočných táborů Groß-Rosen a tři pobočné tábory Osvětimi existujících na území České republiky, o nichž v současnosti víme, je dnes zcela zapomenuto. V rámci projektu usilujeme spojit v jednom výzkumném záměru zcela rozličná místa nucených prací souvisejících s koncentračními tábory. 15-členné komando, sestávající ze svědků Jehovových, které bylo nasazeno v soukromé domácnosti vdovy po Reinhardu Heydrichovi v Panenských Břežanech, dostávalo dostatek jídla a v plném počtu válku přežilo, může být jen sotva srovnáváno s dřinou vězňů tábora v Litoměřicích, kde v rámci přeložení výrobních zařízení Auto-Union a Osramu do podzemí zahynuly kvůli nedostatku stravy, katastrofálním hygienickým poměrům, nemocím, pracovním úrazům a násilnickým excesům ze strany strážných tisíce vězňů.

Vedle zásadních otázek týkajících se jednotlivých pobočných koncentračních táborů, které v mnoha případech dosud nebyly vyjasněny, je cílem také blíže určit roli hospodářství a státních úřadů při výstavbě a provozu různých koncentračních táborů. Zvláštní pozornost bude věnována podmínkám věznění i práce v pobočných koncentračních táborech, ale také jiným nuceným pracovníkům, kteří byli často nasazováni paralelně s vězni táborů na stejných místech.

 

Další informace o projektu Nucená práce najdete zde.