ČESKY   ENGLISH   DEUTSCH

Prohlášení k činnosti nakladatelství Naše vojsko, 23. února 2017

23.2.2017

Federace židovských obcí, Institut Terezínské iniciativy, Židovské muzeum v Praze a Židovská obec v Praze


vyjadřují rozhodný nesouhlas s nabídkou triček a hrnků s portrétem Adolfa Hitlera v e-shopu nakladatelství Naše vojsko.

 

 

>> Celý článek

Alfons Adam: OTROCI TŘETÍ ŘÍŠE

22.2.2017

Kniha Alfonse Adama Otroci Třetí říše vyšla v prosinci 2016 v nakladatelství GplusG. Titul tematicky navazuje na putovní výstavu Ztracená paměť? Místa nacistické nucené práce na území České republiky.

Knihu si můžete zakoupit u nás za zvýhodněnou cenu 250 Kč.

>> Celý článek

Časopis Terezínská iniciativa č. 83 - leden 2017

16.2.2017

První letošní číslo se věnuje mezinárodnímu dni obětí holocaustu a přináší přepis všech projevů, které zazněly na vzpomínkovém setkání v Senátu Parlamentu České republiky. Anna Lorenzová připravila rozhovor s pamětnicí Janou Dubovou a Michaela Vidláková s panem Pavlem Wernerem.

>> Celý článek

Výchova k respektu a toleranci - vzdělávací kurz pro učitele a učitelky pražských škol

3.2.2017

Zajímá vás otázka práv jednotlivce, boje s předsudky či moderní dějiny? Nevíte, jak uchopit problematická témata ve výuce? Chcete se seznámit s moderními metodami výuky a přístupu k informacím? Učíte na některé z pražských škol? Pokud ano, pak je tento kurz určen právě Vám.


V letošním školním roce jsme zahájili spolupráci se společností AISIS a připravili jsme pro Vás jedinečný kurz, který je určen pro pražské pedagogy ze základních a středních škol.

>> Celý článek

Den otevřené Jáchymky - 7. prosince 2016

29.11.2016

Ve středu 7. prosince 2016 se od 14 hodin uskuteční čtvrtý Den otevřené Jáchymky, na který si Vás dovolujeme co nejsrdečněji pozvat. I letos jsme pro Vás připravili pestrý program, který potrvá až do večera.

Z čeho můžete vybírat?

>> Celý článek

Časopis Terezínská iniciativa č. 82 - listopad 2016

28.11.2016

Letošní poslední číslo časopisu se věnuje připomínce 75. výročí zahájení transportů z Prahy do ghetta v Lodži. Členové Terezínské iniciativy se zúčastnili řady připomínkových akcí – v Památníku Terezín, v Památníku Šoa v Bubnech, u pamětní desky na pražském Parkhotelu či památníku na židovském hřbitově. 4. listopadu byla odhalena pamětní deska terezínskému chlapci Pavlu Lionovi. Pamětní desku nechali vyrobit studenti pražského gymnázia Přírodní škola. Číslo doplňuje portrét košického malíře Ľudovíta Felda, vzpomínka na tanečnici a choreografku Kamilu Ronovou a mnoho dalších zajímavostí a zpráv.

>> Celý článek

Večerní škola Tomana Broda 2016

25.10.2016

Srdečně Vás zveme na druhý ročník cyklu podzimních přednášek pamětníka holocaustu a historika Dr. Tomana Broda o fenoménech moderních českých dějin, které jsou často nahlíženy převážně jednostranně a často brání náhledu v širších souvislostech důležitých pro orientaci v současném dění.

>> Celý článek

archiv aktualit

 

Židovští uprchlíci do a z českých zemí, 1933-1945

 

najiste_utociste

 

Téma projektu
Tématem projektu jsou osudy tisíců židovských uprchlíků, kteří pod tlakem rasové politiky uskutečňované nacistickým Německem nejprve utíkali do českých zemí a posléze odtud do dalších států. Předmětem výzkumu bude jak uprchlická a vystěhovalecká politika československých úřadů vůči židovským uprchlíkům z Německa, Rakouska či odtržených území, tak i opatření, která v této oblasti realizovala po 15. 3. 1939 okupační a protektorátní správa. Nedílnou součástí výzkumu bude i zachycení vlastních snah Židů o emigraci z českých zemí, jež zesílily po okupaci pohraničí a především po vzniku tzv. Protektorátu Čechy a Morava.
Aspekty imigrace a emigrace z českého území jsou vzájemně propojeny a nelze je oddělit, neboť pro mnohé Židy, kteří našli na českém (československém) území před rokem 1938 útočiště, se později toto útočiště proměnilo v past, z níž se snažili za každou cenu uniknout. Stejně tak státní orgány i pomocné organizace se - nakolik lze z dostavadního výzkumu soudit - snažily v první řadě zajistit emigraci cizích Židů.
Omezování volného pohybu osob a zpřísňování uprchlické politiky se po první světové válce stalo celoevropským, ne-li celosvětovým, problémem. Různá zákonná a administrativní opatření jednotlivých států ztěžovala přechod hranic a pobyt cizinců na jejich území. Tato opatření, jakkoli nepříjemná pro všechny uprchlíky, se ukázala být rozhodujícím faktorem pro Židy prchající před nacistickou antisemitskou politikou. Ani tváří v tvář nacistickému pronásledování nepřehodnotily evropské a další státy svou restriktivní uprchlickou politiku. V mnoha případech jejich politika vůči uprchlíkům nabírala antisemitské rysy.
Jak se tyto tendence projevovaly v československé uprchlické politice? Jakým způsobem Československo jednalo s židovskými uprchlíky, především z Německa a Rakouska? Jaké bylo postavení těchto uprchlíků v Československu? Jaký postoj zaujaly úřady tzv. druhé republiky vůči Židům prchajícím před pronásledováním z obsazeného pohraničí? Jak se odvíjel osud těch, kteří po okupaci utíkali z tzv. Protektorátu? Jak problematiku židovských uprchlíků vnímala česká společnost? Jakým způsobem byla využívána v propagandě českých antisemitů? Na tyto otázky bychom v rámci předkládaného projektu rádi odpověděli.
Téma židovských uprchlíků do a z českých zemí v letech 1933-1945 nebylo dosud ze strany historiků komplexně zkoumáno: dosavadní práce se soustředí buď na témata pokrývající pouze zlomek této složité problematiky, nebo - což je nejtypičtější - na osud významných osobností-uprchlíků z řad známých umělců či politiků. Ve středu zájmu realizátorů předkládaného projektu stojí naopak:
  • uprchlická a vystěhovalecká politika prováděná Československou republikou a později okupačními a protektorátními úřady,
  • možnosti a osudy běžných lidí, kteří se snažili utéct mimo dosah nacistických protižidovských opatření.
V této souvislosti bychom chtěli prokázat, že rožšířené přesvědčení o tom, že Židé "šli bez odporu na smrt", neodpovídá přesně skutečnosti, že židovské obyvatelstvo se snažilo uniknout před pronásledováním a volilo k tomu řadu různých cest, avšak reálné možnosti úniku byly stále omezenější.
Předkládaný výzkumný projekt logicky zapadá do snahy Institutu Terezínské iniciativy o zmapování osudů českých Židů v období holocaustu. V předchozích fázích byly především zkoumány osudy Židů deportovaných z Čech a Moravy a dalších terezínských vězňů. Výsledky těchto prací jsou vtělovány do řady Terezínských pamětních knih. V návaznosti na tento výzkum se Institut Terezínské iniciativy snaží sbírat údaje o Židech, kteří nebyli deportováni, ale byli zatčeni či se uchýlili do ilegality. Posledním významným kamínkem z mozaiky osudů Židů v českých zemích tak zůstává otázka uprchlíků.
 
Cíle projektu
Předkládaný projekt sleduje tři - vzájemně propojené - cíle, z nichž každému odpovídá jiný typ výstupu:
1. historický výzkum a příprava publikace: Výzkum daného tématu na základě archivních a tištěných pramenů a vzpomínek, příprava publikace shrnující výsledky tohoto výzkumu. Podrobnější popis jednotlivých témat, na něž bude historický výzkum orientován, viz níže.
2. sběr dat: Systematický sběr osobních dat o uprchlících, jejich zanášení do databáze Institutu Terezínské iniciativy, zjišťování jejich dalších osudů a statistické a demografické vyhodnocování získaných informací. Díky tomu bude Institut Terezínské iniciativy schopen lépe poskytovat příbuzným i badatelům informace o dosud nezmapovaných osudech pronásledovaných Židů.
3. pedagogické výstupy: Vzhledem k tomu, že uprchlická politika je stále aktuálním tématem a má pro mladou generaci velkou vypovídací hodnotu, budeme usilovat o zhodnocení výsledků výzkumu ve vzdělávacím procesu. Především budeme zveřejňovat vybrané příběhy uprchlíků a dokumenty, které mohou být učiteli využívány při výuce. Tyto materiály budou umístěny na vzdělávacích internetových stránkách o holocaustu na www.holocaust.cz. Zároveň pro tyto internetové stránky připravíme stručnou prezentaci, jež bude zachycovat situaci židovských uprchlíků ve zkoumané době.
Kombinací těchto tří cílů chceme přispět k připomenutí této dosud opomíjené skupiny obětí holocaustu.
 
 
Výstupy projektu:
Výsledkem projektu bylo vydání publikace Nejisté útočiště
 
 
Financování
Na období od 1. července do 31. prosince 2002 byl projekt podpořen grantem Nadačního fondu obětem holocaustu.