Tváří v tvář historii a sobě samým

Institut Terezínské iniciativy podporuje vědecký výzkum různých aspektů příčin, průběhu a důsledků holocaustu v moderních dějinách, zejména v kontextu vztahů většiny a menšin žijících v prostoru dnešní České republiky. K práci s traumatickými událostmi moderních dějin používáme vzdělávací program Tváří v tvář historii a nám samým/Facing History and Ourselves, který vznikl ve Švýcarsku a Spojených státech amerických v devadesátých letech 20. století. V České republice tento program s mottem Lidé dělají rozhodnutí, rozhodnutí dělají dějiny/People make choices, choices make history funguje od roku 2002.

Program nabízí zajímavou a originální metodu výuky moderních dějin, která umožňuje žákům pochopit dějinné události v jejich komplikovanosti, připomíná hodnotu lidského života, důstojnosti jednotlivce a jeho přirozených práv a podporuje diskusi o odpovědnosti, vině, trestu a vyrovnávání se s traumatickou a bolestnou minulostí. Vychází ze schématu, kdy jednotlivé prvky na sebe navazují a vzájemně se podmiňují.


tvarivtvar

Jedinec a společnost

Metoda Tváří v tvář historii představuje cestu, která vtáhne každého žáka a studenta do událostí „velké historie“ jakoby mimoděk. Začíná zkoumáním osobní identity každého jednotlivce, skutečnostmi, které tuto identitu formují a definují nejen jeho místo ve světě, ale také do značné míry jeho chování a rozhodování se v běžných životních situacích.
 

My a oni

Pokračujeme studiem principů a zákonitostí, podle kterých vznikají skupiny a společnosti (např. národy). Zkoumáme, jak tyto skupiny vnímají sama sebe, své členy, resp. ne-členy a co z toho může vyplývat v souvislosti s jejich právy a povinnostmi.
 

Historická studie

Teprve v historické studii, kterou program pokračuje, dochází k analýze historických událostí. Zaměřujeme se zejména na chování jednotlivců a skupin v situacích volby a rozhodnutí. Sledujeme a snažíme se pojmenovávat skutečnosti, které vedou člověka k poslušnosti, lhostejnosti, agresivitě, ale také k účasti, angažovanosti, statečnosti, odboji nebo k roli zachránce.
 

Vyrovnávání s bolestnou minulostí 

Typické a zásadní pro program Tváří v tvář historii je to, že historickou studií celý proces nekončí – dál pokračujeme na cestě objevování našeho místa a role v dějinách. V případě, že historická studie zkoumá traumatickou událost, následují velmi důležité otázky hodnocení, historické paměti a historického odkazu a vyrovnávání se s pamětí a historií. Objevujeme skutečný význam takových pojmů, jako jsou vina, odpovědnost, soud a trest a přemýšlíme o tom, jak tyto pojmy chápeme v dnešním světě.
 

Rozhodnutí angažovat se

V poslední části programu, kterou nazýváme „rozhodnutí se angažovat“ se zaměřujeme na to, jak se poznání a pochopení minulosti může promítnout do vnímání problémů dneška. Na příbězích ze současnosti poznáváme, jak obyčejní lidé dnes a denně svými volbami a rozhodnutími utvářejí historii. Začínáme chápat, že i my sami máme moc utvářet dějiny, zjišťujeme, co to znamená být občanem demokratického státu, tedy zabývat se svými právy a odpovědností.

V prvé řadě je tedy v programu potřeba, aby si mladí lidé ujasnili své postoje a své chápání světa: to naplňuje blok „Jedinec a společnost“ a zároveň částečně blok „My a oni“: v prvním si ujasňují své chápání základních hodnot lidské společnosti – lidská práva a tedy postavení sebe sama jako jedince; ve druhém si ujasňují místo člověka ve společnosti z hlediska společenského.

22. 1. 2026

27. ledna si již tradičně připomeneme různými akcemi - společenskými, politickými, či kulturními - Mezinárodní den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Iniciativa několika židovských komunit z různých zemí, včetně té naší, vyvrcholila v roce 2005, kdy se k tomuto tragickému historickému fenoménu přihlásila Organizace spojených národů a datum osvobození vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau zakotvila do globálního povědomí jako významný den. V celosvětovém formátu si tak toto výročí připomínáme po jednadvacáté.

21. 1. 2026

V rámci projektu Terezínské album - Střední Čechy v současné době Institut Terezínské iniciativy digitalizuje vybrané archiválie z fondů mělnického archivu vztahující se k obětem holocaustu z Mělnicka.

Přijďte si 27. 1. od 17:00 do mělnického archivu poslechnout přednášku Lidské osudy ve stínu holocaustu. 

14. 1. 2026

Mohl v naší historii platit zákon, vydaný oficiálními úřady, který porušoval základní lidské právo na volný pohyb, na výběr školy a zaměstnání podle schopností jednotlivce, na volné nakládání se svým vlastním majetkem? Je možné, aby podobné zákony platily i v dnešním světě, v naší moderní společnosti?

22. 12. 2025

Se závěrem roku bychom Vám rádi srdečně poděkovali za veškerou finanční podporu. Upřímně děkujeme všem, kteří v roce 2025 podpořili Institut Terezínské iniciativy prostřednictvím platformy Darujme. Podpora činnosti Institutu Terezínské iniciativy | Darujme.cz

 

Vaše dary mají skutečný a dlouhodobý dopad. Díky nim můžeme rozvíjet vědecký výzkum moderních dějin, udržovat a dále rozvíjet vzdělávací portál holocaust.cz, Databázi obětí holocaustu i naší odbornou knihovnu. Také díky vaší podpoře každoročně organizujeme připomínkovou akci Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-Šoa.

Děkujeme, že s námi pomáháte uchovávat paměť a předávat ji dalším generacím.

22. 12. 2025

Jen pár kilometrů za česko-saskou hranicí se v malé nenápadné budově nad malebným údolím Labe uskutečnilo v prosinci roku 2025 významné pietní shromáždění. Bylo tomu totiž přesně 85 let, kdy do psychiatrické léčebny Sonnenstein v místním malém romantickém městečku Pirna dorazili pacienti až ze vzdálené slezské Opavy. Ti lidé se sem ovšem nepřijeli uzdravit či léčit, čekala je tu smrt.

O dějinách holocaustu a nacistické krutovládě dnes široká veřejnost ví poměrně hodně. I po více jak osmi desetiletích od konce války se však na povrch mohou dostat bílá místa, o kterých se ve veřejném prostoru doposud moc nemluvilo. Jedním z nich je právě Pirna-Sonnenstein.

22. 12. 2025

Odborné veřejnosti není třeba představovat izraelský památník holokaustu Jad Vašem. Připomeňme jen, že byl založen z rozhodnutí Knesetu, izraelského parlamentu, v roce 1953 a od té doby se stal klíčovým místem nejen pro připomínání židovské tragédie, ale také jedinečným centrem historického výzkumu, vzdělávání a shromažďování artefaktů a uměleckých sbírek, které se k holokaustu váží.

Památník si za dobu své existence dokázal vybudovat obrovskou prestiž ve všech souvisejících oborech, kterými se zabývá. S mnoha institucemi po celém světě má uzavřeny dlouhodobé smlouvy o spolupráci, v mnoha zemích existují podpůrné společnosti, které různými způsoby – včetně finančních sbírek – přispívají na jeho činnost.

 

5. 11. 2025
Kardinál Dominik Duka byl jednou z klíčových postav současné české katolické církve, ale z našeho pohledu je třeba zdůraznit, že byl i velice blízkým přítelem židovské komunity. Souviselo to m. j. i s jeho dětstvím v Hradci Králové, kde se jeho rodiče přátelili s mnoha židovskými osobnostmi, mimo jiné i s Viktorem Fischlem, spisovatelem a pozdějším tajemníkem Jana Masaryka. Mnozí z rodinných přátel nepřežili nepřežili holocaust a pan kardinál na ně často s láskou vzpomínal. Toto jeho celoživotní přátelství se ještě prohloubilo v době disentu, kdy se křesťané a Židé ocitli společně v roli nepřátel komunistického režimu. Bylo proto logické, že Dominik Duka stál v devadesátých letech m. j. u zrodu Společnosti Křesťanů a Židů.
Na přelomu tisíciletí měl zásadní podíl na vyřešení církevních restitucí, ale také vždy veřejně odmítal jakékoliv projevy antisemitismu a zůstal až do konce neochvějným přítelem státu Izrael, a to i současné nelehké situaci, kdy několikrát inicioval prohlášení na jeho podporu.
 

Tomáš Kraus