ČESKY   ENGLISH   DEUTSCH

„Jinak bychom tady nebyli.“ Příběh rodiny Dychovy z obce Hrušky

21.1.2021

Josef a Estera Dychovi byli v květnu 1943 i se svými osmi dětmi deportováni do tzv. cikánského rodinného tábora v Auschwitz-Birkenau. Jediný z rodiny, kdo se vyhnul deportaci a přežil válku, byl nemanželský syn Damián. Důležitou roli při jeho záchraně sehráli tehdejší starosta obce Hrušky a jeho předchůdce, u nějž byl Damián zaměstnán.

Osud rodiny Dychovy z jihomoravské obce Hrušky nám 27. ledna 2021 představí historik Michal Schuster. On-line přednáška začíná v 16.30, pro přístup do místnosti na Zoom se registrujte zde.

 

>> Celý článek

Nechte mě být, jaká jsem. Životní příběh Anne Frankové; 12.-13. března 2021 (pátek-sobota), Benešov

19.1.2021

Na základě dlouholetých zkušeností s metodou Tváří v tvář historii otevíráme novou sérii vzdělávacích seminářů. První z nich proběhne v pátek a v sobotu 12. a 13. března 2021 v středočeském Benešově. Ústředním tématem tohoto dvoudenního semináře bude příběh Anny Frankové, její rodiny, zachránců a odkazu pro současnost.

 

Přihlaste se na seminář pomocí tohoto odkazu a pojeďte s námi do Benešova.

>> Celý článek

Nabídka spolupráce: grafik / grafička

5.1.2021

Pro vzdělávací projekt Tváří v tvář historii i současnosti. Využití historie v občanském vzdělávání podpořeném v programu Active Citizens Fund hledáme grafičku/grafika.
 

>> Celý článek

Časopis Terezínská iniciativa č. 102 - listopad 2020

2.12.2020

Na titulní straně listopadového čísla nalezne čtenář unikátní fotografii židovského transportu, uvnitř reportáž z připomínky zahájení transportů, reportáž z trochu jiné Terezínské tryzny a několik studentských prací ze soutěže Památníku Terezín. Dostali jsme také smutné zprávy o úmrtí J. Krause a E. Bezdíčkové. Zveřejňujeme anonci nového filmu Zpráva (o slavném útěku A. Wetzlera a R. Vrby z pekla Osvětimi), který přijde do českých kin v lednu příštího roku.

>> Celý článek

Seminář Holocaust a my. Proč je důležité uchovat vzpomínky Židů a Romů pro další generace, Brémy, 23. až 25. ledna 2021

9.11.2020

Institut Terezínské iniciativy a Centropa připravili třídenní mezinárodní seminář pro pedagogy z České republiky, Slovenska a Německa s názvem Holocaust a my. Proč je důležité uchovat vzpomínky Židů a Romů pro další generace.

Seminář se koná u příležitosti Mezinárodního dne památky obětí holocaustu v termínu 23. až 25. ledna 2021 v Brémách v Německu.

 

Přihlášku vyplňte do 30. 11. 2020 na http://bit.ly/bremen2021_CZ.

 

V případě nepříznivé epidemiologické situace se seminář uskuteční ve stejném termínu v online podobě.

>> Celý článek

Uzavření kanceláře a knihovny Institutu Terezínské iniciativy

15.10.2020

Z důvodu zhoršené epidemiologické situace a s ohledem na platná vládní nařízení je Knihovna Institutu Terezínské iniciativy a také naše kancelář až do odvolání uzavřena. Kdybyste něco potřebovali, kontaktujte nás prostřednictvím e-mailů, buď přímo na osobní adresy nebo přes institute@terezinstudies.cz. Děkujeme za pochopení a přejeme všem pevné zdraví. Opatrujte se.

>> Celý článek

Spolkový kříž za zásluhy pro přeživšího holocaustu Tomana Broda

6.10.2020

Na Německém velvyslanectví v Praze byl dne 5. října předán Záslužný kříž se stuhou Záslužného řádu Spolkové republiky Německo historikovi a přeživšímu holocaustu Tomanu Brodovi. Vysoké vyznamenání mu propůjčil spolkový prezident Frank-Walter Steinmeier za zásluhy o česko-německé usmíření.

 

Je nám ctí, že můžeme pana Tomana Broda zvát na besedy v rámci našich seminářů jak pro pedagogy, tak pro žáky. Děkujeme Německému velvyslanectví v Praze za pozvání při této příležitosti.

>> Celý článek

archiv aktualit

Rozšíření nucených prací

Nucená práce byla od počátku zásadní součástí života vězňů v koncentračních táborech. Ve fázi zakládání koncentračních táborů po převzetí moci Hitlerem plnila nucená práce zejména funkci trestu, výchovy a teroru. Od roku 1937 se přidaly ekonomické aspekty a vězni koncentračních táborů byli zpočátku nasazováni do podniků patřících SS.

V období vlády nacionálních socialistů bylo území České republiky považováno z velké části za bezpečné před leteckými útoky. Tato skutečnost vedla k tomu, že koncentrační tábory OsvětimFlossenbürg (východní Bavorsko) a Groß-Rosen (Dolní Slezsko) vybudovaly na anektovaném a v roce 1938 k Německé říši připojeném území Sudetské župy a v Protektorátu Čechy a Morava především v závěrečné fázi 2. světové války rozsáhlý systém pobočných táborů zaměřených na zbrojní výrobu. Pobočné koncentrační tábory vznikaly zpočátku jako zbrojní podniky, které se usídlovaly v bezprostřední blízkosti hlavních táborů. Dalším účelem využití vězňů byla do přelomu let 1941/1942 stavební komanda. První pobočný koncentrační tábor na území České republiky byl otevřen v srpnu 1942 k vybudování pramenní jímky minerální vody patřící společnosti Sudetenquell GmbH vlastněné SS v západočeském Krondorf-Sauerbrunn (Korunní).

 

Pobočné tábory koncentračního tábora Flossenbürg

flossenbuerger_aussenlager

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

V roce 1942 vylepšila SS základní organizační podmínky pro pracovní nasazení vězňů koncentračních táborů centralizací úkolů v nově založeném Hlavním hospodářském a správním úřadě (SS-WVHA, Wirtschafts- und Verwaltungshauptamt). Pro nasazení vězňů v soukromé výrobě byl stanoven princip vypůjčování. Podniky mohly svou potřebu vězňů nahlásit SS-WVHA a v případě kladného rozhodnutí, byl příslušný koncentrační tábor pověřen zřízením pobočného tábora a organizací ostrahy. V jiných případech byli vězni nabízeni firmám státními úřady. Firmy platily SS poplatek podle pohlaví a kvalifikace vězňů a staraly se o ubytování a stravu vězňů a jejich strážných.

Po polovině roku 1944 byla během několika měsíců síť pobočných koncentračních táborů na celém území obsazeném Německou říší razantně rozšířena. Jestliže v dubnu 1944 existovalo 20 kmenových táborů se 130 pobočnými tábory pro státní i soukromé hospodářství, zvýšil se do konce války počet pobočných táborů na přibližně 1000. 90 procent asi 40 táborů, které existovaly na území České republiky, vzniklo v posledním roce války. Opíraly se přitom z části o již existující táborové struktury, jako např. tábory organizace Schmelt (židovský tábor nucených prací) v Krkonoších, které byly z části převzaty koncentračním táborem Groß-Rosen. Většina pobočných koncentračních táborů na území České republiky zřízených v roce 1944 byla ženskými tábory.

Vedle firem ze Staré říše, jako např. AEG, Auto-Union, Dynamit Nobel, Siemens nebo Telefunken a jejich dceřinných podniků, které přeložily svou výrobu do Sudetské župy a do Protektorátu Čechy a Morava, usilovaly o zbrojní zakázky a o přidělení statutu pobočného koncentračního tábora i místní firmy. Zejména severočeské textilní podniky, které již měly zkušenosti při nasazování židovských nucených pracovnic, nasazovaly vězně koncentračního tábora v Groß-Rosen ve velkém stylu. SS zaměstnávala ve svých vlastních firmách, např. továrně na výrobu porcelánu Bohemia v Nové Roli nebo v severočeské Freudenthaler Getränke GmbH rovněž vězně z koncentračních táborů Flossenbürg nebo Osvětim.

Většina pobočných koncentračních táborů vznikla v Sudetské župě. V Protektorátu Čechy a Morava byly kvůli pochybnostem Karla Hermanna Franka, státního ministra pro Čechy a Moravu, nasazovány zahraniční pracovní síly a vězňové z koncentračních táborů jen velmi málo. Přesto SS dosáhla na území Protektorátu od konce roku 1943 zřízení čtyř menších koncentračních táborů zaměřených na stavební práce. Dva z nich byly zřízeny pro výstavbu výcvikového prostoru SS Benešov (SS-Truppenübungsplatz Beneschau) v Hradištku a Vrchotových Janovicích, další dva pak v Panenských Břežanech a Brně.

 

Pobočné tábory koncentračního tábora Groß-Rosen

gross_rosen_aussenlager

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Mapa: Museum Groß-Rosen

 

4. Bernsdorf (Bernartice) 54. Mährisch Weißwasser (Bilá Voda)
14. Brünnlitz (Brněnec) 57. Morchenstern (Smržovka)
23. Gablonz (Jablonec nad Nisou) 62. Ober Altstadt (Hořejší Staré Město)
24. Gabersdorf (Libeč) 63. Ober Hohenelbe (Hořejší Vrchlabí)
33. Grulich (Králíky) 64. Parschnitz (Poříčí)
37. Halbstadt (Meziměstí) 68. Reichenau (Rychnov u Jablonce nad Nisou)
45. Kratzau I (Chrastava) 72. Schatzler (Žacléř)
46. Kratzau II (Chrastava) 75. Sankt Georgenthal (Jiřetín)

 

Cíl projektu

Celkem 21 pobočných táborů koncentračního tábora Flossenbürg, 18 pobočných táborů Groß-Rosen a tři pobočné tábory Osvětimi existujících na území České republiky, o nichž v současnosti víme, je dnes zcela zapomenuto. V rámci projektu usilujeme spojit v jednom výzkumném záměru zcela rozličná místa nucených prací souvisejících s koncentračními tábory. 15-členné komando, sestávající ze svědků Jehovových, které bylo nasazeno v soukromé domácnosti vdovy po Reinhardu Heydrichovi v Panenských Břežanech, dostávalo dostatek jídla a v plném počtu válku přežilo, může být jen sotva srovnáváno s dřinou vězňů tábora v Litoměřicích, kde v rámci přeložení výrobních zařízení Auto-Union a Osramu do podzemí zahynuly kvůli nedostatku stravy, katastrofálním hygienickým poměrům, nemocím, pracovním úrazům a násilnickým excesům ze strany strážných tisíce vězňů.

Vedle zásadních otázek týkajících se jednotlivých pobočných koncentračních táborů, které v mnoha případech dosud nebyly vyjasněny, je cílem také blíže určit roli hospodářství a státních úřadů při výstavbě a provozu různých koncentračních táborů. Zvláštní pozornost bude věnována podmínkám věznění i práce v pobočných koncentračních táborech, ale také jiným nuceným pracovníkům, kteří byli často nasazováni paralelně s vězni táborů na stejných místech.

 

Další informace o projektu Nucená práce najdete zde.