Den romského holocaustu 2017
2. srpna
Praha
2. srpna jsme se společně s Konexemi a Českobratrskou církví evangelickou připojili k připomínce Dne romského holocaustu. V tento den v roce 1944, resp. v noci z 2. na 3. srpna 1944 zavraždili nacisté v plynových komorách poslední vězně tzv. cikánského rodinného tábora v Auschwitz-Birkenau.
Připomínka byla zahájena ve 12 hodin vyvěšením romských vlajek na budovách institucí, které se k připomínce i k prohlášení o nutnosti připomínání významných dnů spojených s holocaustem Romů připojili. Stejně jako loni zavlála vlajka na budově Židovské obce v Praze, na Ústředí Československé církve evangelické a na Komunitního centra na Žižkově, ale letos se připojily i některé městské části Prahy. Vlajky se vyvěšovaly na radnicích Prahy 2, Prahy 3, Prahy 4, Prahy 6, Prahy 7, Prahy 8 a Prahy 10. Kromě Prahy se k akci připojil i městský obvod Ústí nad Labem – město, Unie olašských Romů v Ostravě a Muzeum romské kultury v Brně. Svoji podporu akci vyjádřil ústy svého předsedy Čeňka Růžičky také Výbor pro odškodnění romského holocaustu a Romská demokratické strana.
Po vyvěšování vlajek následovala tisková konference, při které se zástupci tisku hovořili představitelé zapojených organizací. Po té přednesl historik Michal Schuster přednášku s názvem Likvidace tzv. cikánského tábora v KT Auschwitz-Birkenau 2. srpna 1944 - historie a připomínání, ve které se zaměřil na historické pozadí těchto událostí a zasadil je do kontextu současného připomínání událostí druhé světové války v České republice i v zahraničí.
Po krátké pobožnosti, kterou vedl kněz Martin Chadima, následovalo taneční a pěvecké vystoupení skupiny Romano Dživipen z Králova Dvora u Berouna a Evy Džobákové s tanečním soubor Gitanne z Komunitního centra na Žižkově, kde se odpolední program odehrával. Večer vyvrcholil koncertem fenomenálního akordeonisty a zpěváka Maria Bihariho.
Děkujeme všem zapojeným, všem návštěvníkům a také všem, kteří zajistili hladký průběh celého dne.
Akce se konala za podpory Nadace Židovské obce v Praze.
Prohlášení ke Dni romského holocaustu.
Více fotografií ve fotogalerii.
Záznam tiskové konference (zdroj: ceskegalerie.cz):
ZÁZNAM: Vyvěšování vlajek u příležitosti připomínky Dne romského holocaustu. Romea.cz, 2. 8. 2017
Michal Stingl: Podporujeme Den romského holocaustu. ceskegalerie.cz, 2. 8. 2017
Navštivte také
Díky štědré podpoře různých dárců jsme mohli doplnit náš knihovní fond o nové knihy. Je mezi nimi široká nabídka odborné literatury v němčině, angličtině a češtině, která doplňuje náš stávající fond.
Rádi bychom zde našim čtenářům představili několik zajímavostí. Kompletní seznam nových přírůstků naleznete v níže uvedeném dokumentu PDF.
U příležitosti Dne Anny Frankové 2025 vás srdečně zveme na vernisáž uměleckých děl o Anně Frankové, kterou připravili krnovští studenti!
Těšíme se na Vás!
Institut Terezínské iniciativy spolu s naší partnerskou organizací ze Slovenska, Institutem lidských práv, pořádá webinář pro pedagogy, "Popírání a zkreslování holocaustu, historie a rozdíly". Koná se ve čtvrtek 29. května v 16:00 a jde o první workshop pro pedagogy a pedagožky v rámci projektu "Proti zkreslování holocaustu ve vzdělávání." Jménem Institutu Terezínské iniciativy bychom vás rádi na tento workshop pozvali.
Při příležitosti zasedání Mezinárodní rady Muzea Auschwitz uctili její členové m.j. památku židovských a romských obětí pracovního tábora Treblinka v místě jejich hromadných hrobů. Na snímku T. Kraus, Colette Avital a Roman Kwiatkowski.
V neděli 11. května 2025 proběhl na pohřebišti bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku již tradiční pietní akt k uctění památky obětí Romů a Sintů z Čech a Moravy. Za dobu fungování táborem prošlo 1300 lidí, z toho 335, převážně dětí, zde díky nelidskými podmínkám zemřelo. Po hromadném transportu v roce 1943 do vyhlazovscího tábora Auschwitz - Birkenau byly budovy tábora srovnány se zemí a spáleny.
Celý svět zná díky Spielbergově filmu Schindlerův seznam příběh záchrany 1200 židovských vězňů na sklonku druhé světové války. Celý svět ví, kdo byl Oskar Schindler a proč se stal symbolem dobra v době vlády zla. Jenomže ten stejný svět vůbec netuší, kde se ten srdcervoucí příběh vlastně odehrál. To by se teď mohlo změnit.
Muzeum Mladoboleslavska a Státní okresní archiv v Mladé Boleslavi organizují výstavu (ne)Návraty, sledující příběhy lidí, kteří museli Boleslav za války opustit, těch, co se po válce nevrátili i těch, co ano, a příběhy jejich poválečných osudů.