Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-šoa
…je maraton čtení jmen mužů, žen a dětí, kteří byli nacisty označeni a nespravedlivě pronásledováni jako rasově méněcenní a jejichž životy byly zmařeny ponejvíce v plynových komorách vyhlazovacích táborů.
Tím, že jejich jména vyslovujeme nahlas a veřejně, vracíme zapomenuté, nevinné oběti lidské nenávisti, násilí a bezpráví do našeho povědomí, naší společné historie. Přispíváme k tomu, aby se úcta k obětem nacistického rasového pronásledování stala součástí kulturní tradice většinové společnosti.
Den holocaustu a hrdinství, hebrejsky „Jom ha-šoa ve ha-gvura“ (יום הזיכרון לשואה ולגבורה ) je dnem, kdy si prostřednictvím vzpomínkových obřadů připomínáme památku obětí holocaustu. Pro tento pietní den byl stanoven termín, kdy bylo zahájeno povstání ve varšavském ghettu v roce 1943 (14. Nisan/19. dubna 1943), a protože tento den předchází svátku pessach, byl pro Jom ha-šoa ve ha-gvura stanoven den 27. nisanu. V Izraeli je tento den státním svátkem.
V České republice se stal významným dnem pro židovskou komunitu hlavně po roce 1989, kdy se v Čechách začal tento den připomínat nejprve uvnitř židovské komunity prostřednictvím pietních akcí v pražské Pinkasově synagoze a v Terezíně. Tyto uzavřené pietní akce probíhají i v současnosti.
V roce 2006 z iniciativy České unie židovské mládeže se tento den začal připomínat i ve veřejném prostoru. Každý se tak může připojit se ke čtení jmen lidí, kteří se stali obětmi rasového pronásledování v období druhé světové války. K akci, které se původně konala pouze v Praze, se postupně začala připojovat další města.
Po roce 2010 se začala vedle jmen zavražděných kvůli židovskému původu číst i i jména romských obětí rasového pronásledování. Seznamy na čtení romských obětí vycházely z podkladů Muzea romské kultury v Brně, v současnosti jsou aktualizovány na základě výzkumu projektu Databáze romských obětí holocaustu. Muzeum Ghetto Fighters' House v Izraeli, jakožto instituce, kde tradice Jom ha-šoa vznikla, považuje to, že jsou židovské i romské oběti připomínány společně, za důležité. Více ve vyjádření Yigala Cohena, generálního ředitele Ghetto Fighters' House Museum (anglicky).
Veřejné čtení jmen obětí holocaustu
V letech 2013 až 2016 byla součástí Veřejného čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-šoa soutěž pro školy, v níž žáci nejrůznějších typů škol a volnočasových zařízení reflektovali konkrétní téma daného ročníku akce.
Navštivte také
Naše partnerská organizace, Institut lidských práv, pořádá ve čtvrtek 29. května v 16:00 první workshop pro pedagogy a pedagožky v rámci projektu "Proti zkreslování holocaustu ve vzdělávání." Jménem Institutu Terezínské iniciativy bychom vás rádi na tento workshop pozvali.
Při příležitosti zasedání Mezinárodní rady Muzea Auschwitz uctili její členové m.j. památku židovských a romských obětí pracovního tábora Treblinka v místě jejich hromadných hrobů. Na snímku T. Kraus, Colette Avital a Roman Kwiatkowski.
V neděli 11. května 2025 proběhl na pohřebišti bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku již tradiční pietní akt k uctění památky obětí Romů a Sintů z Čech a Moravy. Za dobu fungování táborem prošlo 1300 lidí, z toho 335, převážně dětí, zde díky nelidskými podmínkám zemřelo. Po hromadném transportu v roce 1943 do vyhlazovscího tábora Auschwitz - Birkenau byly budovy tábora srovnány se zemí a spáleny.
Celý svět zná díky Spielbergově filmu Schindlerův seznam příběh záchrany 1200 židovských vězňů na sklonku druhé světové války. Celý svět ví, kdo byl Oskar Schindler a proč se stal symbolem dobra v době vlády zla. Jenomže ten stejný svět vůbec netuší, kde se ten srdcervoucí příběh vlastně odehrál. To by se teď mohlo změnit.
Muzeum Mladoboleslavska a Státní okresní archiv v Mladé Boleslavi organizují výstavu (ne)Návraty, sledující příběhy lidí, kteří museli Boleslav za války opustit, těch, co se po válce nevrátili i těch, co ano, a příběhy jejich poválečných osudů.
1.- 2. Apríl 2025, Brusel
Památníky nejsou všelékem na nenávist. Ti, co k nám přicházejí, nejsou ti, co šíří nenávist a zkreslují holocaust. Musíme vystoupit ze své komfortní zóny a jako edukátoři šířit povědomí o tom, proč má práce s historií smysl a o vlivu historie na současnost – to jsou hlavní myšlenky, které jsem si odnesla z prvního dne mezinárodní konference Boj proti antisemitismu a podpora židovského života (Combating Antisemitism and Fostering Jewish Life) pořádané v Bruselu Fórem pro občanskou společnost (Civil Society Forum).
Včera jsme se spolu s účastníky semináře a exkurze Bergen-Belsen na prahu svobody zúčastnili slavnostního přijetí na Britské ambasádě v Praze, které se konalo u příležitosti 80. výročí osvobození koncentračního tábora Bergen-Belsen britskou armádou dne 15. dubna 1945.