Tváří v tvář historii a sobě samým

Institut Terezínské iniciativy podporuje vědecký výzkum různých aspektů příčin, průběhu a důsledků holocaustu v moderních dějinách, zejména v kontextu vztahů většiny a menšin žijících v prostoru dnešní České republiky. K práci s traumatickými událostmi moderních dějin používáme vzdělávací program Tváří v tvář historii a nám samým/Facing History and Ourselves, který vznikl ve Švýcarsku a Spojených státech amerických v devadesátých letech 20. století. V České republice tento program s mottem Lidé dělají rozhodnutí, rozhodnutí dělají dějiny/People make choices, choices make history funguje od roku 2002.

Program nabízí zajímavou a originální metodu výuky moderních dějin, která umožňuje žákům pochopit dějinné události v jejich komplikovanosti, připomíná hodnotu lidského života, důstojnosti jednotlivce a jeho přirozených práv a podporuje diskusi o odpovědnosti, vině, trestu a vyrovnávání se s traumatickou a bolestnou minulostí. Vychází ze schématu, kdy jednotlivé prvky na sebe navazují a vzájemně se podmiňují.


tvarivtvar

Jedinec a společnost

Metoda Tváří v tvář historii představuje cestu, která vtáhne každého žáka a studenta do událostí „velké historie“ jakoby mimoděk. Začíná zkoumáním osobní identity každého jednotlivce, skutečnostmi, které tuto identitu formují a definují nejen jeho místo ve světě, ale také do značné míry jeho chování a rozhodování se v běžných životních situacích.
 

My a oni

Pokračujeme studiem principů a zákonitostí, podle kterých vznikají skupiny a společnosti (např. národy). Zkoumáme, jak tyto skupiny vnímají sama sebe, své členy, resp. ne-členy a co z toho může vyplývat v souvislosti s jejich právy a povinnostmi.
 

Historická studie

Teprve v historické studii, kterou program pokračuje, dochází k analýze historických událostí. Zaměřujeme se zejména na chování jednotlivců a skupin v situacích volby a rozhodnutí. Sledujeme a snažíme se pojmenovávat skutečnosti, které vedou člověka k poslušnosti, lhostejnosti, agresivitě, ale také k účasti, angažovanosti, statečnosti, odboji nebo k roli zachránce.
 

Vyrovnávání s bolestnou minulostí 

Typické a zásadní pro program Tváří v tvář historii je to, že historickou studií celý proces nekončí – dál pokračujeme na cestě objevování našeho místa a role v dějinách. V případě, že historická studie zkoumá traumatickou událost, následují velmi důležité otázky hodnocení, historické paměti a historického odkazu a vyrovnávání se s pamětí a historií. Objevujeme skutečný význam takových pojmů, jako jsou vina, odpovědnost, soud a trest a přemýšlíme o tom, jak tyto pojmy chápeme v dnešním světě.
 

Rozhodnutí angažovat se

V poslední části programu, kterou nazýváme „rozhodnutí se angažovat“ se zaměřujeme na to, jak se poznání a pochopení minulosti může promítnout do vnímání problémů dneška. Na příbězích ze současnosti poznáváme, jak obyčejní lidé dnes a denně svými volbami a rozhodnutími utvářejí historii. Začínáme chápat, že i my sami máme moc utvářet dějiny, zjišťujeme, co to znamená být občanem demokratického státu, tedy zabývat se svými právy a odpovědností.

V prvé řadě je tedy v programu potřeba, aby si mladí lidé ujasnili své postoje a své chápání světa: to naplňuje blok „Jedinec a společnost“ a zároveň částečně blok „My a oni“: v prvním si ujasňují své chápání základních hodnot lidské společnosti – lidská práva a tedy postavení sebe sama jako jedince; ve druhém si ujasňují místo člověka ve společnosti z hlediska společenského.

26. 7. 2022

Pozor změna: Z organizačních důvodů posouváme začátek kurzu až na 4. září a konec na 15. října. Stejně tak posouváme i deadline pro přihlášky na 29. srpna.

Kurz Kompetencí pro demokratickou kulturu jsme vytvořili a poprvé vyzkoušeli ve školním roce 2018/2019. Od té doby proběhly další dva běhy a nyní máte možnost se zúčastnit zatím posledního plánovaného kurzu. Začínáme již 4. září a končíme 15. října.

Předběžný program viz níže.


Kurz je určen pro pedagogy a lektory pražských škol a institucí a také pro studenty pedagogických škol v Praze.

Kapacita kurzu je omezena, proto s vyplněním přihlášky neváhejte. Hlásit se můžete do 29. srpna.

 

 

24. 6. 2022

Během července a srpna bude naše knihovna pro veřejnost uzavřena. Vrátit výpůjčky bude možné pouze po předchozí domluvě. 

Přejeme všem krásné léto a těšíme se v září opět na viděnou!

20. 6. 2022

V květnovém vydání naleznete reportáže ze shromáždění k 80. výročí deportací Židů ze Slovenska, z pochodu ICEJ, z Jom ha-Šoa v Senátu PČR, v Pinkasově synagoze v Praze a v Terezíně a z veřejného čtení jmen rasových obětí nacizmu. Dále upozorňujeme na Divadlo MA a na 75. výročí založení Památníku Terezín. Na dalším místě se věnujeme Terezínské tryzně. Ukázky studentských literárních a výtvarných prací a zpráva o jarní části festivalu Věčná naděje číslo uzavírají.  

11. 5. 2022

Ve společnosti jsou témata, která nás rozdělují, ve kterých převažují emoce nad argumenty, o kterých raději mlčíme, než abychom o nich mluvili. Jak diskutovat o citlivých a polarizujících tématech v bezpečné a otevřené atmosféře? Jak zabránit polarizaci v naší skupině?

Mezinárodní konference "Hledání konstruktivního dialogu v polarizované společnosti" se bude konat v Praze 5. - 8. června 2022.

10. 5. 2022

Březnové číslo přináší projevy přednesené v Senátu PČR na Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti, reportáž z tryzny za terezínský rodinný tábor v Pinkasově synagoze, rozhovor s ředitelem ITI a zprávu o činnosti NFOH v minulém roce, vzpomínku na kladenské transporty před 80 lety, upozornění na publikaci, kterou vydal Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu SKPV a další články, reportáže a fejetony.

7. 4. 2022

V letošním roce bude čtení jmen obětí holocaustu probíhat 28. dubna ve 24 městech celé České republiky. Ve všech městech začínáme ve 14:00. Akce se koná pod záštitou velvyslanectví Státu Izrael v České republice a za finanční podpory Nadačního fondu obětem holocaustu.

9. 3. 2022

Institut Terezínské iniciativy je paměťovou institucí, která byla založena především proto, aby připomínala tragédii holocaustu a druhé světové války dalším generacím. Mementem těch, kteří přežili nacistické řádění a útrapy koncentračních a vyhlazovacích táborů, vždy bylo a je varování lidstvu  - NIKDY VÍC.

Bohužel musíme konstatovat, že se lidstvo z historie nepoučilo. Geopolitické ambice, zahalené do nacionalistických frází a pochybných argumentů, nemohou nikdy ospravedlnit akt agrese a válečných operací, při kterých umírají nevinní lidé.

Tak, jako byl počátkem genocidy českých a posléze evropských Židů ostudný mnichovský diktát, lze kořeny současné situace vidět v okupaci Krymu před osmi lety. Jakkoli jsou historické paralely vždy nepřesné, nelze nevidět podobnost dnešních válečných operací Ruské federace ve strategii nacistického Německa. Všichni víme, co následovalo.

Světové společenství by mělo – i přes složitost politických a ekonomických vazeb – za každou cenu zabránit dalšímu globálnímu konfliktu, který nyní hrozí a co nejdříve se zasadit za ukončení bojů na Ukrajině.

Nechceme, aby naši rodiče a prarodiče před osmi desetiletími umírali zbytečně. Jejich oběť by měla být nejen morálním mementem, ale i praktickým návodem, jak se má svět chovat. Ještě je čas.

Tomáš Kraus, ředitel