Od dokumentů k příběhům. Kurz kompetencí pro demokratickou kulturu 2020/2021
květen 2020 - listopad 2021
Online, Praha, Benešov
Kompetence pro demokratickou kulturu
Ve školním roce 2020/2021 proběhl další kurz kompetencí pro demokratickou kulturu. Kurz byl určen pro pedagogy pražských škol a lektory pražských neziskových organizací. Přes všechny komplikace spojené s on-line výukou a nemožností se potkávat osobně, jsme kurz zahájili jako on-linový, druhá polovina kurzu pak již mohla proběhnout v prezenční formě. Do kurzu se přihlásilo 18 pedagogů, úvodního online semináře se účastnilo 16, někteří z nich však shledali online kurz ještě po online výuce příliš vyčerpávající a nakonec se do dalších seminářů nezapojili. V kurzu pokračovalo 12 pedagogů z toho 11 odevzdalo závěrečnou práci.
On-line podoba měla některé své výhody – účastníci si nejen vyzkoušeli, jaké je to být „žákem“ na druhé straně monitoru, měli možnost si vyzkoušet některé nástroje pro distanční výuku, ale také jsme mohli pozvat lektorku z Anne Frank House z Amsterdamu.
V prvním semináři jsme si představili koncept kompetencí pro demokratickou kulturu, jakým způsobem se projevuje v chodu školy a také způsob, jak pro jejich rozvoj využít metodu Tváří v tvář historii. V další části jsme si spolu s lektorkou Anne Frank House Ivanou Gabaľovou ukázali dva přístupy, jak pracovat s kontroverzními tématy a podívali jsme se na argumentační fauly, se kterými se můžeme nejčastěji potkat v médiích, v politickém životě i v mezilidské komunikaci. Témata, se kterými jsme pracovali, se v naprosté většině týkala postavení a integrace menšin a dynamiky skupin.
Celodenní seminář o rovné komunikaci s lektorem Michalem Dubcem byl již díky uvolnění proticovidových opatření realizován prezenčně. Věnovali jsme se situacím ve vztahu učitel – žák (neplnění povinností, nevhodné chování, nedodržování nastavených pravidel), učitel – rodič (vnímání odpovědnosti učitele, za výsledky žáka – učitel je odpovědný za to, že vytvoří podmínky, ale není už odpovědný za to, co žák skutečně udělá / neudělá).
V rámci semináře „Historická paměť a vyrovnání s minulostí“ s lektory Petrem Sokolem a Romanem Anýžem jsme představili způsob, jak pomocí konkrétních aktivit metody Tváří v tvář historii rozvíjet u žáků kompetence pro demokratickou kulturu. Jednotlivé aktivity na sebe navazují a vedou k porozumění role a odpovědnosti jednotlivce v širším dějinném kontextu a učí přemýšlet nad důsledky vlastních rozhodnutí pro sebe i pro společnost. Na závěr jsme se setkali s romskou pamětnicí Olgou Fečovou, která situaci menšiny přiblížila prostřednictvím své osobní zkušenosti.
V další části kurzu jsme se věnovali zapojení kritického myšlení do veřejného prostoru, tomu, jak veřejný prostor ovlivňuje společenské dění a jak si k jednotlivým artefaktům vytváříme vztah na základě osobní zkušenosti a na základě osobních postojů, hodnot, přesvědčení. Proběhlo také online setkání s historikem Michalem Schustrem, který se dlouhodobě zabývá historií Romů v Českých zemích a angažuje se v navracení povědomí o historii Romů do veřejného prostředí a života. Jeho práce umožňují porozumět, jak rozhodnutí v minulosti a pronásledování Romů měli vliv na jejich současné postavení ve společnosti a vztah s majoritou.
Závěr kurzu se pak nesl ve znamení představení vizí rozvoje kompetencí pro demokratickou kulturu prostřednictvím projektů a/nebo vzdělávacích aktivit. Účastníci využívají přímo nebo v rámci jiné aktivity prakticky všechny postupy, které jim byly v rámci kurzu představeny. Nejvíce pracují s historickými příklady a převzetím odpovědnosti a využitím poznatků z historie ke kritické analýze současných situací a jevů. Dalším důležitým těžištěm prací je rozhodnutí angažovat se v současnosti, analýza toho, co naše rozhodování ovlivňuje a aktivity směrované pro budoucnost.
Na základě ústní zpětné vazby, závěrečných prezentací i písemných reflexí víme, že účastníci zařazovali jednotlivé aktivity nebo metodické postupy do výuky nebo na jejich základě vytvářeli nové, které se hodily do jejich vzdělávacích plánů.
- „Uvědomila jsem si, že je zvláště u mladších dětí užitečné zredukovat faktografii a nechat děti/ studenty, aby si určitou část dějepisného výkladu "prožily" prostřednictvím práce s autentickými vzpomínkami pamětníků.“
- „Uvědomila jsem si, jak máme skvělé instituce, které pomáhají učitelům a skvělé učitele, kteří se neúnavně nebojí zkoušet nové věci.“
Kurz je součástí projektu Od dokumentů k příběhům. Kurz kompetencí pro demokratickou kulturu je spolufinancován Evropskou unií a probíhá v rámci Operačního programu Praha - pól růstu (reg. č. CZ.07.4.68/0.0/0.0/19_069/0001435).
Navštivte také
Institut Terezínské iniciativy vyhlašuje výtvarnou výzvu pro děti a mladé lidi ve věku 10–16 let, která je součástí příprav na připomínku Jom ha-Šoa v roce 2027. Cílem výzvy je podpořit citlivost dětí k tématu lidského utrpení, empatie a historické paměti prostřednictvím výtvarného vyjádření. Děti mají možnost přemýšlet o tom, proč je důležité připomínat si minulost a jak může paměť pomáhat chránit lidskou důstojnost i dnes. Vybrané výtvarné dílo bude vizuálním podkladem pro připomínku Jom ha-šoa v roce 2027.
Dovolujeme si Vás srdečně pozvat na letošní ročník Veřejného čtení jmen obětí holocaustu Jom ha-Šoa 2026 v Praze, které proběhne od 14 do 17 hodin na Mariánském náměstí u kašny Terezky.
Bude nám ctí, pokud přijmete naše pozvání a osobně se do čtení zapojíte.
Jom ha-Šoa je dnem připomínky obětí holocaustu a varováním před projevy nenávisti, rasismu a lhostejnosti. Smyslem veřejného čtení je vrátit zavražděným jejich jména a důstojnost a zdůraznit osobní odpovědnost každého z nás za ochranu demokratických hodnot a lidských práv.
Téma roku 2026 akcentuje odpovědnost jednotlivce tváří v tvář bezpráví a význam občanské odvahy.
V srdci Jižního Města, v parku u Chodovské tvrze, vzniká místo paměti. Připomínka našich sousedů z Chodova a Hájů, kteří byli za druhé světové války vytrženi ze svých domovů.
Dovolujeme si s Vámi sdílet pozvánku na slavnostní odhalení pomníku dne 14. dubna 2026 v 11:00.
27. ledna si již tradičně připomeneme různými akcemi - společenskými, politickými, či kulturními - Mezinárodní den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Iniciativa několika židovských komunit z různých zemí, včetně té naší, vyvrcholila v roce 2005, kdy se k tomuto tragickému historickému fenoménu přihlásila Organizace spojených národů a datum osvobození vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau zakotvila do globálního povědomí jako významný den. V celosvětovém formátu si tak toto výročí připomínáme po jednadvacáté.
V rámci projektu Terezínské album - Střední Čechy v současné době Institut Terezínské iniciativy digitalizuje vybrané archiválie z fondů mělnického archivu vztahující se k obětem holocaustu z Mělnicka.
Přijďte si 27. 1. od 17:00 do mělnického archivu poslechnout přednášku Lidské osudy ve stínu holocaustu.
Mohl v naší historii platit zákon, vydaný oficiálními úřady, který porušoval základní lidské právo na volný pohyb, na výběr školy a zaměstnání podle schopností jednotlivce, na volné nakládání se svým vlastním majetkem? Je možné, aby podobné zákony platily i v dnešním světě, v naší moderní společnosti?
Se závěrem roku bychom Vám rádi srdečně poděkovali za veškerou finanční podporu. Upřímně děkujeme všem, kteří v roce 2025 podpořili Institut Terezínské iniciativy prostřednictvím platformy Darujme. Podpora činnosti Institutu Terezínské iniciativy | Darujme.cz
Vaše dary mají skutečný a dlouhodobý dopad. Díky nim můžeme rozvíjet vědecký výzkum moderních dějin, udržovat a dále rozvíjet vzdělávací portál holocaust.cz, Databázi obětí holocaustu i naší odbornou knihovnu. Také díky vaší podpoře každoročně organizujeme připomínkovou akci Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-Šoa.
Děkujeme, že s námi pomáháte uchovávat paměť a předávat ji dalším generacím.