Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-šoa
…je maraton čtení jmen mužů, žen a dětí, kteří byli nacisty označeni a nespravedlivě pronásledováni jako rasově méněcenní a jejichž životy byly zmařeny ponejvíce v plynových komorách vyhlazovacích táborů.
Tím, že jejich jména vyslovujeme nahlas a veřejně, vracíme zapomenuté, nevinné oběti lidské nenávisti, násilí a bezpráví do našeho povědomí, naší společné historie. Přispíváme k tomu, aby se úcta k obětem nacistického rasového pronásledování stala součástí kulturní tradice většinové společnosti.
Den holocaustu a hrdinství, hebrejsky „Jom ha-šoa ve ha-gvura“ (יום הזיכרון לשואה ולגבורה ) je dnem, kdy si prostřednictvím vzpomínkových obřadů připomínáme památku obětí holocaustu. Pro tento pietní den byl stanoven termín, kdy bylo zahájeno povstání ve varšavském ghettu v roce 1943 (14. Nisan/19. dubna 1943), a protože tento den předchází svátku pessach, byl pro Jom ha-šoa ve ha-gvura stanoven den 27. nisanu. V Izraeli je tento den státním svátkem.
V České republice se stal významným dnem pro židovskou komunitu hlavně po roce 1989, kdy se v Čechách začal tento den připomínat nejprve uvnitř židovské komunity prostřednictvím pietních akcí v pražské Pinkasově synagoze a v Terezíně. Tyto uzavřené pietní akce probíhají i v současnosti.
V roce 2006 z iniciativy České unie židovské mládeže se tento den začal připomínat i ve veřejném prostoru. Každý se tak může připojit se ke čtení jmen lidí, kteří se stali obětmi rasového pronásledování v období druhé světové války. K akci, které se původně konala pouze v Praze, se postupně začala připojovat další města.
Po roce 2010 se začala vedle jmen zavražděných kvůli židovskému původu číst i i jména romských obětí rasového pronásledování. Seznamy na čtení romských obětí vycházely z podkladů Muzea romské kultury v Brně, v současnosti jsou aktualizovány na základě výzkumu projektu Databáze romských obětí holocaustu. Muzeum Ghetto Fighters' House v Izraeli, jakožto instituce, kde tradice Jom ha-šoa vznikla, považuje to, že jsou židovské i romské oběti připomínány společně, za důležité. Více ve vyjádření Yigala Cohena, generálního ředitele Ghetto Fighters' House Museum (anglicky).
Veřejné čtení jmen obětí holocaustu
V letech 2013 až 2016 byla součástí Veřejného čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-šoa soutěž pro školy, v níž žáci nejrůznějších typů škol a volnočasových zařízení reflektovali konkrétní téma daného ročníku akce.
Rádi bychom Vás pozvali na konferenci pro pedagogy a jejich studenty, kterou jsme připravili ve spolupráci s organizacemi Centropa (DE) a Nadácia Milana Šimečku (SK).
Jaký je svět pohledem utlačovaných? Co víme o těch, jejichž život vyhasl v průběhu holocaustu? Jak si tuto minulost připomínáme a jak o ní učíme? O své zkušenosti se podělí hosté z Česka, Slovenska a Německa.
- Kdy: 27.5. - 30.5. 2023
- Kde: Praha 2, hotel Marianeum
- Přihláška pro pedagogy
- Přihláška pro studenty
- Přihlášky vyplňujete do pondělí 13. 5. 2023!
- Předběžný program (pdf)
Letošní Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-Šoa proběhne v úterý 18. dubna od 14:00 ve 24 českých a moravských městech.
Vážené dámy a pánové,
rádi bychom Vás informovali, že Národní fond Rakouské republiky upravil své směrnice pro podporu obětí nacionálního socialismu.
Všechny důležité informace naleznete v přiloženém dokumentu ve formátu PDF.
Ve spolupráci s organizací Centropa jsme pro pedagogy z Česka, Slovenska, Německa a Rakouska připravili prodloužený víkendový seminář, v rámci něhož se budeme věnovat práci s videomateriály, navštívíme Terezín a ukážeme si, jak pracovat s online nástroji přímo v terénu.
Praha, Hotel Baroko
16. - 19. března 2023
Přihlášky vyplňujete zde do 28. února!
Stejně jako mnoho dalších, i nás velmi zasáhlo, když jsme se dozvěděli, že v pátek 9. prosince náhle zemřel pan Čeněk Růžička. Ještě ve čtvrtek jsme se spolu s ním setkali na besedě s deváťáky ze základní školy Ohradní v Praze 4. Mluvil o své rodině, vzpomínal na dětství a také na to, jaké pocity zděšení zažíval, když zjistil, že na místě, kde v koncentračním táboře umírali jeho příbuzní, stojí vepřín.
Čeněk Růžička v roce 1997 spoluzaložil a také vedl Výbor pro odškodnění romského holocaustu, v rámci kterého do poslední chvíle usiloval o důstojnou připomínku romských obětí a odškodnění přeživších.
Patřil do rodiny původních českých Romů žijících v českých zemích několik staletí, kteří byli tragicky zasaženi rasovou perzekucí během druhé světové války. Matka Alžběta Růžičková byla internována v koncentračním táboře v Letech u Písku odkud pak byla deportovaná do Auschwitz Birkenau. Velká část rodiny zahynula.
Byl dlouholetým bojovníkem za odstranění vepřína z místa koncentračního tábora v Letech u Písku a vybudování důstojného památníku na tomto místě.
Čeňku, budete nám chybět.
V listopadovém vydání si přečtete reportáž ze sněmu TI, ze zasedání Mezinárodního osvětimského výboru v Osvětimi, úvahu o Izraeli a dnešním antisemitismu v Evropě, připomenutí 81. výročí zahájení transportů z protektorátu, o spolku Synagoga Klatovy a o spolku pro obnovu synagogy v Pacově a recenze tří divadelních představení.
Také máte už delší dobu pocit, že se témata z historie propisují do současného života? Pozorujete polarizaci společnosti podobnou té, kterou znáte z hodin dějepisu?
Kdy: 2. - 3. prosince
Kde: Praha 10