Tiskové zprávy

Vědci z Laboratoře integrativní biologie Ústavu molekulární genetiky (ÚMG) AV ČR, který je součástí Národního ústavu pro výzkum rakoviny (NÚVR), zveřejnili v časopise eLife výsledky svého výzkumu, které dokládají možnosti nového přístupu k léčbě některých zhoubných nádorů.

Půlroční expedice doktorského studenta z Biologického centra AV ČR a Jihočeské univerzity na tropickém ostrově Nová Guinea přinesla jedinečný objev. František Vejmělka jako první zdokumentoval jednoho z největších myšovitých hlodavců světa – velekrysu Mallomys istapantap. Tento tajemný noční tvor obývá chladné mlžné horské pralesy a pláně v nadmořských výškách 3700 metrů a pro vědu byl znám pouze z několika exemplářů v muzejních sbírkách. Nyní byly zveřejněny první videozáběry a fotografie zvířete v jeho přirozeném prostředí.

Expertka na fyziku elementárních částic, světoznámý parazitolog a jeden z nejcitovanějších expertů dnes převzali medaile Akademie věd ČR. De scientia et humanitate optime meritis patří k nejvyšším oceněním instituce, předseda AV ČR Radomír Pánek předal také čestnou oborovou medaili.

Klimatická změna rychle proměňuje arktickou tundru, potvrdila rozsáhlá mezinárodní studie, kterou publikoval časopis Nature. Vědci po čtyři desetiletí sledovali více než 2 000 rostlinných společenstev napříč Arktidou a zjistili, že změny nejsou jednotné – zatímco některé oblasti zaznamenaly přírůstek druhů, jiné naopak ztrácely svou biologickou rozmanitost. Mezi výzkumníky, kteří se na projektu podíleli, byl i Petr Macek z Biologického centra Akademie věd ČR.

Nový policy brief think-tanku IDEA přináší ekonomický pohled na aktuální otázku: mělo by Česko platit navýšené obranné výdaje na dluh nebo z vyšších daní? V případě, že se jedná o dlouhodobé zvýšení výdajů, je z čistě ekonomického pohledu nejefektivnější financovat je v počáteční fázi z daní a zadlužovat se pouze v časech přechodně vysokých výdajů.  Základním principem je rozložit daňové zatížení v čase relativně rovnoměrně. Odkládání zvýšení daní by totiž v delším období generovalo výrazně vyšší pokřivení v ekonomice.

Unikátní sbírku kmenů myší domácích odvozených z přírodních populací, která čítá přes 90 linií, představil mezinárodní tým vědců vedený Jaroslavem Piálkem z Ústavu biologie obratlovců AV ČR. Jde o největší a nejlépe geneticky popsaný soubor svého druhu na světě. Tato revoluční alternativa k tradičním laboratorním modelům může výrazně pomoci v genetickém i biomedicínském výzkumu.

Alzheimerova choroba je nejčastější příčinou demence a postupně připravuje člověka o paměť, úsudek i soběstačnost. Jednou z klíčových oblastí mozku, která je nemocí zasažena, je hipokampus – mozková struktura důležitá pro různé formy paměti a učení, včetně sociální paměti. Nový výzkum vědců z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR ale ukazuje, že změny v mozku a v chování mohou nastávat mnohem dřív, než se projeví známé rozpoznávací poruchy.

Špičkové zázemí pro studium mikrostruktury materiálů a vývoj pokročilých technologií se dnes slavnostně otevře v Ústavu fyziky materiálů AV ČR v Brně. Centrum elektronové mikroskopie vytváří prostor pro širší spolupráci s univerzitami i průmyslovými partnery a otevírá možnost spolupráce s nejlepšími evropskými pracovišti. Stavbu budovu s unikátními parametry financovala Akademie věd ČR.

Zajistit soběstačnost posádek ve vesmíru je jedna ze současných výzev. Vědci z Ústavu chemických procesů AV ČR s dalšími partnery k jejímu řešení přispějí experimentem METRO, který bude zkoumat řízení přenosu plynů v mikrogravitaci pro efektivní dlouhodobý provoz vesmírných fotobioreaktorů. Ty by po otestování mohly v budoucnu zajistit astronautům nepřetržitou výrobu kyslíku a potravin z oxidu uhličitého a vody. Experiment vybralo Ministerstvo dopravy k realizaci během letu českého astronauta Aleše Svobody na Mezinárodní vesmírnou stanici ISS.

Nacistická a komunistická totalita zanechala své stopy nejen na „velké scéně“ dějin Česka, ale také v krajině, v opuštěných továrnách, zaniklých vesnicích, pracovních táborech nebo na hřbitovech. Právě na materiální otisky kritických desetiletí 20. století se zaměří nový výzkumný projekt Zdivočelá země, který se svým názvem hlásí ke stejnojmennému románu i televiznímu seriálu. Podílí se na něm Akademie věd ČR, Západočeská univerzita v Plzni a Centrum pro teoretická studia, společné pracoviště Univerzity Karlovy a Akademie věd ČR.