Databáze romských obětí holocaustu

CÍLE PROJEKTU

 

droh_baner


Cílem projektu je přispět k rozvoji dokumentace romských obětí holocaustu, jejichž životní osudy jsou jakýmkoli způsobem spojeny s územím dnešní České republiky, shromáždit a systematizovat údaje jednotlivých lidí pronásledovaných a perzekvovaných kvůli svému romskému původu během druhé světové války, poskytnout a využít shromážděné údaje a materiály k výzkumu, bádání a vzdělávání a zvýšit tak povědomí o holocaustu Romů jako součásti moderních dějin středoevropského regionu. Součástí projektu je také podnítit širší diskusi o významu připomínání událostí druhé světové války, zejména jejích příčin a důsledků pro utváření identity členů všech skupin obyvatel našeho regionu - příslušníků většiny a menšin a budování jejich vzájemných vztahů.

 

1. FÁZE

 

DOBA TRVÁNÍ:

1. 6. 2016 – 31. 5. 2018


AKTIVITY PROJEKTU

 

  1. Zpracování dosavadních materiálů týkajících se romských obětí holocaustu - materiály historika Ctibora Nečase.
  2. Průzkum relevantních archivních fondů v ČR (Národní archiv v Praze, Moravský zemský archiv v Brně a Státní oblastní archiv v Třeboni).
  3. Nastavení metodologie dokumentace romských obětí holocaustu - ve spolupráci se členy poradní expertní skupiny.
  4. Vytvoření základní struktury databáze romských obětí - implementace výsledků konzultací s odborníky poradní expertní skupiny, partnerů projektu: MRK a DÖW - s přesnou strukturou práv a přístupů k údajům, pramenům apod.
  5. Systematický archivní výzkum, zpracovávání nalezených materiálů a zahájení jejich integrace do databáze.

 

VÝSTUPY PROJEKTU
 

  1. Vytvořená základní struktura databáze romských obětí holocaustu, obsahující vzorek dat obětí a archivních materiálů (dokumentů a fotografií).
  2. Databáze archivních fondů obsahujících materiály vztahující se k tématu projektu.
  3. Vytvořená pracovní expertní skupina složená z odborníků a konzultantů, která přispívá ke kvalitě projektu a naplňování jeho cílů, rozvíjí jej ve prospěch osvěty v prostředí většinové společnosti i směrem dovnitř romské komunity.

 

2. FÁZE


DOBA TRVÁNÍ:
1. 6. 2018 – 31. 5. 2020


AKTIVITY PROJEKTU

 

  1. Pokračování systematického výzkumu v Národním archivu v Praze, Moravském zemském archivu v Brně a Státním oblastním archivu v Třeboni.
  2. Zahájení systematického výzkumu v dalších archivech v ČR a zahraničí (Státní okresní archiv v Liberci, Státní okresní archiv Břeclav v Mikulově, Archiv Muzea Auschwitz-Birkenau v Osvětimi, Spolkový archiv v Berlíně).
  3. Digitalizace archivního fondu CT Lety ve Státním oblastním archivu v Třeboni.
  4. Implementace publikovaných seznamů historika C. Nečase obsahujících údaje o vězních „cikánských táborů“ Lety u Písku, Hodonín u Kunštátu a Auschwitz-Birkenau do databáze.
  5. Selektivní výzkum rodinných historií prostřednictvím osobních výpovědí potomků obětí a pozůstalých.


OČEKÁVANÉ VÝSTUPY PROJEKTU

 

  1. Databáze s osobními záznamy o romských obětech holocaustu obsahujících základní údaje o jménu, příjmení, datu a místu narození, datu a místu věznění, datu a místu úmrtí atd.
  2. Digitalizovaný archivní fond CT Lety ve Státním oblastním archivu v Třeboni.
  3. Několik zpracovaných nosných příběhů o rodinách romských obětí holocaustu, pomocí nichž budou přiblíženy jejich osudy široké veřejnosti.

 

Žadatel

  • Institut Terezínské iniciativy, Praha - ČR

 

Partneři

 

Spolupracující organizace a  jednotlivci

 

Členové poradní expertní skupiny

  • Karel Holomek, Společenství Romů na Moravě, ČR
  • PhDr. Jana Horváthová, Muzeum romské kultury, ČR
  • Dr hab. Slawomir Kapralski, Prof. UP, Pedagogical University of Krakow - Institute of Philosophy and Sociology, Polsko
  • Mirjam-Angela Karoly, OSCE ODIHR, Polsko
  • Petr Lhotka, historik, ČR
  • Rudolf Murka, příslušník druhé generace, ČR
  • Dr. Jörg Osterloh, Fritz Bauer Institut, Německo
  • Frank Reuter, Zentralrat deutscher Sinti und Roma, Německo
  • Čeněk Růžička, Výbor pro odškodnění romského holocaustu, ČR
  • Helena Sadílková, Ph.D., Seminář romistiky, Katedra středoevropských studií, FFUK Praha, ČR
  • Marek Szilvási, European Roma Rights Centre, Maďarsko
     

 

Projekt finančně podpořili:

baderphilanthropies

 

 

   

 

12. 4. 2024

Obsahuje pozvánku na Jom ha-šoa v Praze a dalších městech České republiky, článek k 30. výročí ITI a informace o našich četných aktivitách:

  1. Pietní akt v Auschwitz-Birkenau

  2. Výstava MemoMap: dějiny holocaust v Praze

  3. Mezinárodní kooperace

    1. Anne Frank Youth Network
    2. Workshop MemoGIS
    3. Rakouské stopy v Terezíně
9. 4. 2024

Letošní, již 19. ročník Veřejného čtení jmen obětí holocaustu “Jom ha-šoa” proběhne 6. května 2024. Ve 31 městech České republiky zazní jména obětí nacistické perzekuce a připomínka osudů lidí, kteří byli zavražděni během druhé světové války.

22. 3. 2024

Před měsícem jsme na pozvání rakouské velvyslankyně Bettiny Kirnbauer oslavili 30. výročí založení Institutu Terezínské iniciativy. O akci informoval také Till Janzer z Radio Prague International. Článek si můžete přečíst nebo poslechnout pod následujícím odkazem (pouze v Němčině).

21. 3. 2024

Rádi bychom Vás pozvali na vzdělávací workshop s názvem "Umění proti smrti", který pořádáme. Tento workshop se bude konat dne 13. dubna 2024 od 9:30 do 18:00 v Praze.

15. 3. 2024

Poslední akční projekt Anne Frank Youth Network je dokončen!


9. 3. 2024
V pátek 8. března proběhl v sekci BIIb v bývalém koncentračním a vyhlazovacím táboře v Auschwitz II - Birkenau, kde se nacházel takzvaný Terezínský rodinný tábor, pietní akt a uctění památky lidí, kteří byli zavražděni v noci z 8. na 9. března 1944. Akce se kromě ředitele Institutu Terezínské iniciativy, Tomáše Krause zúčastnili i ředitel Památníku Terezín, Jan Roubínek, ředitelka Beit Terezín (Izrael), Tami Kinberg, předsedkyně správní rady Institutu Terezínské iniciativy, Michaela Rozov, a za Židovské muzeum v Praze Jana Šplíchalová.
Děkujeme také Památníku Auschwitz za záštitu, a v neposlední řadě všem zúčastněným, že spolu s námi uctili jejich památku.
7. 3. 2024

V září 1943 bylo z terezínského koncentračního tábora do vyhlazovacího tábora v Auschwitz- Birkenau z doposud neobjasněných důvodů vypraveno ve dvou  transportech  pět tisíc Židů, pocházejících z tzv. Protektorátu Čechy a Morava.