ČESKY   ENGLISH   DEUTSCH

Hledání konstruktivního dialogu v polarizované společnosti, Praha 5. - 8. 6. 2022

11.5.2022

Ve společnosti jsou témata, která nás rozdělují, ve kterých převažují emoce nad argumenty, o kterých raději mlčíme, než abychom o nich mluvili. Jak diskutovat o citlivých a polarizujících tématech v bezpečné a otevřené atmosféře? Jak zabránit polarizaci v naší skupině?

Mezinárodní konference "Hledání konstruktivního dialogu v polarizované společnosti" se bude konat v Praze 5. - 8. června 2022.

>> Celý článek

Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-Šoa 2022

7.4.2022

V letošním roce bude čtení jmen obětí holocaustu probíhat 28. dubna ve 24 městech celé České republiky. Ve všech městech začínáme ve 14:00. Akce se koná pod záštitou velvyslanectví Státu Izrael v České republice a za finanční podpory Nadačního fondu obětem holocaustu.

>> Celý článek

Prohlášení Institutu Terezínské iniciativy k válce na Ukrajině

9.3.2022

Institut Terezínské iniciativy je paměťovou institucí, která byla založena především proto, aby připomínala tragédii holocaustu a druhé světové války dalším generacím. Mementem těch, kteří přežili nacistické řádění a útrapy koncentračních a vyhlazovacích táborů, vždy bylo a je varování lidstvu  - NIKDY VÍC.


Bohužel musíme konstatovat, že se lidstvo z historie nepoučilo. Geopolitické ambice, zahalené do nacionalistických frází a pochybných argumentů, nemohou nikdy ospravedlnit akt agrese a válečných operací, při kterých umírají nevinní lidé.


Tak, jako byl počátkem genocidy českých a posléze evropských Židů ostudný mnichovský diktát, lze kořeny současné situace vidět v okupaci Krymu před osmi lety. Jakkoli jsou historické paralely vždy nepřesné, nelze nevidět podobnost dnešních válečných operací Ruské federace ve strategii nacistického Německa. Všichni víme, co následovalo.


Světové společenství by mělo – i přes složitost politických a ekonomických vazeb – za každou cenu zabránit dalšímu globálnímu konfliktu, který nyní hrozí a co nejdříve se zasadit za ukončení bojů na Ukrajině.


Nechceme, aby naši rodiče a prarodiče před osmi desetiletími umírali zbytečně. Jejich oběť by měla být nejen morálním mementem, ale i praktickým návodem, jak se má svět chovat. Ještě je čas.
Tomáš Kraus, ředitel

>> Celý článek

Nechte mě být, jaká jsem. Životní příběh Anne Frank na gymnáziu v Nymburce

16.2.2022

Do 9. března je výstava Nechte mě být, jaká jsem. Životní příběh Anne Frank k vidění na Gymnáziu Bohumila Hrabala v Nymburce. Rolí průvodců se ujali studenti a studentky z Klubu moderní historie.

>> Celý článek

Časopis Terezínská iniciativa č. 108 - leden 2022

3.2.2022

Lednové číslo se na prvních stránkách vrací k 80. výročí zahájení transportů a vzniku ghetta Terezín reportáží z pochodu živých z Bohušovic do Terezína, k loňskému hudebnímu festivalu Věčná naděje, k projektu Musica non grata, k minulému roku v Památníku Terezín a v Židovském muzeu v Praze a k výstavě Institutu TI na Kampě. Na terezínské dětství vzpomíná Eva Erbenová, vydání přináší recenzi knihy Moje máma z Terezína a vzpomínku na plukovníka Jana Horala.

>> Celý článek

Nová webová aplikace přibližuje, jak byli za války Židé omezováni na území Prahy

26.1.2022

Kde za druhé světové války bydleli židovští obyvatelé Prahy před tím, než byli deportováni? Která místa nesměli za okupace navštěvovat? Na jakých místech byli zadrženi za porušení protižidovských zákazů a nařízení? Odpovědi poskytuje aplikace MemoGIS Praha, zprovozněná u příležitosti dnešního Mezinárodního dne památky obětí holokaustu.

>> Celý článek

Jak mluvit a neubližovat (si). Konstruktivní komunikace s Michalem Dubcem

18.1.2022

Ve spolupráci s Michalem Dubcem jsme pro vás připravili tři navazující semináře. Naučíte se, jak komunikovat, abyste dosáhli cíle a nenarušili si vztahy. Na základě konkrétních situací z vaší praxe – z komunikace se žáky, s kolegy či s rodiči si vyzkoušíte, jak dosáhnout dobrých výsledků. Zjistíte, co vám brání v efektivní komunikaci a jak se svými bloky pracovat.

PŘIHLÁŠKU VYPLŇTE NEJPOZDĚJI DO 26. LEDNA ZDE.
Kapacita kurzu je omezena na 15 účastníků.

Pondělí 31. ledna, 14.00 – 18.00:

  • Vedení dětí k odpovědnosti a samostatnosti

Sobota 26. února, 9.00 – 18.00

  • Společně s rodiči
  • Jak ve škole zvládat své emoce

Sobota 12. března, 9.00 – 18.00

  • Práce se skupinovou dynamikou školní třídy
  • Skupinovou reflexí k naplňování potřeb dětí

Kurz proběhne u nás v Institutu TI na Praze 1, Jáchymova 3.
Pro účastníky z Prahy je kurz díky grantu zdarma.

>> Celý článek

archiv aktualit

Theresienstadter Gedenkbuch. Österreichische Jüdinnen und Juden in Theresienstadt 1942-1945

Terezínská pamětní kniha. Rakouské Židovky a Židé v Terezíně 1942 - 1945

Svazek z řady Terezínských pamětních knih připomíná osudy 18166 vězňů terezínského ghetta, kteří byli do Terezína deportováni z území Rakouska nebo dříve v Rakousku žili.

NOVÁ CENA 400,- Kč

Institut Terezínské iniciativy - Dokumentationsarchiv des Österreichischen Widerstandes, Praha 2005, 704 stran, ISBN 3-8258-7590-3


Deportace z Rakouska

21. června 1942 přijel do terezínského ghetta první transport z Vídně. Byli v něm téměř výhradně staří lidé, dnes bychom řekli důchodci: z tisíce deportovaných bylo pouze 21 osob mladších než 60 let. Z Rakouska bylo do Terezína celkem ve 13 velkých a mnoha menších transportech deportováno 15265 rakouských Židů, z nichž se osvobození na konci války dožilo pouhých 1318.
Maďarští Židé deportovaní z Rakouska

V posledních měsících války vyhnali nacisté desítky tisíc maďarských Židů na otrocké práce do Rakouska. Část z nich byla odtud později poslána do Terezína. Také jejich jména pamětní kniha dokumentuje.
Rakouští Židé deportovaní z obsazených evropských zemí

Tisíce rakouských Židů se pokoušely před nacistickým pronásledováním uprchnout do jiných zemí. I přes to, že všechny evropské země - včetně Československa - po "anšlusu" Rakouska uzavřely své hranice, se mnoha podařilo utéct přes hranice, a to často ilegálně. Avšak i emigrace se pro ně mohla stát pastí, v níž byli později dostiženi nacisty i "konečným řešením židovské otázky". Nový svazek Terezínské pamětní knihy vyjmenovává 1747 rakouských Židů, kteří byli do Terezína deportováni z jiných zemí v nacisty obsazené Evropě, především z tzv. "Protektorátu Čechy a Morava", ale i z Německa, z Nizozemí a odjinud.
Rakouský svazek Terezínské pamětní knihy

První část pamětní knihy obsahuje studie o dějinách terezínského ghetta a o životě rakouských vězňů v Terezíně. Odborné studie doplňují výtahy z rozhovorů natočených s terezínskými přeživšími, které pomáhají přiblížit jejich zkušenost s vězněním v ghettu. Další články se zabývají také problematikou německých velitelů terezínského ghetta (všichni tři pocházeli z Rakouska) a poválečného výkonu spravedlnosti na pachatelích. Všechny texty jsou v německém jazyce.

Druhá část obsahuje seznamy deportovaných rozdělených podle jednotlivých transportů. Hledat údaje o konkrétních obětech je možné prostřednictvím jmenného rejstříku v závěru knihy.
Vydavatelé pamětní knihy

Rakouský svazek Terezínské pamětní knihy vydal Institut Terezínské iniciativy ve spolupráci s Dokumentačním archivem rakouského odboje a za pomoci rakouské organizace Gedenkdienst.

Dokumentationsarchiv des österreichischen Widerstandes (Dokumentační archiv rakouského odboje) ve Vídni je organizace, která se zaměřuje na výzkum o dějinách Rakouska za druhé světové války, rakouského odboje proti nacismu a pronásledování Židů a Romů. Dokumentationsarchiv mj. shromáždil údaje o všech deportovaných rakouských Židech. Více na: www.doew.at

Gedenkdienst: Rakouský spolek Gedenkdienst (doslova: Pamětní služba) vysílá mladé muže na civilní službu do organizací na celém světě, které se zabývají připomínáním a dokumentací tématu holocaustu. V České republice civilkáři z Gedenkdienstu pracují v Institutu Terezínské iniciativy a v Památníku Terezín. Řada z nich se podílela na přípravě Terezínské pamětní knihy. Více na: www.gedenkdienst.at
Sponzoři

Vydání rakouského svazku Terezínské pamětní knihy finančně podpořili: AURA Lloyd, JUDr. Ludovít Katuščák, Kulturkontakt Austria, Nationalfonds der Republik Österreich, Nadace Židovské obce v Praze, Uniqua.
Ghetto Terezín a rakouští Židé

Terezínské ghetto vzniklo v listopadu 1941 a bylo původně určeno především jako sběrný tábor pro Židy z českých zemí. Od června 1942 pak byly do ghetta posílány transporty starých lidí z Německa a z Rakouska. Většině z nich bylo více než 65 let a nacisté jim slibovali, že v Terezíně budou moci dožít klidné stáří. Terezínská realita byla však zcela jiná: staří lidé z Německa a z Rakouska byli napěchováni na půdy a do kasemat, kde museli spát na holé zemi, trpěli hladem, zimou a nemožností udržovat hygienu.

Později do Terezína přijížděly také transporty z Nizozemí, z Dánska, ze Slovenska. Těsně před osvobozením do ghetta nacisté nahnali 15 tisíc zubožených vězňů "evakuovaných" z jiných koncentračních táborů. Terezínským ghettem v letech 1941-1945 prošlo zhruba 155 tisíc vězňů, z nichž na místě na následky katastrofálních podmínek zemřelo více než 33 tisíc. Dalších zhruba 90 tisíc terezínských vězňů bylo deportováno do vyhlazovacích táborů na východě, především na Lublinsko, do Treblinky a do Osvětimi. Přežilo z nich zhruba 3-4 tisíc.

O ghettu Terezín a jeho dějinách na portálu holocaust.cz.

V Terezíně se potkávali Židé z různých evropských zemí. Odlišovali se jazykem, kulturou, vzděláním a často i vyznáním. V odborné literatuře se pro nedobrovolné soužití různých skupin terezínských vězňů často používá sociologický výraz "nucené společenství". Do Terezína bylo např. - především z Vídně a z Berlína - deportováno mnoho lidí křesťanského náboženství, kteří byli nacisty označeni za "Židy podle rasy". V rakouském svazku Terezínské pamětní knihy je např. možné nalézt úryvky ze vzpomínek paní Susanne Kriss, která ve věku 15 let přestoupila ke katolicismu. Vzpomíná mj. na to, že od katolického pomocného výboru ve Vídni dostávala do Terezína balíčky.

Mezi deportovanými z Vídně byla také řada významných osobností veřejného a kulturního života meziválečného Rakouska, např. profesorka romanistiky Elise Richter, básník a kabaretista Walter Lindenbaum, lékař a psycholog Viktor Frankl, prezident rakouského nejvyššího soudu Heinrich Klang a řada dalších.

Z mladších vězňů lze jmenovat Arona (Adolfa) Menczera, sionistu a obětavého vychovatele mládeže. V Terezíně se mj. ujal péče o více než 1200 dětí ze zlikvidovaného ghetta v Bialystoku, které byly do ghetta deportovány v roce 1943. Sdílel s nimi i jejich osud: když byly o několik týdnů deportovány do Osvětimi, odjel s nimi na jistou smrt i Aron Menczer a padesát dalších terezínských vychovatelů mládeže.

Do Terezína byly také např. deportovány čtyři sestry zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda. Jejich osud byl typický pro staré terezínské vězně z Rakouska a z Německa: Rosa, Pauline Regine a Marie byly odtud po krátkém pobytu deportovány do vyhlazovacího tábora Treblinka, kde byly zavražděny v plynových komorách. Adolfine zemřela v Terezíně po třech měsících věznění, údajně na zástavu srdce. V Terezíně byli vězněni také např. příbuzní budoucího rakouského kancléře Bruno Kreiskyho a nedávného amerického prezidentského kandidáta Johna Kerryho.
 

23.6.2013