ČESKY   ENGLISH   DEUTSCH

Jom ha-šoa 2017 - veřejné čtení jmen obětí holocaustu

11.4.2017

Ve 13 městech a obcích České republiky se bude v pondělí 24. dubna 2017 konat 12. ročník připomínkové akce Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - JOM HA-ŠOA. Vedle již tradičních měst, jakými jsou Praha, Brno, Olomouc, Liberec, Sušice, Kolín, Kutná Hora, Plzeň, Havlíčkův Brod a Blatná, se letos ke čtení připojilo i Ústí nad Labem, Kosova Hora a Klatovy.

>> Celý článek

Ing. Pavel Werner (1932-2017)

7.4.2017

Dne 1. duna 2017 zemřel pan Pavel Werner, člen vedení Terezínské iniciativy, pamětník holocaustu, který neúnavně předával své svědectví dalším generacím. Měli jsme tu čest se s ním setkávat při vzdělávacích seminářích.


Všem jeho pozůstalým upřímnou soustrast.

>> Celý článek

Mezinárodní konference Identita evropských Romů ve 20. století ve světle dokumentace obětí holocaustu

7.4.2017

V rámci projketu European Roma Identity in the 20th Century a Databáze romských obětí holocaustu pořádáme ve dnech 11. - 13. května 2017 mezinárodní konferenci s názvem Identita evropských Romů ve 20. století ve světle dokumentace obětí holocaustu, která se koná v Praze a Letech u Písku.

 

Účast na konferenci je ZDARMA.

K účasti na konferenci je nutné se závazně registrovat pomocí online formuláře.


Uzávěrka registrací prodloužena do 26. dubna 2017.

>> Celý článek

Časopis Terezínská iniciativa č. 84 - březen 2017

4.4.2017

Hlavním tématem tohoto čísla je tryzna za oběti Terezínského rodinného tábora v Osvětimi, která se tradičně konala 8. března v Pinkasově synagoze. Dále je zde shrnutá činnost Institutu Terezínské iniciativy, Památníku Terezín a Oddělení šoa a Vzdělávacího oddělení Židovského muzea v Praze za rok 2016. Toto číslo přináší hned 4 nekrology – za Edu Krásu, Františka Mišku, Evu Herrmannovou a Noemi Makovcovou. Tereza Štěpková se vrací ke kauze hrnků s Adolfem Hitlerem, které prodává nakladatelství Naše vojsko.

>> Celý článek

Koncert při příležitosti Jom ha-šoa

27.3.2017

Židovské muzeum v Praze srdečně zve na koncert u příležitostii letošního Jom ha-šoa, 24. dubna od 19.00 hodin v Maislově synagoze vystoupí BENNEWITZOVO KVARTETO & SOŇA ČERVENÁ.

>> Celý článek

Kolokvium k tématu tzv. cikánského tábora v Letech u Písku

24.3.2017

5. dubna 2017 se zástupci Institutu Terzínské iniciativy zúčastní jednodenního kolokvia věnovaného problematice historie a současného diskurzu tzv. cikánského tábora v Letech u Písku a holocaustu Romů obecně, které pořádá Muzeum romské kultury v Brně.

>> Celý článek

Prezentace knihy Otroci Třetí říše

21.3.2017

Ústav pro studium totalitních režimů a Institut Terezínské iniciativy zvou na prezentaci knihy historika Alfonse Adama Otroci Třetí říše. Pobočné koncentrační tábory na území České republiky, která se uskuteční ve čtvrtek 30. března 2017 od 17 hodin v Informačním středisku Poslanecké sněmovny na Malostranském náměstí 6/18, Praha 1 (v podloubí paláce Smiřických).

>> Celý článek

archiv aktualit

 

Židovští uprchlíci do a z českých zemí, 1933-1945

 

najiste_utociste

 

Téma projektu
Tématem projektu jsou osudy tisíců židovských uprchlíků, kteří pod tlakem rasové politiky uskutečňované nacistickým Německem nejprve utíkali do českých zemí a posléze odtud do dalších států. Předmětem výzkumu bude jak uprchlická a vystěhovalecká politika československých úřadů vůči židovským uprchlíkům z Německa, Rakouska či odtržených území, tak i opatření, která v této oblasti realizovala po 15. 3. 1939 okupační a protektorátní správa. Nedílnou součástí výzkumu bude i zachycení vlastních snah Židů o emigraci z českých zemí, jež zesílily po okupaci pohraničí a především po vzniku tzv. Protektorátu Čechy a Morava.
Aspekty imigrace a emigrace z českého území jsou vzájemně propojeny a nelze je oddělit, neboť pro mnohé Židy, kteří našli na českém (československém) území před rokem 1938 útočiště, se později toto útočiště proměnilo v past, z níž se snažili za každou cenu uniknout. Stejně tak státní orgány i pomocné organizace se - nakolik lze z dostavadního výzkumu soudit - snažily v první řadě zajistit emigraci cizích Židů.
Omezování volného pohybu osob a zpřísňování uprchlické politiky se po první světové válce stalo celoevropským, ne-li celosvětovým, problémem. Různá zákonná a administrativní opatření jednotlivých států ztěžovala přechod hranic a pobyt cizinců na jejich území. Tato opatření, jakkoli nepříjemná pro všechny uprchlíky, se ukázala být rozhodujícím faktorem pro Židy prchající před nacistickou antisemitskou politikou. Ani tváří v tvář nacistickému pronásledování nepřehodnotily evropské a další státy svou restriktivní uprchlickou politiku. V mnoha případech jejich politika vůči uprchlíkům nabírala antisemitské rysy.
Jak se tyto tendence projevovaly v československé uprchlické politice? Jakým způsobem Československo jednalo s židovskými uprchlíky, především z Německa a Rakouska? Jaké bylo postavení těchto uprchlíků v Československu? Jaký postoj zaujaly úřady tzv. druhé republiky vůči Židům prchajícím před pronásledováním z obsazeného pohraničí? Jak se odvíjel osud těch, kteří po okupaci utíkali z tzv. Protektorátu? Jak problematiku židovských uprchlíků vnímala česká společnost? Jakým způsobem byla využívána v propagandě českých antisemitů? Na tyto otázky bychom v rámci předkládaného projektu rádi odpověděli.
Téma židovských uprchlíků do a z českých zemí v letech 1933-1945 nebylo dosud ze strany historiků komplexně zkoumáno: dosavadní práce se soustředí buď na témata pokrývající pouze zlomek této složité problematiky, nebo - což je nejtypičtější - na osud významných osobností-uprchlíků z řad známých umělců či politiků. Ve středu zájmu realizátorů předkládaného projektu stojí naopak:
  • uprchlická a vystěhovalecká politika prováděná Československou republikou a později okupačními a protektorátními úřady,
  • možnosti a osudy běžných lidí, kteří se snažili utéct mimo dosah nacistických protižidovských opatření.
V této souvislosti bychom chtěli prokázat, že rožšířené přesvědčení o tom, že Židé "šli bez odporu na smrt", neodpovídá přesně skutečnosti, že židovské obyvatelstvo se snažilo uniknout před pronásledováním a volilo k tomu řadu různých cest, avšak reálné možnosti úniku byly stále omezenější.
Předkládaný výzkumný projekt logicky zapadá do snahy Institutu Terezínské iniciativy o zmapování osudů českých Židů v období holocaustu. V předchozích fázích byly především zkoumány osudy Židů deportovaných z Čech a Moravy a dalších terezínských vězňů. Výsledky těchto prací jsou vtělovány do řady Terezínských pamětních knih. V návaznosti na tento výzkum se Institut Terezínské iniciativy snaží sbírat údaje o Židech, kteří nebyli deportováni, ale byli zatčeni či se uchýlili do ilegality. Posledním významným kamínkem z mozaiky osudů Židů v českých zemích tak zůstává otázka uprchlíků.
 
Cíle projektu
Předkládaný projekt sleduje tři - vzájemně propojené - cíle, z nichž každému odpovídá jiný typ výstupu:
1. historický výzkum a příprava publikace: Výzkum daného tématu na základě archivních a tištěných pramenů a vzpomínek, příprava publikace shrnující výsledky tohoto výzkumu. Podrobnější popis jednotlivých témat, na něž bude historický výzkum orientován, viz níže.
2. sběr dat: Systematický sběr osobních dat o uprchlících, jejich zanášení do databáze Institutu Terezínské iniciativy, zjišťování jejich dalších osudů a statistické a demografické vyhodnocování získaných informací. Díky tomu bude Institut Terezínské iniciativy schopen lépe poskytovat příbuzným i badatelům informace o dosud nezmapovaných osudech pronásledovaných Židů.
3. pedagogické výstupy: Vzhledem k tomu, že uprchlická politika je stále aktuálním tématem a má pro mladou generaci velkou vypovídací hodnotu, budeme usilovat o zhodnocení výsledků výzkumu ve vzdělávacím procesu. Především budeme zveřejňovat vybrané příběhy uprchlíků a dokumenty, které mohou být učiteli využívány při výuce. Tyto materiály budou umístěny na vzdělávacích internetových stránkách o holocaustu na www.holocaust.cz. Zároveň pro tyto internetové stránky připravíme stručnou prezentaci, jež bude zachycovat situaci židovských uprchlíků ve zkoumané době.
Kombinací těchto tří cílů chceme přispět k připomenutí této dosud opomíjené skupiny obětí holocaustu.
 
 
Výstupy projektu:
Výsledkem projektu bylo vydání publikace Nejisté útočiště
 
 
Financování
Na období od 1. července do 31. prosince 2002 byl projekt podpořen grantem Nadačního fondu obětem holocaustu.