ČESKY   ENGLISH   DEUTSCH

Časopis Terezínská iniciativa č. 97 - září 2019

11.10.2019

Zářijové číslo časopisu je věnované Doris Grozdanovičové, která byla dlouholetou redaktorkou tohoto časopisu a která bohužel 21. srpna 2019 zemřela. Dále číslo shrnuje řadu zajímavých akcí, které se udály během letošního léta a září.

>> Celý článek

Česká premiéra filmu „Předposlední svoboda. Krajiny Otty Dova Kulky.“

3.10.2019

Rádi bychom vás pozvali 15. října 2019 do Kina Pilotů, kde se uskuteční česká premiéra filmu režiséra Stefana Aucha Předposlední svoboda. Krajiny Otty Dova Kulky.

Po promítání filmu proběhne beseda s režisérem.

Kapacita kina je omezena, rezervujte si místa ZDE prostřednictvím tohoto formuláře.

>> Celý článek

Vzpomínka na Doris

17.9.2019

Dne 21. srpna 2019 bohužel odešla naše milá Doris Grozdanovičová. Rádi bychom na ni spolu s Vámi zavzpomínali, a proto Vás srdečně zveme na vzpomínkový večer, který se uskuteční ve čtvrtek 26. 9. v 18h, Sloupový sál, Sněmovní 7.

>> Celý článek

Dánští Židé v Terezíně, 3. 10. 2019

17.9.2019

Srdečně zveme na prezentaaci vědecko-výzkumného projektu Dánští Židé v Terezíně, který v současnosti probíhá na Jihodánské univerzitě v Odense pod vedením prof. Therkela Strædeho.

Prezentace projektu bude součástí společenské setkání u příležitosti stého výročí diplomatických vztahů mezi Českou republikou a Dánskem, který připravilo Oddělení novodobých českých dějin Národního muzea a Velvyslanectví Dánska v České republice.

Setkání se uskuteční 3. října v 15.00 v přednáškovém sále v Historické budově Národního muzea (místnost č. 00.102).

 

Registrace nutná. Prosím v případě zájmu potvrďte svou účast na eliska.waageova@terezinstudies.cz do pondělí 30. září.

>> Celý článek

Výchova k respektu a toleranci. Anne Franková: Nechte mě být, jaká jsem. - 18.-20. října 2019

11.9.2019

Zajímá vás otázka práv jednotlivce, boje s předsudky či moderní dějiny? Přemýšlíte, jak uchopit obtížná témata ve výuce? Chcete se seznámit s programem Tváří v tvář historii a nám samým - originální metodou výuky moderních dějin, která umožňuje žákům pochopit dějinné události v jejich komplikovanosti a v souvislostech?

Pokud ano, pak přijměte naši pozvánku na víkendový seminář, který se uskuteční o víkendu 18. až 20. října v hotelu Benica v Benešově u Prahy.


Uvolnilo se nám několik míst na tomto semináři. Last minute přihlášky přijímáme do konce tohoto týdne. Pro přihlášené do 13.10. je účastnický poplatek 1000 Kč.

 

Absolventi tohoto semináře se budou moci zúčastnit celodenní exkurze do Letů v listopadu a výběrového semináře "Terezínské kabarety ve výuce o holocaustu" v prosinci 2019.


>> Celý článek

Miroslav Kárný - setkání u příležitosti 100 let od narození

4.9.2019

100. výročí narození Miroslava Kárného historika holocaustu, jednoho ze zakladatelů Terezínské iniciativy a jejího Institutu si připomeneme v úterý 10. září 2019 od 18 hodin. Setkání se koná v Rezidenci primátora hlavního města Prahy, Mariánské náměstí 1, 1. patro.

 

SVOU ÚČAST PROSÍM POTVRĎTE DO 6. 9. 2019 NA ADRESE institute@terezinstudies.cz.
 

>> Celý článek

Stránka holocaust.cz je opět online

28.8.2019

V novém uspořádání webu holocaust.cz najedete staré texty v novém pořadí. Důraz je nyní kladen na tématickou strukturu textů. Stěžejní částí je část Dějiny, které pojala většinu materiálů se sekce Zdroje. Jednotlivé Prezentace a Dokumenty jsou nyní u kapitol, které jim odpovídají tématicky. Články, které na webu byly a nyní nejsou, budou přidány později. Obsahový rozvoj webu nekončí, ale bude nadále pokračovat. Budeme se soustředit na jednotlivé kapitoly a nových článcích a změnách vás budeme informovat. Pokud se na stránkách setkáte s nějakými technickými obtížemi, neváhejte nás informovat.

>> Celý článek

archiv aktualit

Theresienstadter Gedenkbuch. Österreichische Jüdinnen und Juden in Theresienstadt 1942-1945

Terezínská pamětní kniha. Rakouské Židovky a Židé v Terezíně 1942 - 1945

Svazek z řady Terezínských pamětních knih připomíná osudy 18166 vězňů terezínského ghetta, kteří byli do Terezína deportováni z území Rakouska nebo dříve v Rakousku žili.

NOVÁ CENA 400,- Kč

Institut Terezínské iniciativy - Dokumentationsarchiv des Österreichischen Widerstandes, Praha 2005, 704 stran, ISBN 3-8258-7590-3


Deportace z Rakouska

21. června 1942 přijel do terezínského ghetta první transport z Vídně. Byli v něm téměř výhradně staří lidé, dnes bychom řekli důchodci: z tisíce deportovaných bylo pouze 21 osob mladších než 60 let. Z Rakouska bylo do Terezína celkem ve 13 velkých a mnoha menších transportech deportováno 15265 rakouských Židů, z nichž se osvobození na konci války dožilo pouhých 1318.
Maďarští Židé deportovaní z Rakouska

V posledních měsících války vyhnali nacisté desítky tisíc maďarských Židů na otrocké práce do Rakouska. Část z nich byla odtud později poslána do Terezína. Také jejich jména pamětní kniha dokumentuje.
Rakouští Židé deportovaní z obsazených evropských zemí

Tisíce rakouských Židů se pokoušely před nacistickým pronásledováním uprchnout do jiných zemí. I přes to, že všechny evropské země - včetně Československa - po "anšlusu" Rakouska uzavřely své hranice, se mnoha podařilo utéct přes hranice, a to často ilegálně. Avšak i emigrace se pro ně mohla stát pastí, v níž byli později dostiženi nacisty i "konečným řešením židovské otázky". Nový svazek Terezínské pamětní knihy vyjmenovává 1747 rakouských Židů, kteří byli do Terezína deportováni z jiných zemí v nacisty obsazené Evropě, především z tzv. "Protektorátu Čechy a Morava", ale i z Německa, z Nizozemí a odjinud.
Rakouský svazek Terezínské pamětní knihy

První část pamětní knihy obsahuje studie o dějinách terezínského ghetta a o životě rakouských vězňů v Terezíně. Odborné studie doplňují výtahy z rozhovorů natočených s terezínskými přeživšími, které pomáhají přiblížit jejich zkušenost s vězněním v ghettu. Další články se zabývají také problematikou německých velitelů terezínského ghetta (všichni tři pocházeli z Rakouska) a poválečného výkonu spravedlnosti na pachatelích. Všechny texty jsou v německém jazyce.

Druhá část obsahuje seznamy deportovaných rozdělených podle jednotlivých transportů. Hledat údaje o konkrétních obětech je možné prostřednictvím jmenného rejstříku v závěru knihy.
Vydavatelé pamětní knihy

Rakouský svazek Terezínské pamětní knihy vydal Institut Terezínské iniciativy ve spolupráci s Dokumentačním archivem rakouského odboje a za pomoci rakouské organizace Gedenkdienst.

Dokumentationsarchiv des österreichischen Widerstandes (Dokumentační archiv rakouského odboje) ve Vídni je organizace, která se zaměřuje na výzkum o dějinách Rakouska za druhé světové války, rakouského odboje proti nacismu a pronásledování Židů a Romů. Dokumentationsarchiv mj. shromáždil údaje o všech deportovaných rakouských Židech. Více na: www.doew.at

Gedenkdienst: Rakouský spolek Gedenkdienst (doslova: Pamětní služba) vysílá mladé muže na civilní službu do organizací na celém světě, které se zabývají připomínáním a dokumentací tématu holocaustu. V České republice civilkáři z Gedenkdienstu pracují v Institutu Terezínské iniciativy a v Památníku Terezín. Řada z nich se podílela na přípravě Terezínské pamětní knihy. Více na: www.gedenkdienst.at
Sponzoři

Vydání rakouského svazku Terezínské pamětní knihy finančně podpořili: AURA Lloyd, JUDr. Ludovít Katuščák, Kulturkontakt Austria, Nationalfonds der Republik Österreich, Nadace Židovské obce v Praze, Uniqua.
Ghetto Terezín a rakouští Židé

Terezínské ghetto vzniklo v listopadu 1941 a bylo původně určeno především jako sběrný tábor pro Židy z českých zemí. Od června 1942 pak byly do ghetta posílány transporty starých lidí z Německa a z Rakouska. Většině z nich bylo více než 65 let a nacisté jim slibovali, že v Terezíně budou moci dožít klidné stáří. Terezínská realita byla však zcela jiná: staří lidé z Německa a z Rakouska byli napěchováni na půdy a do kasemat, kde museli spát na holé zemi, trpěli hladem, zimou a nemožností udržovat hygienu.

Později do Terezína přijížděly také transporty z Nizozemí, z Dánska, ze Slovenska. Těsně před osvobozením do ghetta nacisté nahnali 15 tisíc zubožených vězňů "evakuovaných" z jiných koncentračních táborů. Terezínským ghettem v letech 1941-1945 prošlo zhruba 155 tisíc vězňů, z nichž na místě na následky katastrofálních podmínek zemřelo více než 33 tisíc. Dalších zhruba 90 tisíc terezínských vězňů bylo deportováno do vyhlazovacích táborů na východě, především na Lublinsko, do Treblinky a do Osvětimi. Přežilo z nich zhruba 3-4 tisíc.

O ghettu Terezín a jeho dějinách na portálu holocaust.cz.

V Terezíně se potkávali Židé z různých evropských zemí. Odlišovali se jazykem, kulturou, vzděláním a často i vyznáním. V odborné literatuře se pro nedobrovolné soužití různých skupin terezínských vězňů často používá sociologický výraz "nucené společenství". Do Terezína bylo např. - především z Vídně a z Berlína - deportováno mnoho lidí křesťanského náboženství, kteří byli nacisty označeni za "Židy podle rasy". V rakouském svazku Terezínské pamětní knihy je např. možné nalézt úryvky ze vzpomínek paní Susanne Kriss, která ve věku 15 let přestoupila ke katolicismu. Vzpomíná mj. na to, že od katolického pomocného výboru ve Vídni dostávala do Terezína balíčky.

Mezi deportovanými z Vídně byla také řada významných osobností veřejného a kulturního života meziválečného Rakouska, např. profesorka romanistiky Elise Richter, básník a kabaretista Walter Lindenbaum, lékař a psycholog Viktor Frankl, prezident rakouského nejvyššího soudu Heinrich Klang a řada dalších.

Z mladších vězňů lze jmenovat Arona (Adolfa) Menczera, sionistu a obětavého vychovatele mládeže. V Terezíně se mj. ujal péče o více než 1200 dětí ze zlikvidovaného ghetta v Bialystoku, které byly do ghetta deportovány v roce 1943. Sdílel s nimi i jejich osud: když byly o několik týdnů deportovány do Osvětimi, odjel s nimi na jistou smrt i Aron Menczer a padesát dalších terezínských vychovatelů mládeže.

Do Terezína byly také např. deportovány čtyři sestry zakladatele psychoanalýzy Sigmunda Freuda. Jejich osud byl typický pro staré terezínské vězně z Rakouska a z Německa: Rosa, Pauline Regine a Marie byly odtud po krátkém pobytu deportovány do vyhlazovacího tábora Treblinka, kde byly zavražděny v plynových komorách. Adolfine zemřela v Terezíně po třech měsících věznění, údajně na zástavu srdce. V Terezíně byli vězněni také např. příbuzní budoucího rakouského kancléře Bruno Kreiskyho a nedávného amerického prezidentského kandidáta Johna Kerryho.
 

23.6.2013