MemoMAP: Dějiny holocaustu ve veřejném prostoru

Integrace a segregace v prostoru města

mamomap-Kampa_small

Výstava MemoMAP: dějiny holocaustu v Praze na 16 panelech ukazuje, jak byl v závislosti na vydávání protektorátních protižidovských nařízení zmenšován, pro ty, kdo byli označeni za Židy, prostor Prahy, jak postupně přibývala místa, kam vstupovat nemohli (parky, lesy, konkrétní budovy a ulice, obchody mimo vymezené hodiny, kina, divadla, koncerty, sportoviště, dětská hřiště, školy...), jak jim bylo zakazováno vykonávat svá povolání, byla omezována jejich práva a zabavován majetek. Příkazy a nařízení vedly k vytvoření neviditelných bariér, které zamezovaly kontaktu mezi židovskými a nežidovskými obyvateli Prahy ještě předtím, než byli Židé povoláváni do transportů a deportováni do koncentračních táborů.

 

  • "Chtěli jsme ukázat, jak se obyčejná cesta do práce nebo zajištění základních životních potřeb pro rodinu mohlo stát ‚zločinem‘."

 

Výstava v rozsahu 16 panelů, z nichž 10 představuje konkrétní incidenty – události zaznamenané v policejních protokolech za porušení protižidovských nařízení, byla koncipovaná tak, aby byla srozumitelná široké veřejnosti bez nutnosti dalšího výkladu a současně sloužila jako úvod k aplikaci MemoGIS a představila průřez toho, co je možné v aplikaci najít.

Výstava byla představena 17. prosince 2021 na pražské Kampě poblíž Werichovy vily (ulice U Sovových mlýnů), v místě, které bylo Židům po celou dobu války zapovězeno. Výstavu realizoval Institut Terezínské iniciativy v rámci projektu Integrace a segregace v prostoru města: dějiny holokaustu v Praze prostřednictvím webové aplikace ve spolupráci s Masarykovým ústav a archivem Akademie věd ČR, Multikulturním centrem Praha, firmou Deep Vision a Lauderovými školami. Projekt a výstavu finančně podpořila Technologická agentura ČR a Nadační fond obětem holocaustu.

Od roku 2023 je k dispozici i její přenosná verze na roll-upech určena pro vnitřní prostory – školy, knihovny, muzea, výstavní sály. K výstavě realizujeme semináře, které připraví studenty na provádění výstavou. V případě zájmu o zapůjčení kontaktujte kurátorku Danu Gabaľovou.

 

Kalendář putování

Termín

Místo

Typ výstavy

17. 12. 2021 – 5. 1. 2022

Praha - Kampa

Venkovní výstava

Duben – říjen 2022

ZŠ Ohradní, Praha 4

Venkovní panely

18. – 28. 4. 2023

Náměstí Jiřího z Poděbrad, Praha 3

Venkovní výstava

28. - 30. 5. 2023

Konference Holocaust a my. Hotel Marianeum, Praha 2

Putovní výstava

28. 9. - 1. 10. 2023

Seminář Holocaust a my. Hotel Baroko, Praha

Putovní výstava

10. - 31. 10. 2023

Gymnázium Bohumila Hrabala, Nymburk

Putovní výstava 

 

 

 

Webová aplikace na principu responzivního webu je přizpůsobená využití v přenosných zařízeních v terénu, ale též ze stolního počítače. Uživateli pohybujícímu se v prostoru města nabízí lokálně zakotvené informace o místech, osobách a událostech. Umožňuje prohlížení blízkých bodů zájmu, vyhledávání podle místa a podle základních osobních údajů a prohlídky konkrétní lokalitou. Umožňuje mód automatického zobrazení obsahu na základě pozice a uložení pro pozdější čtení.

Situace Židů nebyla v Praze unikátní. Obdobné zákazy a nařízení platily i v jiných městech a podobné byly i tresty za jejich porušení. Aplikace nebo výstava tak mohou sloužit jako úvod ke zkoumání regionální historie.

 

 

Publikace, která je volně dostupná ke stažení, vychází ze dvou klíčových teoretických/didaktických konceptů – teorie veřejného prostoru a didaktické metody Tváří v tvář historii a sobě samým

Metodika je pojímána interaktivně, až na krátká teoretická uvedení určená především pedagogům neobsahuje frontální výuku, naopak je tvořena samostatnou žákovskou prací, badatelskou a projektovou výukou, prací se zdroji, diskuzemi a brainstormingy. Obsahuje také pracovní listy a checklisty pro projektovou výuku, se kterými budou pracovat přímo žáci. 

 

 

Napsali o nás

 

 

Autorský tým:

 

  • Kurátorka výstavy: Dana Gabaľová 
  • Autorky textů: Dana Gabaľová, Radana Rutová, Eliška Ševčíková Waageová, Aneta Plzáková, Daniela Bartáková 
  • Výběr materiálů: Dana Gabaľová, Radana Rutová 
  • Grafický návrh a realizace: studio Datle 

 

Technické parametry výstavy

Venkovní verze 

Určena k instalaci ve venkovním prostoru. Je však možné umístit ji na zeď v interiéru. 16 panelů rozměru 123 x 195 cm, rozměry stojanu 130 x 200 cm, šířka stojiny 90 cm. Panely jsou instalovány oboustranně na osmi stojanech zapůjčených od Post Bellum. Nutné zajistit instalaci a převoz dodávkou.

 

Putovní verze

Putovní verze je určena k jednoduché instalaci v interiéru. Skládá se z 16 panelů na roll-upech, rozměr panelu 80x200 cm. Výstavu je možné transportovat v malém osobním automobilu.

 

Podmínky zapůjčení 

Podmínkou zapůjčení putovní verze je zaškolení průvodců lektory Institutu Terezínské iniciativy a následně provedení žáků školy (okolitých škol v případě zapůjčení výstavy jiné instituci) formou vrstevnického vzdělávání. Zapůjčitel zajistí dopravu výstavy z místa předchozí instalace a v případě delšího dojezdu i ubytování dvou lektorů.

 

Projekt Integrace a segregace v prostoru města byl podpořen Technologickou agenturou České republiky v rámci programu na podporu aplikovaného společenskovědního a humanitního výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ÉTA.

 

Partneři projektu

logoMUA_cernamkc prahadeep vision



Projekt byl podpořen Technologickou agenturou České republiky v rámci programu na podporu aplikovaného společenskovědního a humanitního výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ÉTA.

TACR_dopln_inv

Výstavu MemoMap finančně podpořil Nadační fond obětem holocaustu.

NFOH_logo_CZE_RGB_pozitiv

 

20. 8. 2026

Na červnovou besedu nad knihou Jak jsem žil, jakým jsem byl navazujeme rozhovorem s panem Martinem Lieblem, spoluzakladatelem a předsedou správní rady Nadačního fondu Dr. Dagmar Lieblové.  

“Člověk má možnost změnit běh světa. Nejenže má možnost, ale pokud již tu možnost má, je jeho povinnost, aby to udělal.”

23. 7. 2026

Stolpersteiny připomínají lidi, kteří se stali oběťmi nacistické perzekuce. Během roku existuje řada příležitostí, kdy je čistit, například u příležitosti Jom ha-šoa. Zapojit se ale můžete kdykoli.

I drobná péče o kámen je způsobem, jak udržovat paměť živou.

„Pamatuj na dávné dny, rozvažuj léta minulých pokolení.“ (Deuteronomium 32,7)

V našem krátkém videu ukazujeme, jak stolpersteiny čistit jednoduše a šetrně.

https://www.facebook.com/share/v/1JSU9Y66gP/

 

20. 5. 2026
Pokračujeme v besedách nad knihami, 17. 6. od 18:00 představíme v Božské Lahvici (Bílkova 6, Praha 1) knihu Jak jsem žil, jakým jsem byl.
 
Paměti sepisoval Emil Pick v terezínském ghettu jako morální a etický odkaz pro své vnuky Petříčka a Jeníčka. Chlapci byli v roce 1939 v rámci Kindertransportů organizovaných Sirem Nicholasem Wintonem bezpečně dopraveni do Velké Británie.
Rukopis ležel zapomenut v kartonové krabici téměř 70 let, než jej náhodou objevil vnuk Jan Pick.
15. 5. 2026

Profesor Therkel Stræde z Jihodánské univerzity v Odense patří k předním dánským historikům zabývajícím se holocaustem, okupací a osudy dánských Židů deportovaných do Terezína. Do Prahy a Terezína se vrací pravidelně — nejen jako badatel, ale i jako pedagog, který se dlouhodobě snaží hledat nové způsoby, jak o holocaustu mluvit se současnou generací studentů. V rozhovoru pro Institut Terezínské iniciativy mluví o tom, jak se k tématu dostal, proč je zkušenost dánských Židů specifická a proč dnes podle něj nestačí historii jen „vyprávět“.

21. 4. 2026
Institut Terezínské iniciativy otevírá prostor pro společné setkání nad knihami, které vyšly v různých nakladatelstvích, ale spojuje je jejich zaměření.
 
S Michaelou Rozov budeme mluvit o knihách Pavla Fischla Jen čtyři měsíce (Argo) a Lidé ve tmě (P3K).
 
Událost pořádáme u příležitosti dne knihy dne 22. 4. od 18:00 v Božské Lahvici, Bílkova 122/6, Praha 1. 
8. 4. 2026

Institut Terezínské iniciativy vyhlašuje výtvarnou výzvu pro děti a mladé lidi ve věku 10–16 let, která je součástí příprav na připomínku  Jom ha-Šoa v roce 2027. Cílem výzvy je podpořit citlivost dětí k tématu lidského utrpení, empatie a historické paměti prostřednictvím výtvarného vyjádření. Děti mají možnost přemýšlet o tom, proč je důležité připomínat si minulost a jak může paměť pomáhat chránit lidskou důstojnost i dnes. Vybrané výtvarné dílo bude vizuálním podkladem pro připomínku Jom ha-šoa v roce 2027.

21. 3. 2026

Dovolujeme si Vás srdečně pozvat na letošní ročník Veřejného čtení jmen obětí holocaustu Jom ha-Šoa 2026 v Praze, které proběhne od 14 do 17 hodin na Mariánském náměstí u kašny Terezky.

Bude nám ctí, pokud přijmete naše pozvání a osobně se do čtení zapojíte.

Jom ha-Šoa je dnem připomínky obětí holocaustu a varováním před projevy nenávisti, rasismu a lhostejnosti. Smyslem veřejného čtení je vrátit zavražděným jejich jména a důstojnost a zdůraznit osobní odpovědnost každého z nás za ochranu demokratických hodnot a lidských práv.

Téma roku 2026 akcentuje odpovědnost jednotlivce tváří v tvář bezpráví a význam občanské odvahy.