Jak používat novou aplikaci MemoGIS ve výuce poradí didaktická příručka
Webová aplikace MemoGIS je bez vších pochyb projektem s obrovským potenciálem pro využití ve vzdělávání. Pedagogové mohou využívat aplikaci samostatně nebo se inspirovat metodikou „Tváře, místa, osudy: používáme aplikaci MemoGIS ve výuce“, která přináší čtyři zpracované vzdělávací programy, do kterých je zahrnuta práce s aplikací.
Publikace, která je volně dostupná ke stažení, vychází ze dvou klíčových teoretických/didaktických konceptů – teorie veřejného prostoru a didaktické metody „Facing History and Ourselves: People make choices. Choises Make History.“
Metodika je pojímána interaktivně, až na krátká teoretická uvedení určená především pedagogům neobsahuje frontální výuku, naopak je tvořena samostatnou žákovskou prací, badatelskou a projektovou výukou, prací se zdroji, diskuzemi a brainstormingy. Obsahuje také pracovní listy a check-listy pro projektovou výuku, se kterými budou pracovat přímo žáci.
Didaktika se skládá ze čtyř vzdělávacích modulů:
- Identita v prostoru města
První modul se zaměřuje na vnímání židovské identity a téma veřejného prostoru je pojednáno skrze proměny konkrétního místa spojeného s židovskou komunitou v době segregace. Žáci zpracovávají osud konkrétní budovy obsažené jako „místo“ v aplikaci – Židovské školy v Jáchymově ulici – zaměří se na osudy těch, kteří tuto školu navštěvovali.
- Protižidovská nařízení a veřejný prostor
Klíčovou součástí druhého vzdělávacího modulu je vlastní procházka městem s využitím aplikace MemoGIS, kdy žáci díky aplikaci a záznamům o incidentech umístěných na konkrétních místech zjistí, že pro židovské obyvatele byl pohyb v bezprostředním okolí nebo obstarávání základních potřeb spojen s celou řadu omezení.
- Stolpersteine
Třetí vzdělávací modul na základě posledních adres obětí holocaustu v aplikaci MemoGIS připomíná příběhy konkrétních rodin. Hlavním cílem je přivést žáky nejen k připomínce, ale také k zamyšlení nad tím, jak zabránit, aby nebyli zapomenuti lidé, kteří trpěli a zahynuli za nacistické perzekuce. Tím se přirozeně otevřou témata jako je veřejný prostor v návaznosti na události holocaustu, kultura vzpomínání či paměť města.
- Mapování
Závěrečný čtvrtý vzdělávací modul povede žáky, aby na základě podkladů z aplikace připravili mapování příběhů obětí holocaustu (či místa jiných historických událostí) z jejich bezprostředního okolí a sami se angažovali a kreativním způsobem jej zpracovali – formou procházky, posteru, výstavy ve veřejném prostoru atd. Obsahuje konkrétní typy a návody na postup práce – například včetně tipů na to, jak projekt vést, jak si rozdělit role či úkoly či jak projekt propagovat. Součástí je i základní seznámení s mapovými a GIS aplikacemi, ale školy s rozšířenou výukou informatiky či střední odborné školy zaměřené na IT mohou oslovit tvůrce aplikace MemoGIS, jejíž technická dokumentace vznikla pod volnou licencí, a zpracovat například osudy obětí holocaustu v některém z měst mimo Prahu.
Publikace vznikla v rámci projektu Integrace a segregace v prostoru města: dějiny holokaustu v Praze prostřednictvím mobilní webové aplikace, který byl realizován za finanční podpory Technologické agentury ČR ve spolupráci s Masarykovým ústave a Archive AV ČR, Multikulturním centrem Praha, společností Deep Vision a Lauderovou MŠ, ZŠ a gymnáziem při Židovské obci v Praze.
Navštivte také
S hlubokým zármutkem jsme přijali zprávu o úmrtí profesora Yehudy Bauera, jednoho z nejvýznamnějších světových historiků holocaustu a antisemitismu. Jeho výzkum a pedagogická činnost zásadně přispěly k pochopení tragických událostí 20. století a jejich důsledků pro současnou společnost. Jeho odhodlání vést nás k hlubšímu porozumění lidské přirozenosti a k nutnosti bojovat proti nenávisti a intoleranci zůstane navždy inspirací.
Institut Terezínské iniciativy vyjadřuje hlubokou soustrast rodině a všem, kteří byli jeho životem a dílem ovlivněni.
V profesorovi Bauerovi ztrácíme nejen na slovo vzatého odborníka, jehož názor byl pro nás vždy nesmírně cenný, ale také krajana a blízkého přítele.
• Co je antisemitismus a jak se projevuje ve školním prostředí?
• Jak aktuální dění ovlivňuje postoj k Židům a dalším menšinám?
• Jaká je situace v Česku a v zahraničí?
Včera měli naši kolegové Thomas a Laurenz příležitost setkat se s rakouskou velvyslankyní v Praze, Bettinou Kirnbauer, během setkání s novými rakouskými dobrovolníky, které se konalo na Rakouské ambasádě. Náš nový dobrovolník z organizace Gedenkdienst, Laurenz Neureiter, se k nám přidal již na začátku září a okamžitě se stal oblíbeným a produktivním členem našeho týmu.
Tento týden Thomas a Laurenz navštívili Školu mezinárodních a veřejných vztahů v Praze-Nuslích a vedli workshop se studenty z tříd A-level. Pomocí aktivity „Obyčejný den“ ilustrovali dopady protižidovských zákonů a nařízení v době nacismu. Při skupinové práci měli účastníci možnost sestavit a analyzovat informace o skutečných poměrech s využitím originálních dokumentů.
Děkujeme za pozvání a živou diskusi se studenty.
Jako institut, naše práce je založená na třech hlavních pilířích:
- Institut zkoumá historii nacistické perzekuce v Českých zemích a Evropě.
- Připomíná a dokumentuje její oběti.
- Vzdělává proti projevům rasismu, antisemitismu, a xenofobie.
Vzdělávání je klíčovým nástrojem pro prevenci antisemitismu, rasismu, xenofobie, a dalších forem nenávisti, které vedly k tragédiím, jako byl holocaust. Podstatné elementy ve vzdělávání zahrnují:
Minulou sobotu se v Ústí nad Labem uskutečnil networkingový workshop na téma nacistické nucené práce v sasko-českém pohraničí. Zúčastnili se ho zástupci různých organizací a institucí, které se tímto tématem zabývají z různých úhlů pohledu.
Anne Frank Youth Network vás srdečně zve na workshop "Objevte umění zinů: Tvořivost s posláním".