Od dokumentů k příběhům. Kurz kompetencí pro demokratickou kulturu 2020/2021
květen 2020 - listopad 2021
Online, Praha, Benešov
Kompetence pro demokratickou kulturu
Ve školním roce 2020/2021 proběhl další kurz kompetencí pro demokratickou kulturu. Kurz byl určen pro pedagogy pražských škol a lektory pražských neziskových organizací. Přes všechny komplikace spojené s on-line výukou a nemožností se potkávat osobně, jsme kurz zahájili jako on-linový, druhá polovina kurzu pak již mohla proběhnout v prezenční formě. Do kurzu se přihlásilo 18 pedagogů, úvodního online semináře se účastnilo 16, někteří z nich však shledali online kurz ještě po online výuce příliš vyčerpávající a nakonec se do dalších seminářů nezapojili. V kurzu pokračovalo 12 pedagogů z toho 11 odevzdalo závěrečnou práci.
On-line podoba měla některé své výhody – účastníci si nejen vyzkoušeli, jaké je to být „žákem“ na druhé straně monitoru, měli možnost si vyzkoušet některé nástroje pro distanční výuku, ale také jsme mohli pozvat lektorku z Anne Frank House z Amsterdamu.
V prvním semináři jsme si představili koncept kompetencí pro demokratickou kulturu, jakým způsobem se projevuje v chodu školy a také způsob, jak pro jejich rozvoj využít metodu Tváří v tvář historii. V další části jsme si spolu s lektorkou Anne Frank House Ivanou Gabaľovou ukázali dva přístupy, jak pracovat s kontroverzními tématy a podívali jsme se na argumentační fauly, se kterými se můžeme nejčastěji potkat v médiích, v politickém životě i v mezilidské komunikaci. Témata, se kterými jsme pracovali, se v naprosté většině týkala postavení a integrace menšin a dynamiky skupin.
Celodenní seminář o rovné komunikaci s lektorem Michalem Dubcem byl již díky uvolnění proticovidových opatření realizován prezenčně. Věnovali jsme se situacím ve vztahu učitel – žák (neplnění povinností, nevhodné chování, nedodržování nastavených pravidel), učitel – rodič (vnímání odpovědnosti učitele, za výsledky žáka – učitel je odpovědný za to, že vytvoří podmínky, ale není už odpovědný za to, co žák skutečně udělá / neudělá).
V rámci semináře „Historická paměť a vyrovnání s minulostí“ s lektory Petrem Sokolem a Romanem Anýžem jsme představili způsob, jak pomocí konkrétních aktivit metody Tváří v tvář historii rozvíjet u žáků kompetence pro demokratickou kulturu. Jednotlivé aktivity na sebe navazují a vedou k porozumění role a odpovědnosti jednotlivce v širším dějinném kontextu a učí přemýšlet nad důsledky vlastních rozhodnutí pro sebe i pro společnost. Na závěr jsme se setkali s romskou pamětnicí Olgou Fečovou, která situaci menšiny přiblížila prostřednictvím své osobní zkušenosti.
V další části kurzu jsme se věnovali zapojení kritického myšlení do veřejného prostoru, tomu, jak veřejný prostor ovlivňuje společenské dění a jak si k jednotlivým artefaktům vytváříme vztah na základě osobní zkušenosti a na základě osobních postojů, hodnot, přesvědčení. Proběhlo také online setkání s historikem Michalem Schustrem, který se dlouhodobě zabývá historií Romů v Českých zemích a angažuje se v navracení povědomí o historii Romů do veřejného prostředí a života. Jeho práce umožňují porozumět, jak rozhodnutí v minulosti a pronásledování Romů měli vliv na jejich současné postavení ve společnosti a vztah s majoritou.
Závěr kurzu se pak nesl ve znamení představení vizí rozvoje kompetencí pro demokratickou kulturu prostřednictvím projektů a/nebo vzdělávacích aktivit. Účastníci využívají přímo nebo v rámci jiné aktivity prakticky všechny postupy, které jim byly v rámci kurzu představeny. Nejvíce pracují s historickými příklady a převzetím odpovědnosti a využitím poznatků z historie ke kritické analýze současných situací a jevů. Dalším důležitým těžištěm prací je rozhodnutí angažovat se v současnosti, analýza toho, co naše rozhodování ovlivňuje a aktivity směrované pro budoucnost.
Na základě ústní zpětné vazby, závěrečných prezentací i písemných reflexí víme, že účastníci zařazovali jednotlivé aktivity nebo metodické postupy do výuky nebo na jejich základě vytvářeli nové, které se hodily do jejich vzdělávacích plánů.
- „Uvědomila jsem si, že je zvláště u mladších dětí užitečné zredukovat faktografii a nechat děti/ studenty, aby si určitou část dějepisného výkladu "prožily" prostřednictvím práce s autentickými vzpomínkami pamětníků.“
- „Uvědomila jsem si, jak máme skvělé instituce, které pomáhají učitelům a skvělé učitele, kteří se neúnavně nebojí zkoušet nové věci.“
Kurz je součástí projektu Od dokumentů k příběhům. Kurz kompetencí pro demokratickou kulturu je spolufinancován Evropskou unií a probíhá v rámci Operačního programu Praha - pól růstu (reg. č. CZ.07.4.68/0.0/0.0/19_069/0001435).
Navštivte také
Ve spolupráci s organizací Centropa jsme pro pedagogy z Česka, Slovenska, Německa a Rakouska připravili prodloužený víkendový seminář, v rámci něhož se budeme věnovat práci s videomateriály, navštívíme Terezín a ukážeme si, jak pracovat s online nástroji přímo v terénu.
Praha, Hotel Baroko
16. - 19. března 2023
Přihlášky vyplňujete zde do 28. února!
Stejně jako mnoho dalších, i nás velmi zasáhlo, když jsme se dozvěděli, že v pátek 9. prosince náhle zemřel pan Čeněk Růžička. Ještě ve čtvrtek jsme se spolu s ním setkali na besedě s deváťáky ze základní školy Ohradní v Praze 4. Mluvil o své rodině, vzpomínal na dětství a také na to, jaké pocity zděšení zažíval, když zjistil, že na místě, kde v koncentračním táboře umírali jeho příbuzní, stojí vepřín.
Čeněk Růžička v roce 1997 spoluzaložil a také vedl Výbor pro odškodnění romského holocaustu, v rámci kterého do poslední chvíle usiloval o důstojnou připomínku romských obětí a odškodnění přeživších.
Patřil do rodiny původních českých Romů žijících v českých zemích několik staletí, kteří byli tragicky zasaženi rasovou perzekucí během druhé světové války. Matka Alžběta Růžičková byla internována v koncentračním táboře v Letech u Písku odkud pak byla deportovaná do Auschwitz Birkenau. Velká část rodiny zahynula.
Byl dlouholetým bojovníkem za odstranění vepřína z místa koncentračního tábora v Letech u Písku a vybudování důstojného památníku na tomto místě.
Čeňku, budete nám chybět.
V listopadovém vydání si přečtete reportáž ze sněmu TI, ze zasedání Mezinárodního osvětimského výboru v Osvětimi, úvahu o Izraeli a dnešním antisemitismu v Evropě, připomenutí 81. výročí zahájení transportů z protektorátu, o spolku Synagoga Klatovy a o spolku pro obnovu synagogy v Pacově a recenze tří divadelních představení.
Také máte už delší dobu pocit, že se témata z historie propisují do současného života? Pozorujete polarizaci společnosti podobnou té, kterou znáte z hodin dějepisu?
Kdy: 2. - 3. prosince
Kde: Praha 10
Pro pedagogy pražských škol a lektory jsme připravili 3 odpolední diskuze, v rámci kterých se společně podíváme na méně známá témata z období holocaustu.
Přihlášky: https://forms.gle/aemnEcPNngoa2rb16
V letním vydání naleznete výsledek soutěže o rekonstrukci Muzea ghetta v Terezíně a několik názorů našich čtenářů, pozvánku na podzimní program Musica non grata, zprávu o koncertu Dagmar Peckové v červenci, o návštěvě několika pamětníků na Pražském hradě, o nové knížce Evy Erbenové, o programu Věčné naděje na podzim. Srpnové vydání uzavírá reportáž z předávání cen žákům a studentům, kteří zvítězili v soutěži Památníku Terezín, a smutnými zprávami o úmrtí našich členů.
Pozor změna: Z organizačních důvodů posouváme začátek kurzu až na 4. září a konec na 15. října. Stejně tak posouváme i deadline pro přihlášky na 29. srpna.
Kurz Kompetencí pro demokratickou kulturu jsme vytvořili a poprvé vyzkoušeli ve školním roce 2018/2019. Od té doby proběhly další dva běhy a nyní máte možnost se zúčastnit zatím posledního plánovaného kurzu. Začínáme již 4. září a končíme 15. října.
Předběžný program viz níže.
Kurz je určen pro pedagogy a lektory pražských škol a institucí a také pro studenty pedagogických škol v Praze.
Kapacita kurzu je omezena, proto s vyplněním přihlášky neváhejte.