ČESKY   ENGLISH   DEUTSCH

Databáze obětí na holocaust.cz má novou část: Údaje o obětech rasového pronásledování Romů, Sintů a dalších osob označených za “cikány” na území ČR během druhé světové války

13.5.2020

Na portálu holocaust.cz jsme v rámci Databáze obětí zveřejnili údaje o 329 obětech nacistické genocidy „cikánů” z území dnešní ČR. Jedná se o lidi, kteří zahynuli v protektorátním "cikánském táboře" Lety u Písku. Nacistická rasistická perzekuce lidí označených za „cikány“ se za druhé světové války dotkla většiny Romů a Sintů na území dnešní ČR. Veřejně přístupná část databáze zobrazuje základní údaje o jednotlivých vězních zemřelých v tomto táboře v době jeho trvání od srpna 1942 do srpna 1943, tj. jméno a příjmení, datum a místo narození, datum příchodu do tábora, datum odchodu z tábora, datum a místo úmrtí. Větší část zjištěných údajů je uložena z důvodu ochrany osobních údajů v neveřejné části databáze, která je určena pro registrované badatele a pozůstalé. Zájemci mohou své dotazy směřovat také přímo na pracovníky ITI na email database@terezinstudies.cz.
 

>> Celý článek

Od dokumentů k příběhům. Kurz kompetencí pro demokratickou kulturu

12.5.2020

Hraje podle vás porozumění historii důležitou roli v pochopení demokracie? Chcete získat nástroje, díky nimž budete schopni pomoci tomu, aby vaše škola fungovala na demokratických principech? Kladete si otázku, jak mohou příběhy z minulosti inspirovat k rozhodnutí angažovat se?


Přihlaste se na akreditovaný kurz Od dokumentů k příběhům, ve kterém vám nabízíme moderní metody, jak vést žáky k osvojení si demokratických principů. Prostřednictvím bezpečné cesty historií vám ukážeme, jak  převzít  odpovědnost za vlastní rozhodnutí a jak se aktivně zapojit do života školy a společnosti. Na kurz navazují další aktivity a rozvojové semináře, které Institut Terezínské iniciativy nabízí. Účastníci kurzu si budou moci své znalosti prohloubit v odborných seminářích věnovaných historii, rozvoji komunikačních dovedností a řešení konfliktů či se zúčastnit exkurze na místo paměti.

 

Kurz bude probíhat od září 2020 do února 2021.

Úvodní informační setkání proběhne 18. června 2020 od 16.15 ve Skautském institutu na Staroměstském náměstí (sál Minuta).

Přihlášky na kurz vyplňujte do 7. června na bit.ly/kompetenceITI.

 

Kurz i navazující semináře jsou díky podpoře OP PPR pro účastníky z pražských škol zdarma.

>> Celý článek

Časopis Terezínská iniciativa č. 100 - březen 2020

23.4.2020

Sté číslo zpravodaje vychází v době, kdy si členové Terezínské iniciativy připomínají 30 let od založení této organizace. Vzpomínkám na 30 let fungování je věnovaná velká část čísla. Číslo rovněž přináší zprávu o činnosti TI za rok 2019.

>> Celý článek

Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - letos poprvé virtuálně, 21. dubna 2020

23.3.2020

Tématem 15. ročníku akce  Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha šoa je identita - našich měst a obcí, komunit i nás samých, vše co ji tvoří a ovlivňuje.

Protože naši současnou identitu ovlivňuje dosud nepoznaná situace a změny s ní související, museli jsme  z důvodu všech opatření souvisejících s epidemií COVID-19 (koronavirus) přistoupit k tomu, že letošní Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-šoa 2020, neproběhne v reálném veřejném prostoru na náměstích ve 28 městech, která se k letošnímu ročníku připojila.

Datum zůstává. 21. dubna 2020 bude všem zájemcům zpřístupněna internetová stránka, na kterou se formou videokonference bude moci připojit každý, kdo bude chtít jména obětí přečíst on-line v reálném čase, a to v časovém rozmezí od 14.00 do 17.00. Abychom byli schopni zajistit plynulost čtení, je potřeba se předem registrovat na e-mailu jomhasoa@terezinstudies.cz. Každý přihlášený obdrží podrobné instrukce, jak postupovat.

>> Celý článek

Uzavření kanceláře

16.3.2020

Od pondělního rána je vedle knihovny uzavřena i naše kancelář. V případě potřeby nás můžete kontaktovat prostřednictvím e-mailu.
Přejeme všem pevné zdraví a hodně sil.

>> Celý článek

Uzavření knihovny

13.3.2020

Knihovna Institutu Terezínské iniciativy je ode dneška, tedy od 13.3. až do odvolání uzavřena. Jedná se o mimořádné opatření proti šíření koronaviru, a to na základě rozhodnutí Vlády ČR a vyhlášení nouzového stavu. Všechny výpůjčky jsou automaticky prodlouženy.

>> Celý článek

Časopis Terezínská iniciativa č. 99 - leden 2020

24.2.2020

První číslo nového ročníku přináší zprávy o činnosti Památníku Terezín, Židovského muzea v Praze a v Institutu Terezínské iniciativy v roce 2019. Na dalších stranách jsou zveřejněny projevy ze vzpomínkového setkání v Senátu, kde bylo připomenuto 75. výročí osvobození Osvětimi. Dále v čísle najdeme zprávy o tom, co se událo na přelomu roku.

>> Celý článek

archiv aktualit

Příspěvek k dějinám Terezínských pamětních knih


Soudím, že jsou dva hlavní důvody, proč si musíme všechny hrozné děje, jimž je tato kniha věnována, znovu a znovu připomínat. Především nás k tomu vede docela přirozená úcta k nekonečnému utrpení našich bližních a k jejich památce, naše přirozená povinnost ctít jejich oběti a udržovat tím ono zvláštní souručenství mrtvých a živých, předků a potomků, které je jedním ze základů existence každého zdravého lidského společenství vědomého si své vlastní totožnosti, totožnosti opřené o jasné vědomí kontinuity a smyslu všeho dobrého a zlého, co mu bylo dáno prožít.
Terezínská pamětní kniha: Slovo Václava Havla


Terezínská pamětní kniha, která vyšla ve dvou svazcích v listopadu 1995 péčí autorského kolektivu pod vedením manželů Margity a Miroslava Kárných, je významným příspěvkem pro mapování dějin holocaustu a dokumentaci osudů jeho obětí. V mnoha případech je kniha jedinou připomínkou jejich života a symbolickým pomníkem pro ty, kteří nemají svůj hrob.  

 

Jsou Terezínské pamětní knihy unikátní?

 

Myšlenka na vytvoření systematického soupisu obětí nacistického rasového pronásledování v prostoru českých zemí navázala na projekty Serge Klarsfelda, který již v roce 1978 publikoval „Pamětní knihu Židů deportovaných z Francie“ (Le mémorial de la déportation des juifs de France; anglicky: Memorial to the Jews Deported from France 1942 – 1944, New York 1983).* Lucemburský historik a novinář Paul Cerf se v roce 1986 postaral o sestavení a vydání „Pamětní knihy Židů z Lucemburska“ (L'etoile juive au Luxembourg) a v roce 1991 vyšla péčí italské historičky pracující v Dokumentačním centru židovských soudobých dějin (Centro di Documentazione Ebraica Contemporanea) v Milánu Dr. Liliany Picciotto-Fargion „Pamětní kniha Židů deportovaných z Itálie“ (Il libro della memoria – Gli ebrei deportati dall'Italia).

 

Kromě knih, které ve své předmluvě k Terezínské pamětní knize jmenuje Serge Klarsfeld, se můžeme při pátrání po obětech holocaustu setkat i s dalšími publikacemi, které vyšly v druhé polovině 20. století. Již v roce 1969 byla ve Stuttgartu vydána pamětní kniha s názvem „Oběti nacionálně-socialistického pronásledování Židů v Badensku-Württembersku 1933–1945“ (Die Opfer der nationalsozialistichen Judenverfolgung in Baden-Württemberg 1933-1945). V roce 1986 byla v Bundesarchiv Koblenz sestavena „Pamětní kniha. Oběti pronásledování Židů v době nacistické krutovlády v Německu 1933-1945“ (Gedenkbuch. Opfer der Verfolgung der Juden unter der nationalsozialistischen Gewaltherrschaft in Deutschland 1933-1945). Vycházely i pamětní knihy pro jednotlivé německé země a okresy – například v roce 1995 pro Hamburg (Hamburgské židovské oběti nacionálního socialismu, Hamburger jüdische Opfer des Nationalsozialismus) a ve stejném roce, tedy k padesátému výročí konce 2. světové války, kniha s názvem „Kniha mrtvých z Osvětimi“ (Death Books from Auschwitz), kterou vydalo Museum Auschwitz-Birkenau.

 

Myšlenku na vydání Pamětní knihy Židů deportovaných z Protektorátu Čechy a Morava začal Serge Klarsfeld uskutečňovat v roce 1980 na základě dokumentů uložených v jeruzalémském archivu Yad Vashem. Bohužel dlouhých devět let trvalo, než se podařilo získat fotokopie dokumentů z Československa – to umožnil až pád komunistického režimu. Během zpracovávání dat Klarsfeldovým týmem také v Praze uzrála myšlenka zpracovat pamětní knihu. Iniciátorem této myšlenky byl Miroslav Kárný a jeho žena Margita. Serge Klarsfeld a jeho spolupracovníci Joseph a Betty Saville jim a jejich týmu předali své know-how, aby mohli v započaté práci pokračovat. Klarsfeld si byl vědom toho, že jako cizinec nepronikne do problému a dokumentace tak, jak to může udělat místní badatel. Savilleovi byli členy Asociace synů a dcer Židů deportovaných z Francie a vytvořili počítačový program, který by umožnil zpracovat množství osobních údajů deportovaných Židů.

 

Jsme si jisti, že Terezínská iniciativa dá vzniknout práci nepostradatelné informativní hodnoty, důkladnosti a pozoruhodné přesnosti, výsledku trpělivé práce, kterou si zasluhuje tragédie, jež postihla téměř všechny deportované Židy z Čech a Moravy. Každý, kdo se podílel na tomto projektu, nikdy nezapomínal, že za každou řádkou, za každým jménem této práce je lidská bytost, zbavená ideologií nenávisti práva na život. Proto tato pamětní kniha není pouze dílem intelektuální důkladnosti zabývající se historickým problémem, ale také plodem nekonečné lidské lásky.
Serge Klarsfeld: Na cestu Terezínské pamětní knize, Terezínská pamětní kniha 1995

 

Jsou unikátní v České republice?


Myšlenka, jak alespoň jménem připomenout všechny oběti z Čech a Moravy, se poprvé ve velkém uskutečnila při realizaci památníku v Pinkasově synagoze, který je jedním z nejstarších památníků svého druhu v Evropě. Autory unikátního návrhu i realizace v letech 1954–1959 byli Václav Boštík (1913) a Jiří John (1923–1972). Knižně jmenný seznam židovských obětí vyšel například již v knize Richarda Federa „Židovská tragedie“ v roce 1947, tento seznam je však pouze pro kolínský okres. V roce 1995, kdy se připomínalo padesáté výročí konce 2. světové války, vydala řada regionálních organizací brožury věnující se také židovský obětem v regionu. Vydávání těchto regionálních seznamů pokračuje dodnes a Terezínská pamětní kniha je pro ně často velmi důležitým zdrojem informací.
 

Projekt Terezínských pamětních knih


V roce 1991 se rozběhl výzkumný projekt, který měl zachytit jména všech obětí židovských deportačních transportů, které byly za německé okupace vypraveny z tzv. protektorátu i z tzv. sudetské župy. Terezínská pamětní kniha měla vyjít k 50. výročí osvobození Terezína. Terezínská iniciativa, potažmo Nadace Terezínské iniciativy (dnes Institut TI) nebyla jedinou, kdo na knize pracoval – celý projekt zahrnul několik institucí: Památník Terezín, Ústav teorie informace a automatizace AV ČR a Státní ústřední (dnes Národní) archiv. Na financování se mimo jiné podílela například i Spolková republika Německo, vídeňská organizace Kultur Kontakt, rakouské ministerstvo pro vědu a umění a Nadace Občanského fóra, která při pražské premiéře Spilbergova filmu Schindlerův seznam vybrala padesát tisíc, které věnovala na financování Pamětních knih. Celkové náklady na jejich zpracování a vydání se měly pohybovat okolo dvou milionů korun.
Práce na přípravě zahrnovala nejen archivní výzkum, ale také rozesílání informačního dotazníku – jedním z těch, kdo dotazníky rozesílaly, byl i Beit Terezín – izraelské muzeum založené v roce 1975, jehož hlavním úkolem je uchovávat památku na vězně z terezínského ghetta, jež během holocaustu zahynuli. Je také místem setkávání a vzdělávacím centrem. Součástí muzea je i obsáhlý archiv. Ve stejné době se připravovala např. také Pamětní kniha Památníku koncentračního tábora Bergen-Belsen. Naléhavost celého projektu shrnuli redaktoři Pamětní knihy následujícími slovy:

V průběhu prací se na jedné straně ukázalo, jak bylo v uplynulých desetiletích zanedbáno, ale na druhé straně, jak je záslužné, že Terezínská iniciativa podnítila a realizuje tento projekt v době, kdy ještě žije půldruhého tisíce terezínských vězňů.
(Terezínská pamětní kniha, Terezínská iniciativa, listopad 1994, s. 10.)
 

 Moje vnučka, která spolupracovala na kontrole transportních listin a přepisovala mnoho vzpomínek a dokumentů, se dozvěděla věci, o kterých v hodinách dějepisu nikdy neslyšela. Víte, jak na ni, mladou maminku, zapůsobilo všechno to vyprávění o tom, jak svým maličkým nemohli dát ani najíst, o zaplynování dětí, o maminkách, které zvolily raději smrt spolu se svými dětmi než vlastní záchranu?
(Margita Kárná: Myšlenky nad Pamětní knihou. Terezínská iniciativa, listopad 1994, s. 10-11.)
 

Prvním tištěným výstupem bylo publikování seznamu Terezínských dětí v časopisu Terezínská iniciativa č. 4 z června 1993. Samotná Terezínská pamětní kniha vyšla ve dvou svazcích na podzim roku 1995. Na začátku roku 1996 je pak doprovodil anglický „Průvodce Pamětní knihou“, který usnadnil vyhledávání v knize i zahraničním uživatelům. V roce 2000 vyšla „Theresienstädter Gedenkbuch“, která zpracovává údaje o německých obětech a přeživších z Terezína. O deset let později od vydání první pamětní knihy, v říjnu 2005, byla veřejnosti představena Terezínská pamětní kniha pro Židy deportované do Terezína z Rakouska, na které se podílela rakouská organizace Gedenkdienst, která se snaží o větší pochopení válečných událostí mezi mladou generací v Rakousku. Data, na jejichž základě všechny tři pamětní knihy vznikly, se stala podkladovými daty pro on-line Databázi obětí, kterou spravuje Institut Terezínské iniciativy a která je přístupná na webových stránkách www.holocaust.cz.

 

Napsali o Terezínských pamětních knihách:

 

Terezínská pamětní kniha je tak nutně jen částečným, byť rozhodujícím krokem při mapování tragédie našeho židovstva za poslední války. Její dosah je však mnohem širší. Jestliže nacisté degradovali Židy na číslo v seznamu, zde se – s ostudným, mnoho desítek let trvajícím zpožděním – čísla alespoň symbolicky zbavují své znevažující anonymity a záznamem v knize se mučedníkům  vrací jejich důstojnost jedinečné, individuální lidské bytosti. Podle nacistických záměrů měli být vraždění Židé připraveni o jméno i o hrob. Nacisté nechávali zabitá těla pálit, vyhlazovali celé rodiny i historické židovské obce, které by snad jednou mohly vzpomínat. Jen v Čechách a na Moravě během války zaniklo 153 židovských obcí, z jejichž čelnů Terezínská pamětní kniha zvěčňuje prvních 70 601 zavražděných. Záznamem, který je koncipován jako epitaf na symbolickém náhrobku. Paměť se vyhladit nepodařilo.

Leo Pavlát (Lidové noviny, 14.3.1996)

Kniha jmen. Nic nemůže být v této chvíli víc. Jména, ke kterým si můžeme přimýšlet silou fantazie tváře, oči, ústa, hrdal, těla, ruce, nadání. To, čím každý byl, čím mohl být. Čím je svět už nenepravitelně chudší. Jména, která končí touto knihou, protože mrtvá už nezačínají nový život. Jména, těhotná jinými jmény, těch, kteří už se nikdy nenarodí. Je to nádherná, mrazivá, důležitá kniha. Mám před sebou oba svazky, dílo oddaných, vytrvalých a pilných, inspirovaných. Dívám se na jména svých bližních i neznámých, a chvěju se a pláču.

Arnošt Lustig (Roš chodeš, duben 1996)

Začali jsme prostě: opisováním dat v archivech, v Osvětimi, v Praze. Chtěli jsem dát jména těm, u nichž jsem znali jenom čísla, těm tisícům, kteří nemají svůj hrob v této zemi. Zakrátko jsme však zjistili, že tímto způsobem bychom nemohli splnit to, co jsem si předsevzali. Bylo třeba jít z ruční práce na práci s počítačem. A tak jsem ve dne pracovala v archivu a v noci se učila na počítači. Měla jsem dobré učitele, své dva vnuky Ondru a Vojtu, byli na mě moc přísní a nedovedli pochopit, že mi to učení přece jenom nejde tak rychle jako jim.

Margita Kárná (Svobodné slovo, Slovo pro ženy, 10.5.1996)

  

 

 

 

  

Poznámky:

* Serge Klarsfeld se narodil v roce 1935 v rumunské Bukurešti. Během nacistické okupace žil ve Vichystické Francii. V Nice se stala rodina obětí razie a otec byl deportován do Osvětimi, kde zahynul. Klarsfeld po válce vystudoval historii a diplomacii a stal se právníkem. Spolu se svou ženou Beátou založili v roce 1979  Asociaci synů a dcer deportovaných Židů z Francie (Association des fils et filles des déportés juifs de France). Kromě sestavení pamětní knihy se podílel i na odhalení mnoha nacistických zločinců a kolaborantů. V roce 2014 byl manželům udělen Řád čestné legie. V roce 1981 publikoval „Pamětní knihu Židů deportovaných z Belgie“.