Terezínské album
Cílem projektu Terezínské album cílem je vyhledávat, digitalizovat a zpřístupňovat fotografie a další dokumenty obětí šoa v českých zemích.
Dosud neznámé dokumenty z archivů a ze soukromých sbírek nám pomáhají přibližovat konkrétní osudy lidí, kteří se ocitli v soukolí nacistické genocidy Židů. Díky fotografiím se připomínání obětí šoa bude místo dlouhých seznamů jmen spíše podobat listování rodinným albem.
V rámci projektu jsme digitalizovali a zpracovali přibližně 20 000 úmrtních oznámení vězňů zemřelých v Terezíně a v letech 2006-2012 vyhledali a digitalizovali dokumenty z fondu Policejního ředitelství v Praze uložené v Národním archivu v Praze. Jedná se o přibližně 350 000 dokumentů a fotografií k více než 35 000 lidí, kteří po zřízení Protektorátu Čechy a Morava podléhali Norimberským zákonům a byli deportováni z Prahy do Terezína a dalších nacistických ghett a koncentračních a vyhlazovacích táborů.
Nadále pokračují práce na indexaci digitalizovaných dokumentů (propojování dokumentů se záznamy v Databázi obětí a jejich popis).
Od začátku roku 2013 jsme se s projektem vydali do dalších regionů České republiky.
V roce 2013 jsme zpracovali archivní materiály z fondu Policejního ředitelství ve Státním okresním archivu v Plzni.
Od dubna 2014 pracujeme na projektu v Zemském archivu v Brně.
Vlastním dokumenty nebo fotofgrafie obětí holocaustu a byl/byla bych ráda, aby se objevily na portálu holocaust.cz.
Jak a kam je mohu zaslat?
V rámci projektu Terezínské album vyhledáváme a digitalizujeme autentické dokumenty týkající se obětí holocaustu. Pátráme zejména po fotografiích či úředních dokumentech, které fotografii obsahují (žádosti o vydání občanské legitimace či cestovního pasu, osobní doklady apod.), zpracováváme ale také ostatní dokumenty, které nesou informace o dané osobě, její rodině, příbuzenských vztazích, bydlišti, zaměstnání apod.
Ačkoli podstatnou část naší práce tvoří bádání v archivech, nedocenitelnou součást našich digitálních sbírek tvoří dokumenty a fotografie získané ze soukromých sbírek. Pokud se ve vašem soukromém archivu nachází výše zmíněné dokumenty či fotografie obětí holocaustu a rádi byste přispěli k rozvoji projektu, věnujte prosím pozornost následujícím řádkům.
Zasílání originálních dokumentů na naši adresu:
Institut Terezínské iniciativy
Jáchymova 63/3
110 00 Praha 1
Vaše dokumenty šetrně zpracujeme a vrátíme Vám je zpět nebo domluvíme jejich předání do archivu Židovského muzea v Praze. V případě tohoto postupu je vhodné nás nejprve kontaktovat telefonicky (+420 222 317 013) nebo e-mailem database@terezinstudies.cz.
Zaslání digitalizovaných dokumentů prostřednictvím e-mailu
V případě, že se rozhodnete dokumenty či fotografie digitalizovat vlastními silami, dbejte prosím na kvalitní zpracování dokumentů.
Fotografie by měly být skenovány v rozlišení minimálně 600 DPI, dokumenty bez fotografií pak alespoň v rozlišení 200 DPI, obojí ideálně v barevné hloubce 24 bit.
PROHLÁŠENÍ O POSKYTNUTÍ MATERIÁLŮ - PŮVOD MATERIÁLŮ
V dokumentační práci, tedy také v Databázi obětí, dodržujeme stanovený standart uvádění zdroje každého materiálu (fotografie, dokumentu apod.), který v ní uchováváme: proto, abychom dokázali materiál i informaci na něm uvedenou, případně extrahovanou z něj, identifikovat. Stejně tak jako u materiálů, které zveřejňujeme na portálu holocaust.cz.
Proto prosím ke každému zaslanému (originálu i digitální kopii - skenu) připojujte tuto formulaci:
"Prohlašuji, že vlastním originál materiálu, který poskytuji Institutu Terezínské iniciativy k uložení v Databázi obětí pro účely zveřejnění na portálu holocaust.cz, případně další využití v rámci jeho dokumentační a vzdělávací činnosti."
Při naší práci se bohužel často setkáváme s dokumenty naskenovanými nevhodným způsobem, v nedostačující kvalitě. Ačkoli se snažíme v případě, že není možné získat kvalitnější kopii, takové skeny zveřejnit, ne vždy je to možné a vhodné.
Pro badatele a další zájemce nabízíme také možnost spolupráce na rozsáhlejších rešerších nejen v Databázi obětí, ale také přímo v archivech. Podrobné informace a podmínky spolupráce jsou dostupné v ceníku rešeršních služeb.
Také nás můžete podpořit finančně, a to prostřednictvím služby darujme.cz.
Podrobnosti najdete na stránce projektu na portálu darujme.cz.
Projekt finančně podpořili:
Navštivte také
Institut Terezínské iniciativy je dlouhodobě přijímající organizací pro dobrovolníky rakouského programu Gedenkdienst.
V letošním roce se naši dobrovolníci budou věnovat mj. vzdělávání. Středním školám nabízíme program v němčině využívající metody CLIL. Pokud máte zájem přiblížit studentům pod vedením rodilých mluvčích symboliku Stolpersteinů ve vašem okolí, napište nám na Jana.korabova@terezinstudies.cz.
Z logistických důvodů preferujeme spolupráci se školami v Praze a ve Středočeském kraji.
Jom ha-šoa probíhá ve více než 40 městech v České republice. Pokud se chcete ve Vašem městě též zapojit, napište nám na jana.korabova@terezinstudies.cz. Pro lokální organizátory plánujeme setkání, kde sdílíme všechny informace, ale též tipy na doprovodný program. Připojit se mohou města, instituce, spolky nebo aktivní občané včetně studentů.
Na červnovou besedu nad knihou Jak jsem žil, jakým jsem byl navazujeme rozhovorem s panem Martinem Lieblem, spoluzakladatelem a předsedou správní rady Nadačního fondu Dr. Dagmar Lieblové.
“Člověk má možnost změnit běh světa. Nejenže má možnost, ale pokud již tu možnost má, je jeho povinnost, aby to udělal.”
Stolpersteiny připomínají lidi, kteří se stali oběťmi nacistické perzekuce. Během roku existuje řada příležitostí, kdy je čistit, například u příležitosti Jom ha-šoa. Zapojit se ale můžete kdykoli.
I drobná péče o kámen je způsobem, jak udržovat paměť živou.
„Pamatuj na dávné dny, rozvažuj léta minulých pokolení.“ (Deuteronomium 32,7)
V našem krátkém videu ukazujeme, jak stolpersteiny čistit jednoduše a šetrně.
https://www.facebook.com/share/v/1JSU9Y66gP/
Profesor Therkel Stræde z Jihodánské univerzity v Odense patří k předním dánským historikům zabývajícím se holocaustem, okupací a osudy dánských Židů deportovaných do Terezína. Do Prahy a Terezína se vrací pravidelně — nejen jako badatel, ale i jako pedagog, který se dlouhodobě snaží hledat nové způsoby, jak o holocaustu mluvit se současnou generací studentů. V rozhovoru pro Institut Terezínské iniciativy mluví o tom, jak se k tématu dostal, proč je zkušenost dánských Židů specifická a proč dnes podle něj nestačí historii jen „vyprávět“.