Rakouské stopy v Terezíně
Tímto projektem bychom jako Institut Terezínské iniciativy rádi vybudovali živý most mezi Českou republikou a Rakouskem a osvětlili tak důležitou část naší společné středoevropské historie. Snažíme se zaplnit mezery ve vzdělávání o holocaustu vytvořením výukových materiálů, které odhalí dosud skrytý aspekt tohoto temného období. Naším cílem je dekonstruovat nacisty šířený idylický obraz židovského města a zasadit Terezín do širšího kontextu holocaustu.
Materiály pro školní výuku
Výukové materiály jsou zdarma k dispozici také v digitální podobě.
Brožura
V první části jsou obecně popsány dějiny ghetta a koncentračního tábora Terezín se zvláštním důrazem na rakouské stopy. Po každé kapitole jsou uvedeny otázky, které studentům pomohou zamyslet se nad přečteným a prohloubit si ho.
Druhá část obsahuje originální dokumenty a jejich překlady k osudu Reginy Machlupové. Rozborem těchto dokumentů by se žáci měli nejen dozvědět, jaké informace lze z archivů získat, ale také nahlédnout do života Reginy Machlupové.
Na závěrečné stránce se žáci mohou těšit na báseň Leo Strausse, kterou napsal během svého pobytu v Terezíně. Toto poetické vylíčení temné doby vybízí žáky nejen k zamyšlení nad obsahem básně, ale také k hlubokému zamyšlení nad jejím pozadím. Nabízí jedinečnou příležitost zabývat se emocemi a prožitky lidí v těžkých situacích a rozpoznat lidskost uprostřed hrůzy.
Práce ve skupině
Téma nabízí možnost přiblížit osudy jednotlivých osob prostřednictvím skupinové práce. Další informace a popisy naleznete v následujícím dokumentu:
Při práci s osobními příběhy a svědectvími doporučujeme dodržovat přiložené pokyny. To vám také poskytne užitečné informace týkající se možných otázek.
V rámci skupinové práce budou využity původní dokumenty Reginy Machlupové, které budou doplněny o osudy Adély Friedové.
Kromě textu Leo Strausse "Als-Ob" bychom rádi nabídli zasloužený prostor spisovatelce Myře Gruhenberg-Straussové. Za tímto účelem představujeme dva texty, které Gruhenberg-Straussová napsala během svého pobytu v Terezíně pro takzvaný "literární Straussův kabaret" a které jsou vhodné i pro interpretaci v rámci skupinové práce.
Text Myry Gruhenberg-Straussové
Darüber hinaus kann auch die Zeichnung von Helga Pollak für die Gruppenarbeit und die Interpretation herangezogen werden.
Workshop
Nabízíme také možnost přijet do vaší školy a uspořádat workshop na toto téma. Ten lze uspořádat zcela podle vašich potřeb a zájmů. Možné je vše, od obecného přehledu dějin rakouských Židů v Terezíně až po hlubší vhled do jednotlivých osudů. Naším cílem je nabídnout žákům interaktivní a vzdělávací zážitek.
V případě zájmu kontaktujte Thomase Elmeckera na adrese thomas.elmecker@terezinstudies.cz.
Tento projekt byl financován Evropskou výkonnou agenturou pro vzdělávání a kulturu a Národním fondem Rakouské republiky pro oběti nacionálního socialismu.
Navštivte také
Stolpersteiny připomínají lidi, kteří se stali oběťmi nacistické perzekuce. Během roku existuje řada příležitostí, kdy je čistit, například u příležitosti Jom ha-šoa. Zapojit se ale můžete kdykoli.
I drobná péče o kámen je způsobem, jak udržovat paměť živou.
„Pamatuj na dávné dny, rozvažuj léta minulých pokolení.“ (Deuteronomium 32,7)
V našem krátkém videu ukazujeme, jak stolpersteiny čistit jednoduše a šetrně.
https://www.facebook.com/share/v/1JSU9Y66gP/
Profesor Therkel Stræde z Jihodánské univerzity v Odense patří k předním dánským historikům zabývajícím se holocaustem, okupací a osudy dánských Židů deportovaných do Terezína. Do Prahy a Terezína se vrací pravidelně — nejen jako badatel, ale i jako pedagog, který se dlouhodobě snaží hledat nové způsoby, jak o holocaustu mluvit se současnou generací studentů. V rozhovoru pro Institut Terezínské iniciativy mluví o tom, jak se k tématu dostal, proč je zkušenost dánských Židů specifická a proč dnes podle něj nestačí historii jen „vyprávět“.
Institut Terezínské iniciativy vyhlašuje výtvarnou výzvu pro děti a mladé lidi ve věku 10–16 let, která je součástí příprav na připomínku Jom ha-Šoa v roce 2027. Cílem výzvy je podpořit citlivost dětí k tématu lidského utrpení, empatie a historické paměti prostřednictvím výtvarného vyjádření. Děti mají možnost přemýšlet o tom, proč je důležité připomínat si minulost a jak může paměť pomáhat chránit lidskou důstojnost i dnes. Vybrané výtvarné dílo bude vizuálním podkladem pro připomínku Jom ha-šoa v roce 2027.
Dovolujeme si Vás srdečně pozvat na letošní ročník Veřejného čtení jmen obětí holocaustu Jom ha-Šoa 2026 v Praze, které proběhne od 14 do 17 hodin na Mariánském náměstí u kašny Terezky.
Bude nám ctí, pokud přijmete naše pozvání a osobně se do čtení zapojíte.
Jom ha-Šoa je dnem připomínky obětí holocaustu a varováním před projevy nenávisti, rasismu a lhostejnosti. Smyslem veřejného čtení je vrátit zavražděným jejich jména a důstojnost a zdůraznit osobní odpovědnost každého z nás za ochranu demokratických hodnot a lidských práv.
Téma roku 2026 akcentuje odpovědnost jednotlivce tváří v tvář bezpráví a význam občanské odvahy.
V srdci Jižního Města, v parku u Chodovské tvrze, vzniká místo paměti. Připomínka našich sousedů z Chodova a Hájů, kteří byli za druhé světové války vytrženi ze svých domovů.
Dovolujeme si s Vámi sdílet pozvánku na slavnostní odhalení pomníku dne 14. dubna 2026 v 11:00.