Den romského holocaustu 2017
2. srpna
Praha
2. srpna jsme se společně s Konexemi a Českobratrskou církví evangelickou připojili k připomínce Dne romského holocaustu. V tento den v roce 1944, resp. v noci z 2. na 3. srpna 1944 zavraždili nacisté v plynových komorách poslední vězně tzv. cikánského rodinného tábora v Auschwitz-Birkenau.
Připomínka byla zahájena ve 12 hodin vyvěšením romských vlajek na budovách institucí, které se k připomínce i k prohlášení o nutnosti připomínání významných dnů spojených s holocaustem Romů připojili. Stejně jako loni zavlála vlajka na budově Židovské obce v Praze, na Ústředí Československé církve evangelické a na Komunitního centra na Žižkově, ale letos se připojily i některé městské části Prahy. Vlajky se vyvěšovaly na radnicích Prahy 2, Prahy 3, Prahy 4, Prahy 6, Prahy 7, Prahy 8 a Prahy 10. Kromě Prahy se k akci připojil i městský obvod Ústí nad Labem – město, Unie olašských Romů v Ostravě a Muzeum romské kultury v Brně. Svoji podporu akci vyjádřil ústy svého předsedy Čeňka Růžičky také Výbor pro odškodnění romského holocaustu a Romská demokratické strana.
Po vyvěšování vlajek následovala tisková konference, při které se zástupci tisku hovořili představitelé zapojených organizací. Po té přednesl historik Michal Schuster přednášku s názvem Likvidace tzv. cikánského tábora v KT Auschwitz-Birkenau 2. srpna 1944 - historie a připomínání, ve které se zaměřil na historické pozadí těchto událostí a zasadil je do kontextu současného připomínání událostí druhé světové války v České republice i v zahraničí.
Po krátké pobožnosti, kterou vedl kněz Martin Chadima, následovalo taneční a pěvecké vystoupení skupiny Romano Dživipen z Králova Dvora u Berouna a Evy Džobákové s tanečním soubor Gitanne z Komunitního centra na Žižkově, kde se odpolední program odehrával. Večer vyvrcholil koncertem fenomenálního akordeonisty a zpěváka Maria Bihariho.
Děkujeme všem zapojeným, všem návštěvníkům a také všem, kteří zajistili hladký průběh celého dne.
Akce se konala za podpory Nadace Židovské obce v Praze.
Prohlášení ke Dni romského holocaustu.
Více fotografií ve fotogalerii.
Záznam tiskové konference (zdroj: ceskegalerie.cz):
ZÁZNAM: Vyvěšování vlajek u příležitosti připomínky Dne romského holocaustu. Romea.cz, 2. 8. 2017
Michal Stingl: Podporujeme Den romského holocaustu. ceskegalerie.cz, 2. 8. 2017
9. června se slaví Mezinárodní den archivů. Letos to vychází na dnes, pondělí.
V sobotu přivítal náš GEDENKDIENST dobrovolník Laurenz v Jáchymce tým Alpine Peace Crossing, a ukázal jim ukázal naši práci.
Alpine Peace Crossing (APC) je rakouská organizace se sídlem v Krimmlu (spolková země Salcbursko).
U příležitosti 80. výročí osvobození Osvětimi vyšel v mezinárodním časopise Plenamar rozhovor s Tomášem Krausem, ředitelem Institutu Terezínské iniciativy. Rozhovor vedl pražský korespondent Ariosto Antonio D’Meza.
Vážené kolegyně, vážení kolegové,
dne 3. června od 15 hodin se v přednáškovém sále na Chodovci uskuteční přednáška Radany Rutové, která představí dění v židovském ghettu v Terezíně těsně po jeho osvobození a okolnosti epidemie skvrnitého tyfu.
Náš dobrovolník Laurenz byl minulý týden v Rakousku, aby propagoval program GEDENKDIENST na své bývalé škole HAK 1 v Salcburku. Při proslovu k asi 60 lidem ze 4. ročníku vyprávěl o svých zkušenostech a povzbuzoval studenty, aby také využili příležitosti využít rok mezi studiem s pozitivním dopadem. Kromě vzpomínkové práce a práce a historie našeho ústavu Laurenz studentům vyprávěl o výzvách a mnoha úžasných věcech, které s sebou nese stěhování do zahraničí a nástup do nové práce čerstvě po škole.
Děkujeme obchodní škole HAK 1 v Salcburku za to, že Laurenzovi poskytla příležitost propagovat program, a studentům za jejich živý zájem.
Rádi bychom Vás pozvali na plánovaný webinář pro učitelé „Popírání a zkreslování holocaustu, rozdíly a historie“, který se koná ve čtvrtek 29. května v 16:00.
Jak vypadal každodenní život Židů v okupované Praze? Kde žili před deportacemi, kam nesměli vstoupit, a za co byli zatýkáni? Mobilní webová aplikace MemoMap nabízí vhled do života židovských obyvatel během holokaustu skrze mapu, která propojuje osobní příběhy, historická data i městský prostor.