Lidé na útěku

 

Židovští uprchlíci do a z českých zemí, 1933-1945

 

najiste_utociste

 

Téma projektu
Tématem projektu jsou osudy tisíců židovských uprchlíků, kteří pod tlakem rasové politiky uskutečňované nacistickým Německem nejprve utíkali do českých zemí a posléze odtud do dalších států. Předmětem výzkumu bude jak uprchlická a vystěhovalecká politika československých úřadů vůči židovským uprchlíkům z Německa, Rakouska či odtržených území, tak i opatření, která v této oblasti realizovala po 15. 3. 1939 okupační a protektorátní správa. Nedílnou součástí výzkumu bude i zachycení vlastních snah Židů o emigraci z českých zemí, jež zesílily po okupaci pohraničí a především po vzniku tzv. Protektorátu Čechy a Morava.
Aspekty imigrace a emigrace z českého území jsou vzájemně propojeny a nelze je oddělit, neboť pro mnohé Židy, kteří našli na českém (československém) území před rokem 1938 útočiště, se později toto útočiště proměnilo v past, z níž se snažili za každou cenu uniknout. Stejně tak státní orgány i pomocné organizace se - nakolik lze z dostavadního výzkumu soudit - snažily v první řadě zajistit emigraci cizích Židů.
Omezování volného pohybu osob a zpřísňování uprchlické politiky se po první světové válce stalo celoevropským, ne-li celosvětovým, problémem. Různá zákonná a administrativní opatření jednotlivých států ztěžovala přechod hranic a pobyt cizinců na jejich území. Tato opatření, jakkoli nepříjemná pro všechny uprchlíky, se ukázala být rozhodujícím faktorem pro Židy prchající před nacistickou antisemitskou politikou. Ani tváří v tvář nacistickému pronásledování nepřehodnotily evropské a další státy svou restriktivní uprchlickou politiku. V mnoha případech jejich politika vůči uprchlíkům nabírala antisemitské rysy.
Jak se tyto tendence projevovaly v československé uprchlické politice? Jakým způsobem Československo jednalo s židovskými uprchlíky, především z Německa a Rakouska? Jaké bylo postavení těchto uprchlíků v Československu? Jaký postoj zaujaly úřady tzv. druhé republiky vůči Židům prchajícím před pronásledováním z obsazeného pohraničí? Jak se odvíjel osud těch, kteří po okupaci utíkali z tzv. Protektorátu? Jak problematiku židovských uprchlíků vnímala česká společnost? Jakým způsobem byla využívána v propagandě českých antisemitů? Na tyto otázky bychom v rámci předkládaného projektu rádi odpověděli.
Téma židovských uprchlíků do a z českých zemí v letech 1933-1945 nebylo dosud ze strany historiků komplexně zkoumáno: dosavadní práce se soustředí buď na témata pokrývající pouze zlomek této složité problematiky, nebo - což je nejtypičtější - na osud významných osobností-uprchlíků z řad známých umělců či politiků. Ve středu zájmu realizátorů předkládaného projektu stojí naopak:
  • uprchlická a vystěhovalecká politika prováděná Československou republikou a později okupačními a protektorátními úřady,
  • možnosti a osudy běžných lidí, kteří se snažili utéct mimo dosah nacistických protižidovských opatření.
V této souvislosti bychom chtěli prokázat, že rožšířené přesvědčení o tom, že Židé "šli bez odporu na smrt", neodpovídá přesně skutečnosti, že židovské obyvatelstvo se snažilo uniknout před pronásledováním a volilo k tomu řadu různých cest, avšak reálné možnosti úniku byly stále omezenější.
Předkládaný výzkumný projekt logicky zapadá do snahy Institutu Terezínské iniciativy o zmapování osudů českých Židů v období holocaustu. V předchozích fázích byly především zkoumány osudy Židů deportovaných z Čech a Moravy a dalších terezínských vězňů. Výsledky těchto prací jsou vtělovány do řady Terezínských pamětních knih. V návaznosti na tento výzkum se Institut Terezínské iniciativy snaží sbírat údaje o Židech, kteří nebyli deportováni, ale byli zatčeni či se uchýlili do ilegality. Posledním významným kamínkem z mozaiky osudů Židů v českých zemích tak zůstává otázka uprchlíků.
 
Cíle projektu
Předkládaný projekt sleduje tři - vzájemně propojené - cíle, z nichž každému odpovídá jiný typ výstupu:
1. historický výzkum a příprava publikace: Výzkum daného tématu na základě archivních a tištěných pramenů a vzpomínek, příprava publikace shrnující výsledky tohoto výzkumu. Podrobnější popis jednotlivých témat, na něž bude historický výzkum orientován, viz níže.
2. sběr dat: Systematický sběr osobních dat o uprchlících, jejich zanášení do databáze Institutu Terezínské iniciativy, zjišťování jejich dalších osudů a statistické a demografické vyhodnocování získaných informací. Díky tomu bude Institut Terezínské iniciativy schopen lépe poskytovat příbuzným i badatelům informace o dosud nezmapovaných osudech pronásledovaných Židů.
3. pedagogické výstupy: Vzhledem k tomu, že uprchlická politika je stále aktuálním tématem a má pro mladou generaci velkou vypovídací hodnotu, budeme usilovat o zhodnocení výsledků výzkumu ve vzdělávacím procesu. Především budeme zveřejňovat vybrané příběhy uprchlíků a dokumenty, které mohou být učiteli využívány při výuce. Tyto materiály budou umístěny na vzdělávacích internetových stránkách o holocaustu na www.holocaust.cz. Zároveň pro tyto internetové stránky připravíme stručnou prezentaci, jež bude zachycovat situaci židovských uprchlíků ve zkoumané době.
Kombinací těchto tří cílů chceme přispět k připomenutí této dosud opomíjené skupiny obětí holocaustu.
 
 
Výstupy projektu:
Výsledkem projektu bylo vydání publikace Nejisté útočiště
 
 
Financování
Na období od 1. července do 31. prosince 2002 byl projekt podpořen grantem Nadačního fondu obětem holocaustu.

 

12. 10. 2026

Co nám mohou tři různé prožitky holokaustu říci o pronásledování menšin, občanské solidaritě a odpovědnosti společnosti? Jednodenní odborné setkání propojí českou, romskou a dánskou zkušenost a nabídne pedagogům i širší veřejnosti možnost setkat se nejen s odborníky, ale především s lidmi, jejichž rodinné dějiny jsou s holokaustem bezprostředně spojeny, a to pohledem přímého účastníka šoa a představitelů 2. a 3. generace přeživších.

Praha, 4.11.2026, 9.00

Hotel Villa, Okrajní 981/1, 100 00 Praha 10

Přihlášku na seminář vyplňujte zde.

Přihlášky vyplňujte do 27. 10. 2026.

Účastnický poplatek: 600 Kč (zahrnuje stravování během semináře, a to včetně oběda, a materiály pro účastníky).

Seminář proběhne v češtině, tlumočení z dánštiny bude zajištěno.

8. 10. 2026

Institut Terezínské iniciativy ve spolupráci s nakladatelstvím Práh uvádí český překlad knihy Tsuriela Sdomiho Případ německého lékaře. 

Historický román inspirovaný skutečným příběhem vypráví o lékaři, který zasvětil svůj život pomoci přeživším holocaustu a druhé světové války. Jeho život se zásadně promění ve chvíli, kdy ho dávno pohřbené rodinné tajemství donutí čelit otázkám identity, viny, morálky a odpovědnosti, která se dědí z generace na generaci. Jde o působivý příběh o paměti, vykoupení a trvalém vlivu historie, který otevírá zásadní otázku: lze zdědit zlo?

Zveme Vás dne 10. listopadu 2026 od 18:00 do Maiselovy synagogy. Prosíme Vás o registraci každého hosta do 1. listopadu 2026 v tomto formuláři: https://forms.gle/RUqvBz2nBX6PPH536

Bez předchozí registrace nebude hostům vstup umožněn. 

Akce se koná pod laskavou záštitou Izraelské společnosti přátel České republiky.

1. 10. 2026

Chcete mít přehled o našich novinkách, aktivitách, pozvánkách a dalších důležitých informacích?

Napište nám a newsletter vám budeme posílat přímo do e-mailu.

12. 9. 2026

Ať jsou naše dobré skutky četné jako zrníčka granátového jablka. 

12. 9. 2026

V říjnu uplyne 123 let od narození Františka R. Krause, jednoho z nejvíce autentických svědků tragického období Šoa.

U příležitosti tohoto výročí Vás zveme na komponovaný pořad, kde Tomáš Kraus představí některé méně známé tituly a uvede úryvky z obsáhlé literární trilogie Povídky ze svrabové čtvrti, … a přiveď zpět naše roztroušené, a Sedmý závoj.

Těšíme se na shledání  7. října od 18:00 v Božské lahvici (Bílkova 6, Praha 1). 

26. 8. 2026

Institut Terezínské iniciativy je dlouhodobě přijímající organizací pro dobrovolníky rakouského programu Gedenkdienst.

V letošním roce se naši dobrovolníci budou věnovat mj. vzdělávání. Středním školám nabízíme program v němčině využívající metody CLIL. Pokud máte zájem přiblížit studentům pod vedením rodilých mluvčích symboliku Stolpersteinů ve vašem okolí, napište nám na Jana.korabova@terezinstudies.cz. 

Z logistických důvodů preferujeme spolupráci se školami v Praze a ve Středočeském kraji. 

26. 8. 2026

Jom ha-šoa probíhá ve více než 40 městech v České republice. Pokud se chcete ve Vašem městě též zapojit, napište nám na jana.korabova@terezinstudies.cz. Pro lokální organizátory plánujeme setkání, kde sdílíme všechny informace, ale též tipy na doprovodný program. Připojit se mohou města, instituce, spolky nebo aktivní občané včetně studentů.