ČESKY   ENGLISH   DEUTSCH

Vyjádření k nevydání poslance Roznera k trestnímu stíhání za výroky popírající holocaust

13.3.2019

Výrok „neexistující pseudokoncetrák“ je lež a jasné popírání holocaustu, které je výrazem předsudečného a nenávistného chování a jednání vůči příslušníkům židovské a romské komunity. Šíření nenávisti ohrožuje soužití celé společnosti. Takové výroky jsou nepřípustné. Z úst poslance – člena poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, zástupce svých voličů a veřejně působící osoby – je nebezpečnost výroku zvýšena tím, že má mnohem větší dosah a dopad na celou společnost.

>> Celý článek

Výchova k respektu a toleranci. Nechte mě být, jaká jsem - Vzdělávací seminář pro učitele 5. - 7. dubna 2019

27.2.2019

Zajímá vás otázka práv jednotlivce, boje s předsudky či moderní dějiny? Přemýšlíte, jak uchopit obtížná témata ve výuce? Chcete se seznámit s programem Tváří v tvář historii a nám samým - originální metodou výuky moderních dějin, která umožňuje žákům pochopit dějinné události v jejich komplikovanosti a v souvislostech?

>> Celý článek

Časopis Terezínská iniciativa č. 94 - leden 2019

21.2.2019

Lednové číslo časopisu se věnuje tradičnímu vzpomínkové setkání se konalo v Senátu Parlamentu ČR u příležitosti mezinárodního dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Svojí činnost v roce 2018 shrnují spolupracující instituce a svůj výzkumný projekt představuje americký historik Benjamin Frommer.

>> Celý článek

75. výročí likvidace tzv. rodinného tábora v Osvětimi - Birkenau, 7.3.2019

11.2.2019

Rádi bychom Vás pozvali na slavnostní setkání u příležitosti Připomenutí 75 let od likvidace tzv. Terezínského rodinného tábora v Osvětimi - Birkenau, které se uskuteční 7. března 2019 od 16:30 v prostorách Gymnázia a Hudební školy hl. města Prahy (Komenského nám. 9, Praha 3).

>> Celý článek

Vernisáž putovní vzdělávací výstavy Nechte mě být, jaká jsem. Životní příběh Anne Frankové.

23.1.2019

28. ledna 2019 v 16:30 u příležitosti připomínky Dne památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti v prostorách Gymnázia a Hudební školy hl. m. Prahy (GMHS) se uskuteční vernisáž putovní vzdělávací výstavy „Nechte mě být, jaká jsem. Životní příběh Anne Frankové“. Výstavu vytvořil Anne Frank House v Amsterodamu, v ČR koordinuje putování výstavy a doprovodné programy Institut Terezínské iniciativy.

>> Celý článek

Pieta - připomínka - paměť

22.1.2019

Město Terezín, Vysoká škola aplikované psychologie v Terezíně, Terezínská půda a Institut Terezínské iniciativy srdečně zvou na přednášky a diskuzi, u příležitosti výročí osvobození Osvětimi, spojené s komentovanou prohlídkou židovského ghetta: „PIETA – PŘIPOMÍNKA – PAMĚŤ“ pořádané k významnému životnímu jubileu Tomana BRODA v neděli 27. ledna 2019 (od 10:00 hodin), Vysoká škola aplikované psychologie, Akademická 409, Terezín.

>> Celý článek

Časopis Terezínská iniciativa č. 93 - listopad 2018

3.12.2018

Poslední číslo tohoto roku se vrací k Bubnování pro Bubny a připomínce prvních transportů z Prahy 16. října 1941. Číslo je věnované nedávno zesnulé Anně Lorenzové, která byla dlouholetou členkou redakční rady časopisu. Své místo tu našly i dva texty vztahující se k historii – o portrétech Davida Friedmanna či činnosti Marie Schmolkové.

>> Celý článek

archiv aktualit

Theresienstadter Gedenkbuch. Österreichische Jüdinnen und Juden in Theresienstadt 1942-1945

Terezínská pamětní kniha. Rakouské Židovky a Židé v Terezíně 1942 - 1945

Svazek z řady Terezínských pamětních knih připomíná osudy 18166 vězňů terezínského ghetta, kteří byli do Terezína deportováni z území Rakouska nebo dříve v Rakousku žili.

NOVÁ CENA 400,- Kč

Institut Terezínské iniciativy - Dokumentationsarchiv des Österreichischen Widerstandes, Praha 2005, 704 stran, ISBN 3-8258-7590-3


Deportace z Rakouska

21. června 1942 přijel do terezínského ghetta první transport z Vídně. Byli v něm téměř výhradně staří lidé, dnes bychom řekli důchodci: z tisíce deportovaných bylo pouze 21 osob mladších než 60 let. Z Rakouska bylo do Terezína celkem ve 13 velkých a mnoha menších transportech deportováno 15265 rakouských Židů, z nichž se osvobození na konci války dožilo pouhých 1318.
Maďarští Židé deportovaní z Rakouska

V posledních měsících války vyhnali nacisté desítky tisíc maďarských Židů na otrocké práce do Rakouska. Část z nich byla odtud později poslána do Terezína. Také jejich jména pamětní kniha dokumentuje.
Rakouští Židé deportovaní z obsazených evropských zemí

Tisíce rakouských Židů se pokoušely před nacistickým pronásledováním uprchnout do jiných zemí. I přes to, že všechny evropské země - včetně Československa - po "anšlusu" Rakouska uzavřely své hranice, se mnoha podařilo utéct přes hranice, a to často ilegálně. Avšak i emigrace se pro ně mohla stát pastí, v níž byli později dostiženi nacisty i "konečným řešením židovské otázky". Nový svazek Terezínské pamětní knihy vyjmenovává 1747 rakouských Židů, kteří byli do Terezína deportováni z jiných zemí v nacisty obsazené Evropě, především z tzv. "Protektorátu Čechy a Morava", ale i z Německa, z Nizozemí a odjinud.
Rakouský svazek Terezínské pamětní knihy

První část pamětní knihy obsahuje studie o dějinách terezínského ghetta a o životě rakouských vězňů v Terezíně. Odborné studie doplňují výtahy z rozhovorů natočených s terezínskými přeživšími, které pomáhají přiblížit jejich zkušenost s vězněním v ghettu. Další články se zabývají také problematikou německých velitelů terezínského ghetta (všichni tři pocházeli z Rakouska) a poválečného výkonu spravedlnosti na pachatelích. Všechny texty jsou v německém jazyce.

Druhá část obsahuje seznamy deportovaných rozdělených podle jednotlivých transportů. Hledat údaje o konkrétních obětech je možné prostřednictvím jmenného rejstříku v závěru knihy.
Vydavatelé pamětní knihy

Rakouský svazek Terezínské pamětní knihy vydal Institut Terezínské iniciativy ve spolupráci s Dokumentačním archivem rakouského odboje a za pomoci rakouské organizace Gedenkdienst.

Dokumentationsarchiv des österreichischen Widerstandes (Dokumentační archiv rakouského odboje) ve Vídni je organizace, která se zaměřuje na výzkum o dějinách Rakouska za druhé světové války, rakouského odboje proti nacismu a pronásledování Židů a Romů. Dokumentationsarchiv mj. shromáždil údaje o všech deportovaných rakouských Židech. Více na: www.doew.at

Gedenkdienst: Rakouský spolek Gedenkdienst (doslova: Pamětní služba) vysílá mladé muže na civilní službu do organizací na celém světě, které se zabývají připomínáním a dokumentací tématu holocaustu. V České republice civilkáři z Gedenkdienstu pracují v Institutu Terezínské iniciativy a v Památníku Terezín. Řada z nich se podílela na přípravě Terezínské pamětní knihy. Více na: www.gedenkdienst.at
Sponzoři

Vydání rakouského svazku Terezínské pamětní knihy finančně podpořili: AURA Lloyd, JUDr. Ludovít Katuščák, Kulturkontakt Austria, Nationalfonds der Republik Österreich, Nadace Židovské obce v Praze, Uniqua.
Ghetto Terezín a rakouští Židé

Terezínské ghetto vzniklo v listopadu 1941 a bylo původně určeno především jako sběrný tábor pro Židy z českých zemí. Od června 1942 pak byly do ghetta posílány transporty starých lidí z Německa a z Rakouska. Většině z nich bylo více než 65 let a nacisté jim slibovali, že v Terezíně budou moci dožít klidné stáří. Terezínská realita byla však zcela jiná: staří lidé z Německa a z Rakouska byli napěchováni na půdy a do kasemat, kde museli spát na holé zemi, trpěli hladem, zimou a nemožností udržovat hygienu.

Později do Terezína přijížděly také transporty z Nizozemí, z Dánska, ze Slovenska. Těsně před osvobozením do ghetta nacisté nahnali 15 tisíc zubožených vězňů "evakuovaných" z jiných koncentračních táborů. Terezínským ghettem v letech 1941-1945 prošlo zhruba 155 tisíc vězňů, z nichž na místě na následky katastrofálních podmínek zemřelo více než 33 tisíc. Dalších zhruba 90 tisíc terezínských vězňů bylo deportováno do vyhlazovacích táborů na východě, především na Lublinsko, do Treblinky a do Osvětimi. Přežilo z nich zhruba 3-4 tisíc.

O ghettu Terezín a jeho dějinách na portálu holocaust.cz.

V Terezíně se potkávali Židé z různých evropských zemí. Odlišovali se jazykem, kulturou, vzděláním a často i vyznáním. V odborné literatuře se pro nedobrovolné soužití různých skupin terezínských vězňů často používá sociologický výraz "nucené společenství". Do Terezína bylo např. - především z Vídně a z Berlína - deportováno mnoho lidí křesťanského náboženství, kteří byli nacisty označeni za "Židy podle rasy". V rakouském svazku Terezínské pamětní knihy je např. možné nalézt úryvky ze vzpomínek paní Susanne Kriss, která ve věku 15 let přestoupila ke katolicismu. Vzpomíná mj. na to, že od katolického pomocného výboru ve Vídni dostávala do Terezína balíčky.

Mezi deportovanými z Vídně byla také řada významných osobností veřejného a kulturního života meziválečného Rakouska, např. profesorka romanistiky Elise Richter, básník a kabaretista Walter Lindenbaum, lékař a psycholog Viktor Frankl, prezident rakouského nejvyššího soudu Heinrich Klang a řada dalších.

Z mladších vězňů lze jmenovat Arona (Adolfa) Menczera, sionistu a obětavého vychovatele mládeže. V Terezíně se mj. ujal péče o více než 1200 dětí ze zlikvidovaného ghetta v Bialystoku, které byly do ghetta deportovány v roce 1943. Sdílel s nimi i jejich osud: když byly o několik týdnů deportovány do Osvětimi, odjel s nimi na jistou smrt i Aron Menczer a padesát dalších terezínských vychovatelů mládeže.

Do Terezína byly také např. deportovány čtyři sestry zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda. Jejich osud byl typický pro staré terezínské vězně z Rakouska a z Německa: Rosa, Pauline Regine a Marie byly odtud po krátkém pobytu deportovány do vyhlazovacího tábora Treblinka, kde byly zavražděny v plynových komorách. Adolfine zemřela v Terezíně po třech měsících věznění, údajně na zástavu srdce. V Terezíně byli vězněni také např. příbuzní budoucího rakouského kancléře Bruno Kreiskyho a nedávného amerického prezidentského kandidáta Johna Kerryho.
 

23.6.2013