MemoMAP: Dějiny holocaustu ve veřejném prostoru
Integrace a segregace v prostoru města
Výstava MemoMAP: dějiny holocaustu v Praze na 16 panelech ukazuje, jak byl v závislosti na vydávání protektorátních protižidovských nařízení zmenšován, pro ty, kdo byli označeni za Židy, prostor Prahy, jak postupně přibývala místa, kam vstupovat nemohli (parky, lesy, konkrétní budovy a ulice, obchody mimo vymezené hodiny, kina, divadla, koncerty, sportoviště, dětská hřiště, školy...), jak jim bylo zakazováno vykonávat svá povolání, byla omezována jejich práva a zabavován majetek. Příkazy a nařízení vedly k vytvoření neviditelných bariér, které zamezovaly kontaktu mezi židovskými a nežidovskými obyvateli Prahy ještě předtím, než byli Židé povoláváni do transportů a deportováni do koncentračních táborů.
- "Chtěli jsme ukázat, jak se obyčejná cesta do práce nebo zajištění základních životních potřeb pro rodinu mohlo stát ‚zločinem‘."
Výstava v rozsahu 16 panelů, z nichž 10 představuje konkrétní incidenty – události zaznamenané v policejních protokolech za porušení protižidovských nařízení, byla koncipovaná tak, aby byla srozumitelná široké veřejnosti bez nutnosti dalšího výkladu a současně sloužila jako úvod k aplikaci MemoGIS a představila průřez toho, co je možné v aplikaci najít.
Výstava byla představena 17. prosince 2021 na pražské Kampě poblíž Werichovy vily (ulice U Sovových mlýnů), v místě, které bylo Židům po celou dobu války zapovězeno. Výstavu realizoval Institut Terezínské iniciativy v rámci projektu Integrace a segregace v prostoru města: dějiny holokaustu v Praze prostřednictvím webové aplikace ve spolupráci s Masarykovým ústav a archivem Akademie věd ČR, Multikulturním centrem Praha, firmou Deep Vision a Lauderovými školami. Projekt a výstavu finančně podpořila Technologická agentura ČR a Nadační fond obětem holocaustu.
Od roku 2023 je k dispozici i její přenosná verze na roll-upech určena pro vnitřní prostory – školy, knihovny, muzea, výstavní sály. K výstavě realizujeme semináře, které připraví studenty na provádění výstavou. V případě zájmu o zapůjčení kontaktujte kurátorku Danu Gabaľovou.
Kalendář putování
Termín |
Místo |
Typ výstavy |
17. 12. 2021 – 5. 1. 2022 |
Praha - Kampa |
Venkovní výstava |
Duben – říjen 2022 |
ZŠ Ohradní, Praha 4 |
Venkovní panely |
18. – 28. 4. 2023 |
Náměstí Jiřího z Poděbrad, Praha 3 |
Venkovní výstava |
28. - 30. 5. 2023 |
Konference Holocaust a my. Hotel Marianeum, Praha 2 |
Putovní výstava |
28. 9. - 1. 10. 2023 |
Seminář Holocaust a my. Hotel Baroko, Praha |
Putovní výstava |
10. - 31. 10. 2023 |
Putovní výstava |
Webová aplikace na principu responzivního webu je přizpůsobená využití v přenosných zařízeních v terénu, ale též ze stolního počítače. Uživateli pohybujícímu se v prostoru města nabízí lokálně zakotvené informace o místech, osobách a událostech. Umožňuje prohlížení blízkých bodů zájmu, vyhledávání podle místa a podle základních osobních údajů a prohlídky konkrétní lokalitou. Umožňuje mód automatického zobrazení obsahu na základě pozice a uložení pro pozdější čtení.
Situace Židů nebyla v Praze unikátní. Obdobné zákazy a nařízení platily i v jiných městech a podobné byly i tresty za jejich porušení. Aplikace nebo výstava tak mohou sloužit jako úvod ke zkoumání regionální historie.
Publikace, která je volně dostupná ke stažení, vychází ze dvou klíčových teoretických/didaktických konceptů – teorie veřejného prostoru a didaktické metody Tváří v tvář historii a sobě samým
Metodika je pojímána interaktivně, až na krátká teoretická uvedení určená především pedagogům neobsahuje frontální výuku, naopak je tvořena samostatnou žákovskou prací, badatelskou a projektovou výukou, prací se zdroji, diskuzemi a brainstormingy. Obsahuje také pracovní listy a checklisty pro projektovou výuku, se kterými budou pracovat přímo žáci.
Napsali o nás
- Zdeněk Ryšavý: Výstava na Kampě ukazuje, jak se v dobách protektorátu změnil život Židů. romea.cz, 20. prosince 2021
- Jan Zázvorka: Pokuta za sezení na lavičce nebo návštěvu hospody! Výstava připomíná pronásledování pražských Židů. blesk.cz, 18. prosince 2021
- Výstava na Kampě ukazuje, jak se v dobách protektorátu změnil život Židů. seznamzprávy.cz, 17. prosince 2021
Autorský tým:
- Kurátorka výstavy: Dana Gabaľová
- Autorky textů: Dana Gabaľová, Radana Rutová, Eliška Ševčíková Waageová, Aneta Plzáková, Daniela Bartáková
- Výběr materiálů: Dana Gabaľová, Radana Rutová
- Grafický návrh a realizace: studio Datle
Technické parametry výstavy
Venkovní verze
Určena k instalaci ve venkovním prostoru. Je však možné umístit ji na zeď v interiéru. 16 panelů rozměru 123 x 195 cm, rozměry stojanu 130 x 200 cm, šířka stojiny 90 cm. Panely jsou instalovány oboustranně na osmi stojanech zapůjčených od Post Bellum. Nutné zajistit instalaci a převoz dodávkou.
Putovní verze
Putovní verze je určena k jednoduché instalaci v interiéru. Skládá se z 16 panelů na roll-upech, rozměr panelu 80x200 cm. Výstavu je možné transportovat v malém osobním automobilu.
Podmínky zapůjčení
Podmínkou zapůjčení putovní verze je zaškolení průvodců lektory Institutu Terezínské iniciativy a následně provedení žáků školy (okolitých škol v případě zapůjčení výstavy jiné instituci) formou vrstevnického vzdělávání. Zapůjčitel zajistí dopravu výstavy z místa předchozí instalace a v případě delšího dojezdu i ubytování dvou lektorů.
Projekt Integrace a segregace v prostoru města byl podpořen Technologickou agenturou České republiky v rámci programu na podporu aplikovaného společenskovědního a humanitního výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ÉTA.
Partneři projektu
Projekt byl podpořen Technologickou agenturou České republiky v rámci programu na podporu aplikovaného společenskovědního a humanitního výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ÉTA.
Výstavu MemoMap finančně podpořil Nadační fond obětem holocaustu.
Jedním z úkolů našeho Institutu je poukazovat na historické události a souvislosti fenoménu, pro který se vžil název holocaust. Jedna z nejtragičtějších událostí, která oficiálně spustila nacistické řádění a perzekuci židovského obyvatelstva Evropy, se stala přesně před 86 lety, v noci z 9. na 10. listopadu. Sami nacisté ji nazvali Křišťálovou nocí, podle rozbitých výloh židovských obchodů, domácností a synagog. Poválečná historie jí zná také pod pojmem Říšský pogrom.
Minulou sobotu se sešli členové afyn.cz a uspořádali vlastní zinový workshop.
Historie zinů (což jsou malé DIY časopisy) je charakteristická tím, že je využívaly zejména marginalizované skupiny k tomu, aby se levně a rychle umělecky vyjadřovaly k tématům, na kterých jim záleží. Poté, co jsme se seznámili s bohatou historií zinů, jsme se pustili do výroby vlastních. Na konci workshopu jsme si navzájem představili své malé výtvory a viděli jsme, jakými krásnými způsoby lze ziny využít: Od vytvoření vlastního malého komiksu až po informační brožuru, všechno je možné.
Při příležitosti německého vydání knihy F. R. Krause Plyn, plyn, pak oheň, jedné z úplně prvních reportáží o holocaustu, se uskuteční setkání s autorovým synem, a ředitelem ITI Tomášem Krausem. Akce se koná m.j. ve spolupráci s naším dlouholetým partnerem Brücke-Most-Stiftung.
Antisemitismus je jako virus, který neustále mutuje a čeká, kdy bude společnost oslabena, aby se projevil. (Rabbi Sacks, Evropský parlament 2016)
S hlubokým zármutkem jsme přijali zprávu o úmrtí profesora Yehudy Bauera, jednoho z nejvýznamnějších světových historiků holocaustu a antisemitismu. Jeho výzkum a pedagogická činnost zásadně přispěly k pochopení tragických událostí 20. století a jejich důsledků pro současnou společnost. Jeho odhodlání vést nás k hlubšímu porozumění lidské přirozenosti a k nutnosti bojovat proti nenávisti a intoleranci zůstane navždy inspirací.
Institut Terezínské iniciativy vyjadřuje hlubokou soustrast rodině a všem, kteří byli jeho životem a dílem ovlivněni.
V profesorovi Bauerovi ztrácíme nejen na slovo vzatého odborníka, jehož názor byl pro nás vždy nesmírně cenný, ale také krajana a blízkého přítele.
• Co je antisemitismus a jak se projevuje ve školním prostředí?
• Jak aktuální dění ovlivňuje postoj k Židům a dalším menšinám?
• Jaká je situace v Česku a v zahraničí?
Včera měli naši kolegové Thomas a Laurenz příležitost setkat se s rakouskou velvyslankyní v Praze, Bettinou Kirnbauer, během setkání s novými rakouskými dobrovolníky, které se konalo na Rakouské ambasádě. Náš nový dobrovolník z organizace Gedenkdienst, Laurenz Neureiter, se k nám přidal již na začátku září a okamžitě se stal oblíbeným a produktivním členem našeho týmu.