Lidé na útěku
Židovští uprchlíci do a z českých zemí, 1933-1945
Téma projektu
Tématem projektu jsou osudy tisíců židovských uprchlíků, kteří pod tlakem rasové politiky uskutečňované nacistickým Německem nejprve utíkali do českých zemí a posléze odtud do dalších států. Předmětem výzkumu bude jak uprchlická a vystěhovalecká politika československých úřadů vůči židovským uprchlíkům z Německa, Rakouska či odtržených území, tak i opatření, která v této oblasti realizovala po 15. 3. 1939 okupační a protektorátní správa. Nedílnou součástí výzkumu bude i zachycení vlastních snah Židů o emigraci z českých zemí, jež zesílily po okupaci pohraničí a především po vzniku tzv. Protektorátu Čechy a Morava.
Aspekty imigrace a emigrace z českého území jsou vzájemně propojeny a nelze je oddělit, neboť pro mnohé Židy, kteří našli na českém (československém) území před rokem 1938 útočiště, se později toto útočiště proměnilo v past, z níž se snažili za každou cenu uniknout. Stejně tak státní orgány i pomocné organizace se - nakolik lze z dostavadního výzkumu soudit - snažily v první řadě zajistit emigraci
cizíchŽidů.
Omezování volného pohybu osob a zpřísňování uprchlické politiky se po první světové válce stalo celoevropským, ne-li celosvětovým, problémem. Různá zákonná a administrativní opatření jednotlivých států ztěžovala přechod hranic a pobyt cizinců na jejich území. Tato opatření, jakkoli nepříjemná pro všechny uprchlíky, se ukázala být rozhodujícím faktorem pro Židy prchající před nacistickou antisemitskou politikou. Ani tváří v tvář nacistickému pronásledování nepřehodnotily evropské a další státy svou restriktivní uprchlickou politiku. V mnoha případech jejich politika vůči uprchlíkům nabírala antisemitské rysy.
Jak se tyto tendence projevovaly v československé uprchlické politice? Jakým způsobem Československo jednalo s židovskými uprchlíky, především z Německa a Rakouska? Jaké bylo postavení těchto uprchlíků v Československu? Jaký postoj zaujaly úřady tzv. druhé republiky vůči Židům prchajícím před pronásledováním z obsazeného pohraničí? Jak se odvíjel osud těch, kteří po okupaci utíkali z tzv. Protektorátu? Jak problematiku židovských uprchlíků vnímala česká společnost? Jakým způsobem byla využívána v propagandě českých antisemitů? Na tyto otázky bychom v rámci předkládaného projektu rádi odpověděli.
Téma židovských uprchlíků do a z českých zemí v letech 1933-1945 nebylo dosud ze strany historiků komplexně zkoumáno: dosavadní práce se soustředí buď na témata pokrývající pouze zlomek této složité problematiky, nebo - což je nejtypičtější - na osud významných osobností-uprchlíků z řad známých umělců či politiků. Ve středu zájmu realizátorů předkládaného projektu stojí naopak:
- uprchlická a vystěhovalecká politika prováděná Československou republikou a později okupačními a protektorátními úřady,
- možnosti a osudy běžných lidí, kteří se snažili utéct mimo dosah nacistických protižidovských opatření.
Předkládaný výzkumný projekt logicky zapadá do snahy Institutu Terezínské iniciativy o zmapování osudů českých Židů v období holocaustu. V předchozích fázích byly především zkoumány osudy Židů deportovaných z Čech a Moravy a dalších terezínských vězňů. Výsledky těchto prací jsou vtělovány do řady Terezínských pamětních knih. V návaznosti na tento výzkum se Institut Terezínské iniciativy snaží sbírat údaje o Židech, kteří nebyli deportováni, ale byli zatčeni či se uchýlili do ilegality. Posledním významným kamínkem z mozaiky osudů Židů v českých zemích tak zůstává otázka uprchlíků.
Cíle projektu
Předkládaný projekt sleduje tři - vzájemně propojené - cíle, z nichž každému odpovídá jiný typ výstupu:
1. historický výzkum a příprava publikace: Výzkum daného tématu na základě archivních a tištěných pramenů a vzpomínek, příprava publikace shrnující výsledky tohoto výzkumu. Podrobnější popis jednotlivých témat, na něž bude historický výzkum orientován, viz níže.
2. sběr dat: Systematický sběr osobních dat o uprchlících, jejich zanášení do databáze Institutu Terezínské iniciativy, zjišťování jejich dalších osudů a statistické a demografické vyhodnocování získaných informací. Díky tomu bude Institut Terezínské iniciativy schopen lépe poskytovat příbuzným i badatelům informace o dosud nezmapovaných osudech pronásledovaných Židů.
3. pedagogické výstupy: Vzhledem k tomu, že uprchlická politika je stále aktuálním tématem a má pro mladou generaci velkou vypovídací hodnotu, budeme usilovat o zhodnocení výsledků výzkumu ve vzdělávacím procesu. Především budeme zveřejňovat vybrané příběhy uprchlíků a dokumenty, které mohou být učiteli využívány při výuce. Tyto materiály budou umístěny na vzdělávacích internetových stránkách o holocaustu na www.holocaust.cz. Zároveň pro tyto internetové stránky připravíme stručnou prezentaci, jež bude zachycovat situaci židovských uprchlíků ve zkoumané době.
Kombinací těchto tří cílů chceme přispět k připomenutí této dosud opomíjené skupiny obětí holocaustu.
Výstupy projektu:
Výsledkem projektu bylo vydání publikace Nejisté útočiště
Na období od 1. července do 31. prosince 2002 byl projekt podpořen grantem Nadačního fondu obětem holocaustu.
Navštivte také
24. 4. 2024
Srdečně vás zveme na veřejné čtení jmen obětí holocaustu Jom ha-šoa 2024, které se letos koná 6. května. Přijďte si společně připomenout ty, jejichž životy byly tragicky přerušeny během holocaustu. Akce se bude konat v různých městech, tak se podívejte na připojený plakát, kde najdete časy a místa konání. Udělejte si chvíli na zamyšlení a uctění památky obětí. Budeme rádi, když se k nám připojíte.
12. 4. 2024
Obsahuje pozvánku na Jom ha-šoa v Praze a dalších městech České republiky, článek k 30. výročí ITI a informace o našich četných aktivitách:
- Pietní akt v Auschwitz-Birkenau
- Výstava MemoMap: dějiny holocaust v Praze
- Mezinárodní kooperace
- Anne Frank Youth Network
- Workshop MemoGIS
- Rakouské stopy v Terezíně
9. 4. 2024
Letošní, již 19. ročník Veřejného čtení jmen obětí holocaustu “Jom ha-šoa” proběhne 6. května 2024. Ve 31 městech České republiky zazní jména obětí nacistické perzekuce a připomínka osudů lidí, kteří byli zavražděni během druhé světové války.
22. 3. 2024
Před měsícem jsme na pozvání rakouské velvyslankyně Bettiny Kirnbauer oslavili 30. výročí založení Institutu Terezínské iniciativy. O akci informoval také Till Janzer z Radio Prague International. Článek si můžete přečíst nebo poslechnout pod následujícím odkazem (pouze v Němčině).
21. 3. 2024
Rádi bychom Vás pozvali na vzdělávací workshop s názvem "Umění proti smrti", který pořádáme. Tento workshop se bude konat dne 13. dubna 2024 od 9:30 do 18:00 v Praze.
15. 3. 2024
Poslední akční projekt Anne Frank Youth Network je dokončen!
9. 3. 2024
V pátek 8. března proběhl v sekci BIIb v bývalém koncentračním a vyhlazovacím táboře v Auschwitz II - Birkenau, kde se nacházel takzvaný Terezínský rodinný tábor, pietní akt a uctění památky lidí, kteří byli zavražděni v noci z 8. na 9. března 1944. Akce se kromě ředitele Institutu Terezínské iniciativy, Tomáše Krause zúčastnili i ředitel Památníku Terezín, Jan Roubínek, ředitelka Beit Terezín (Izrael), Tami Kinberg, předsedkyně správní rady Institutu Terezínské iniciativy, Michaela Rozov, a za Židovské muzeum v Praze Jana Šplíchalová.
Děkujeme také Památníku Auschwitz za záštitu, a v neposlední řadě všem zúčastněným, že spolu s námi uctili jejich památku.