Nechte mě být jaká jsem. Hledání konstruktivního dialogu v polarizované společnosti

Letní škola ITI 2020
18. - 21. srpna 2020, Brno


Let me be myself: finding ways of constructive dialogue in polarizing societies


„Jak se dají propojit zkušenosti a přístupy lektorů z různých zemí a jak z toho lze udělat krásně fungující celek.“ (účastnice Letní školy)

Ve dnech 18. - 21. srpna 2020 pořádal Institut Terezínské iniciativy mezinárodní Letní školu pro pedagogy. Akci jsme realizovali ve spolupráci se zahraničními partnerskými organizacemi - Nadácií Milana Šimečku (SK) a Anne Frank House (NL) a s Muzeem romské kultury. Letní školy se zúčastnilo 35 pedagogických pracovníků z České republiky (25), Slovenska (6), Rakouska (2), Nizozemska (1) a Polska (1). Bohužel se z důvodu epidemiologické situace nemohli zúčastnit zástupci z německého Anne Frank Zentrum. Součástí programu byla také účast na pietním aktu v památníku v Hodoníně u Kunštátu. Hlavní náplní celé školy byly aktivity a  přístupy, které umožňují řešit situace, které polarizují společnost, a hledání společných cílů, i když se v názorech, postojích a zkušenostech lišíme. Letní škola navázala na červnové setkání expertů a účastníkům byla představena témata, která řeší žáci různých zemí.

Úvodní odpoledne Letní školy jsme věnovali definici toho, jak rozumíme pojmu polarizace, jaká témata dokáží rozdělit školní třídu nebo jakoukoliv jinou skupinu, a jaké výroky považujeme my sami za nepřijatelné.


V rámci diskuze účastníci pro další práci stanovili tezi, že “polarizace je protiklad otevřené společnosti, rozdělení společenství kvůli názorům a postojům, se kterými se jednotlivci identifikují. Často je spojena s neochotou přijmout, nebo si vůbec vyslechnout názor druhé strany.”

polsoc_ls_small01

Na středečním programu účastníci ocenili především to, že si mohli vyzkoušet nové přístupy a aktivity. Dopoledne jsme hledali cesty, jak na polarizující výroky ve skupině reagovat, a to v programu Každý hlas má být slyšet. Lektorka představila některé techniky založené na facilitačním přístupu Deep Democracy.

polsoc_ls_small02

Odpoledne si mohli účastníci vybrat, zda se zaměří více na židovská nebo romská témata. V centru pozornosti bylo, jak poznání historie a pojmenování příčin a následků může pomoci k řešení současných problémů. Večerní program byl věnován projektům účastníků, kde mohli představit své vlastní aktivity.

polsoc_ls_small03


Ve čtvrtek 20. srpna jsem se zúčastnili pietního aktu v památníku v Hodoníně u Kunštátu k uctění památky romských obětí holocaustu. Součástí programu letní školy byla komentovaná prohlídka bývalého tzv. cikánského tábora a výklad k dějinám Romů v Česku a na Slovensku.
„Bylo to skvělé mít komentovanou prohlídku, jinak bych moc nepochopila, jak to v táboře vlastně vypadalo a fungovalo. Pracovní listy a příběh Květy se mi také hodně líbil, zapůsobilo to na mě mnohem víc, než jen prohlídka samotná,“ popisala prohlídku jedna z účastnic.


polsoc_ls_small05

Památníky, jejich vzhled a poselství, nebo třeba i jejich neexistence, názvy ulic a objektů mohou lidi sjednocovat a inspirovat nebo je rozdělovat. Na to jsme se soustředili při odpolední procházce Brnem. Zastavili jsme se u Parku Eugena Horvátha – prvním místě v ČR nazvaném po romské osobnosti, u památníku obětí holocaustu a sklonili jsme se ke Stolpersteinům připomínajícím židovské oběti. „Skvělá příležitost přemýšlet o podobných místech ve městě, kde žiji,“ napsala později jedna z účastnic.

polsoc_ls_small06

Den jsme zakončili s Růženou Ďorďovou, sociální pracovnicí a romskou aktivistkou, besedou o postavení Romů dnes a (ne)potkávání se lidí z různých národnostních, sociálních, nebo názorových skupin. Na účastníky beseda silně zapůsobila: „Musela jsem po Růženčině vyprávění hodně přemýšlet sama o sobě.“

polsoc_ls_small07

V pátek jsme se vrátili ke komunikaci. Konkrétně k tomu, jak komunikujeme prostřednictvím médií, jak nás ovlivňuje propaganda, jak je možné prostřednictvím propagandy a fake news rozdělovat a ovládat společnost, jak nás ovlivňují sociální média a mediální bubliny, ve kterých se pohybujeme.

polsoc_ls_small08

Lektoři:

  • Dana Gabaľová, ITI (ČR) – věnuje se vztahu historie a současnosti, realizuje projekty vrstevnického vzdělávání, často zapojující studentské výzkumné projekty, je kurátorkou vzdělávacích výstav.
  • Marie Smutná, ITI (ČR) – historička, metodička a lektorka, věnuje se historii holocaustu, orální historii a vrstevnickému vzdělávání.
  • Michal Schuster, ITI (ČR) – historik, který se zaměřuje na historii Romů v ČR, a to zejména v souvislosti s pronásledování za druhé světové války.
  • Růžena Ďorďová, ITI (ČR) – sociální pracovnice a romská aktivistka.
  • Veronika Kolaříková, MRK (ČR) – odborně se zajímá o oblast konstrukce národní identity, o problematiku společenských diskurzů, sociálních praktik a norem. Mimo jiné se věnuje vzdělávání o holocaustu Romů.
  • Eva Dittingerová (ČR) – lektorka a facilitátorka, vede poradní kruhy, zabývá se technikami nenásilné komunikace, příběhy a dramatickou výchovou.
  • Viktor Pončák, NMŠ (SK) – věnuje se orální historii v projektech Študenti po stopách totality a iWalks.
  • Ivana Gabaľová, AFH (NL) –věnuje se tématům holocaustu, lidských práv a rozvoji aktivního občanství u studentů, prevenci radikalizace a řešení konfliktů, se zvláštním zájmem o studenty se znevýhodněním přístupem ke vzdělání.
  • Mateusz Trojanski, AFH (PL) – koordinátor polské Anne Frank Youth Network a lektor projektu Stories That Move.


Pozvánka

Program
Fotogalerie

Ze zpětných vazeb:

  • „Bavily mě všechny interaktivní metody, vyzkoušet si to na vlastní kůži, nové informace, zdroje.“
  • „Uvědomila jsem si, jak můžeme být v jednu chvíli všichni spjaty a zároveň názorově rozděleny.“
  • „Určitě budu pracovat s metodou hluboká demokracie [Deep Democracy] – nová metoda, kterou lze využít v životě, ve škole (jako třídní, jako učitel předmětů).“
  • „Líbila se mi práce s dobovými materiály. Využiju při výuce dějepisu.“
  • „Precizní organizace, milý a lidský přístup, skvělá skladba programu.“

 

 

Partneři projektu:

MNS-logo Anne-Frank-logo anne-frank-zentrum-logo_4c


Projekt je realizován za podpory:

eacea_2015_00550000_cs_web

22. 3. 2024

Před měsícem jsme na pozvání rakouské velvyslankyně Bettiny Kirnbauer oslavili 30. výročí založení Institutu Terezínské iniciativy. O akci informoval také Till Janzer z Radio Prague International. Článek si můžete přečíst nebo poslechnout pod následujícím odkazem (pouze v Němčině).

21. 3. 2024

Rádi bychom Vás pozvali na vzdělávací workshop s názvem "Umění proti smrti", který pořádáme. Tento workshop se bude konat dne 13. dubna 2024 od 9:30 do 18:00 v Praze.

15. 3. 2024

Poslední akční projekt Anne Frank Youth Network je dokončen!


9. 3. 2024
V pátek 8. března proběhl v sekci BIIb v bývalém koncentračním a vyhlazovacím táboře v Auschwitz II - Birkenau, kde se nacházel takzvaný Terezínský rodinný tábor, pietní akt a uctění památky lidí, kteří byli zavražděni v noci z 8. na 9. března 1944. Akce se kromě ředitele Institutu Terezínské iniciativy, Tomáše Krause zúčastnili i ředitel Památníku Terezín, Jan Roubínek, ředitelka Beit Terezín (Izrael), Tami Kinberg, předsedkyně správní rady Institutu Terezínské iniciativy, Michaela Rozov, a za Židovské muzeum v Praze Jana Šplíchalová.
Děkujeme také Památníku Auschwitz za záštitu, a v neposlední řadě všem zúčastněným, že spolu s námi uctili jejich památku.
7. 3. 2024

V září 1943 bylo z terezínského koncentračního tábora do vyhlazovacího tábora v Auschwitz- Birkenau z doposud neobjasněných důvodů vypraveno ve dvou  transportech  pět tisíc Židů, pocházejících z tzv. Protektorátu Čechy a Morava. 

29. 2. 2024

Příští týden, 8. a 9. března nás čeká připomínka 80. výročí likvidace tzv. terezínského rodinného tábora v koncentračním a vyhlazovacím táboře Auschwitz II - Birkenau. S Institutem Terezínské iniciativy pořádáme pietní akci na místě, kterého se zúčastní i ředitel Památníku Terezín, PhDr. Jan Roubínek.

26. 2. 2024

23. února jsme prostřednictvím Verto Education navázali další spolupráci se studenty z University of New York in Prague. Uspořádali jsme workshop o tom, jak život Židů v Praze ovlivnily protižidovské zákony v době nacistické okupace.