EHRI – European Holocaust Research Infrastructure

Český uzel EHRI  

(European Holocaust Research Infrastructure) 

Špičkový výzkum o holokaustu je předpokladem pro informovanou diskusi o českých, evropských i světových moderních dějinách a pro pochopení rizik a mechanismů rasismu a genocidy v jejich různých formách. Evropská infrastruktura pro výzkum holokaustu (EHRI) propojuje sbírky a prameny rozdělené hranicemi a jazyky, prosazuje digitální metody a podporuje badatele. Český uzel EHRI je bránou ke službám a komunitě EHRI zároveň rozcestníkem pro výzkum o holokaustu v České republice. 

 

Český uzel EHRI je od roku 2023 stal součástí výzkumné infrastruktury LINDAT/CLARIAH-CZ podporované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. 

EHRI je financována Evropskou komisí pod rámcovými programy FP7, Horizont 2020 a Horizont Evropa. 

Od roku 2018 je EHRI na cestovní mapě evropských výzkumných infrastruktur a v současnosti se EHRI transformuje do podoby permanentní organizace - European Research Infrastructure Consortium (ERIC). Česká republika tento proces prostřednictvím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy podporuje a je zastoupena v EHRI v prozatímním valném shromáždění. 

 

Hlavní cíle a služby 

EHRI-CZ poskytuje zejména tyto typy služeb: 

  • Zpřístupňuje data a služby EHRI, mezi něž patří například EHRI Portál, EHRI Dokumentový blog, EHRI edice, EHRI Geospatial Repository, Stipendia Conny Kristel a další. 
  • Vytváří data o pramenech k dějinám holokaustu v českých zemích a vkládá je do EHRI Portálu. 
  • Propojuje a rozšiřuje databáze obětí a metodologicky podporuje jejich další rozvoj. 
  • Na digitalizované prameny aplikuje digitální metody, mezi něž náleží například automatické rozpoznávání textu a řeči, identifikace míst, historických aktérů, klíčových slov a další. 
  • Podporuje bádání za pomoci prostorových metod a interaktivních map, mj. skrze interaktivní webovou stránku MemoGIS. 

 

Přehled všech 27 partnerů EHRI naleznete na této stránce. 

EHRI Logo

 

INSTITUT TERZÍNSKÉ INICIATIVY 

V roce 2023 ITI vytipoval dokumenty obsažené v Databázi obětí holocaustu pro výzkum automatizovaného čtení archiválií. Databáze ke konci roku 2023 obsahovala 185.166 dokumentů, které se vztahují k 176.239 osobám. 

Obsahový rozvoj Databáze obětí holocaustu obnáší výzkum v Státním okresním archivu v Mladé Boleslavi. Naskenováno bylo kolem 2000 dokumentů. Získané digitalizáty jsou postupně zpracovávány a připravovány k importu do databáze a k následnému zveřejnění na portálu Holocaust.cz. Vzhledem k tomu, že se část dokumentů vztahuje k lidem, kteří přežili rok 1945, může ITI k tomuto kroku přistoupit až po vyjasnění otázek ochrany osobních údajů (GDPR). 

24. 7. 2024

Tuto středu Thomas a naše dobrovolnice Lena přijali pozvání Bejt Terezín a Memosu na závěrečnou akci projektu „Z Prahy do Prahy - Po stopách Maxe Livniho v Česku, Polsku a Německu“. Během dvoutýdenní cesty se skupina, zahrnující účastníky z Izraele a Německa, vydala po stopách Maxe Livniho, který přežil holocaust - z Terezína přes Osvětim až do bavorského Kauferingu.

23. 7. 2024

Institut Terezínské iniciativy s potěšením oznamuje vydání nového čtvrtletního zpravodaje, který přináší aktuální informace o našich aktivitách, projektech a událostech. V tomto vydání se dozvíte více o našich vzdělávacích programech, vzpomínkových akcích a nových publikacích, které přispívají k uchovávání paměti na oběti holokaustu a podporují historické povědomí ve společnosti.

17. 7. 2024

24.-27. června 2024 se v Brně konal první ze tří workshopů věnovaných připomenutí si holocaustu Romů a Sintů. Součástí programu byla návštěva Památníku holocaustu Romů a Sintů v Hodoníně u Kunštátu a jediného společného památníku Židů a Romů, který se nachází v Brně. Workshop se konal v Muzeu romské kultury. Další semináře proběhnou v Berlíně a ve Varšavě. Cílem je připravit učitele a muzejní profesionály pracovat s tímto tématem, a dál vzdělávat společnost. Za Institut Terezínské iniciativy se workshopů účastní Dana Gabaľová, která s touto tématikou již dlouhou dobu zabývá, mimo jiné jako kurátorka a spoluautorka první verze výstavy „Lety – příběh zapomenuté genocidy“.

2. 7. 2024

Poslední dva dny letošního června byly věnovány projektu záchrany a revitalizace původní textilní továrny rodiny Löw-Beerů v Brněnci, známé z příběhu Oskara Schindlera a jeho ženy Emilie, kteří zde v době holocaustu zachránili více jak 1300 Židů. V bývalé továrně vznikne muzeum a centrum vzdělávacích programů.

28. 6. 2024

Ve čtvrtek 27. června 2024 jsme se sešli v Literární kavárně Academia na slavnostním uvedení knihy Tomáše Krause, která přináší svědectví o naší nedávné minulosti. Kniha pojednává o životě v socialistickém Československu druhé poloviny 20. století z pohledu někoho, jehož oba rodiče přežili holokaust. Jak vypadala tehdejší kulturní a společenská scéna?

Slavnostního uvedení se zúčastnilo mnoho hostů, včetně Jiřího Drahoše, prvního místopředsedy Senátu PČR, a Tomáše Töpfera, herce, režiséra, scénáristy, bývalého divadelního ředitele a senátora.

Knihu lze zakoupit v knihkupectvích, i online.

26. 6. 2024

28. června uplyne 56 let od Stonewallských nepokojů. Od roku 1970 se v červnu slaví Pride Month. Ten slouží k podpoře a oslavě queer lidí. Připomíná vzpouru, která se odehrála v USA a která byla klíčovým momentem v hnutí za práva LGBTQ+. Je to čas vzpomínek a oslav a připomínka pokračujícího boje proti diskriminaci a potřeby dalšího pokroku na cestě k úplné rovnoprávnosti.

Naším posláním v Institutu Terezínské iniciativy je připomínat oběti holocaustu, zkoumat dobové dokumenty, abychom obětem vrátili jejich tváře a příběhy, a získané znalosti a porozumění využili k podpoře tolerance, rovnoprávnosti a pomoci udržet pluralitní společnost prostřednictvím vzdělávání.

26. 6. 2024
Ředitel Institutu Terezínské iniciativy, Tomáš Kraus, zítra slavnostně uvede svoji knihu, Další, prosím. Literární událost se koná ve čtvrtek 27. června 2024 v 17 hodin v Literární kavárně Academia, na Václavském náměstí 24, na Praze 1.
Kniha Tomáše Krause je svědectvím o naší nedávné minulosti. Jaký byl život v socialistickém Československu druhé poloviny 20. století z pohledu někoho, jehož oba rodiče přežili holokaust? Jak vypadala tehdejší kulturní a společenská scéna?
 
Všichni jste srdečně zváni.