Naši nebo cizí?
Cílem projektu je vytvořit výukové materiály o dějinách Židů v českých zemích ve 20. století.
Tyto materiály budou testovány a zaváděny přímo do základních a středních škol, se kterými navážeme dlouhodobou spolupráci, budou součástí interaktivních dílen pro žáky ve Vzdělávacím a kulturním centru Židovského muzea v Praze a budou také představovány učitelům na workshopech.
Za velmi významné považujeme, aby židovské dějiny nebyly redukovány pouze na předsudky ze strany nežidovské většiny, na projevy antisemitismu a na holocaust, a abychom neukazovali příslušníky židovské menšiny pouze jako pasivní oběti pronásledování. Velký důraz budeme klást na vyprávění dějin „zezdola“, skrze příběhy jednotlivých a běžných lidí, s důrazem na každodennost a na střetávání a kulturní výměnu mezi Židy a nežidy.
Projekt pomůže učitelům s naplňováním kurikulární reformy a jeho cílem je poskytnout učitelům dostatek materiálů k výuce často opomíjeného 20. století. Bezprostředně usnadní především naplňování očekávaných výstupů dějepisu, zvl. tematického celku Moderní doba, podle nichž žák „na příkladech vyloží antisemitismus, rasismus a jejich nepřijatelnost z hlediska lidských práv“ a „rozpozná destruktivní sílu totalitarismu a vypjatého nacionalismu“.
Projekt je též koncipován jako prevence proti projevům rasismu a xenofobie. V reakci na rostoucí nepřátelství vůči menšinám, odlišným náboženským vyznáním, na vzrůstající xenofobii, antisemitismus a nárůst pouličního násilí usilujeme o podpoření diskuse a pochopení historických kořenů aktuálního dění a jeho možných důsledků. Podpora porozumění mezi lidmi s odlišným náboženským vyznáním, barvou pleti a původu vytváří tolerantní občanskou společnost citlivou na projevy bezpráví, rasismu a xenofobie.
V rámci projektu se Institut Terezínské inicaitivy podílí na vytváření metodik a organizuje vzdělávací semináře a tématické konference pro učitele českých základních a středních škol.
Interaktivní víkendové semináře mají akreditaci MŠMT v rámci Dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků.
Další informace na www.nasinebozici.cz
Navštivte také
Institut Terezínské iniciativy je dlouhodobě přijímající organizací pro dobrovolníky rakouského programu Gedenkdienst.
V letošním roce se naši dobrovolníci budou věnovat mj. vzdělávání. Středním školám nabízíme program v němčině využívající metody CLIL. Pokud máte zájem přiblížit studentům pod vedením rodilých mluvčích symboliku Stolpersteinů ve vašem okolí, napište nám na Jana.korabova@terezinstudies.cz.
Z logistických důvodů preferujeme spolupráci se školami v Praze a ve Středočeském kraji.
Jom ha-šoa probíhá ve více než 40 městech v České republice. Pokud se chcete ve Vašem městě též zapojit, napište nám na jana.korabova@terezinstudies.cz. Pro lokální organizátory plánujeme setkání, kde sdílíme všechny informace, ale též tipy na doprovodný program. Připojit se mohou města, instituce, spolky nebo aktivní občané včetně studentů.
Na červnovou besedu nad knihou Jak jsem žil, jakým jsem byl navazujeme rozhovorem s panem Martinem Lieblem, spoluzakladatelem a předsedou správní rady Nadačního fondu Dr. Dagmar Lieblové.
“Člověk má možnost změnit běh světa. Nejenže má možnost, ale pokud již tu možnost má, je jeho povinnost, aby to udělal.”
Stolpersteiny připomínají lidi, kteří se stali oběťmi nacistické perzekuce. Během roku existuje řada příležitostí, kdy je čistit, například u příležitosti Jom ha-šoa. Zapojit se ale můžete kdykoli.
I drobná péče o kámen je způsobem, jak udržovat paměť živou.
„Pamatuj na dávné dny, rozvažuj léta minulých pokolení.“ (Deuteronomium 32,7)
V našem krátkém videu ukazujeme, jak stolpersteiny čistit jednoduše a šetrně.
https://www.facebook.com/share/v/1JSU9Y66gP/
Profesor Therkel Stræde z Jihodánské univerzity v Odense patří k předním dánským historikům zabývajícím se holocaustem, okupací a osudy dánských Židů deportovaných do Terezína. Do Prahy a Terezína se vrací pravidelně — nejen jako badatel, ale i jako pedagog, který se dlouhodobě snaží hledat nové způsoby, jak o holocaustu mluvit se současnou generací studentů. V rozhovoru pro Institut Terezínské iniciativy mluví o tom, jak se k tématu dostal, proč je zkušenost dánských Židů specifická a proč dnes podle něj nestačí historii jen „vyprávět“.