Od dokumentů k příběhům. Kurz kompetencí pro demokratickou kulturu 2020/2021
květen 2020 - listopad 2021
Online, Praha, Benešov
Kompetence pro demokratickou kulturu
Ve školním roce 2020/2021 proběhl další kurz kompetencí pro demokratickou kulturu. Kurz byl určen pro pedagogy pražských škol a lektory pražských neziskových organizací. Přes všechny komplikace spojené s on-line výukou a nemožností se potkávat osobně, jsme kurz zahájili jako on-linový, druhá polovina kurzu pak již mohla proběhnout v prezenční formě. Do kurzu se přihlásilo 18 pedagogů, úvodního online semináře se účastnilo 16, někteří z nich však shledali online kurz ještě po online výuce příliš vyčerpávající a nakonec se do dalších seminářů nezapojili. V kurzu pokračovalo 12 pedagogů z toho 11 odevzdalo závěrečnou práci.
On-line podoba měla některé své výhody – účastníci si nejen vyzkoušeli, jaké je to být „žákem“ na druhé straně monitoru, měli možnost si vyzkoušet některé nástroje pro distanční výuku, ale také jsme mohli pozvat lektorku z Anne Frank House z Amsterdamu.
V prvním semináři jsme si představili koncept kompetencí pro demokratickou kulturu, jakým způsobem se projevuje v chodu školy a také způsob, jak pro jejich rozvoj využít metodu Tváří v tvář historii. V další části jsme si spolu s lektorkou Anne Frank House Ivanou Gabaľovou ukázali dva přístupy, jak pracovat s kontroverzními tématy a podívali jsme se na argumentační fauly, se kterými se můžeme nejčastěji potkat v médiích, v politickém životě i v mezilidské komunikaci. Témata, se kterými jsme pracovali, se v naprosté většině týkala postavení a integrace menšin a dynamiky skupin.
Celodenní seminář o rovné komunikaci s lektorem Michalem Dubcem byl již díky uvolnění proticovidových opatření realizován prezenčně. Věnovali jsme se situacím ve vztahu učitel – žák (neplnění povinností, nevhodné chování, nedodržování nastavených pravidel), učitel – rodič (vnímání odpovědnosti učitele, za výsledky žáka – učitel je odpovědný za to, že vytvoří podmínky, ale není už odpovědný za to, co žák skutečně udělá / neudělá).
V rámci semináře „Historická paměť a vyrovnání s minulostí“ s lektory Petrem Sokolem a Romanem Anýžem jsme představili způsob, jak pomocí konkrétních aktivit metody Tváří v tvář historii rozvíjet u žáků kompetence pro demokratickou kulturu. Jednotlivé aktivity na sebe navazují a vedou k porozumění role a odpovědnosti jednotlivce v širším dějinném kontextu a učí přemýšlet nad důsledky vlastních rozhodnutí pro sebe i pro společnost. Na závěr jsme se setkali s romskou pamětnicí Olgou Fečovou, která situaci menšiny přiblížila prostřednictvím své osobní zkušenosti.
V další části kurzu jsme se věnovali zapojení kritického myšlení do veřejného prostoru, tomu, jak veřejný prostor ovlivňuje společenské dění a jak si k jednotlivým artefaktům vytváříme vztah na základě osobní zkušenosti a na základě osobních postojů, hodnot, přesvědčení. Proběhlo také online setkání s historikem Michalem Schustrem, který se dlouhodobě zabývá historií Romů v Českých zemích a angažuje se v navracení povědomí o historii Romů do veřejného prostředí a života. Jeho práce umožňují porozumět, jak rozhodnutí v minulosti a pronásledování Romů měli vliv na jejich současné postavení ve společnosti a vztah s majoritou.
Závěr kurzu se pak nesl ve znamení představení vizí rozvoje kompetencí pro demokratickou kulturu prostřednictvím projektů a/nebo vzdělávacích aktivit. Účastníci využívají přímo nebo v rámci jiné aktivity prakticky všechny postupy, které jim byly v rámci kurzu představeny. Nejvíce pracují s historickými příklady a převzetím odpovědnosti a využitím poznatků z historie ke kritické analýze současných situací a jevů. Dalším důležitým těžištěm prací je rozhodnutí angažovat se v současnosti, analýza toho, co naše rozhodování ovlivňuje a aktivity směrované pro budoucnost.
Na základě ústní zpětné vazby, závěrečných prezentací i písemných reflexí víme, že účastníci zařazovali jednotlivé aktivity nebo metodické postupy do výuky nebo na jejich základě vytvářeli nové, které se hodily do jejich vzdělávacích plánů.
- „Uvědomila jsem si, že je zvláště u mladších dětí užitečné zredukovat faktografii a nechat děti/ studenty, aby si určitou část dějepisného výkladu "prožily" prostřednictvím práce s autentickými vzpomínkami pamětníků.“
- „Uvědomila jsem si, jak máme skvělé instituce, které pomáhají učitelům a skvělé učitele, kteří se neúnavně nebojí zkoušet nové věci.“
Kurz je součástí projektu Od dokumentů k příběhům. Kurz kompetencí pro demokratickou kulturu je spolufinancován Evropskou unií a probíhá v rámci Operačního programu Praha - pól růstu (reg. č. CZ.07.4.68/0.0/0.0/19_069/0001435).
Navštivte také
27. ledna si již tradičně připomeneme různými akcemi - společenskými, politickými, či kulturními - Mezinárodní den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Iniciativa několika židovských komunit z různých zemí, včetně té naší, vyvrcholila v roce 2005, kdy se k tomuto tragickému historickému fenoménu přihlásila Organizace spojených národů a datum osvobození vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau zakotvila do globálního povědomí jako významný den. V celosvětovém formátu si tak toto výročí připomínáme po jednadvacáté.
V rámci projektu Terezínské album - Střední Čechy v současné době Institut Terezínské iniciativy digitalizuje vybrané archiválie z fondů mělnického archivu vztahující se k obětem holocaustu z Mělnicka.
Přijďte si 27. 1. od 17:00 do mělnického archivu poslechnout přednášku Lidské osudy ve stínu holocaustu.
Mohl v naší historii platit zákon, vydaný oficiálními úřady, který porušoval základní lidské právo na volný pohyb, na výběr školy a zaměstnání podle schopností jednotlivce, na volné nakládání se svým vlastním majetkem? Je možné, aby podobné zákony platily i v dnešním světě, v naší moderní společnosti?
Se závěrem roku bychom Vám rádi srdečně poděkovali za veškerou finanční podporu. Upřímně děkujeme všem, kteří v roce 2025 podpořili Institut Terezínské iniciativy prostřednictvím platformy Darujme. Podpora činnosti Institutu Terezínské iniciativy | Darujme.cz
Vaše dary mají skutečný a dlouhodobý dopad. Díky nim můžeme rozvíjet vědecký výzkum moderních dějin, udržovat a dále rozvíjet vzdělávací portál holocaust.cz, Databázi obětí holocaustu i naší odbornou knihovnu. Také díky vaší podpoře každoročně organizujeme připomínkovou akci Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-Šoa.
Děkujeme, že s námi pomáháte uchovávat paměť a předávat ji dalším generacím.
Jen pár kilometrů za česko-saskou hranicí se v malé nenápadné budově nad malebným údolím Labe uskutečnilo v prosinci roku 2025 významné pietní shromáždění. Bylo tomu totiž přesně 85 let, kdy do psychiatrické léčebny Sonnenstein v místním malém romantickém městečku Pirna dorazili pacienti až ze vzdálené slezské Opavy. Ti lidé se sem ovšem nepřijeli uzdravit či léčit, čekala je tu smrt.
O dějinách holocaustu a nacistické krutovládě dnes široká veřejnost ví poměrně hodně. I po více jak osmi desetiletích od konce války se však na povrch mohou dostat bílá místa, o kterých se ve veřejném prostoru doposud moc nemluvilo. Jedním z nich je právě Pirna-Sonnenstein.
Odborné veřejnosti není třeba představovat izraelský památník holokaustu Jad Vašem. Připomeňme jen, že byl založen z rozhodnutí Knesetu, izraelského parlamentu, v roce 1953 a od té doby se stal klíčovým místem nejen pro připomínání židovské tragédie, ale také jedinečným centrem historického výzkumu, vzdělávání a shromažďování artefaktů a uměleckých sbírek, které se k holokaustu váží.
Památník si za dobu své existence dokázal vybudovat obrovskou prestiž ve všech souvisejících oborech, kterými se zabývá. S mnoha institucemi po celém světě má uzavřeny dlouhodobé smlouvy o spolupráci, v mnoha zemích existují podpůrné společnosti, které různými způsoby – včetně finančních sbírek – přispívají na jeho činnost.
