Mezinárodní konference Identita evropských Romů ve 20. století ve světle dokumentace obětí holocaustu
11. - 13. května 2017
Praha, Lety u Písku
Identita evropských Romů ve 20. století
Ve dnech 11. - 13. května 2017 pořádal Institut Terezínské iniciativy, Antikomplex a Romea.cz mezinárodní konferenci, jejímž hlavním tématem byl holocaust Romů na území střední Evropy a dokumentace jeho obětí. Konference, která se konala v Kaiserštejnském paláci v Praze, se zúčastnila řada českých i zahraničních odborníků z institucí, které se zabývají dokumentací obětí nacistického režimu. Součástí konference byla i sobotní účast na pietním aktu v místě bývalého koncentračního tábora Lety u Písku.
1. DEN
První den konference byl věnován odborníkům na výzkum, dokumentaci a vzdělávání o moderních dějinách a holocaustu. Byly představeny a shrnuty dosavadní výsledky projektů „Identita evropských Romů ve 20. století“ a „Databáze romských obětí holocaustu“, na nichž se zúčastnění odborníci a jejich domovské organizace v různé míře podílejí.
Prezentace konkrétních projektů a moderované diskuse shrnující dosavadní zkušenosti s rozvojem databází obětí holocaustu se zúčastnili zástupci 4 organizací, které se touto činností dlouhodobě zabývají – Památník koncentračního tábora Flossenbürg, Památník koncentračního tábora Dachau, Dokumentační archiv rakouského odboje ve Vídni a pražský Institut Terezínské iniciativy.
Odpolední moderovaná diskuze byla zaměřena na téma dokumentace obětí holocaustu. O problematice přístupů a metod dokumentační práce a výzvách dokumentace obětí romského holocaustu diskutovali zástupci významných českých i zahraničních organizací – Muzeum romské kultury, Seminář romistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, Katedra obecné antropologie Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, Výbor pro odškodnění romského holocaustu, Dokumentační a kulturní centrum německých Sintů a Romů v Heidelbergu, Institut filosofie a sociologie Pedagogické university v Krakově.
V rámci večerní interaktivní dílny se pak zúčastnění pokusili společnými silami formulovat doporučení pro další rozvoj dokumentace a výzkumu holocaustu Romů, a to jak pro oblast akademickou, tak i oblast občanského vzdělávání širší veřejnosti.
2. DEN
Druhý den konference byl otevřen veřejnosti. Zúčastnili se jej pedagogové, studenti, zástupci neziskových organizací, médií, Rady vlády pro záležitosti romské menšiny a řada dalších. Celkově druhý den konference navštívilo 92 účastníků. Role moderátora se ujal Richard Samko, reportér a moderátor České televize. Konferenci zahájil historik Michal Schuster, který posluchačům představil projekt Databáze romských obětí holocaustu, poté historik Muzea romské kultury představil putovní vzdělávací výstavu „Genocida Romů v období 2. světové války“, jež byla během konferenci prezentována.
Plynulé navázání druhého dne konference na jednání expertů během prvního dne zajistila Tereza Vávrová z Antikomplexu, jež seznámila auditorium s doporučeními vzešlými z odborných debat, která byla adresována učitelům, novinářům, romské menšině i nejširší veřejnosti. Následovaly diskuse u otevřených kulatých stolů – veřejnost mohla využít přítomnosti českých i zahraničních expertů a debatovat s nimi o nejrůznějších otázkách spojených se vzděláváním, výzkumem a připomínáním romského holocaustu.
Odpoledne se hosté konference sešli u čtyř témat: vzdělávání, připomínání, výzkum a média, kdy formou tzv. WORLD CAFE ve čtyřech skupinkách postupně navrhovali zlepšení a doporučení pro jednotlivé oblasti a sdíleli si příklady dobré i nefunkční praxe. Výsledky debat u 4 stolů byly na závěr konference představeny všem účastníkům.
Konferenci zakončily tři paralelní kulturní programy: neveřejná projekce nového dokumentu Jožka (RomaTrial, režie Hamze Bytyci) o romském aktivistovi Jozefu Mikerovi a Letech u Písku, následovaná diskusí s hlavním protagonistou a režisérem, divadelní představení Americký sen souboru Dvě na třetí metodou „divadla utlačovaných“ či „divadla Fórum“ a diskuse nad knihou historika Jana Tesaře (Triáda, 2016), Česká cikánská rapsodie, která se věnuje strhujícím životním osudům partyzána Josefa Serinka.
3. DEN
V sobotu 13. května se účastníci konference, včetně zahraničních hostů, mohli zúčastnit pietního aktu v Letech u Písku, kam byl z Prahy vypraven autobus. Odborníci i účastníci si po skončení pietního aktu prohlédli expozici v Informačním centru v Letech. Jeden z nejvýznamnějších odborníků na romský holocaust, historik a ředitel Dokumentačního archivu rakouského odboje ve Vídni, Gerhard Baumgartner k expozici řekl: „Grafika výstavy je lepší než její obsah. Výstava je o Romech, kteří ve zdejším tábore trpěli a umírali, ale na fotografiích v podstatě žádní Romové nejsou. Je zde představen příběh jednoho z dozorců. Jak to, ze tam nejsou příběhy obětí? Ty tam musí být na prvním místě – zemřelých i přeživších!"
Konference se konala s finanční podporou:
Navštivte také
27. ledna si již tradičně připomeneme různými akcemi - společenskými, politickými, či kulturními - Mezinárodní den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Iniciativa několika židovských komunit z různých zemí, včetně té naší, vyvrcholila v roce 2005, kdy se k tomuto tragickému historickému fenoménu přihlásila Organizace spojených národů a datum osvobození vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau zakotvila do globálního povědomí jako významný den. V celosvětovém formátu si tak toto výročí připomínáme po jednadvacáté.
V rámci projektu Terezínské album - Střední Čechy v současné době Institut Terezínské iniciativy digitalizuje vybrané archiválie z fondů mělnického archivu vztahující se k obětem holocaustu z Mělnicka.
Přijďte si 27. 1. od 17:00 do mělnického archivu poslechnout přednášku Lidské osudy ve stínu holocaustu.
Mohl v naší historii platit zákon, vydaný oficiálními úřady, který porušoval základní lidské právo na volný pohyb, na výběr školy a zaměstnání podle schopností jednotlivce, na volné nakládání se svým vlastním majetkem? Je možné, aby podobné zákony platily i v dnešním světě, v naší moderní společnosti?
Se závěrem roku bychom Vám rádi srdečně poděkovali za veškerou finanční podporu. Upřímně děkujeme všem, kteří v roce 2025 podpořili Institut Terezínské iniciativy prostřednictvím platformy Darujme. Podpora činnosti Institutu Terezínské iniciativy | Darujme.cz
Vaše dary mají skutečný a dlouhodobý dopad. Díky nim můžeme rozvíjet vědecký výzkum moderních dějin, udržovat a dále rozvíjet vzdělávací portál holocaust.cz, Databázi obětí holocaustu i naší odbornou knihovnu. Také díky vaší podpoře každoročně organizujeme připomínkovou akci Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-Šoa.
Děkujeme, že s námi pomáháte uchovávat paměť a předávat ji dalším generacím.
Jen pár kilometrů za česko-saskou hranicí se v malé nenápadné budově nad malebným údolím Labe uskutečnilo v prosinci roku 2025 významné pietní shromáždění. Bylo tomu totiž přesně 85 let, kdy do psychiatrické léčebny Sonnenstein v místním malém romantickém městečku Pirna dorazili pacienti až ze vzdálené slezské Opavy. Ti lidé se sem ovšem nepřijeli uzdravit či léčit, čekala je tu smrt.
O dějinách holocaustu a nacistické krutovládě dnes široká veřejnost ví poměrně hodně. I po více jak osmi desetiletích od konce války se však na povrch mohou dostat bílá místa, o kterých se ve veřejném prostoru doposud moc nemluvilo. Jedním z nich je právě Pirna-Sonnenstein.
Odborné veřejnosti není třeba představovat izraelský památník holokaustu Jad Vašem. Připomeňme jen, že byl založen z rozhodnutí Knesetu, izraelského parlamentu, v roce 1953 a od té doby se stal klíčovým místem nejen pro připomínání židovské tragédie, ale také jedinečným centrem historického výzkumu, vzdělávání a shromažďování artefaktů a uměleckých sbírek, které se k holokaustu váží.
Památník si za dobu své existence dokázal vybudovat obrovskou prestiž ve všech souvisejících oborech, kterými se zabývá. S mnoha institucemi po celém světě má uzavřeny dlouhodobé smlouvy o spolupráci, v mnoha zemích existují podpůrné společnosti, které různými způsoby – včetně finančních sbírek – přispívají na jeho činnost.
