ČESKY   ENGLISH   DEUTSCH

Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - letos poprvé virtuálně, 21. dubna 2020

23.3.2020

Tématem 15. ročníku akce  Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha šoa je identita - našich měst a obcí, komunit i nás samých, vše co ji tvoří a ovlivňuje.

Protože naši současnou identitu ovlivňuje dosud nepoznaná situace a změny s ní související, museli jsme  z důvodu všech opatření souvisejících s epidemií COVID-19 (koronavirus) přistoupit k tomu, že letošní Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-šoa 2020, neproběhne v reálném veřejném prostoru na náměstích ve 28 městech, která se k letošnímu ročníku připojila.

Datum zůstává. 21. dubna 2020 bude všem zájemcům zpřístupněna internetová stránka, na kterou se formou videokonference bude moci připojit každý, kdo bude chtít jména obětí přečíst on-line v reálném čase, a to v časovém rozmezí od 14.00 do 17.00. Abychom byli schopni zajistit plynulost čtení, je potřeba se předem registrovat na e-mailu jomhasoa@terezinstudies.cz. Každý přihlášený obdrží podrobné instrukce, jak postupovat.

>> Celý článek

Uzavření kanceláře

16.3.2020

Od pondělního rána je vedle knihovny uzavřena i naše kancelář. V případě potřeby nás můžete kontaktovat prostřednictvím e-mailu.
Přejeme všem pevné zdraví a hodně sil.

>> Celý článek

Uzavření knihovny

13.3.2020

Knihovna Institutu Terezínské iniciativy je ode dneška, tedy od 13.3. až do odvolání uzavřena. Jedná se o mimořádné opatření proti šíření koronaviru, a to na základě rozhodnutí Vlády ČR a vyhlášení nouzového stavu. Všechny výpůjčky jsou automaticky prodlouženy.

>> Celý článek

Časopis Terezínská iniciativa č. 99 - leden 2020

24.2.2020

První číslo nového ročníku přináší zprávy o činnosti Památníku Terezín, Židovského muzea v Praze a v Institutu Terezínské iniciativy v roce 2019. Na dalších stranách jsou zveřejněny projevy ze vzpomínkového setkání v Senátu, kde bylo připomenuto 75. výročí osvobození Osvětimi. Dále v čísle najdeme zprávy o tom, co se událo na přelomu roku.

>> Celý článek

Výchova k respektu a toleranci. Anne Franková: Nechte mě být, jaká jsem; 3. až 5. dubna 2020, Praha

17.2.2020

Znáte metodu Tváří v tvář historii a sobě samým (Facing history and ourselves)? Chcete se dozvědět, jak funguje a jaké jsou její výhody? Chcete získat novou inspiraci na práci ve svých hodinách? Využijte možnost si vše vyzkoušet na vlastní kůži.

 

 

>> Celý článek

Časopis Terezínská iniciativa č. 98 - listopad 2019

12.12.2019

Listopadové číslo časopisu se zabývá připomínce prvních transportů z Prahy do Lodže. Dále zde najdeme zprávu se setkání v Národním muzeu z října tohoto roku, které bylo věnováno tématu Dánských Židů v Terezíně. 90. narozeniny Helgy Hoškové jsou připomenuty společně s její nedávnou výstavou v Jeruzalémské synagoze. Ti, kdo ji znali, vzpomínají na Věru Šlesingerovou, která nás opustila 21. října 2019.

>> Celý článek

archiv aktualit

A. Adam: Die Arbeiterfrage soll mit Hilfe von KZ-Häftlingen gelöst werden

Kniha německého historika Alfonse Adama o pobočných pracovních táborech, které fungovaly na území Sudet i Protektorátu Čechy a Morava, v podstatě poprvé mapuje a dokumentuje existenci těchto táborů.

Kniha vychází v německé verzi u berlínského nakladatelství Metropol (ISBN: 978-3-86331-083-7).

 

Kniha historika Alfonse Adama o pobočných koncentračních táborech, které fungovaly na území Sudet i Protektorátu Čechy a Morava, v podstatě poprvé mapuje a dokumentuje existenci těchto táborů. Kniha vychází v německé verzi u berlínského nakladatelství Metropol (ISBN: 978-3-86331-083-7).


Historik Alfons Adam porovnává historii 38 pobočných koncentračních táborů na území České republiky z pohledu nucené prace na základě ekonomického rozvoje v říjnu 1938 k Německé říši připojené "Sudetské šupy" a v březnu 1939 postavení "Protektorátu Čechy a Morava".

V roce 1942 SS postavila SS první pobočný koncentrační tábor v Sudetské šupě. Vzhledem k rostoucímu nedostatku pracovních sil a rostoucí hrozbě bombardování spojenců v druhé polovině války přemístili nacisté továrny válečné výzbroje z německé říše do Čech a na Moravu a založily hustou síť pobočných koncentračních táborů, které většinou patřily pod koncentrační tábory Flossenbürg, Gross-Rosen a Auschwitz. Vězni stavěli a udržovali budovy Waffen-SS a jiných SS uřadů, vykopávali tunely pro podzemní tovarny a byly nazazeni v elektro a leteckém průmyslu, muničních továrnách,  ve výrobě tankových motorů a na opravách leteckých motorů.
 
Ke konci války bylo v jednotlivych táborech na území České republiky (34 v Sudetské šupě a 4 v protektorátu) asi 20.000 lidí. Přibližně 5000 vězňů zemřelo v důsledku špatných životních a pracovních podmínek. Tato publikace vyplňuje mezeru ve výzkumu o historii koncentračních áborů na území České republiky a zahrnuje z regionálního hlediska historický oblouk nacistické nucené práce.

Publikace je výstupem dvouletého projektu Nucená práce v pobočných koncentračních táborech na území České republiky v Institutu Terezínské iniciativy ve spolupraci s německou nadaci "Erinnerung, Verantwortung und Zukunft (EVZ)".

V současné době pracujeme na českém překladu knihy, který by měl vyjít na podzim roku 2014.

28.4.2013