Od dokumentů k příběhům, kurz Kompetencí pro demokratickou kulturu 2019 až 2021
V druhé polovině školního roku 2019/2020 měl začít plánovaný kurz kompetencí pro demokratickou kulturu Od dokumentů k příběhům. Kurz měl začít na jaře 2020, kdy ale nastoupila epidemie covid-19 a s ní spojené restrikce, omezení, uzavření škol a obecná nejistota, co bude dál.
Plánovaný začátek kurzu jsme přesunuli na první možnou dobu, takže jsme se s účastníky poprvé sešli až v samém závěru školního roku 2019/2020, tedy v červnu, a domluvili jsme se, že kurz zahájíme v následujícím školním roce, kdy jsem doufali v klidnější situaci.
Přes všechno posouvání začátku termínu kurzu, jsme i my museli přejít do onlinové podoby. První seminář kurzu proběhl dvakrát – nejprve s částí účastníků naživo, podruhé online pro ty, kdo se připojili až později. Komplikace s distanční výukou na školách bohužel způsobily to, že se nakonec do kurzu zapojilo pouze 7 pedagogických pracovníků.
Při přechodu na online jsme se museli vypořádat také s technickým zajištěním jednotlivých webinářů. Proběhla rešerše dostupným platforem pro online meetingy a nástrojů pro vzdálenou skupinovou práci. Nakonec jsme jako nejvhodnější meetingovu platformu vybrali aplikaci Zoom, která umí nejlépe pracovat s rozdělením do skupin, sdílením obrazovky, záznamem meetingu či případný streamem na jinou platformu. Pro jednotlivé aktivity v rámci jednotlivých webinářů jsme využili aplikace umožňující skupinovou práci - jamboard.com, padlet.com, google.documents.com, jež nám umožnili převést pracovní listy do elektronické podoby.
Po ukončení jarního lockdownu jsme plánovali kurz realizovat prezenčně, což jsme museli po nástupu do škol, kdy začal také narůstat počet nakažených a účastníci se začali z toho důvodu odhlašovat, změnit. Jednotlivé semináře jsme rozdělili do 4-6 hodinových bloků. Protože jsme paralelní seminář vedený lektory Petrem Sokolem a Romanem Anýžem museli právě kvůli covidu odsunut z jara 2019, umožnili jsme připojit se k semináři věnovanému historické paměti sedmi účastníkům právě z tohoto zrušeného semináře.
Při přípravě seminářů vznikl soubor historických dokumentů a příběhů, které po zpracování dostanou účastníci seminářů k dispozici a které slouží jako podklad nových lekcí pracujících s historickou a pamětí a možností využití historie při vedení k rozvoji kompetencí pro demokratickou kulturu. Na konec školního roku jsme plánovali realizovat exkurze na místo paměti, kvůli vytížení ve školách nás učitelé požádali o přeložení do dalšího školního roku.
Kurz je součástí projektu Od dokumentů k příběhům. Kurz kompetencí pro demokratickou kulturu je spolufinancován Evropskou unií a probíhá v rámci Operačního programu Praha - pól růstu (reg. č. CZ.07.4.68/0.0/0.0/19_069/0001435).
Navštivte také
Pozor změna: Z organizačních důvodů posouváme začátek kurzu až na 4. září a konec na 15. října. Stejně tak posouváme i deadline pro přihlášky na 29. srpna.
Kurz Kompetencí pro demokratickou kulturu jsme vytvořili a poprvé vyzkoušeli ve školním roce 2018/2019. Od té doby proběhly další dva běhy a nyní máte možnost se zúčastnit zatím posledního plánovaného kurzu. Začínáme již 4. září a končíme 15. října.
Předběžný program viz níže.
Kurz je určen pro pedagogy a lektory pražských škol a institucí a také pro studenty pedagogických škol v Praze.
Kapacita kurzu je omezena, proto s vyplněním přihlášky neváhejte. Hlásit se můžete do 29. srpna.
Během července a srpna bude naše knihovna pro veřejnost uzavřena. Vrátit výpůjčky bude možné pouze po předchozí domluvě.
Přejeme všem krásné léto a těšíme se v září opět na viděnou!
V květnovém vydání naleznete reportáže ze shromáždění k 80. výročí deportací Židů ze Slovenska, z pochodu ICEJ, z Jom ha-Šoa v Senátu PČR, v Pinkasově synagoze v Praze a v Terezíně a z veřejného čtení jmen rasových obětí nacizmu. Dále upozorňujeme na Divadlo MA a na 75. výročí založení Památníku Terezín. Na dalším místě se věnujeme Terezínské tryzně. Ukázky studentských literárních a výtvarných prací a zpráva o jarní části festivalu Věčná naděje číslo uzavírají.
Ve společnosti jsou témata, která nás rozdělují, ve kterých převažují emoce nad argumenty, o kterých raději mlčíme, než abychom o nich mluvili. Jak diskutovat o citlivých a polarizujících tématech v bezpečné a otevřené atmosféře? Jak zabránit polarizaci v naší skupině?
Mezinárodní konference "Hledání konstruktivního dialogu v polarizované společnosti" se bude konat v Praze 5. - 8. června 2022.
Březnové číslo přináší projevy přednesené v Senátu PČR na Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti, reportáž z tryzny za terezínský rodinný tábor v Pinkasově synagoze, rozhovor s ředitelem ITI a zprávu o činnosti NFOH v minulém roce, vzpomínku na kladenské transporty před 80 lety, upozornění na publikaci, kterou vydal Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu SKPV a další články, reportáže a fejetony.
V letošním roce bude čtení jmen obětí holocaustu probíhat 28. dubna ve 24 městech celé České republiky. Ve všech městech začínáme ve 14:00. Akce se koná pod záštitou velvyslanectví Státu Izrael v České republice a za finanční podpory Nadačního fondu obětem holocaustu.
Institut Terezínské iniciativy je paměťovou institucí, která byla založena především proto, aby připomínala tragédii holocaustu a druhé světové války dalším generacím. Mementem těch, kteří přežili nacistické řádění a útrapy koncentračních a vyhlazovacích táborů, vždy bylo a je varování lidstvu - NIKDY VÍC.
Bohužel musíme konstatovat, že se lidstvo z historie nepoučilo. Geopolitické ambice, zahalené do nacionalistických frází a pochybných argumentů, nemohou nikdy ospravedlnit akt agrese a válečných operací, při kterých umírají nevinní lidé.
Tak, jako byl počátkem genocidy českých a posléze evropských Židů ostudný mnichovský diktát, lze kořeny současné situace vidět v okupaci Krymu před osmi lety. Jakkoli jsou historické paralely vždy nepřesné, nelze nevidět podobnost dnešních válečných operací Ruské federace ve strategii nacistického Německa. Všichni víme, co následovalo.
Světové společenství by mělo – i přes složitost politických a ekonomických vazeb – za každou cenu zabránit dalšímu globálnímu konfliktu, který nyní hrozí a co nejdříve se zasadit za ukončení bojů na Ukrajině.
Nechceme, aby naši rodiče a prarodiče před osmi desetiletími umírali zbytečně. Jejich oběť by měla být nejen morálním mementem, ale i praktickým návodem, jak se má svět chovat. Ještě je čas.
Tomáš Kraus, ředitel