Workshop Jáchymka a Užhorod

22. října 2014
Olomouc

 

Interaktivní diskusní program pro žáky a pedagogy

 

DSC_0027

 

První workshop se žáky ze dvou škol a pedagogy se uskutečnil v rámci festivalu Dny židovské kultury v Muzeu hudby v Olomouci.

 

Dopolední program, ve kterém se setkali a společně pracovali dvě skupiny mladých lidí ve věku 14 - 16 let představoval téma vzdělávání Židů a Romů v 1. polovině 20. století v českých zemích, historii židovské školy v Jáchymce v Praze a romské školy v Užhorodě na Ukrajině. Formou aktivit pro dvojice a skupiny jsme se navzájem seznamovali, hledali důvody a způsoby integrace menšiny do většinové společnosti a zároveň důvody pro budování identity příslušníků menšiny. Ve skupinách jsme hledali argumenty ANO a NE pro založení vlastní menšinové školy a nakonec diskutovali o jejích pozitivních a negativních dopadech.

 

Žáci obou škol: Základní školy Boženy Němcové v Přerově pod vedením ředitelky Ilony Bočinské a asistentky pedagoga Michaely Horváthové a žáci Mateřské a základní školy Bohuňovice pod vedením učitelky Karly Dokoupilové pracovali velmi intenzivně a živě diskutovali.

 

Ohlasy žáků z Bohuňovic (Karla Dokoupilová)

Hned, jakmile jsme dojeli do školy, udělali jsme jakousi reflexi. Po pravdě řečeno: někteří byli plni dojmů a začali mi vykládat své dojmy už v tramvaji. Nevydrželi to! Překvapilo mě, že byly pozitivní:

 

Několikrát zaznělo, že změnili názor na romskou komunitu – zjistili, že s některými z nich se jim dobře pracovalo, byli překvapeni, jak někteří z nich uměli prezentovat. Hodnotili dnešek jako obrovskou zkušenost v práci s romskou komunitou – "jindy bychom se k takové práci nedostali".

 

Zjistili: "Jsou mezi nimi rozdily. Někteří to mají v hlavě srovnáno. Dobře se mi s holkama pracovalo. Snadno jsme se domluvily. Ten Robert se mě zeptal, jak se jmenuju, podal mi ruku a řekl, Karolíno, já jsem Robert. Bylo to v pohodě...."

"Ty dve holky, co byly s náma, byly hrozné, furt se jen chlámaly. Všimla jste si, jak někteří žvýkali? ..."

 

DSC_0023

 

Lektorky programu Julie Svatoňová - Muzeum romské kultury Brno, Marie Zahradníková - Institut Terezínské iniciativy

 

Odpolední program byl určen pro pedagogy, kteří měli možnost vyslednout novou přednášku historika Michala Schustera z Muzea romské kultury na téma vzdělávání romských dětí v první polovině 20. století u nás s příběhem romské školy v Užhorodě. Dále jsme společně diskutovali na stejné téma jako dopoledne: vztahy příslušníků menšin a většiny, pozitivní příklady a diskriminace v historii a dnes, škola jako místo výchovy bez předsudků a stereotypního chování.

   

DSC_1308

 

  

Další fotografie ve fotogalerii

 

Foto: Lenka Hoffmannová

22. 1. 2026

27. ledna si již tradičně připomeneme různými akcemi - společenskými, politickými, či kulturními - Mezinárodní den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Iniciativa několika židovských komunit z různých zemí, včetně té naší, vyvrcholila v roce 2005, kdy se k tomuto tragickému historickému fenoménu přihlásila Organizace spojených národů a datum osvobození vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau zakotvila do globálního povědomí jako významný den. V celosvětovém formátu si tak toto výročí připomínáme po jednadvacáté.

21. 1. 2026

V rámci projektu Terezínské album - Střední Čechy v současné době Institut Terezínské iniciativy digitalizuje vybrané archiválie z fondů mělnického archivu vztahující se k obětem holocaustu z Mělnicka.

Přijďte si 27. 1. od 17:00 do mělnického archivu poslechnout přednášku Lidské osudy ve stínu holocaustu. 

14. 1. 2026

Mohl v naší historii platit zákon, vydaný oficiálními úřady, který porušoval základní lidské právo na volný pohyb, na výběr školy a zaměstnání podle schopností jednotlivce, na volné nakládání se svým vlastním majetkem? Je možné, aby podobné zákony platily i v dnešním světě, v naší moderní společnosti?

22. 12. 2025

Se závěrem roku bychom Vám rádi srdečně poděkovali za veškerou finanční podporu. Upřímně děkujeme všem, kteří v roce 2025 podpořili Institut Terezínské iniciativy prostřednictvím platformy Darujme. Podpora činnosti Institutu Terezínské iniciativy | Darujme.cz

 

Vaše dary mají skutečný a dlouhodobý dopad. Díky nim můžeme rozvíjet vědecký výzkum moderních dějin, udržovat a dále rozvíjet vzdělávací portál holocaust.cz, Databázi obětí holocaustu i naší odbornou knihovnu. Také díky vaší podpoře každoročně organizujeme připomínkovou akci Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-Šoa.

Děkujeme, že s námi pomáháte uchovávat paměť a předávat ji dalším generacím.

22. 12. 2025

Jen pár kilometrů za česko-saskou hranicí se v malé nenápadné budově nad malebným údolím Labe uskutečnilo v prosinci roku 2025 významné pietní shromáždění. Bylo tomu totiž přesně 85 let, kdy do psychiatrické léčebny Sonnenstein v místním malém romantickém městečku Pirna dorazili pacienti až ze vzdálené slezské Opavy. Ti lidé se sem ovšem nepřijeli uzdravit či léčit, čekala je tu smrt.

O dějinách holocaustu a nacistické krutovládě dnes široká veřejnost ví poměrně hodně. I po více jak osmi desetiletích od konce války se však na povrch mohou dostat bílá místa, o kterých se ve veřejném prostoru doposud moc nemluvilo. Jedním z nich je právě Pirna-Sonnenstein.

22. 12. 2025

Odborné veřejnosti není třeba představovat izraelský památník holokaustu Jad Vašem. Připomeňme jen, že byl založen z rozhodnutí Knesetu, izraelského parlamentu, v roce 1953 a od té doby se stal klíčovým místem nejen pro připomínání židovské tragédie, ale také jedinečným centrem historického výzkumu, vzdělávání a shromažďování artefaktů a uměleckých sbírek, které se k holokaustu váží.

Památník si za dobu své existence dokázal vybudovat obrovskou prestiž ve všech souvisejících oborech, kterými se zabývá. S mnoha institucemi po celém světě má uzavřeny dlouhodobé smlouvy o spolupráci, v mnoha zemích existují podpůrné společnosti, které různými způsoby – včetně finančních sbírek – přispívají na jeho činnost.

 

5. 11. 2025
Kardinál Dominik Duka byl jednou z klíčových postav současné české katolické církve, ale z našeho pohledu je třeba zdůraznit, že byl i velice blízkým přítelem židovské komunity. Souviselo to m. j. i s jeho dětstvím v Hradci Králové, kde se jeho rodiče přátelili s mnoha židovskými osobnostmi, mimo jiné i s Viktorem Fischlem, spisovatelem a pozdějším tajemníkem Jana Masaryka. Mnozí z rodinných přátel nepřežili nepřežili holocaust a pan kardinál na ně často s láskou vzpomínal. Toto jeho celoživotní přátelství se ještě prohloubilo v době disentu, kdy se křesťané a Židé ocitli společně v roli nepřátel komunistického režimu. Bylo proto logické, že Dominik Duka stál v devadesátých letech m. j. u zrodu Společnosti Křesťanů a Židů.
Na přelomu tisíciletí měl zásadní podíl na vyřešení církevních restitucí, ale také vždy veřejně odmítal jakékoliv projevy antisemitismu a zůstal až do konce neochvějným přítelem státu Izrael, a to i současné nelehké situaci, kdy několikrát inicioval prohlášení na jeho podporu.
 

Tomáš Kraus