Večerní škola Tomana Broda - II. díl z cyklu přednášek
10. listopadu 2015
Praha
Jáchymka – židovská škola v Praze
V úterý 10. listopadu 2015 jsme v Jáchymce uvítali zájemce o druhou z cyklu podzimních přednášek historika a pamětníka holocaustu dr. Tomana Broda o fenoménech moderních českých dějin. Druhé téma znělo Čas strasti i naděje, čas činu i odplaty. Období Protektorátu Čechy a Morava a zavítala na ni řada posluchačů různého věku i profese, kteří se se zájmem zapojili do besedy, která po přednášce následovala ve stylu kulatého stolu. Večerem opět provázel lektor a metodik Institutu Peter Sokol.
Ve své přednášce nastínil Dr. Brod několik myšlenek spojených s obdobím Protektorátu Čechy a Morava, perzekucí židovských obyvatel a zejména s problematikou atentátu na R. Heydricha:
"Lze si klást otázku, zda význam, jejž činitelé spojeneckého tábora přikládali spáchanému atentátu na Reinharda Heydricha, byl úměrný ztrátám, které česká domácí rezistence i celá společnost utrpěly. Vyvážil onen příznivý společenský i politický dojem v západních kruzích veškerá pasiva, jimž musela čelit protektorátní veřejnost? Vyvážil ono množství uvězněných a popravených českých lidí, spálení a vyvraždění Lidic a Ležáků, zničení posledních zbytků odbojových organizací? Nebyl by snad býval vhodnějším terčem chystaného atentátu některý z domácích kolaborantů? Stálo to tedy za to?"
"Ano, ovšem, boj proti okupantům, boj za svobodu se nikde nemůže obejít beze ztrát na životech a nemohl se obejít ani v Protektorátě. Jenže tenkrát, uprostřed roku 1942, nešlo o osvobozenecký boj, nýbrž o masakr nevinných a hlavně bezbranných českých obyvatel."
Třetí díl z cyklu podzimních přednášek se bude konat:
v úterý 1. prosince 2015: „Konečné řešení národnostní otázky“ - Poválečné vyhnání německého obyvatelstva z českých zemí
Pozvánka na 1. večer z cyklu podzimních přednášek
Pozvánka na 2. večer z cyklu podzimních přednášek
Akce finančně podpořil v rámci projektu Jáchymka – židovská škola v Praze
Navštivte také
Institut Terezínské iniciativy vyhlašuje výtvarnou výzvu pro děti a mladé lidi ve věku 10–16 let, která je součástí příprav na připomínku Jom ha-Šoa v roce 2027. Cílem výzvy je podpořit citlivost dětí k tématu lidského utrpení, empatie a historické paměti prostřednictvím výtvarného vyjádření. Děti mají možnost přemýšlet o tom, proč je důležité připomínat si minulost a jak může paměť pomáhat chránit lidskou důstojnost i dnes. Vybrané výtvarné dílo bude vizuálním podkladem pro připomínku Jom ha-šoa v roce 2027.
Dovolujeme si Vás srdečně pozvat na letošní ročník Veřejného čtení jmen obětí holocaustu Jom ha-Šoa 2026 v Praze, které proběhne od 14 do 17 hodin na Mariánském náměstí u kašny Terezky.
Bude nám ctí, pokud přijmete naše pozvání a osobně se do čtení zapojíte.
Jom ha-Šoa je dnem připomínky obětí holocaustu a varováním před projevy nenávisti, rasismu a lhostejnosti. Smyslem veřejného čtení je vrátit zavražděným jejich jména a důstojnost a zdůraznit osobní odpovědnost každého z nás za ochranu demokratických hodnot a lidských práv.
Téma roku 2026 akcentuje odpovědnost jednotlivce tváří v tvář bezpráví a význam občanské odvahy.
V srdci Jižního Města, v parku u Chodovské tvrze, vzniká místo paměti. Připomínka našich sousedů z Chodova a Hájů, kteří byli za druhé světové války vytrženi ze svých domovů.
Dovolujeme si s Vámi sdílet pozvánku na slavnostní odhalení pomníku dne 14. dubna 2026 v 11:00.
27. ledna si již tradičně připomeneme různými akcemi - společenskými, politickými, či kulturními - Mezinárodní den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Iniciativa několika židovských komunit z různých zemí, včetně té naší, vyvrcholila v roce 2005, kdy se k tomuto tragickému historickému fenoménu přihlásila Organizace spojených národů a datum osvobození vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau zakotvila do globálního povědomí jako významný den. V celosvětovém formátu si tak toto výročí připomínáme po jednadvacáté.
V rámci projektu Terezínské album - Střední Čechy v současné době Institut Terezínské iniciativy digitalizuje vybrané archiválie z fondů mělnického archivu vztahující se k obětem holocaustu z Mělnicka.
Přijďte si 27. 1. od 17:00 do mělnického archivu poslechnout přednášku Lidské osudy ve stínu holocaustu.
Mohl v naší historii platit zákon, vydaný oficiálními úřady, který porušoval základní lidské právo na volný pohyb, na výběr školy a zaměstnání podle schopností jednotlivce, na volné nakládání se svým vlastním majetkem? Je možné, aby podobné zákony platily i v dnešním světě, v naší moderní společnosti?