Terezínské album
Cílem projektu Terezínské album cílem je vyhledávat, digitalizovat a zpřístupňovat fotografie a další dokumenty obětí šoa v českých zemích.
Dosud neznámé dokumenty z archivů a ze soukromých sbírek nám pomáhají přibližovat konkrétní osudy lidí, kteří se ocitli v soukolí nacistické genocidy Židů. Díky fotografiím se připomínání obětí šoa bude místo dlouhých seznamů jmen spíše podobat listování rodinným albem.
V rámci projektu jsme digitalizovali a zpracovali přibližně 20 000 úmrtních oznámení vězňů zemřelých v Terezíně a v letech 2006-2012 vyhledali a digitalizovali dokumenty z fondu Policejního ředitelství v Praze uložené v Národním archivu v Praze. Jedná se o přibližně 350 000 dokumentů a fotografií k více než 35 000 lidí, kteří po zřízení Protektorátu Čechy a Morava podléhali Norimberským zákonům a byli deportováni z Prahy do Terezína a dalších nacistických ghett a koncentračních a vyhlazovacích táborů.
Nadále pokračují práce na indexaci digitalizovaných dokumentů (propojování dokumentů se záznamy v Databázi obětí a jejich popis).
Od začátku roku 2013 jsme se s projektem vydali do dalších regionů České republiky.
V roce 2013 jsme zpracovali archivní materiály z fondu Policejního ředitelství ve Státním okresním archivu v Plzni.
Od dubna 2014 pracujeme na projektu v Zemském archivu v Brně.
Vlastním dokumenty nebo fotofgrafie obětí holocaustu a byl/byla bych ráda, aby se objevily na portálu holocaust.cz.
Jak a kam je mohu zaslat?
V rámci projektu Terezínské album vyhledáváme a digitalizujeme autentické dokumenty týkající se obětí holocaustu. Pátráme zejména po fotografiích či úředních dokumentech, které fotografii obsahují (žádosti o vydání občanské legitimace či cestovního pasu, osobní doklady apod.), zpracováváme ale také ostatní dokumenty, které nesou informace o dané osobě, její rodině, příbuzenských vztazích, bydlišti, zaměstnání apod.
Ačkoli podstatnou část naší práce tvoří bádání v archivech, nedocenitelnou součást našich digitálních sbírek tvoří dokumenty a fotografie získané ze soukromých sbírek. Pokud se ve vašem soukromém archivu nachází výše zmíněné dokumenty či fotografie obětí holocaustu a rádi byste přispěli k rozvoji projektu, věnujte prosím pozornost následujícím řádkům.
Zasílání originálních dokumentů na naši adresu:
Institut Terezínské iniciativy
Jáchymova 63/3
110 00 Praha 1
Vaše dokumenty šetrně zpracujeme a vrátíme Vám je zpět nebo domluvíme jejich předání do archivu Židovského muzea v Praze. V případě tohoto postupu je vhodné nás nejprve kontaktovat telefonicky (+420 222 317 013) nebo e-mailem database@terezinstudies.cz.
Zaslání digitalizovaných dokumentů prostřednictvím e-mailu
V případě, že se rozhodnete dokumenty či fotografie digitalizovat vlastními silami, dbejte prosím na kvalitní zpracování dokumentů.
Fotografie by měly být skenovány v rozlišení minimálně 600 DPI, dokumenty bez fotografií pak alespoň v rozlišení 200 DPI, obojí ideálně v barevné hloubce 24 bit.
PROHLÁŠENÍ O POSKYTNUTÍ MATERIÁLŮ - PŮVOD MATERIÁLŮ
V dokumentační práci, tedy také v Databázi obětí, dodržujeme stanovený standart uvádění zdroje každého materiálu (fotografie, dokumentu apod.), který v ní uchováváme: proto, abychom dokázali materiál i informaci na něm uvedenou, případně extrahovanou z něj, identifikovat. Stejně tak jako u materiálů, které zveřejňujeme na portálu holocaust.cz.
Proto prosím ke každému zaslanému (originálu i digitální kopii - skenu) připojujte tuto formulaci:
"Prohlašuji, že vlastním originál materiálu, který poskytuji Institutu Terezínské iniciativy k uložení v Databázi obětí pro účely zveřejnění na portálu holocaust.cz, případně další využití v rámci jeho dokumentační a vzdělávací činnosti."
Při naší práci se bohužel často setkáváme s dokumenty naskenovanými nevhodným způsobem, v nedostačující kvalitě. Ačkoli se snažíme v případě, že není možné získat kvalitnější kopii, takové skeny zveřejnit, ne vždy je to možné a vhodné.
Pro badatele a další zájemce nabízíme také možnost spolupráce na rozsáhlejších rešerších nejen v Databázi obětí, ale také přímo v archivech. Podrobné informace a podmínky spolupráce jsou dostupné v ceníku rešeršních služeb.
Také nás můžete podpořit finančně, a to prostřednictvím služby darujme.cz.
Podrobnosti najdete na stránce projektu na portálu darujme.cz.
Projekt finančně podpořili:
Navštivte také
Díky štědré podpoře různých dárců jsme mohli doplnit náš knihovní fond o nové knihy. Je mezi nimi široká nabídka odborné literatury v němčině, angličtině a češtině, která doplňuje náš stávající fond.
Rádi bychom zde našim čtenářům představili několik zajímavostí. Kompletní seznam nových přírůstků naleznete v níže uvedeném dokumentu PDF.
U příležitosti Dne Anny Frankové 2025 vás srdečně zveme na vernisáž uměleckých děl o Anně Frankové, kterou připravili krnovští studenti!
Těšíme se na Vás!
Institut Terezínské iniciativy spolu s naší partnerskou organizací ze Slovenska, Institutem lidských práv, pořádá webinář pro pedagogy, "Popírání a zkreslování holocaustu, historie a rozdíly". Koná se ve čtvrtek 29. května v 16:00 a jde o první workshop pro pedagogy a pedagožky v rámci projektu "Proti zkreslování holocaustu ve vzdělávání." Jménem Institutu Terezínské iniciativy bychom vás rádi na tento workshop pozvali.
Při příležitosti zasedání Mezinárodní rady Muzea Auschwitz uctili její členové m.j. památku židovských a romských obětí pracovního tábora Treblinka v místě jejich hromadných hrobů. Na snímku T. Kraus, Colette Avital a Roman Kwiatkowski.
V neděli 11. května 2025 proběhl na pohřebišti bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku již tradiční pietní akt k uctění památky obětí Romů a Sintů z Čech a Moravy. Za dobu fungování táborem prošlo 1300 lidí, z toho 335, převážně dětí, zde díky nelidskými podmínkám zemřelo. Po hromadném transportu v roce 1943 do vyhlazovscího tábora Auschwitz - Birkenau byly budovy tábora srovnány se zemí a spáleny.
Celý svět zná díky Spielbergově filmu Schindlerův seznam příběh záchrany 1200 židovských vězňů na sklonku druhé světové války. Celý svět ví, kdo byl Oskar Schindler a proč se stal symbolem dobra v době vlády zla. Jenomže ten stejný svět vůbec netuší, kde se ten srdcervoucí příběh vlastně odehrál. To by se teď mohlo změnit.
Muzeum Mladoboleslavska a Státní okresní archiv v Mladé Boleslavi organizují výstavu (ne)Návraty, sledující příběhy lidí, kteří museli Boleslav za války opustit, těch, co se po válce nevrátili i těch, co ano, a příběhy jejich poválečných osudů.