Mezinárodní konference Identita evropských Romů ve 20. století ve světle dokumentace obětí holocaustu
11. - 13. května 2017
Praha, Lety u Písku
Identita evropských Romů ve 20. století
Ve dnech 11. - 13. května 2017 pořádal Institut Terezínské iniciativy, Antikomplex a Romea.cz mezinárodní konferenci, jejímž hlavním tématem byl holocaust Romů na území střední Evropy a dokumentace jeho obětí. Konference, která se konala v Kaiserštejnském paláci v Praze, se zúčastnila řada českých i zahraničních odborníků z institucí, které se zabývají dokumentací obětí nacistického režimu. Součástí konference byla i sobotní účast na pietním aktu v místě bývalého koncentračního tábora Lety u Písku.
1. DEN
První den konference byl věnován odborníkům na výzkum, dokumentaci a vzdělávání o moderních dějinách a holocaustu. Byly představeny a shrnuty dosavadní výsledky projektů „Identita evropských Romů ve 20. století“ a „Databáze romských obětí holocaustu“, na nichž se zúčastnění odborníci a jejich domovské organizace v různé míře podílejí.
Prezentace konkrétních projektů a moderované diskuse shrnující dosavadní zkušenosti s rozvojem databází obětí holocaustu se zúčastnili zástupci 4 organizací, které se touto činností dlouhodobě zabývají – Památník koncentračního tábora Flossenbürg, Památník koncentračního tábora Dachau, Dokumentační archiv rakouského odboje ve Vídni a pražský Institut Terezínské iniciativy.
Odpolední moderovaná diskuze byla zaměřena na téma dokumentace obětí holocaustu. O problematice přístupů a metod dokumentační práce a výzvách dokumentace obětí romského holocaustu diskutovali zástupci významných českých i zahraničních organizací – Muzeum romské kultury, Seminář romistiky Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, Katedra obecné antropologie Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy, Výbor pro odškodnění romského holocaustu, Dokumentační a kulturní centrum německých Sintů a Romů v Heidelbergu, Institut filosofie a sociologie Pedagogické university v Krakově.
V rámci večerní interaktivní dílny se pak zúčastnění pokusili společnými silami formulovat doporučení pro další rozvoj dokumentace a výzkumu holocaustu Romů, a to jak pro oblast akademickou, tak i oblast občanského vzdělávání širší veřejnosti.
2. DEN
Druhý den konference byl otevřen veřejnosti. Zúčastnili se jej pedagogové, studenti, zástupci neziskových organizací, médií, Rady vlády pro záležitosti romské menšiny a řada dalších. Celkově druhý den konference navštívilo 92 účastníků. Role moderátora se ujal Richard Samko, reportér a moderátor České televize. Konferenci zahájil historik Michal Schuster, který posluchačům představil projekt Databáze romských obětí holocaustu, poté historik Muzea romské kultury představil putovní vzdělávací výstavu „Genocida Romů v období 2. světové války“, jež byla během konferenci prezentována.
Plynulé navázání druhého dne konference na jednání expertů během prvního dne zajistila Tereza Vávrová z Antikomplexu, jež seznámila auditorium s doporučeními vzešlými z odborných debat, která byla adresována učitelům, novinářům, romské menšině i nejširší veřejnosti. Následovaly diskuse u otevřených kulatých stolů – veřejnost mohla využít přítomnosti českých i zahraničních expertů a debatovat s nimi o nejrůznějších otázkách spojených se vzděláváním, výzkumem a připomínáním romského holocaustu.
Odpoledne se hosté konference sešli u čtyř témat: vzdělávání, připomínání, výzkum a média, kdy formou tzv. WORLD CAFE ve čtyřech skupinkách postupně navrhovali zlepšení a doporučení pro jednotlivé oblasti a sdíleli si příklady dobré i nefunkční praxe. Výsledky debat u 4 stolů byly na závěr konference představeny všem účastníkům.
Konferenci zakončily tři paralelní kulturní programy: neveřejná projekce nového dokumentu Jožka (RomaTrial, režie Hamze Bytyci) o romském aktivistovi Jozefu Mikerovi a Letech u Písku, následovaná diskusí s hlavním protagonistou a režisérem, divadelní představení Americký sen souboru Dvě na třetí metodou „divadla utlačovaných“ či „divadla Fórum“ a diskuse nad knihou historika Jana Tesaře (Triáda, 2016), Česká cikánská rapsodie, která se věnuje strhujícím životním osudům partyzána Josefa Serinka.
3. DEN
V sobotu 13. května se účastníci konference, včetně zahraničních hostů, mohli zúčastnit pietního aktu v Letech u Písku, kam byl z Prahy vypraven autobus. Odborníci i účastníci si po skončení pietního aktu prohlédli expozici v Informačním centru v Letech. Jeden z nejvýznamnějších odborníků na romský holocaust, historik a ředitel Dokumentačního archivu rakouského odboje ve Vídni, Gerhard Baumgartner k expozici řekl: „Grafika výstavy je lepší než její obsah. Výstava je o Romech, kteří ve zdejším tábore trpěli a umírali, ale na fotografiích v podstatě žádní Romové nejsou. Je zde představen příběh jednoho z dozorců. Jak to, ze tam nejsou příběhy obětí? Ty tam musí být na prvním místě – zemřelých i přeživších!"
Konference se konala s finanční podporou:
Navštivte také
Díky štědré podpoře různých dárců jsme mohli doplnit náš knihovní fond o nové knihy. Je mezi nimi široká nabídka odborné literatury v němčině, angličtině a češtině, která doplňuje náš stávající fond.
Rádi bychom zde našim čtenářům představili několik zajímavostí. Kompletní seznam nových přírůstků naleznete v níže uvedeném dokumentu PDF.
U příležitosti Dne Anny Frankové 2025 vás srdečně zveme na vernisáž uměleckých děl o Anně Frankové, kterou připravili krnovští studenti!
Těšíme se na Vás!
Institut Terezínské iniciativy spolu s naší partnerskou organizací ze Slovenska, Institutem lidských práv, pořádá webinář pro pedagogy, "Popírání a zkreslování holocaustu, historie a rozdíly". Koná se ve čtvrtek 29. května v 16:00 a jde o první workshop pro pedagogy a pedagožky v rámci projektu "Proti zkreslování holocaustu ve vzdělávání." Jménem Institutu Terezínské iniciativy bychom vás rádi na tento workshop pozvali.
Při příležitosti zasedání Mezinárodní rady Muzea Auschwitz uctili její členové m.j. památku židovských a romských obětí pracovního tábora Treblinka v místě jejich hromadných hrobů. Na snímku T. Kraus, Colette Avital a Roman Kwiatkowski.
V neděli 11. května 2025 proběhl na pohřebišti bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku již tradiční pietní akt k uctění památky obětí Romů a Sintů z Čech a Moravy. Za dobu fungování táborem prošlo 1300 lidí, z toho 335, převážně dětí, zde díky nelidskými podmínkám zemřelo. Po hromadném transportu v roce 1943 do vyhlazovscího tábora Auschwitz - Birkenau byly budovy tábora srovnány se zemí a spáleny.
Celý svět zná díky Spielbergově filmu Schindlerův seznam příběh záchrany 1200 židovských vězňů na sklonku druhé světové války. Celý svět ví, kdo byl Oskar Schindler a proč se stal symbolem dobra v době vlády zla. Jenomže ten stejný svět vůbec netuší, kde se ten srdcervoucí příběh vlastně odehrál. To by se teď mohlo změnit.
Muzeum Mladoboleslavska a Státní okresní archiv v Mladé Boleslavi organizují výstavu (ne)Návraty, sledující příběhy lidí, kteří museli Boleslav za války opustit, těch, co se po válce nevrátili i těch, co ano, a příběhy jejich poválečných osudů.