Jak používat novou aplikaci MemoGIS ve výuce poradí didaktická příručka
Webová aplikace MemoGIS je bez vších pochyb projektem s obrovským potenciálem pro využití ve vzdělávání. Pedagogové mohou využívat aplikaci samostatně nebo se inspirovat metodikou „Tváře, místa, osudy: používáme aplikaci MemoGIS ve výuce“, která přináší čtyři zpracované vzdělávací programy, do kterých je zahrnuta práce s aplikací.
Publikace, která je volně dostupná ke stažení, vychází ze dvou klíčových teoretických/didaktických konceptů – teorie veřejného prostoru a didaktické metody „Facing History and Ourselves: People make choices. Choises Make History.“
Metodika je pojímána interaktivně, až na krátká teoretická uvedení určená především pedagogům neobsahuje frontální výuku, naopak je tvořena samostatnou žákovskou prací, badatelskou a projektovou výukou, prací se zdroji, diskuzemi a brainstormingy. Obsahuje také pracovní listy a check-listy pro projektovou výuku, se kterými budou pracovat přímo žáci.
Didaktika se skládá ze čtyř vzdělávacích modulů:
- Identita v prostoru města
První modul se zaměřuje na vnímání židovské identity a téma veřejného prostoru je pojednáno skrze proměny konkrétního místa spojeného s židovskou komunitou v době segregace. Žáci zpracovávají osud konkrétní budovy obsažené jako „místo“ v aplikaci – Židovské školy v Jáchymově ulici – zaměří se na osudy těch, kteří tuto školu navštěvovali.
- Protižidovská nařízení a veřejný prostor
Klíčovou součástí druhého vzdělávacího modulu je vlastní procházka městem s využitím aplikace MemoGIS, kdy žáci díky aplikaci a záznamům o incidentech umístěných na konkrétních místech zjistí, že pro židovské obyvatele byl pohyb v bezprostředním okolí nebo obstarávání základních potřeb spojen s celou řadu omezení.
- Stolpersteine
Třetí vzdělávací modul na základě posledních adres obětí holocaustu v aplikaci MemoGIS připomíná příběhy konkrétních rodin. Hlavním cílem je přivést žáky nejen k připomínce, ale také k zamyšlení nad tím, jak zabránit, aby nebyli zapomenuti lidé, kteří trpěli a zahynuli za nacistické perzekuce. Tím se přirozeně otevřou témata jako je veřejný prostor v návaznosti na události holocaustu, kultura vzpomínání či paměť města.
- Mapování
Závěrečný čtvrtý vzdělávací modul povede žáky, aby na základě podkladů z aplikace připravili mapování příběhů obětí holocaustu (či místa jiných historických událostí) z jejich bezprostředního okolí a sami se angažovali a kreativním způsobem jej zpracovali – formou procházky, posteru, výstavy ve veřejném prostoru atd. Obsahuje konkrétní typy a návody na postup práce – například včetně tipů na to, jak projekt vést, jak si rozdělit role či úkoly či jak projekt propagovat. Součástí je i základní seznámení s mapovými a GIS aplikacemi, ale školy s rozšířenou výukou informatiky či střední odborné školy zaměřené na IT mohou oslovit tvůrce aplikace MemoGIS, jejíž technická dokumentace vznikla pod volnou licencí, a zpracovat například osudy obětí holocaustu v některém z měst mimo Prahu.
Publikace vznikla v rámci projektu Integrace a segregace v prostoru města: dějiny holokaustu v Praze prostřednictvím mobilní webové aplikace, který byl realizován za finanční podpory Technologické agentury ČR ve spolupráci s Masarykovým ústave a Archive AV ČR, Multikulturním centrem Praha, společností Deep Vision a Lauderovou MŠ, ZŠ a gymnáziem při Židovské obci v Praze.
Navštivte také
27. ledna si již tradičně připomeneme různými akcemi - společenskými, politickými, či kulturními - Mezinárodní den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Iniciativa několika židovských komunit z různých zemí, včetně té naší, vyvrcholila v roce 2005, kdy se k tomuto tragickému historickému fenoménu přihlásila Organizace spojených národů a datum osvobození vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau zakotvila do globálního povědomí jako významný den. V celosvětovém formátu si tak toto výročí připomínáme po jednadvacáté.
V rámci projektu Terezínské album - Střední Čechy v současné době Institut Terezínské iniciativy digitalizuje vybrané archiválie z fondů mělnického archivu vztahující se k obětem holocaustu z Mělnicka.
Přijďte si 27. 1. od 17:00 do mělnického archivu poslechnout přednášku Lidské osudy ve stínu holocaustu.
Mohl v naší historii platit zákon, vydaný oficiálními úřady, který porušoval základní lidské právo na volný pohyb, na výběr školy a zaměstnání podle schopností jednotlivce, na volné nakládání se svým vlastním majetkem? Je možné, aby podobné zákony platily i v dnešním světě, v naší moderní společnosti?
Se závěrem roku bychom Vám rádi srdečně poděkovali za veškerou finanční podporu. Upřímně děkujeme všem, kteří v roce 2025 podpořili Institut Terezínské iniciativy prostřednictvím platformy Darujme. Podpora činnosti Institutu Terezínské iniciativy | Darujme.cz
Vaše dary mají skutečný a dlouhodobý dopad. Díky nim můžeme rozvíjet vědecký výzkum moderních dějin, udržovat a dále rozvíjet vzdělávací portál holocaust.cz, Databázi obětí holocaustu i naší odbornou knihovnu. Také díky vaší podpoře každoročně organizujeme připomínkovou akci Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-Šoa.
Děkujeme, že s námi pomáháte uchovávat paměť a předávat ji dalším generacím.
Jen pár kilometrů za česko-saskou hranicí se v malé nenápadné budově nad malebným údolím Labe uskutečnilo v prosinci roku 2025 významné pietní shromáždění. Bylo tomu totiž přesně 85 let, kdy do psychiatrické léčebny Sonnenstein v místním malém romantickém městečku Pirna dorazili pacienti až ze vzdálené slezské Opavy. Ti lidé se sem ovšem nepřijeli uzdravit či léčit, čekala je tu smrt.
O dějinách holocaustu a nacistické krutovládě dnes široká veřejnost ví poměrně hodně. I po více jak osmi desetiletích od konce války se však na povrch mohou dostat bílá místa, o kterých se ve veřejném prostoru doposud moc nemluvilo. Jedním z nich je právě Pirna-Sonnenstein.
Odborné veřejnosti není třeba představovat izraelský památník holokaustu Jad Vašem. Připomeňme jen, že byl založen z rozhodnutí Knesetu, izraelského parlamentu, v roce 1953 a od té doby se stal klíčovým místem nejen pro připomínání židovské tragédie, ale také jedinečným centrem historického výzkumu, vzdělávání a shromažďování artefaktů a uměleckých sbírek, které se k holokaustu váží.
Památník si za dobu své existence dokázal vybudovat obrovskou prestiž ve všech souvisejících oborech, kterými se zabývá. S mnoha institucemi po celém světě má uzavřeny dlouhodobé smlouvy o spolupráci, v mnoha zemích existují podpůrné společnosti, které různými způsoby – včetně finančních sbírek – přispívají na jeho činnost.
