Mezinárodní konference pro pedagogy a studenty - hledání konstruktivního dialogu
5. - 8. června 2022
Praha
Nechte mě být, jaká jsem. Hledání konstruktivního dialogu v polarizované společnosti
Konference byla závěrečnou akcí několikaletého projektu, na kterém spolupracovaly Institut Terezínské iniciativy v Praze (CZ), Anne Frank Stichting v Amsterdamu (NL), Anne Frank Zentrum v Berlíně (DE) a Nadácia Milana Šimečku v Bratislavě (SK).
Konference plynule navázala na výcvik lektorů vrstevnického vzdělávání.
Centrálním bodem programu byla panelová diskuze. Pozvání do panelu přijali:
- Zuzana Schreiberová, ředitelka Multikulturního centra v Praze (CZ),
- Sasha Lehnartz, hlavní zpravodaj deníků Welt a Welt am Sonntag (DE),
- Emil Voráč, zakladatel sdružení Khamoro na podporu Romů a Sintů (CZ),
- Flavio Bollag, výkonný ředitel Outward Bound Center for Peacebuilding v New Yorku (USA).
Diskutující hovořili o svých zkušenostech a o příčinách postupné polarizace společnosti. Představili možné přístupy ke snížení napětí v otázkách, které polarizují, tak jak je znají a využívají.
Vzhledem k omezenému času, který byl k dispozici, a složitosti tématu bylo možné diskutovat pouze o možných řešeních. Účastníci si však mohli vyslechnout výměnu názorů jednotlivých hostů a také jim klást otázky týkající se jejich ososbních názorů.
Dalšími zajímavými hosty byly tzv. "živé knihy" – lidé, kteří se díky své živostní zkušenosti, kvůli původu, sexuální orientaci nebo specifickým potřebám často ocitají na jednom z pólů. Svoje příběhy s námi sdíleli:
- Čeněk Růžička - jako příslušník romské a sintské menšiny a potomek těch, kteří přežili holocaust, vede od 70. let 20. století kampaň za uznání obětí nacistické perzekuce a odškodnění.
- Veronika Dočkalová - je LGBT+ aktivistkou a spoluorganizátorkou Prague Pride. Zasazuje se o zavedení "manželství pro všechny" a věnuje se také duševnímu zdraví mladých queer lidí.
- Radana Rutová - je historik a pracuje pro ITI. V roce 2013 se jí narodil syn Tobias. V osmi letech mu byl diagnostikován Aspergerův syndrom a ADHD.
Všechny tři "živé knihy" nám umožnily nahlédnout do svých individuálních zkušeností s diskriminací, ale také do toho, co jim dává naději.
Předposlední den konference jsme přijali pozvání rakouské velvyslankyně v České republice Dr. Bettiny Kirnbauerové k návštěvě její rezidenci na pražských Hradčanech.
Paní velvyslankyně hovořila o svých zkušenostech ze světa diplomacie a o tom, jak lze v obtížných tématech najít společný základ pro diskusi i o tom, jak se v diplomatickém světě hledá shoda a jak se vypořádavají s tím, když shodu nenalézají.
Poslední den konference měli účastníci čas na sebereflexi jednotlivých workshopů a seminářů. Bylo řešeno mnoho témat a poskytnuta zpětná vazba. Diskutovalo se také o metodách a možnostech, které by mohly být v budoucnu využity ve školách nebo jiných organizacích.
Během konference několikrát a v různých podobách zazněla věta "Méně mluvit, více jednat".
Ze zpětných vazeb:
"V budoucnu by se mělo více akcí a nápadů převést do praxe, aby bylo možné oslovit co nejvíce lidí a zapojit je do diskusního procesu. Jen tak se můžeme pokusit bojovat proti rostoucí polarizaci naší společnosti."
„Dozvěděla jsem se o tématech, která jsou relevantní pro jiné země, a chtěla bych se o tom dovědět více.“
„Minulost v sovětské zóně měla enormní vliv a v Německu, Nizozemsku, v Západní Evropě máme sklon na to zapomínat.“
"Je na nás všech, abychom opustili svou komfortní zónu a hledali dialog."
Partneři projektu:
Projekt je realizován za podpory:
Navštivte také
27. ledna si již tradičně připomeneme různými akcemi - společenskými, politickými, či kulturními - Mezinárodní den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Iniciativa několika židovských komunit z různých zemí, včetně té naší, vyvrcholila v roce 2005, kdy se k tomuto tragickému historickému fenoménu přihlásila Organizace spojených národů a datum osvobození vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau zakotvila do globálního povědomí jako významný den. V celosvětovém formátu si tak toto výročí připomínáme po jednadvacáté.
V rámci projektu Terezínské album - Střední Čechy v současné době Institut Terezínské iniciativy digitalizuje vybrané archiválie z fondů mělnického archivu vztahující se k obětem holocaustu z Mělnicka.
Přijďte si 27. 1. od 17:00 do mělnického archivu poslechnout přednášku Lidské osudy ve stínu holocaustu.
Mohl v naší historii platit zákon, vydaný oficiálními úřady, který porušoval základní lidské právo na volný pohyb, na výběr školy a zaměstnání podle schopností jednotlivce, na volné nakládání se svým vlastním majetkem? Je možné, aby podobné zákony platily i v dnešním světě, v naší moderní společnosti?
Se závěrem roku bychom Vám rádi srdečně poděkovali za veškerou finanční podporu. Upřímně děkujeme všem, kteří v roce 2025 podpořili Institut Terezínské iniciativy prostřednictvím platformy Darujme. Podpora činnosti Institutu Terezínské iniciativy | Darujme.cz
Vaše dary mají skutečný a dlouhodobý dopad. Díky nim můžeme rozvíjet vědecký výzkum moderních dějin, udržovat a dále rozvíjet vzdělávací portál holocaust.cz, Databázi obětí holocaustu i naší odbornou knihovnu. Také díky vaší podpoře každoročně organizujeme připomínkovou akci Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-Šoa.
Děkujeme, že s námi pomáháte uchovávat paměť a předávat ji dalším generacím.
Jen pár kilometrů za česko-saskou hranicí se v malé nenápadné budově nad malebným údolím Labe uskutečnilo v prosinci roku 2025 významné pietní shromáždění. Bylo tomu totiž přesně 85 let, kdy do psychiatrické léčebny Sonnenstein v místním malém romantickém městečku Pirna dorazili pacienti až ze vzdálené slezské Opavy. Ti lidé se sem ovšem nepřijeli uzdravit či léčit, čekala je tu smrt.
O dějinách holocaustu a nacistické krutovládě dnes široká veřejnost ví poměrně hodně. I po více jak osmi desetiletích od konce války se však na povrch mohou dostat bílá místa, o kterých se ve veřejném prostoru doposud moc nemluvilo. Jedním z nich je právě Pirna-Sonnenstein.
Odborné veřejnosti není třeba představovat izraelský památník holokaustu Jad Vašem. Připomeňme jen, že byl založen z rozhodnutí Knesetu, izraelského parlamentu, v roce 1953 a od té doby se stal klíčovým místem nejen pro připomínání židovské tragédie, ale také jedinečným centrem historického výzkumu, vzdělávání a shromažďování artefaktů a uměleckých sbírek, které se k holokaustu váží.
Památník si za dobu své existence dokázal vybudovat obrovskou prestiž ve všech souvisejících oborech, kterými se zabývá. S mnoha institucemi po celém světě má uzavřeny dlouhodobé smlouvy o spolupráci, v mnoha zemích existují podpůrné společnosti, které různými způsoby – včetně finančních sbírek – přispívají na jeho činnost.
