Klimatická změna ohrožuje pěstování chmele a chuť piva, upozorňují vědci

Růst teplot a častější sucha vedou ke snižování výnosu chmele v tradičních chmelařských oblastech v Evropě. Zároveň s výnosem se snižuje obsah alfa látek, které určují chuť a hořkost piva. Upozorňují na to vědci z CzechGlobe – Ústavu výzkumu globální změny AV ČR v nové studii uveřejněné časopisem Nature Communications. Dobrou zprávou je, že Česko patří mezi země méně ohrožené, přesto by se změnami klimatických podmínek měli zemědělci počítat a připravit se na ně.

Vědci předpokládají, že výnos chmele by do roku 2050 mohl poklesnout v rozmezí od 4 do 18 % a obsah alfa látek o 20 až 31 % proti současnosti. Aby si pěstitelé udrželi produkci, která uspokojí poptávku, mají několik možností.

„Mohou přesunout chmelnice do vyšších nadmořských výšek, do míst s vyšší hladinou spodní vody v údolích řek, stavět zavlažovací systémy či pěstovat odolnější odrůdy. Mohou také jinak orientovat řádky na poli a proti intenzivnímu slunečnímu svitu používat stínění, což je však poměrně drahé,“ říká vedoucí výzkumného týmu Martin Možný z oddělení dopadů změny klimatu na agrosystémy centra CzechGlobe.

Pivo se někdy považuje za český národní nápoj. Přírodní podmínky k pěstování chmele se ale poslední dobou mění.

Je Žatecko „za vodou“?
Regionů pro pěstování chmele není mnoho, protože rostlina je náročná na specifické klimatické i přírodní podmínky. Změny klimatu přitom dopadnou na různé oblasti nerovnoměrně. Lépe na tom budou severněji položené pěstitelské kraje, jako je bavorské Hallertau či české Žatecko. To vychází ze studie v porovnání regionů vůbec nejlépe. Naopak hůře na tom budou jižněji položená místa, jako je Slovinsko nebo oblast Tettnang v jižním Německu poblíž Bodamského jezera.

„Výsledky ukazují, že kvůli růstu teplot vzduchu dozrává chmel až o dvacet dnů dříve než v minulosti. Dozrávání se navíc posouvá do horkých dnů, což má negativní dopad na obsah alfa látek,“ vysvětluje Martin Možný. Pokles množství srážek a epizody sucha mají zase negativní dopad na výnos.

Vysoké teploty a sucha jsou bohužel stále častější a zemědělci by se měli novým podmínkám přizpůsobit.

Suchu se dá částečně čelit také tím, že zemědělec bude šetrněji nakládat s půdou, aby se tolik nevysušovala, změní hnojení a bude pěstovat krycí plodiny pro podporu růstu kořenů.

Fenoménu sucha jako jednomu z projevů klimatických změn jsme se obsáhleji věnovali v časopise A / Věda a výzkum a také v podcastu Akademie věd:

Více informací včetně kontaktů naleznete v tiskové zprávě AV ČR.

Originální studii v časopise Nature Communications naleznete zde.

Text: Leona Matušková, Divize vnějších vztahů SSČ AV ČR
Foto: Shutterstock
Text je uvolněn pod svobodnou licencí Creative Commons.

Přečtěte si také

• Svůj svátek slaví i včely. Jaká je role opylovačů v krajině a co je ohrožuje?
• Evoluce věčně živá. V čem tkví podstata biologické rozmanitosti?
• Pozor na klíšťata v městských parcích, jsou nebezpečná, varují odborníci
• Unikátní rozmnožování skokanů z Moravy potvrdili vědci i u dalšího druhu žáby
• Embrya parazitických ryb hořavek se naučila přemet, který jim umožňuje přežít
• Na světě klesá počet velkých šelem – vymírání čelí například levharti
• Vědec chce rozlousknout záhadu rozmanitosti přírody za pomoci mušek octomilek
• Rostliny se mohou přizpůsobit klimatickým změnám, aniž by změnily svoji DNA
• Ekosystémové stanice: tiší strážci zkoumají „dech“ krajiny a dopady změn klimatu
• Vědci předkládají zajímavou teorii: křídla hmyzu se mohla vyvinout z žaber