Třicet let od založení Institutu Terezínské iniciativy

15. 12. 2023

Vzpomínáme-li dnes na úplné počátky ITI, musíme se vrátit o více, jak třicet let zpět. Stále ještě v euforii po listopadu 1989 jsme se tehdy všichni řídili heslem, že „nic není nemožné“. Mnohé sny a vize, na které v dobách komunismu nebylo možno ani pomyslet, se najednou stávaly skutečností. Týkalo se to i těch, kteří celou dobu doufali, že přece jen dokáží přinést osobní svědectví o nesmírných křivdách a utrpeních, kterým byli vystaveni v dobách nacistické persekuce a o kterých v dobách komunismu nebylo možné na veřejnosti mluvit.

Bývalí vězňové Terezína v té době založili vlastní sdružení, kterému dali název Terezínská iniciativa. Jejich vizí bylo nejen připomínání do té doby zamlčované historie, ale i systematická badatelská práce a vydávání knih. Tou nejdůležitější byla ta, která by přinesla dokumentaci o všech židovských obětech terezínského koncentračního tábora. Miroslav Kárný se svou ženou Margitou se takového olbřímího úkolu ujali ještě před pádem komunismu a jejich mravenčí práce – v začátcích to byly většinou ručně psané seznamy a strojopisy – posloužila jako hlavní základ přelomového díla, Terezínské pamětní knihy. Není náhodou, že u jejího zrodu stál nejen Václav Havel, ještě jako československý prezident, ale i jeho protějšci na straně německé, Richard von Weizsäcker a Roman Herzog. Díky nim a díky finančnímu příspěvku ze Spolkové republiky se podařilo dodnes ceněné dílo vydat. Až o mnoho let později, v době, kdy to bylo technicky možné, vznikla i jeho digitální podoba, které dnes říkáme databáze obětí.

V oněch začátcích bylo jasné, že pro takto náročné úkoly je třeba založit instituci, která by v načaté práci pokračovala. Takto vznikla právě před třiceti lety, v prosinci 1993, Nadace Terezínské iniciativy, která se o pět let později transformovala v náš dnešní Institut. Klíčovou roli sehrál již zmíněný Miroslav Kárný, který se v počátcích také ujal vedení nové instituce. Společně se svou manželkou Margitou (mimochodem mojí „tetou“, protože byla sestřenicí mého otce), položili základy všech oblastí, kterými se v budoucnu Institut měl intenzivně zabývat. A nezůstalo jen u toho, před „otci zakladateli“ stálo ještě několik dalších úkolů. Na jejich realizaci se podíleli ještě mnozí další, vzpomeňme např. Jaroslava Krause, Hanuše Schimmerlinga, Jiřího Vrbu a další. Ti všichni položili základy nejen novému archivnímu historickému výzkumu, ale podíleli se i na vytváření expozice Muzea ghetta v Terezíně a na další publikační činnosti. Na to logicky navázala snaha v oblasti vzdělávání, již tehdy vznikl nápad hradit návštěvy studentů v Terezíně z rozpočtu Terezínské iniciativy. Tím se postavily první pedagogické modely, zavádějící téma holocaustu do všech stupňů vzdělávacího systému. Postupem času se tým rozrůstal o nadšené a erudované profesionální pracovníky, jakými byla například renomovaná historička Jaroslava Milotová, která se posléze stala i formálně další ředitelkou Institutu.

K těmto tématům se budeme pravidelně vracet. Připomeneme si další ředitele ITI a hlavní pilíře naší činnosti. Nyní – v prosinci 2023 – však bude postačovat pouhé zjištění, že náš Institut má co slavit.

Tomáš Kraus

Třicet let od založení Institutu Terezínské iniciativy

Přečtěte si také

Navštivte také