Den romského holocaustu 2017

2. srpna
Praha

 

2. srpna jsme se společně s Konexemi a Českobratrskou církví evangelickou připojili k připomínce Dne romského holocaustu. V tento den v roce 1944, resp. v noci z 2. na 3. srpna 1944 zavraždili nacisté v plynových komorách poslední vězně tzv. cikánského rodinného tábora v Auschwitz-Birkenau.


DEN ROMSKÉHO HOLOCAUSTU

 

Připomínka byla zahájena ve 12 hodin vyvěšením romských vlajek na budovách institucí, které se k připomínce i k prohlášení o nutnosti připomínání významných dnů spojených s holocaustem Romů připojili. Stejně jako loni zavlála vlajka na budově Židovské obce v Praze, na Ústředí Československé církve evangelické a na Komunitního centra na Žižkově, ale letos se připojily i některé městské části Prahy. Vlajky se vyvěšovaly na radnicích Prahy 2, Prahy 3, Prahy 4, Prahy 6, Prahy 7, Prahy 8 a Prahy 10. Kromě Prahy se k akci připojil i městský obvod Ústí nad Labem – město, Unie olašských Romů v Ostravě a Muzeum romské kultury v Brně. Svoji podporu akci vyjádřil ústy svého předsedy Čeňka Růžičky také Výbor pro odškodnění romského holocaustu a Romská demokratické strana.

 

drh17_small

Po vyvěšování vlajek následovala tisková konference, při které se zástupci tisku hovořili představitelé zapojených organizací. Po té přednesl historik Michal Schuster přednášku s názvem Likvidace tzv. cikánského tábora v KT Auschwitz-Birkenau 2. srpna 1944 - historie a připomínání, ve které se zaměřil na historické pozadí těchto událostí a zasadil je do kontextu současného připomínání událostí druhé světové války v České republice i v zahraničí.

Po krátké pobožnosti, kterou vedl kněz Martin Chadima, následovalo taneční a pěvecké vystoupení skupiny Romano Dživipen z Králova Dvora u Berouna a Evy Džobákové s tanečním soubor Gitanne z Komunitního centra na Žižkově, kde se odpolední program odehrával. Večer vyvrcholil koncertem fenomenálního akordeonisty a zpěváka Maria Bihariho.

Děkujeme všem zapojeným, všem návštěvníkům a také všem, kteří zajistili hladký průběh celého dne.

Akce se konala za podpory Nadace Židovské obce v Praze.

 

Prohlášení ke Dni romského holocaustu.
 

Více fotografií ve fotogalerii.

 

Záznam tiskové konference (zdroj: ceskegalerie.cz): 

 

 

ZÁZNAM: Vyvěšování vlajek u příležitosti připomínky Dne romského holocaustu. Romea.cz, 2. 8. 2017

Jan Dvořák: Už podruhé jsme uctili Památný den romského holocaustu. Radniční noviny Prahy, 3. 4.8.2017

Michal Stingl: Podporujeme Den romského holocaustu. ceskegalerie.cz, 2. 8. 2017

 

Pozvánka

Tisková zpráva

22. 1. 2026

27. ledna si již tradičně připomeneme různými akcemi - společenskými, politickými, či kulturními - Mezinárodní den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Iniciativa několika židovských komunit z různých zemí, včetně té naší, vyvrcholila v roce 2005, kdy se k tomuto tragickému historickému fenoménu přihlásila Organizace spojených národů a datum osvobození vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau zakotvila do globálního povědomí jako významný den. V celosvětovém formátu si tak toto výročí připomínáme po jednadvacáté.

21. 1. 2026

V rámci projektu Terezínské album - Střední Čechy v současné době Institut Terezínské iniciativy digitalizuje vybrané archiválie z fondů mělnického archivu vztahující se k obětem holocaustu z Mělnicka.

Přijďte si 27. 1. od 17:00 do mělnického archivu poslechnout přednášku Lidské osudy ve stínu holocaustu. 

14. 1. 2026

Mohl v naší historii platit zákon, vydaný oficiálními úřady, který porušoval základní lidské právo na volný pohyb, na výběr školy a zaměstnání podle schopností jednotlivce, na volné nakládání se svým vlastním majetkem? Je možné, aby podobné zákony platily i v dnešním světě, v naší moderní společnosti?

22. 12. 2025

Se závěrem roku bychom Vám rádi srdečně poděkovali za veškerou finanční podporu. Upřímně děkujeme všem, kteří v roce 2025 podpořili Institut Terezínské iniciativy prostřednictvím platformy Darujme. Podpora činnosti Institutu Terezínské iniciativy | Darujme.cz

 

Vaše dary mají skutečný a dlouhodobý dopad. Díky nim můžeme rozvíjet vědecký výzkum moderních dějin, udržovat a dále rozvíjet vzdělávací portál holocaust.cz, Databázi obětí holocaustu i naší odbornou knihovnu. Také díky vaší podpoře každoročně organizujeme připomínkovou akci Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-Šoa.

Děkujeme, že s námi pomáháte uchovávat paměť a předávat ji dalším generacím.

22. 12. 2025

Jen pár kilometrů za česko-saskou hranicí se v malé nenápadné budově nad malebným údolím Labe uskutečnilo v prosinci roku 2025 významné pietní shromáždění. Bylo tomu totiž přesně 85 let, kdy do psychiatrické léčebny Sonnenstein v místním malém romantickém městečku Pirna dorazili pacienti až ze vzdálené slezské Opavy. Ti lidé se sem ovšem nepřijeli uzdravit či léčit, čekala je tu smrt.

O dějinách holocaustu a nacistické krutovládě dnes široká veřejnost ví poměrně hodně. I po více jak osmi desetiletích od konce války se však na povrch mohou dostat bílá místa, o kterých se ve veřejném prostoru doposud moc nemluvilo. Jedním z nich je právě Pirna-Sonnenstein.

22. 12. 2025

Odborné veřejnosti není třeba představovat izraelský památník holokaustu Jad Vašem. Připomeňme jen, že byl založen z rozhodnutí Knesetu, izraelského parlamentu, v roce 1953 a od té doby se stal klíčovým místem nejen pro připomínání židovské tragédie, ale také jedinečným centrem historického výzkumu, vzdělávání a shromažďování artefaktů a uměleckých sbírek, které se k holokaustu váží.

Památník si za dobu své existence dokázal vybudovat obrovskou prestiž ve všech souvisejících oborech, kterými se zabývá. S mnoha institucemi po celém světě má uzavřeny dlouhodobé smlouvy o spolupráci, v mnoha zemích existují podpůrné společnosti, které různými způsoby – včetně finančních sbírek – přispívají na jeho činnost.

 

5. 11. 2025
Kardinál Dominik Duka byl jednou z klíčových postav současné české katolické církve, ale z našeho pohledu je třeba zdůraznit, že byl i velice blízkým přítelem židovské komunity. Souviselo to m. j. i s jeho dětstvím v Hradci Králové, kde se jeho rodiče přátelili s mnoha židovskými osobnostmi, mimo jiné i s Viktorem Fischlem, spisovatelem a pozdějším tajemníkem Jana Masaryka. Mnozí z rodinných přátel nepřežili nepřežili holocaust a pan kardinál na ně často s láskou vzpomínal. Toto jeho celoživotní přátelství se ještě prohloubilo v době disentu, kdy se křesťané a Židé ocitli společně v roli nepřátel komunistického režimu. Bylo proto logické, že Dominik Duka stál v devadesátých letech m. j. u zrodu Společnosti Křesťanů a Židů.
Na přelomu tisíciletí měl zásadní podíl na vyřešení církevních restitucí, ale také vždy veřejně odmítal jakékoliv projevy antisemitismu a zůstal až do konce neochvějným přítelem státu Izrael, a to i současné nelehké situaci, kdy několikrát inicioval prohlášení na jeho podporu.
 

Tomáš Kraus