Dikh he na bister 2018
29. července - 4. srpna
Polsko
Letos na přelomu července a srpna se konala pětidenní akce s názvem „Dikh he na bister“ v českém překladu „Koukni a nezapomeň“ v Krakově. Ze všech koutů Evropy, ale i ze Severní Ameriky se sjelo více než 250 lidí, aby si připomněli památku obětí vyhlazení Cikánského rodinného tábora v Auschwitz - Birkenau 2. srpna 1944.
Z České republiky se zúčastnila skupina 7 lidí ve věku od 16 do 34 let, studenti středních a vysokých škol a zaměstnanci Institutu Terezínské iniciativy a Muzea romské kultury v Brně. Institut Terezínské iniciativy zorganizoval celý výjezd české skupiny v komunikaci s hlavními organizátory z Ternype a Zentralrat Deutscher Roma und Sinti.
Celých pět dní bylo zaměřeno na neformální vzdělávání ohledně historie Romů a Sinti, holocaustu, diskriminace a jejímu předcházení. Tři dny probíhaly na Jagellonské univerzitě v Krakově a dva dny v koncentračních a vyhlazovacích táborech Auschwitz a Auschwitz - Birkenau. Absolvovali jsme celodenní prohlídku obou táborů s průvodcem, prošli jsme ruiny Cikánského rodinného tábora a stálou expozici v baráku 13, kde jsme si připomněli historii Romů a Sinti během druhé světové války; od cikánských koncentračních a pracovních táborů na Nacisty ovládaném území Evropy, přes hromadné střílení Romů a Sinti až po deportaci do Auschwitz - Birkenau či jiného vyhlazovacího tábora.
Právě v Auschwitz - Birkenau proběhla 16. květa 1944 vzpoura vězňů tzv. Cikánského rodinného tábora, protože se dozvěděli, že mají být odvedeni do plynových komor a zavražděni, aby se uvolnilo místo pro transporty Židů z Maďarska. Vzpoura proběhla úspěšně a lidé zůstali v dřevěných barácích většinou bez újmy a necháni napospas osudu až do 2. srpna 1944. Část práceschopných vězňů byla deportována do dalších táborů, nemohoucí, staří, ženy a děti byli odsouzeni k likvidaci. Během jedné noci zahynulo okolo 3000 Romů a Sinti, a proto se tento den připomíná jako Mezinárodní den romského holocaustu.
Vzpomínková ceremonie se konala 2. srpna v místech bývalého tzv. Cikánského rodinného tábora, kde byl v 70. letech postaven pomník Romům a Sinti zavražděných během holocaustu. Celá událost se sestávala především z proslovů prezidenta Romské asociace v Polsku Romana Kwiatkowskiho, polské vicepremiérky Beaty Szydlo, komisařky pro lidská práva Rady Evropy Dunjy Mijatovič a Rity Prigmore; Rita Prigmore byla jako malé dítě podrobena se svým dvojčetem lékařským experimentům doktora Heydeho ve Würzburgu, její dvojče Rolanda bohužel pokus o změnu barvy oční duhovky nepřežila. Po proslovech všichni řečníci položili věnce k pomníku, po nich zástupci většiny zemí, odkud byli Romové a Sinti do Auschwitz - Birkenau deportováni, nechyběli však zástupci i z jiných ambasád či zástupci Izraele. V neposlední řadě položily svoje věnce i české organizace – Muzeum romské kultury a Institut Terezínské iniciativy. Každý z účastníků Dikh he na bister položil před památník jednu červenou růži jako symbol úcty.
Akce Dikh he na bister se bude konat i v roce 2019, kdy bude 75. výročí jak vzpoury, tak likvidace tzv. Cikánského rodinného tábora. Kdo nemá více než 30 let a má zájem se dozvědět o dalších podrobnostech této cesty, může se už teď hlásit mailem na institute@terezinstudies.cz. Jakmile budeme mít bližší informace, informujeme zájemce o možnosti přihlásit se na akci Dik he na bister 2019.
Další informace o Dikh he na bister se najde (v angličtině) na 2august.eu.
Navštivte také
27. ledna si již tradičně připomeneme různými akcemi - společenskými, politickými, či kulturními - Mezinárodní den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Iniciativa několika židovských komunit z různých zemí, včetně té naší, vyvrcholila v roce 2005, kdy se k tomuto tragickému historickému fenoménu přihlásila Organizace spojených národů a datum osvobození vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau zakotvila do globálního povědomí jako významný den. V celosvětovém formátu si tak toto výročí připomínáme po jednadvacáté.
V rámci projektu Terezínské album - Střední Čechy v současné době Institut Terezínské iniciativy digitalizuje vybrané archiválie z fondů mělnického archivu vztahující se k obětem holocaustu z Mělnicka.
Přijďte si 27. 1. od 17:00 do mělnického archivu poslechnout přednášku Lidské osudy ve stínu holocaustu.
Mohl v naší historii platit zákon, vydaný oficiálními úřady, který porušoval základní lidské právo na volný pohyb, na výběr školy a zaměstnání podle schopností jednotlivce, na volné nakládání se svým vlastním majetkem? Je možné, aby podobné zákony platily i v dnešním světě, v naší moderní společnosti?
Se závěrem roku bychom Vám rádi srdečně poděkovali za veškerou finanční podporu. Upřímně děkujeme všem, kteří v roce 2025 podpořili Institut Terezínské iniciativy prostřednictvím platformy Darujme. Podpora činnosti Institutu Terezínské iniciativy | Darujme.cz
Vaše dary mají skutečný a dlouhodobý dopad. Díky nim můžeme rozvíjet vědecký výzkum moderních dějin, udržovat a dále rozvíjet vzdělávací portál holocaust.cz, Databázi obětí holocaustu i naší odbornou knihovnu. Také díky vaší podpoře každoročně organizujeme připomínkovou akci Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-Šoa.
Děkujeme, že s námi pomáháte uchovávat paměť a předávat ji dalším generacím.
Jen pár kilometrů za česko-saskou hranicí se v malé nenápadné budově nad malebným údolím Labe uskutečnilo v prosinci roku 2025 významné pietní shromáždění. Bylo tomu totiž přesně 85 let, kdy do psychiatrické léčebny Sonnenstein v místním malém romantickém městečku Pirna dorazili pacienti až ze vzdálené slezské Opavy. Ti lidé se sem ovšem nepřijeli uzdravit či léčit, čekala je tu smrt.
O dějinách holocaustu a nacistické krutovládě dnes široká veřejnost ví poměrně hodně. I po více jak osmi desetiletích od konce války se však na povrch mohou dostat bílá místa, o kterých se ve veřejném prostoru doposud moc nemluvilo. Jedním z nich je právě Pirna-Sonnenstein.
Odborné veřejnosti není třeba představovat izraelský památník holokaustu Jad Vašem. Připomeňme jen, že byl založen z rozhodnutí Knesetu, izraelského parlamentu, v roce 1953 a od té doby se stal klíčovým místem nejen pro připomínání židovské tragédie, ale také jedinečným centrem historického výzkumu, vzdělávání a shromažďování artefaktů a uměleckých sbírek, které se k holokaustu váží.
Památník si za dobu své existence dokázal vybudovat obrovskou prestiž ve všech souvisejících oborech, kterými se zabývá. S mnoha institucemi po celém světě má uzavřeny dlouhodobé smlouvy o spolupráci, v mnoha zemích existují podpůrné společnosti, které různými způsoby – včetně finančních sbírek – přispívají na jeho činnost.
