Nechte mě být jaká jsem. Hledání konstruktivního dialogu v polarizované společnosti
Letní škola ITI 2020
18. - 21. srpna 2020, Brno
Let me be myself: finding ways of constructive dialogue in polarizing societies
„Jak se dají propojit zkušenosti a přístupy lektorů z různých zemí a jak z toho lze udělat krásně fungující celek.“ (účastnice Letní školy)
Ve dnech 18. - 21. srpna 2020 pořádal Institut Terezínské iniciativy mezinárodní Letní školu pro pedagogy. Akci jsme realizovali ve spolupráci se zahraničními partnerskými organizacemi - Nadácií Milana Šimečku (SK) a Anne Frank House (NL) a s Muzeem romské kultury. Letní školy se zúčastnilo 35 pedagogických pracovníků z České republiky (25), Slovenska (6), Rakouska (2), Nizozemska (1) a Polska (1). Bohužel se z důvodu epidemiologické situace nemohli zúčastnit zástupci z německého Anne Frank Zentrum. Součástí programu byla také účast na pietním aktu v památníku v Hodoníně u Kunštátu. Hlavní náplní celé školy byly aktivity a přístupy, které umožňují řešit situace, které polarizují společnost, a hledání společných cílů, i když se v názorech, postojích a zkušenostech lišíme. Letní škola navázala na červnové setkání expertů a účastníkům byla představena témata, která řeší žáci různých zemí.
Úvodní odpoledne Letní školy jsme věnovali definici toho, jak rozumíme pojmu polarizace, jaká témata dokáží rozdělit školní třídu nebo jakoukoliv jinou skupinu, a jaké výroky považujeme my sami za nepřijatelné.
V rámci diskuze účastníci pro další práci stanovili tezi, že “polarizace je protiklad otevřené společnosti, rozdělení společenství kvůli názorům a postojům, se kterými se jednotlivci identifikují. Často je spojena s neochotou přijmout, nebo si vůbec vyslechnout názor druhé strany.”
Na středečním programu účastníci ocenili především to, že si mohli vyzkoušet nové přístupy a aktivity. Dopoledne jsme hledali cesty, jak na polarizující výroky ve skupině reagovat, a to v programu Každý hlas má být slyšet. Lektorka představila některé techniky založené na facilitačním přístupu Deep Democracy.
Odpoledne si mohli účastníci vybrat, zda se zaměří více na židovská nebo romská témata. V centru pozornosti bylo, jak poznání historie a pojmenování příčin a následků může pomoci k řešení současných problémů. Večerní program byl věnován projektům účastníků, kde mohli představit své vlastní aktivity.
Ve čtvrtek 20. srpna jsem se zúčastnili pietního aktu v památníku v Hodoníně u Kunštátu k uctění památky romských obětí holocaustu. Součástí programu letní školy byla komentovaná prohlídka bývalého tzv. cikánského tábora a výklad k dějinám Romů v Česku a na Slovensku.
„Bylo to skvělé mít komentovanou prohlídku, jinak bych moc nepochopila, jak to v táboře vlastně vypadalo a fungovalo. Pracovní listy a příběh Květy se mi také hodně líbil, zapůsobilo to na mě mnohem víc, než jen prohlídka samotná,“ popisala prohlídku jedna z účastnic.
Památníky, jejich vzhled a poselství, nebo třeba i jejich neexistence, názvy ulic a objektů mohou lidi sjednocovat a inspirovat nebo je rozdělovat. Na to jsme se soustředili při odpolední procházce Brnem. Zastavili jsme se u Parku Eugena Horvátha – prvním místě v ČR nazvaném po romské osobnosti, u památníku obětí holocaustu a sklonili jsme se ke Stolpersteinům připomínajícím židovské oběti. „Skvělá příležitost přemýšlet o podobných místech ve městě, kde žiji,“ napsala později jedna z účastnic.
Den jsme zakončili s Růženou Ďorďovou, sociální pracovnicí a romskou aktivistkou, besedou o postavení Romů dnes a (ne)potkávání se lidí z různých národnostních, sociálních, nebo názorových skupin. Na účastníky beseda silně zapůsobila: „Musela jsem po Růženčině vyprávění hodně přemýšlet sama o sobě.“
V pátek jsme se vrátili ke komunikaci. Konkrétně k tomu, jak komunikujeme prostřednictvím médií, jak nás ovlivňuje propaganda, jak je možné prostřednictvím propagandy a fake news rozdělovat a ovládat společnost, jak nás ovlivňují sociální média a mediální bubliny, ve kterých se pohybujeme.
Lektoři:
- Dana Gabaľová, ITI (ČR) – věnuje se vztahu historie a současnosti, realizuje projekty vrstevnického vzdělávání, často zapojující studentské výzkumné projekty, je kurátorkou vzdělávacích výstav.
- Marie Smutná, ITI (ČR) – historička, metodička a lektorka, věnuje se historii holocaustu, orální historii a vrstevnickému vzdělávání.
- Michal Schuster, ITI (ČR) – historik, který se zaměřuje na historii Romů v ČR, a to zejména v souvislosti s pronásledování za druhé světové války.
- Růžena Ďorďová, ITI (ČR) – sociální pracovnice a romská aktivistka.
- Veronika Kolaříková, MRK (ČR) – odborně se zajímá o oblast konstrukce národní identity, o problematiku společenských diskurzů, sociálních praktik a norem. Mimo jiné se věnuje vzdělávání o holocaustu Romů.
- Eva Dittingerová (ČR) – lektorka a facilitátorka, vede poradní kruhy, zabývá se technikami nenásilné komunikace, příběhy a dramatickou výchovou.
- Viktor Pončák, NMŠ (SK) – věnuje se orální historii v projektech Študenti po stopách totality a iWalks.
- Ivana Gabaľová, AFH (NL) –věnuje se tématům holocaustu, lidských práv a rozvoji aktivního občanství u studentů, prevenci radikalizace a řešení konfliktů, se zvláštním zájmem o studenty se znevýhodněním přístupem ke vzdělání.
- Mateusz Trojanski, AFH (PL) – koordinátor polské Anne Frank Youth Network a lektor projektu Stories That Move.
Program
Fotogalerie
Ze zpětných vazeb:
- „Bavily mě všechny interaktivní metody, vyzkoušet si to na vlastní kůži, nové informace, zdroje.“
- „Uvědomila jsem si, jak můžeme být v jednu chvíli všichni spjaty a zároveň názorově rozděleny.“
- „Určitě budu pracovat s metodou hluboká demokracie [Deep Democracy] – nová metoda, kterou lze využít v životě, ve škole (jako třídní, jako učitel předmětů).“
- „Líbila se mi práce s dobovými materiály. Využiju při výuce dějepisu.“
- „Precizní organizace, milý a lidský přístup, skvělá skladba programu.“
Partneři projektu:
Projekt je realizován za podpory:
Díky štědré podpoře různých dárců jsme mohli doplnit náš knihovní fond o nové knihy. Je mezi nimi široká nabídka odborné literatury v němčině, angličtině a češtině, která doplňuje náš stávající fond.
Rádi bychom zde našim čtenářům představili několik zajímavostí. Kompletní seznam nových přírůstků naleznete v níže uvedeném dokumentu PDF.


Institut Terezínské iniciativy spolu s naší partnerskou organizací ze Slovenska, Institutem lidských práv, pořádá webinář pro pedagogy, "Popírání a zkreslování holocaustu, historie a rozdíly". Koná se ve čtvrtek 29. května v 16:00 a jde o první workshop pro pedagogy a pedagožky v rámci projektu "Proti zkreslování holocaustu ve vzdělávání." Jménem Institutu Terezínské iniciativy bychom vás rádi na tento workshop pozvali.
Při příležitosti zasedání Mezinárodní rady Muzea Auschwitz uctili její členové m.j. památku židovských a romských obětí pracovního tábora Treblinka v místě jejich hromadných hrobů. Na snímku T. Kraus, Colette Avital a Roman Kwiatkowski.
V neděli 11. května 2025 proběhl na pohřebišti bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku již tradiční pietní akt k uctění památky obětí Romů a Sintů z Čech a Moravy. Za dobu fungování táborem prošlo 1300 lidí, z toho 335, převážně dětí, zde díky nelidskými podmínkám zemřelo. Po hromadném transportu v roce 1943 do vyhlazovscího tábora Auschwitz - Birkenau byly budovy tábora srovnány se zemí a spáleny.
Celý svět zná díky Spielbergově filmu Schindlerův seznam příběh záchrany 1200 židovských vězňů na sklonku druhé světové války. Celý svět ví, kdo byl Oskar Schindler a proč se stal symbolem dobra v době vlády zla. Jenomže ten stejný svět vůbec netuší, kde se ten srdcervoucí příběh vlastně odehrál. To by se teď mohlo změnit.
Muzeum Mladoboleslavska a Státní okresní archiv v Mladé Boleslavi organizují výstavu (ne)Návraty, sledující příběhy lidí, kteří museli Boleslav za války opustit, těch, co se po válce nevrátili i těch, co ano, a příběhy jejich poválečných osudů.