ČESKY   ENGLISH   DEUTSCH

Změna ředitele Institutu Terezínské iniciativy

22.10.2021

Z důvodu náhlé hospitalizace ředitele ITI Martina Thiela byl do funkce ředitele dočasně jmenován Tomáš Kraus. Jeho hlavním úkolem je zajištění administrativního chodu Institutu TI. Martinu Thielovi přejeme brzké uzdravení.

>> Celý článek

Facing Holocaust Today — Rescuing European Jewish and Roma Memories, 25.–28. 10. 2021

1.10.2021

Mezinárodní seminář a setkání pro pedagogy a studenty z České republiky, Polska, Slovenska a Maďarska konaný v Lublinu a Belzeci se uskuteční u příležitosti uctění památky Romů a Sintů zavražděných ve vyhlazovacím táboře v Belzeci roku 1940 ve dnech 25.–28. 10. 2021.

Přihlášku vyplňte do 15. 10. 2021 zde.

Jelikož je o seminář velký zájem, který jsme ani neočekávali, můžeme účastníkům z ČR nabídnout u jen místa náhradníků, pro zájemce se Slovenska máme ještě několik volných míst.


Seminář v polštině bude tlumočen do češtiny a maďarštiny, znalost angličtiny jakožto komunikačního jazyka je vítána, ne však nutná.

>> Celý článek

Vyhlášení výběrového řízení na ředitele/ ředitelku Institutu Terezínské iniciativy

30.9.2021

Správní rada Institutu Terezínské iniciativy se sídlem Jáchymova 63/3, 110 00, Praha 1 (dále jen ITI) vyhlašuje dne 1. října 2021 výběrové řízení na funkci ředitele/ředitelky ITI.

Předpokládaný nástup do funkce a vznik pracovního poměru 1. ledna 2022 Písemné přihlášky do výběrového řízení doručte osobně či poštou na adresu ITI nejpozději do 15. listopadu 2021. Obálku označte nápisem: SPRÁVNÍ RADA ITI.

 

 

>> Celý článek

Tváří v tvář historii i současnosti – seminář pro učitele k 80. výročí zahájení transportů z Protektorátu Čechy a Morava

20.9.2021

14. až 15. října 2021, Praha

Akreditovaný seminář se koná v rámci projektů Tváří v tvář historii i současnosti. Využití historie v občanském vzdělávání a Nechte mě být, jaká jsem - vrstevnické vzdělávání a historická gramotnost.

 

 

KAPACITA JE NAPLNĚNA. DALŠÍ PŘIHLÁŠENÉ BUDEME POČÍTAT MEZI NÁHRADNÍKY.

 

Hlásit se můžete do 30. září. Kapacita kurzu je omezena.

>> Celý článek

Časopis Terezínská iniciativa č. 106 - srpen 2021

27.8.2021

Srpnové číslo přináší reportáž z koncertu Ivy Bittové v Praze, upozornění na divadelní hru Jeden německý život a životopisnou knihu o Ročkových, důležité připomenutí 80. výročí zahájení transportů a zbudování ghetta Terezín, pokračování vzpomínek na ty, kteří pomáhali židům, pokračování a dokončení vzpomínek Max M. Livniho a ukázku literární a výtvarné práce studentů na téma Válka skončila, můžeme zapomenout?

>> Celý článek

Od dokumentů k příběhům. Kurz kompetencí pro demokratickou kulturu, podzimní běh

18.8.2021

Díky tomu, že lze již semináře konat naživo, nabízíme vám možnost připojit se k našim účastníkům na podzimní část kurzu pro pedagogy a lektory pražských škol a institucí a také pro studenty pedagogických škol v Praze.

Nové tváře v kurzu poprvé uvítáme 15. září na odpoledním semináři v Praze, kde vám představíme, co to ty kompetence pro demokratickou kulturu jsou, jak s nimi souvisí celý náš kurz a jak je budete moci využít ve své praxi. 23. a 24. září se již potkáte se stávajícími účastníky v Benešově u Prahy.

 

Počet míst na kurzu je limitován, s vyplněním přihlášky neváhejte.

PŘIHLÁŠKA
Hlásit se můžete až do 6. září.

>> Celý článek

Konference "Facing Holocaust Today"

26.7.2021

Od 9. do 11. září bude probíhat mezinárodní online konference "Facing Holocaust Today", která je určena pro pedagogy druhého stupně základních škol a středních škol, na kterou vás srdečně zveme. Konferenci, která se koná při příležitosti 80. výročí vydání tzv. Židovského kodexu na Slovensku, organizuje Nadace Milana Šimečky v Bratislavě ve spolupráci s Institutem Terezínské iniciativy, a to v rámci projektu Facing Holocaust Today – Rescuing European Jewish and Roma Memories.

 

>> Celý článek

archiv aktualit

Theresienstadter Gedenkbuch. Österreichische Jüdinnen und Juden in Theresienstadt 1942-1945

Terezínská pamětní kniha. Rakouské Židovky a Židé v Terezíně 1942 - 1945

Svazek z řady Terezínských pamětních knih připomíná osudy 18166 vězňů terezínského ghetta, kteří byli do Terezína deportováni z území Rakouska nebo dříve v Rakousku žili.

NOVÁ CENA 400,- Kč

Institut Terezínské iniciativy - Dokumentationsarchiv des Österreichischen Widerstandes, Praha 2005, 704 stran, ISBN 3-8258-7590-3


Deportace z Rakouska

21. června 1942 přijel do terezínského ghetta první transport z Vídně. Byli v něm téměř výhradně staří lidé, dnes bychom řekli důchodci: z tisíce deportovaných bylo pouze 21 osob mladších než 60 let. Z Rakouska bylo do Terezína celkem ve 13 velkých a mnoha menších transportech deportováno 15265 rakouských Židů, z nichž se osvobození na konci války dožilo pouhých 1318.
Maďarští Židé deportovaní z Rakouska

V posledních měsících války vyhnali nacisté desítky tisíc maďarských Židů na otrocké práce do Rakouska. Část z nich byla odtud později poslána do Terezína. Také jejich jména pamětní kniha dokumentuje.
Rakouští Židé deportovaní z obsazených evropských zemí

Tisíce rakouských Židů se pokoušely před nacistickým pronásledováním uprchnout do jiných zemí. I přes to, že všechny evropské země - včetně Československa - po "anšlusu" Rakouska uzavřely své hranice, se mnoha podařilo utéct přes hranice, a to často ilegálně. Avšak i emigrace se pro ně mohla stát pastí, v níž byli později dostiženi nacisty i "konečným řešením židovské otázky". Nový svazek Terezínské pamětní knihy vyjmenovává 1747 rakouských Židů, kteří byli do Terezína deportováni z jiných zemí v nacisty obsazené Evropě, především z tzv. "Protektorátu Čechy a Morava", ale i z Německa, z Nizozemí a odjinud.
Rakouský svazek Terezínské pamětní knihy

První část pamětní knihy obsahuje studie o dějinách terezínského ghetta a o životě rakouských vězňů v Terezíně. Odborné studie doplňují výtahy z rozhovorů natočených s terezínskými přeživšími, které pomáhají přiblížit jejich zkušenost s vězněním v ghettu. Další články se zabývají také problematikou německých velitelů terezínského ghetta (všichni tři pocházeli z Rakouska) a poválečného výkonu spravedlnosti na pachatelích. Všechny texty jsou v německém jazyce.

Druhá část obsahuje seznamy deportovaných rozdělených podle jednotlivých transportů. Hledat údaje o konkrétních obětech je možné prostřednictvím jmenného rejstříku v závěru knihy.
Vydavatelé pamětní knihy

Rakouský svazek Terezínské pamětní knihy vydal Institut Terezínské iniciativy ve spolupráci s Dokumentačním archivem rakouského odboje a za pomoci rakouské organizace Gedenkdienst.

Dokumentationsarchiv des österreichischen Widerstandes (Dokumentační archiv rakouského odboje) ve Vídni je organizace, která se zaměřuje na výzkum o dějinách Rakouska za druhé světové války, rakouského odboje proti nacismu a pronásledování Židů a Romů. Dokumentationsarchiv mj. shromáždil údaje o všech deportovaných rakouských Židech. Více na: www.doew.at

Gedenkdienst: Rakouský spolek Gedenkdienst (doslova: Pamětní služba) vysílá mladé muže na civilní službu do organizací na celém světě, které se zabývají připomínáním a dokumentací tématu holocaustu. V České republice civilkáři z Gedenkdienstu pracují v Institutu Terezínské iniciativy a v Památníku Terezín. Řada z nich se podílela na přípravě Terezínské pamětní knihy. Více na: www.gedenkdienst.at
Sponzoři

Vydání rakouského svazku Terezínské pamětní knihy finančně podpořili: AURA Lloyd, JUDr. Ludovít Katuščák, Kulturkontakt Austria, Nationalfonds der Republik Österreich, Nadace Židovské obce v Praze, Uniqua.
Ghetto Terezín a rakouští Židé

Terezínské ghetto vzniklo v listopadu 1941 a bylo původně určeno především jako sběrný tábor pro Židy z českých zemí. Od června 1942 pak byly do ghetta posílány transporty starých lidí z Německa a z Rakouska. Většině z nich bylo více než 65 let a nacisté jim slibovali, že v Terezíně budou moci dožít klidné stáří. Terezínská realita byla však zcela jiná: staří lidé z Německa a z Rakouska byli napěchováni na půdy a do kasemat, kde museli spát na holé zemi, trpěli hladem, zimou a nemožností udržovat hygienu.

Později do Terezína přijížděly také transporty z Nizozemí, z Dánska, ze Slovenska. Těsně před osvobozením do ghetta nacisté nahnali 15 tisíc zubožených vězňů "evakuovaných" z jiných koncentračních táborů. Terezínským ghettem v letech 1941-1945 prošlo zhruba 155 tisíc vězňů, z nichž na místě na následky katastrofálních podmínek zemřelo více než 33 tisíc. Dalších zhruba 90 tisíc terezínských vězňů bylo deportováno do vyhlazovacích táborů na východě, především na Lublinsko, do Treblinky a do Osvětimi. Přežilo z nich zhruba 3-4 tisíc.

O ghettu Terezín a jeho dějinách na portálu holocaust.cz.

V Terezíně se potkávali Židé z různých evropských zemí. Odlišovali se jazykem, kulturou, vzděláním a často i vyznáním. V odborné literatuře se pro nedobrovolné soužití různých skupin terezínských vězňů často používá sociologický výraz "nucené společenství". Do Terezína bylo např. - především z Vídně a z Berlína - deportováno mnoho lidí křesťanského náboženství, kteří byli nacisty označeni za "Židy podle rasy". V rakouském svazku Terezínské pamětní knihy je např. možné nalézt úryvky ze vzpomínek paní Susanne Kriss, která ve věku 15 let přestoupila ke katolicismu. Vzpomíná mj. na to, že od katolického pomocného výboru ve Vídni dostávala do Terezína balíčky.

Mezi deportovanými z Vídně byla také řada významných osobností veřejného a kulturního života meziválečného Rakouska, např. profesorka romanistiky Elise Richter, básník a kabaretista Walter Lindenbaum, lékař a psycholog Viktor Frankl, prezident rakouského nejvyššího soudu Heinrich Klang a řada dalších.

Z mladších vězňů lze jmenovat Arona (Adolfa) Menczera, sionistu a obětavého vychovatele mládeže. V Terezíně se mj. ujal péče o více než 1200 dětí ze zlikvidovaného ghetta v Bialystoku, které byly do ghetta deportovány v roce 1943. Sdílel s nimi i jejich osud: když byly o několik týdnů deportovány do Osvětimi, odjel s nimi na jistou smrt i Aron Menczer a padesát dalších terezínských vychovatelů mládeže.

Do Terezína byly také např. deportovány čtyři sestry zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda. Jejich osud byl typický pro staré terezínské vězně z Rakouska a z Německa: Rosa, Pauline Regine a Marie byly odtud po krátkém pobytu deportovány do vyhlazovacího tábora Treblinka, kde byly zavražděny v plynových komorách. Adolfine zemřela v Terezíně po třech měsících věznění, údajně na zástavu srdce. V Terezíně byli vězněni také např. příbuzní budoucího rakouského kancléře Bruno Kreiskyho a nedávného amerického prezidentského kandidáta Johna Kerryho.
 

23.6.2013