ČESKY   ENGLISH   DEUTSCH

Změna ředitele Institutu Terezínské iniciativy

22.10.2021

Z důvodu náhlé hospitalizace ředitele ITI Martina Thiela byl do funkce ředitele dočasně jmenován Tomáš Kraus. Jeho hlavním úkolem je zajištění administrativního chodu Institutu TI. Martinu Thielovi přejeme brzké uzdravení.

>> Celý článek

Facing Holocaust Today — Rescuing European Jewish and Roma Memories, 25.–28. 10. 2021

1.10.2021

Mezinárodní seminář a setkání pro pedagogy a studenty z České republiky, Polska, Slovenska a Maďarska konaný v Lublinu a Belzeci se uskuteční u příležitosti uctění památky Romů a Sintů zavražděných ve vyhlazovacím táboře v Belzeci roku 1940 ve dnech 25.–28. 10. 2021.

Přihlášku vyplňte do 15. 10. 2021 zde.

Jelikož je o seminář velký zájem, který jsme ani neočekávali, můžeme účastníkům z ČR nabídnout u jen místa náhradníků, pro zájemce se Slovenska máme ještě několik volných míst.


Seminář v polštině bude tlumočen do češtiny a maďarštiny, znalost angličtiny jakožto komunikačního jazyka je vítána, ne však nutná.

>> Celý článek

Vyhlášení výběrového řízení na ředitele/ ředitelku Institutu Terezínské iniciativy

30.9.2021

Správní rada Institutu Terezínské iniciativy se sídlem Jáchymova 63/3, 110 00, Praha 1 (dále jen ITI) vyhlašuje dne 1. října 2021 výběrové řízení na funkci ředitele/ředitelky ITI.

Předpokládaný nástup do funkce a vznik pracovního poměru 1. ledna 2022 Písemné přihlášky do výběrového řízení doručte osobně či poštou na adresu ITI nejpozději do 15. listopadu 2021. Obálku označte nápisem: SPRÁVNÍ RADA ITI.

 

 

>> Celý článek

Tváří v tvář historii i současnosti – seminář pro učitele k 80. výročí zahájení transportů z Protektorátu Čechy a Morava

20.9.2021

14. až 15. října 2021, Praha

Akreditovaný seminář se koná v rámci projektů Tváří v tvář historii i současnosti. Využití historie v občanském vzdělávání a Nechte mě být, jaká jsem - vrstevnické vzdělávání a historická gramotnost.

 

 

KAPACITA JE NAPLNĚNA. DALŠÍ PŘIHLÁŠENÉ BUDEME POČÍTAT MEZI NÁHRADNÍKY.

 

Hlásit se můžete do 30. září. Kapacita kurzu je omezena.

>> Celý článek

Časopis Terezínská iniciativa č. 106 - srpen 2021

27.8.2021

Srpnové číslo přináší reportáž z koncertu Ivy Bittové v Praze, upozornění na divadelní hru Jeden německý život a životopisnou knihu o Ročkových, důležité připomenutí 80. výročí zahájení transportů a zbudování ghetta Terezín, pokračování vzpomínek na ty, kteří pomáhali židům, pokračování a dokončení vzpomínek Max M. Livniho a ukázku literární a výtvarné práce studentů na téma Válka skončila, můžeme zapomenout?

>> Celý článek

Od dokumentů k příběhům. Kurz kompetencí pro demokratickou kulturu, podzimní běh

18.8.2021

Díky tomu, že lze již semináře konat naživo, nabízíme vám možnost připojit se k našim účastníkům na podzimní část kurzu pro pedagogy a lektory pražských škol a institucí a také pro studenty pedagogických škol v Praze.

Nové tváře v kurzu poprvé uvítáme 15. září na odpoledním semináři v Praze, kde vám představíme, co to ty kompetence pro demokratickou kulturu jsou, jak s nimi souvisí celý náš kurz a jak je budete moci využít ve své praxi. 23. a 24. září se již potkáte se stávajícími účastníky v Benešově u Prahy.

 

Počet míst na kurzu je limitován, s vyplněním přihlášky neváhejte.

PŘIHLÁŠKA
Hlásit se můžete až do 6. září.

>> Celý článek

Konference "Facing Holocaust Today"

26.7.2021

Od 9. do 11. září bude probíhat mezinárodní online konference "Facing Holocaust Today", která je určena pro pedagogy druhého stupně základních škol a středních škol, na kterou vás srdečně zveme. Konferenci, která se koná při příležitosti 80. výročí vydání tzv. Židovského kodexu na Slovensku, organizuje Nadace Milana Šimečky v Bratislavě ve spolupráci s Institutem Terezínské iniciativy, a to v rámci projektu Facing Holocaust Today – Rescuing European Jewish and Roma Memories.

 

>> Celý článek

archiv aktualit

Rozšíření nucených prací

Nucená práce byla od počátku zásadní součástí života vězňů v koncentračních táborech. Ve fázi zakládání koncentračních táborů po převzetí moci Hitlerem plnila nucená práce zejména funkci trestu, výchovy a teroru. Od roku 1937 se přidaly ekonomické aspekty a vězni koncentračních táborů byli zpočátku nasazováni do podniků patřících SS.

V období vlády nacionálních socialistů bylo území České republiky považováno z velké části za bezpečné před leteckými útoky. Tato skutečnost vedla k tomu, že koncentrační tábory OsvětimFlossenbürg (východní Bavorsko) a Groß-Rosen (Dolní Slezsko) vybudovaly na anektovaném a v roce 1938 k Německé říši připojeném území Sudetské župy a v Protektorátu Čechy a Morava především v závěrečné fázi 2. světové války rozsáhlý systém pobočných táborů zaměřených na zbrojní výrobu. Pobočné koncentrační tábory vznikaly zpočátku jako zbrojní podniky, které se usídlovaly v bezprostřední blízkosti hlavních táborů. Dalším účelem využití vězňů byla do přelomu let 1941/1942 stavební komanda. První pobočný koncentrační tábor na území České republiky byl otevřen v srpnu 1942 k vybudování pramenní jímky minerální vody patřící společnosti Sudetenquell GmbH vlastněné SS v západočeském Krondorf-Sauerbrunn (Korunní).

 

Pobočné tábory koncentračního tábora Flossenbürg

flossenbuerger_aussenlager

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

V roce 1942 vylepšila SS základní organizační podmínky pro pracovní nasazení vězňů koncentračních táborů centralizací úkolů v nově založeném Hlavním hospodářském a správním úřadě (SS-WVHA, Wirtschafts- und Verwaltungshauptamt). Pro nasazení vězňů v soukromé výrobě byl stanoven princip vypůjčování. Podniky mohly svou potřebu vězňů nahlásit SS-WVHA a v případě kladného rozhodnutí, byl příslušný koncentrační tábor pověřen zřízením pobočného tábora a organizací ostrahy. V jiných případech byli vězni nabízeni firmám státními úřady. Firmy platily SS poplatek podle pohlaví a kvalifikace vězňů a staraly se o ubytování a stravu vězňů a jejich strážných.

Po polovině roku 1944 byla během několika měsíců síť pobočných koncentračních táborů na celém území obsazeném Německou říší razantně rozšířena. Jestliže v dubnu 1944 existovalo 20 kmenových táborů se 130 pobočnými tábory pro státní i soukromé hospodářství, zvýšil se do konce války počet pobočných táborů na přibližně 1000. 90 procent asi 40 táborů, které existovaly na území České republiky, vzniklo v posledním roce války. Opíraly se přitom z části o již existující táborové struktury, jako např. tábory organizace Schmelt (židovský tábor nucených prací) v Krkonoších, které byly z části převzaty koncentračním táborem Groß-Rosen. Většina pobočných koncentračních táborů na území České republiky zřízených v roce 1944 byla ženskými tábory.

Vedle firem ze Staré říše, jako např. AEG, Auto-Union, Dynamit Nobel, Siemens nebo Telefunken a jejich dceřinných podniků, které přeložily svou výrobu do Sudetské župy a do Protektorátu Čechy a Morava, usilovaly o zbrojní zakázky a o přidělení statutu pobočného koncentračního tábora i místní firmy. Zejména severočeské textilní podniky, které již měly zkušenosti při nasazování židovských nucených pracovnic, nasazovaly vězně koncentračního tábora v Groß-Rosen ve velkém stylu. SS zaměstnávala ve svých vlastních firmách, např. továrně na výrobu porcelánu Bohemia v Nové Roli nebo v severočeské Freudenthaler Getränke GmbH rovněž vězně z koncentračních táborů Flossenbürg nebo Osvětim.

Většina pobočných koncentračních táborů vznikla v Sudetské župě. V Protektorátu Čechy a Morava byly kvůli pochybnostem Karla Hermanna Franka, státního ministra pro Čechy a Moravu, nasazovány zahraniční pracovní síly a vězňové z koncentračních táborů jen velmi málo. Přesto SS dosáhla na území Protektorátu od konce roku 1943 zřízení čtyř menších koncentračních táborů zaměřených na stavební práce. Dva z nich byly zřízeny pro výstavbu výcvikového prostoru SS Benešov (SS-Truppenübungsplatz Beneschau) v Hradištku a Vrchotových Janovicích, další dva pak v Panenských Břežanech a Brně.

 

Pobočné tábory koncentračního tábora Groß-Rosen

gross_rosen_aussenlager

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Mapa: Museum Groß-Rosen

 

4. Bernsdorf (Bernartice) 54. Mährisch Weißwasser (Bilá Voda)
14. Brünnlitz (Brněnec) 57. Morchenstern (Smržovka)
23. Gablonz (Jablonec nad Nisou) 62. Ober Altstadt (Hořejší Staré Město)
24. Gabersdorf (Libeč) 63. Ober Hohenelbe (Hořejší Vrchlabí)
33. Grulich (Králíky) 64. Parschnitz (Poříčí)
37. Halbstadt (Meziměstí) 68. Reichenau (Rychnov u Jablonce nad Nisou)
45. Kratzau I (Chrastava) 72. Schatzler (Žacléř)
46. Kratzau II (Chrastava) 75. Sankt Georgenthal (Jiřetín)

 

Cíl projektu

Celkem 21 pobočných táborů koncentračního tábora Flossenbürg, 18 pobočných táborů Groß-Rosen a tři pobočné tábory Osvětimi existujících na území České republiky, o nichž v současnosti víme, je dnes zcela zapomenuto. V rámci projektu usilujeme spojit v jednom výzkumném záměru zcela rozličná místa nucených prací souvisejících s koncentračními tábory. 15-členné komando, sestávající ze svědků Jehovových, které bylo nasazeno v soukromé domácnosti vdovy po Reinhardu Heydrichovi v Panenských Břežanech, dostávalo dostatek jídla a v plném počtu válku přežilo, může být jen sotva srovnáváno s dřinou vězňů tábora v Litoměřicích, kde v rámci přeložení výrobních zařízení Auto-Union a Osramu do podzemí zahynuly kvůli nedostatku stravy, katastrofálním hygienickým poměrům, nemocím, pracovním úrazům a násilnickým excesům ze strany strážných tisíce vězňů.

Vedle zásadních otázek týkajících se jednotlivých pobočných koncentračních táborů, které v mnoha případech dosud nebyly vyjasněny, je cílem také blíže určit roli hospodářství a státních úřadů při výstavbě a provozu různých koncentračních táborů. Zvláštní pozornost bude věnována podmínkám věznění i práce v pobočných koncentračních táborech, ale také jiným nuceným pracovníkům, kteří byli často nasazováni paralelně s vězni táborů na stejných místech.

 

Další informace o projektu Nucená práce najdete zde.