Tiskové zprávy

Nové poznatky výzkumu černých děr získaly zvláštní pozornost americké kosmické agentury NASA při pravidelné výroční konferenci Americké astronomické společnosti, probíhající tento týden v National Harbor v Marylandu poblíž hlavního města USA, Washingtonu.

Přestože přenos genetické výbavy mezi buňkami je přísně regulovaný, i „buněčný tesař se někdy utne“ a udělá fatální chybu, která vede ke vzniku genetických onemocnění. Takovou chybou je například vytvoření signálu pro předčasné ukončení syntézy životně důležitého proteinu – jako by se nechtěně vloudila tečka doprostřed věty. Vědci z Mikrobiologického ústavu AV ČR pronikli do jádra molekulárního procesu, který by se dal v budoucnu využít k léčbě nemocí způsobených tzv. nesmyslnými kodony. Výsledky publikoval prestižní časopis Nature Structural & Molecular Biology.

Před sedmi lety zaujal Lenku Caisovou z Biologického centra Akademie věd ČR při procházce v přírodě nenápadný, ale velmi zvláštní mech. Při podrobnější laboratorní analýze vědkyně odhalila, že se nejedná o mech, ale o dosud neznámou, mnohobuněčnou zelenou řasu. Pojmenovala ji Draparnaldia erecta a záhy rozpoznala její potenciál stát se mimořádně zajímavým výzkumným objektem pro studium evoluce řas a rostlin. Stavba této řasy není zdaleka tak složitá jako u suchozemských rostlin, a právě proto by mohla pomoci zodpovědět zásadní otázky evolučního výzkumu: Jak se jednobuněčné řasy staly mnohobuněčnými a jak dokázaly osídlit souš? Význam Draparnaldie pro vědecký výzkum ocenila i Německá botanická společnost a vyhlásila ji řasou roku 2025.

Astronomové objevili planetární systém, který vykazuje dosud nejsilnější pozorovanou gravitační interakci mezi dvěma obřími planetami. Tento gravitační tanec je tak silný, že způsobuje zdánlivé změny periody oběhu planet v řádu dní! Planetární systém TOI-4504, který navíc také hostí malou planetu o velikosti mezi Zemí a Neptunem, představuje velmi důležitý objev, který astronomům umožní lépe porozumět formování a vývoji planetárních soustav. 

K vývoji nových léčiv zaměřených na metabolická onemocnění, jako je například cukrovka, by mohl vést objev vědců z Fyziologického ústavu Akademie věd ČR. Odhalili detaily mechanismu, jakým buňky slinivky břišní reagují na změny v hladině cukru v krvi. Zaměřili se na tzv. beta buňky, které produkují hormon inzulin a pomáhají udržovat metabolickou rovnováhu.

V nejužším vedení Evropské asociace pro výzkum a šlechtění rostlin (EUCARPIA) od letošního roku působí David Kopecký z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd ČR. Prestižní funkci v asociaci zastává jako první Čech v historii. EUCARPIA sdružuje na tisíc vědců a šlechtitelů z celého světa. Jejím hlavním cílem je přispívat ke šlechtění odolnějších rostlin a podporovat vědeckou a technickou spolupráci v této oblasti.

Optické biosenzory, vláknové lasery, nanooptika, polovodiče a nanomateriály, ale i diagnostika a terapie pomocí elektromagnetických vln. To je výzkumný záběr Ústavu fotoniky a elektroniky (ÚFE) AV ČR, který byl založen v lednu 1955. Do historie vědy i společnosti se zapsal mimo jiné první laserovou operací oční sítnice v Československu anebo celosvětově rozšířenou metodou distribuce přesného času pomocí televizního signálu.

Novou kometu zpozoroval v noci ze 24. na 25. prosince 2024 vědec Martin Mašek z Fyzikálního ústavu AV ČR nad západním obzorem v Argentině. Dalekohled přitom ovládal online z Liberce. Jde tak o první český objev komety, při kterém pozorovatel nebyl v observatoři fyzicky přítomen, a zároveň je prvním českým objevem z jižní polokoule. Nad naším obzorem se kometa objeví až na přelomu února a března.

Ztráta účinnosti antibiotik v důsledku rostoucí odolnosti patogenních bakterií představuje stále větší výzvu pro moderní medicínu a vědu. Výzkumníkům z Mikrobiologického ústavu AV ČR ve spolupráci s vědci z Tokijské univerzity se podařilo dešifrovat klíčový molekulární mechanismus, kterým příroda – konkrétně půdní mikroorganismy – vytváří antibiotika ze skupiny linkosamidů. Tento výzkum, publikovaný v prestižním časopise Nature Chemistry, přináší zásadní poznatky o přírodních mechanismech tvorby linkosamidů, jež lze využít i při návrhu antibiotik nové generace.

Nadcházející rok bude stejný anebo o trochu lepší než rok 2024, myslí si respondenti průzkumu Psychologického ústavu AV ČR. Ten se ve spolupráci s agenturou Median ptal téměř 1000 lidí nejen na příští rok, ale také na to, co podle nich občany ČR spojuje a rozděluje.