ČESKY   ENGLISH   DEUTSCH

Časopis Terezínská iniciativa č. 87 - září 2017

20.9.2017

Zářijové číslo časopisu přináší rozhovor s pamětnicí Lisou Mikovou, ukázku prací z díla terezínského umělce Ericha Lichtblau-Leskly a ukázku oceněných prací ze studentské výtvarné a literární soutěže „Je minulost stále živá?“, kterou uspořádal Památník Terezín. Nechybí ani řada dílčích zpráv z aktuálního dění.

>> Celý článek

Výstava „Nechte mě být, jaká jsem. Životní příběh Anne Frankové“ v Hořicích

20.9.2017

4. října se v 17 hodin uskuteční slavnostní vernisáž výstavy „Nechte mě být, jaká jsem. Životní příběh Anne Frankové“ v Hořicích na zámku. Putovní výstavu, jejímž autorem je Anne Frank House v Amsterdamu, koordinuje Institut Terezínské iniciativy.
 

>> Celý článek

Tváří v tvář historii. Výchova k respektu a toleranci. Moderní vzdělávací kurz pro učitele pražských škol

23.8.2017

Zajímá vás otázka práv jednotlivce, boje s předsudky či moderní dějiny? Nevíte, jak uchopit problematická témata ve výuce? Chcete se seznámit s moderními metodami výuky a přístupu k informacím? Učíte na některé z pražských škol? Pokud ano, pak je tento kurz určen právě Vám.

 

  • Kdy? 13. – 15. 10. 2017 a 3. – 5. 11. 2017

  • Kde? Benešov, hotel Benica

 

Přihlášky na semináře vyplňujte prostřednictvím webového formuláře ZDE

>> Celý článek

Den romského holocaustu, 2. srpna 2017

19.7.2017

V noci z 2. na 3. srpna 1944 zavraždili nacisté v plynových komorách poslední vězně tzv. Cikánského rodinného tábora v Auschwitz-Birkenau. Celkem bylo v táboře během 17 měsíců jeho existence (od února 1943 do července 1944) vězněno na 23 tisíc žen, mužů a dětí. Přibližně 20 tisíc romských a sintských vězenkyň a vězňů bylo v táboře zavražděno v plynových komorách, hladem, nedostatečnou péčí a mučením.

Tento den ustanovil v roce 2011 polský sejm jako Den připomínky vyhlazení Romů a Sintů. Roku 2013 bylo datum 2. srpna prohlášeno Radou Evropy mezinárodním dnem připomínky také na celoevropské úrovni.

Chceme tento den připomenout vyvěšením romských vlajek, společným setkáním, diskusí a kulturním programem.

 

Zpráva o akci.

>> Celý článek

Časopis Terezínská iniciativa č. 86 - červen 2017

27.6.2017

Červnové číslo časopisu se věnuje Terezínské tryzně a přináší rozhovor s novým ředitelem Památníku Terezín Janem Roubínkem. Na pražském hlavním nádraží byl odhalen Památník rozloučení, který věnovaly tvz. Wintonovy děti svým rodičům. O své životní osudy se v tomto čísle podělila Anna Hyndráková a Marek Lauermann zmapoval cestu Dagmar Lieblové po Španělsku, kde představili španělské vydání knihy Přepsali se, tak jsem tady.

>> Celý článek

Letní škola - Identita evropských Romů ve 20. století

24.5.2017

Zveme české a slovenské pedagogické pracovníky se zaměřením na dějepis a společenské vědy a vysokoškolské studenty na letní školu "Identita evropských Romů ve 20. století", která se koná v Brně a Hodoníně u Kunštátu ve dnech 20. – 22. srpna 2017.

 

Zpráva z letní školy

 

Program letní školy ke stažení (pdf)

>> Celý článek

Časopis Terezínská iniciativa č. 85 - duben 2017

16.5.2017

Dubnové číslo se věnuje hlavně každoročnímu sněmu Terezínské iniciativy, Jom ha-šoa a akcí Kulturou proti antisemitismu. Anna Lorencová tentokrát připravila rozhovor s pamětnicí Evou Smolkovou-Keulemansovou, která v těchto dnech oslavila 90. narozeniny. Svoji vzpomínku napsala Eva Štichová, která také brzy oslaví 90. narozeniny.

>> Celý článek

archiv aktualit

 

Židovští uprchlíci do a z českých zemí, 1933-1945

 

najiste_utociste

 

Téma projektu
Tématem projektu jsou osudy tisíců židovských uprchlíků, kteří pod tlakem rasové politiky uskutečňované nacistickým Německem nejprve utíkali do českých zemí a posléze odtud do dalších států. Předmětem výzkumu bude jak uprchlická a vystěhovalecká politika československých úřadů vůči židovským uprchlíkům z Německa, Rakouska či odtržených území, tak i opatření, která v této oblasti realizovala po 15. 3. 1939 okupační a protektorátní správa. Nedílnou součástí výzkumu bude i zachycení vlastních snah Židů o emigraci z českých zemí, jež zesílily po okupaci pohraničí a především po vzniku tzv. Protektorátu Čechy a Morava.
Aspekty imigrace a emigrace z českého území jsou vzájemně propojeny a nelze je oddělit, neboť pro mnohé Židy, kteří našli na českém (československém) území před rokem 1938 útočiště, se později toto útočiště proměnilo v past, z níž se snažili za každou cenu uniknout. Stejně tak státní orgány i pomocné organizace se - nakolik lze z dostavadního výzkumu soudit - snažily v první řadě zajistit emigraci cizích Židů.
Omezování volného pohybu osob a zpřísňování uprchlické politiky se po první světové válce stalo celoevropským, ne-li celosvětovým, problémem. Různá zákonná a administrativní opatření jednotlivých států ztěžovala přechod hranic a pobyt cizinců na jejich území. Tato opatření, jakkoli nepříjemná pro všechny uprchlíky, se ukázala být rozhodujícím faktorem pro Židy prchající před nacistickou antisemitskou politikou. Ani tváří v tvář nacistickému pronásledování nepřehodnotily evropské a další státy svou restriktivní uprchlickou politiku. V mnoha případech jejich politika vůči uprchlíkům nabírala antisemitské rysy.
Jak se tyto tendence projevovaly v československé uprchlické politice? Jakým způsobem Československo jednalo s židovskými uprchlíky, především z Německa a Rakouska? Jaké bylo postavení těchto uprchlíků v Československu? Jaký postoj zaujaly úřady tzv. druhé republiky vůči Židům prchajícím před pronásledováním z obsazeného pohraničí? Jak se odvíjel osud těch, kteří po okupaci utíkali z tzv. Protektorátu? Jak problematiku židovských uprchlíků vnímala česká společnost? Jakým způsobem byla využívána v propagandě českých antisemitů? Na tyto otázky bychom v rámci předkládaného projektu rádi odpověděli.
Téma židovských uprchlíků do a z českých zemí v letech 1933-1945 nebylo dosud ze strany historiků komplexně zkoumáno: dosavadní práce se soustředí buď na témata pokrývající pouze zlomek této složité problematiky, nebo - což je nejtypičtější - na osud významných osobností-uprchlíků z řad známých umělců či politiků. Ve středu zájmu realizátorů předkládaného projektu stojí naopak:
  • uprchlická a vystěhovalecká politika prováděná Československou republikou a později okupačními a protektorátními úřady,
  • možnosti a osudy běžných lidí, kteří se snažili utéct mimo dosah nacistických protižidovských opatření.
V této souvislosti bychom chtěli prokázat, že rožšířené přesvědčení o tom, že Židé "šli bez odporu na smrt", neodpovídá přesně skutečnosti, že židovské obyvatelstvo se snažilo uniknout před pronásledováním a volilo k tomu řadu různých cest, avšak reálné možnosti úniku byly stále omezenější.
Předkládaný výzkumný projekt logicky zapadá do snahy Institutu Terezínské iniciativy o zmapování osudů českých Židů v období holocaustu. V předchozích fázích byly především zkoumány osudy Židů deportovaných z Čech a Moravy a dalších terezínských vězňů. Výsledky těchto prací jsou vtělovány do řady Terezínských pamětních knih. V návaznosti na tento výzkum se Institut Terezínské iniciativy snaží sbírat údaje o Židech, kteří nebyli deportováni, ale byli zatčeni či se uchýlili do ilegality. Posledním významným kamínkem z mozaiky osudů Židů v českých zemích tak zůstává otázka uprchlíků.
 
Cíle projektu
Předkládaný projekt sleduje tři - vzájemně propojené - cíle, z nichž každému odpovídá jiný typ výstupu:
1. historický výzkum a příprava publikace: Výzkum daného tématu na základě archivních a tištěných pramenů a vzpomínek, příprava publikace shrnující výsledky tohoto výzkumu. Podrobnější popis jednotlivých témat, na něž bude historický výzkum orientován, viz níže.
2. sběr dat: Systematický sběr osobních dat o uprchlících, jejich zanášení do databáze Institutu Terezínské iniciativy, zjišťování jejich dalších osudů a statistické a demografické vyhodnocování získaných informací. Díky tomu bude Institut Terezínské iniciativy schopen lépe poskytovat příbuzným i badatelům informace o dosud nezmapovaných osudech pronásledovaných Židů.
3. pedagogické výstupy: Vzhledem k tomu, že uprchlická politika je stále aktuálním tématem a má pro mladou generaci velkou vypovídací hodnotu, budeme usilovat o zhodnocení výsledků výzkumu ve vzdělávacím procesu. Především budeme zveřejňovat vybrané příběhy uprchlíků a dokumenty, které mohou být učiteli využívány při výuce. Tyto materiály budou umístěny na vzdělávacích internetových stránkách o holocaustu na www.holocaust.cz. Zároveň pro tyto internetové stránky připravíme stručnou prezentaci, jež bude zachycovat situaci židovských uprchlíků ve zkoumané době.
Kombinací těchto tří cílů chceme přispět k připomenutí této dosud opomíjené skupiny obětí holocaustu.
 
 
Výstupy projektu:
Výsledkem projektu bylo vydání publikace Nejisté útočiště
 
 
Financování
Na období od 1. července do 31. prosince 2002 byl projekt podpořen grantem Nadačního fondu obětem holocaustu.