Databáze romských obětí holocaustu

CÍLE PROJEKTU

 

droh_baner


Cílem projektu je přispět k rozvoji dokumentace romských obětí holocaustu, jejichž životní osudy jsou jakýmkoli způsobem spojeny s územím dnešní České republiky, shromáždit a systematizovat údaje jednotlivých lidí pronásledovaných a perzekvovaných kvůli svému romskému původu během druhé světové války, poskytnout a využít shromážděné údaje a materiály k výzkumu, bádání a vzdělávání a zvýšit tak povědomí o holocaustu Romů jako součásti moderních dějin středoevropského regionu. Součástí projektu je také podnítit širší diskusi o významu připomínání událostí druhé světové války, zejména jejích příčin a důsledků pro utváření identity členů všech skupin obyvatel našeho regionu - příslušníků většiny a menšin a budování jejich vzájemných vztahů.

 

1. FÁZE

 

DOBA TRVÁNÍ:

1. 6. 2016 – 31. 5. 2018


AKTIVITY PROJEKTU

 

  1. Zpracování dosavadních materiálů týkajících se romských obětí holocaustu - materiály historika Ctibora Nečase.
  2. Průzkum relevantních archivních fondů v ČR (Národní archiv v Praze, Moravský zemský archiv v Brně a Státní oblastní archiv v Třeboni).
  3. Nastavení metodologie dokumentace romských obětí holocaustu - ve spolupráci se členy poradní expertní skupiny.
  4. Vytvoření základní struktury databáze romských obětí - implementace výsledků konzultací s odborníky poradní expertní skupiny, partnerů projektu: MRK a DÖW - s přesnou strukturou práv a přístupů k údajům, pramenům apod.
  5. Systematický archivní výzkum, zpracovávání nalezených materiálů a zahájení jejich integrace do databáze.

 

VÝSTUPY PROJEKTU
 

  1. Vytvořená základní struktura databáze romských obětí holocaustu, obsahující vzorek dat obětí a archivních materiálů (dokumentů a fotografií).
  2. Databáze archivních fondů obsahujících materiály vztahující se k tématu projektu.
  3. Vytvořená pracovní expertní skupina složená z odborníků a konzultantů, která přispívá ke kvalitě projektu a naplňování jeho cílů, rozvíjí jej ve prospěch osvěty v prostředí většinové společnosti i směrem dovnitř romské komunity.

 

2. FÁZE


DOBA TRVÁNÍ:
1. 6. 2018 – 31. 5. 2020


AKTIVITY PROJEKTU

 

  1. Pokračování systematického výzkumu v Národním archivu v Praze, Moravském zemském archivu v Brně a Státním oblastním archivu v Třeboni.
  2. Zahájení systematického výzkumu v dalších archivech v ČR a zahraničí (Státní okresní archiv v Liberci, Státní okresní archiv Břeclav v Mikulově, Archiv Muzea Auschwitz-Birkenau v Osvětimi, Spolkový archiv v Berlíně).
  3. Digitalizace archivního fondu CT Lety ve Státním oblastním archivu v Třeboni.
  4. Implementace publikovaných seznamů historika C. Nečase obsahujících údaje o vězních „cikánských táborů“ Lety u Písku, Hodonín u Kunštátu a Auschwitz-Birkenau do databáze.
  5. Selektivní výzkum rodinných historií prostřednictvím osobních výpovědí potomků obětí a pozůstalých.


OČEKÁVANÉ VÝSTUPY PROJEKTU

 

  1. Databáze s osobními záznamy o romských obětech holocaustu obsahujících základní údaje o jménu, příjmení, datu a místu narození, datu a místu věznění, datu a místu úmrtí atd.
  2. Digitalizovaný archivní fond CT Lety ve Státním oblastním archivu v Třeboni.
  3. Několik zpracovaných nosných příběhů o rodinách romských obětí holocaustu, pomocí nichž budou přiblíženy jejich osudy široké veřejnosti.

 

Žadatel

  • Institut Terezínské iniciativy, Praha - ČR

 

Partneři

 

Spolupracující organizace a  jednotlivci

 

Členové poradní expertní skupiny

  • Karel Holomek, Společenství Romů na Moravě, ČR
  • PhDr. Jana Horváthová, Muzeum romské kultury, ČR
  • Dr hab. Slawomir Kapralski, Prof. UP, Pedagogical University of Krakow - Institute of Philosophy and Sociology, Polsko
  • Mirjam-Angela Karoly, OSCE ODIHR, Polsko
  • Petr Lhotka, historik, ČR
  • Rudolf Murka, příslušník druhé generace, ČR
  • Dr. Jörg Osterloh, Fritz Bauer Institut, Německo
  • Frank Reuter, Zentralrat deutscher Sinti und Roma, Německo
  • Čeněk Růžička, Výbor pro odškodnění romského holocaustu, ČR
  • Helena Sadílková, Ph.D., Seminář romistiky, Katedra středoevropských studií, FFUK Praha, ČR
  • Marek Szilvási, European Roma Rights Centre, Maďarsko
     

 

Projekt finančně podpořili:

baderphilanthropies

 

 

   

 

20. 8. 2026

Na červnovou besedu nad knihou Jak jsem žil, jakým jsem byl navazujeme rozhovorem s panem Martinem Lieblem, spoluzakladatelem a předsedou správní rady Nadačního fondu Dr. Dagmar Lieblové.  

“Člověk má možnost změnit běh světa. Nejenže má možnost, ale pokud již tu možnost má, je jeho povinnost, aby to udělal.”

23. 7. 2026

Stolpersteiny připomínají lidi, kteří se stali oběťmi nacistické perzekuce. Během roku existuje řada příležitostí, kdy je čistit, například u příležitosti Jom ha-šoa. Zapojit se ale můžete kdykoli.

I drobná péče o kámen je způsobem, jak udržovat paměť živou.

„Pamatuj na dávné dny, rozvažuj léta minulých pokolení.“ (Deuteronomium 32,7)

V našem krátkém videu ukazujeme, jak stolpersteiny čistit jednoduše a šetrně.

https://www.facebook.com/share/v/1JSU9Y66gP/

 

20. 5. 2026
Pokračujeme v besedách nad knihami, 17. 6. od 18:00 představíme v Božské Lahvici (Bílkova 6, Praha 1) knihu Jak jsem žil, jakým jsem byl.
 
Paměti sepisoval Emil Pick v terezínském ghettu jako morální a etický odkaz pro své vnuky Petříčka a Jeníčka. Chlapci byli v roce 1939 v rámci Kindertransportů organizovaných Sirem Nicholasem Wintonem bezpečně dopraveni do Velké Británie.
Rukopis ležel zapomenut v kartonové krabici téměř 70 let, než jej náhodou objevil vnuk Jan Pick.
15. 5. 2026

Profesor Therkel Stræde z Jihodánské univerzity v Odense patří k předním dánským historikům zabývajícím se holocaustem, okupací a osudy dánských Židů deportovaných do Terezína. Do Prahy a Terezína se vrací pravidelně — nejen jako badatel, ale i jako pedagog, který se dlouhodobě snaží hledat nové způsoby, jak o holocaustu mluvit se současnou generací studentů. V rozhovoru pro Institut Terezínské iniciativy mluví o tom, jak se k tématu dostal, proč je zkušenost dánských Židů specifická a proč dnes podle něj nestačí historii jen „vyprávět“.

21. 4. 2026
Institut Terezínské iniciativy otevírá prostor pro společné setkání nad knihami, které vyšly v různých nakladatelstvích, ale spojuje je jejich zaměření.
 
S Michaelou Rozov budeme mluvit o knihách Pavla Fischla Jen čtyři měsíce (Argo) a Lidé ve tmě (P3K).
 
Událost pořádáme u příležitosti dne knihy dne 22. 4. od 18:00 v Božské Lahvici, Bílkova 122/6, Praha 1. 
8. 4. 2026

Institut Terezínské iniciativy vyhlašuje výtvarnou výzvu pro děti a mladé lidi ve věku 10–16 let, která je součástí příprav na připomínku  Jom ha-Šoa v roce 2027. Cílem výzvy je podpořit citlivost dětí k tématu lidského utrpení, empatie a historické paměti prostřednictvím výtvarného vyjádření. Děti mají možnost přemýšlet o tom, proč je důležité připomínat si minulost a jak může paměť pomáhat chránit lidskou důstojnost i dnes. Vybrané výtvarné dílo bude vizuálním podkladem pro připomínku Jom ha-šoa v roce 2027.

21. 3. 2026

Dovolujeme si Vás srdečně pozvat na letošní ročník Veřejného čtení jmen obětí holocaustu Jom ha-Šoa 2026 v Praze, které proběhne od 14 do 17 hodin na Mariánském náměstí u kašny Terezky.

Bude nám ctí, pokud přijmete naše pozvání a osobně se do čtení zapojíte.

Jom ha-Šoa je dnem připomínky obětí holocaustu a varováním před projevy nenávisti, rasismu a lhostejnosti. Smyslem veřejného čtení je vrátit zavražděným jejich jména a důstojnost a zdůraznit osobní odpovědnost každého z nás za ochranu demokratických hodnot a lidských práv.

Téma roku 2026 akcentuje odpovědnost jednotlivce tváří v tvář bezpráví a význam občanské odvahy.