Jak používat novou aplikaci MemoGIS ve výuce poradí didaktická příručka

Webová aplikace MemoGIS je bez vších pochyb projektem s obrovským potenciálem pro využití ve vzdělávání. Pedagogové mohou využívat aplikaci samostatně nebo se inspirovat metodikou „Tváře, místa, osudy: používáme aplikaci MemoGIS ve výuce“, která přináší čtyři zpracované vzdělávací programy, do kterých je zahrnuta práce s aplikací.

Publikace, která je volně dostupná ke stažení, vychází ze dvou klíčových teoretických/didaktických konceptů – teorie veřejného prostoru a didaktické metody „Facing History and Ourselves: People make choices. Choises Make History.“

Metodika je pojímána interaktivně, až na krátká teoretická uvedení určená především pedagogům neobsahuje frontální výuku, naopak je tvořena samostatnou žákovskou prací, badatelskou a projektovou výukou, prací se zdroji, diskuzemi a brainstormingy. Obsahuje také pracovní listy a check-listy pro projektovou výuku, se kterými budou pracovat přímo žáci.

Didaktika se skládá ze čtyř vzdělávacích modulů:

• Identita v prostoru města

První modul se zaměřuje na vnímání židovské identity a téma veřejného prostoru je pojednáno skrze proměny konkrétního místa spojeného s židovskou komunitou v době segregace. Žáci zpracovávají osud konkrétní budovy obsažené jako „místo“ v aplikaci – Židovské školy v Jáchymově ulici – zaměří se na osudy těch, kteří tuto školu navštěvovali.

• Protižidovská nařízení a veřejný prostor

Klíčovou součástí druhého vzdělávacího modulu je vlastní procházka městem s využitím aplikace MemoGIS, kdy žáci díky aplikaci a záznamům o incidentech umístěných na konkrétních místech zjistí, že pro židovské obyvatele byl pohyb v bezprostředním okolí nebo obstarávání základních potřeb spojen s celou řadu omezení.

• Stolpersteine

Třetí vzdělávací modul na základě posledních adres obětí holocaustu v aplikaci MemoGIS připomíná příběhy konkrétních rodin. Hlavním cílem je přivést žáky nejen k připomínce, ale také k zamyšlení nad tím, jak zabránit, aby nebyli zapomenuti lidé, kteří trpěli a zahynuli za nacistické perzekuce. Tím se přirozeně otevřou témata jako je veřejný prostor v návaznosti na události holocaustu, kultura vzpomínání či paměť města.
 

• Mapování

Závěrečný čtvrtý vzdělávací modul povede žáky, aby na základě podkladů z aplikace připravili mapování příběhů obětí holocaustu (či místa jiných historických událostí) z jejich bezprostředního okolí a sami se angažovali a kreativním způsobem jej zpracovali – formou procházky, posteru, výstavy ve veřejném prostoru atd. Obsahuje konkrétní typy a návody na postup práce – například včetně tipů na to, jak projekt vést, jak si rozdělit role či úkoly či jak projekt propagovat. Součástí je i základní seznámení s mapovými a GIS aplikacemi, ale školy s rozšířenou výukou informatiky či střední odborné školy zaměřené na IT mohou oslovit tvůrce aplikace MemoGIS, jejíž technická dokumentace vznikla pod volnou licencí, a zpracovat například osudy obětí holocaustu v některém z měst mimo Prahu. 

Publikace vznikla v rámci projektu Integrace a segregace v prostoru města: dějiny holokaustu v Praze prostřednictvím mobilní webové aplikace, který byl realizován za finanční podpory Technologické agentury ČR ve spolupráci s Masarykovým ústave a Archive AV ČR, Multikulturním centrem Praha, společností Deep Vision a Lauderovou MŠ, ZŠ a gymnáziem při Židovské obci v Praze.