Večerní škola Tomana Broda - II. díl z cyklu přednášek

10. listopadu 2015
Praha

 

Jáchymka – židovská škola v Praze

 

Večerní škola Tomana Broda - II. díl z cyklu přednášek - 10. listopadu 2015

 

V úterý 10. listopadu 2015 jsme v Jáchymce uvítali zájemce o druhou z cyklu podzimních přednášek historika a pamětníka holocaustu dr. Tomana Broda  o fenoménech moderních českých dějin. Druhé téma znělo Čas strasti i naděje, čas činu i odplaty. Období Protektorátu Čechy a Morava a zavítala na ni řada posluchačů různého věku i profese, kteří se se zájmem zapojili do besedy, která po přednášce následovala ve stylu kulatého stolu. Večerem opět provázel lektor a metodik Institutu Peter Sokol.

 

Vecerni skola Tomana Broda pozvanka 3.2

  

Ve své přednášce nastínil Dr. Brod několik myšlenek spojených s obdobím Protektorátu Čechy a Morava, perzekucí židovských obyvatel a zejména s problematikou atentátu na R. Heydricha:

"Lze si klást otázku, zda význam, jejž činitelé spojeneckého tábora přikládali spáchanému atentátu na Reinharda Heydricha, byl úměrný ztrátám, které česká domácí rezistence i celá společnost utrpěly. Vyvážil onen příznivý společenský i politický dojem v západních kruzích veškerá pasiva, jimž musela čelit protektorátní veřejnost? Vyvážil ono množství uvězněných a popravených českých lidí, spálení a vyvraždění Lidic a Ležáků, zničení posledních zbytků odbojových organizací? Nebyl by snad býval vhodnějším terčem chystaného atentátu některý z domácích kolaborantů? Stálo to tedy za to?"
 

Večerní škola Tomana Broda - II. díl z cyklu přednášek - 10. listopadu 2015

 

"Ano, ovšem, boj proti okupantům, boj za svobodu se nikde nemůže obejít beze ztrát na životech a nemohl se obejít ani v Protektorátě. Jenže tenkrát, uprostřed roku 1942, nešlo o osvobozenecký boj, nýbrž o masakr nevinných a hlavně bezbranných českých obyvatel."

 

Večerní škola Tomana Broda - II. díl z cyklu přednášek - 10. listopadu 2015

 

Zpráva a fotografie z  I. pořadu cyklu: Malé Rakousko-Uhersko. Národnostní problematika první československé republiky

 

Třetí díl z cyklu podzimních přednášek se bude konat:
v úterý 1. prosince 2015: „Konečné řešení národnostní otázky“ -  Poválečné vyhnání německého obyvatelstva z českých zemí

(pozvánka ke stažení v PDF)

  

Pozvánka na 1. večer z cyklu podzimních přednášek

Pozvánka na 2. večer z cyklu podzimních přednášek

 

Akce finančně podpořil v rámci projektu Jáchymka – židovská škola v Praze

 NFOH_logo_CZE_RGB_pozitiv

 

20. 8. 2026

Na červnovou besedu nad knihou Jak jsem žil, jakým jsem byl navazujeme rozhovorem s panem Martinem Lieblem, spoluzakladatelem a předsedou správní rady Nadačního fondu Dr. Dagmar Lieblové.  

“Člověk má možnost změnit běh světa. Nejenže má možnost, ale pokud již tu možnost má, je jeho povinnost, aby to udělal.”

23. 7. 2026

Stolpersteiny připomínají lidi, kteří se stali oběťmi nacistické perzekuce. Během roku existuje řada příležitostí, kdy je čistit, například u příležitosti Jom ha-šoa. Zapojit se ale můžete kdykoli.

I drobná péče o kámen je způsobem, jak udržovat paměť živou.

„Pamatuj na dávné dny, rozvažuj léta minulých pokolení.“ (Deuteronomium 32,7)

V našem krátkém videu ukazujeme, jak stolpersteiny čistit jednoduše a šetrně.

https://www.facebook.com/share/v/1JSU9Y66gP/

 

20. 5. 2026
Pokračujeme v besedách nad knihami, 17. 6. od 18:00 představíme v Božské Lahvici (Bílkova 6, Praha 1) knihu Jak jsem žil, jakým jsem byl.
 
Paměti sepisoval Emil Pick v terezínském ghettu jako morální a etický odkaz pro své vnuky Petříčka a Jeníčka. Chlapci byli v roce 1939 v rámci Kindertransportů organizovaných Sirem Nicholasem Wintonem bezpečně dopraveni do Velké Británie.
Rukopis ležel zapomenut v kartonové krabici téměř 70 let, než jej náhodou objevil vnuk Jan Pick.
15. 5. 2026

Profesor Therkel Stræde z Jihodánské univerzity v Odense patří k předním dánským historikům zabývajícím se holocaustem, okupací a osudy dánských Židů deportovaných do Terezína. Do Prahy a Terezína se vrací pravidelně — nejen jako badatel, ale i jako pedagog, který se dlouhodobě snaží hledat nové způsoby, jak o holocaustu mluvit se současnou generací studentů. V rozhovoru pro Institut Terezínské iniciativy mluví o tom, jak se k tématu dostal, proč je zkušenost dánských Židů specifická a proč dnes podle něj nestačí historii jen „vyprávět“.

21. 4. 2026
Institut Terezínské iniciativy otevírá prostor pro společné setkání nad knihami, které vyšly v různých nakladatelstvích, ale spojuje je jejich zaměření.
 
S Michaelou Rozov budeme mluvit o knihách Pavla Fischla Jen čtyři měsíce (Argo) a Lidé ve tmě (P3K).
 
Událost pořádáme u příležitosti dne knihy dne 22. 4. od 18:00 v Božské Lahvici, Bílkova 122/6, Praha 1. 
8. 4. 2026

Institut Terezínské iniciativy vyhlašuje výtvarnou výzvu pro děti a mladé lidi ve věku 10–16 let, která je součástí příprav na připomínku  Jom ha-Šoa v roce 2027. Cílem výzvy je podpořit citlivost dětí k tématu lidského utrpení, empatie a historické paměti prostřednictvím výtvarného vyjádření. Děti mají možnost přemýšlet o tom, proč je důležité připomínat si minulost a jak může paměť pomáhat chránit lidskou důstojnost i dnes. Vybrané výtvarné dílo bude vizuálním podkladem pro připomínku Jom ha-šoa v roce 2027.

21. 3. 2026

Dovolujeme si Vás srdečně pozvat na letošní ročník Veřejného čtení jmen obětí holocaustu Jom ha-Šoa 2026 v Praze, které proběhne od 14 do 17 hodin na Mariánském náměstí u kašny Terezky.

Bude nám ctí, pokud přijmete naše pozvání a osobně se do čtení zapojíte.

Jom ha-Šoa je dnem připomínky obětí holocaustu a varováním před projevy nenávisti, rasismu a lhostejnosti. Smyslem veřejného čtení je vrátit zavražděným jejich jména a důstojnost a zdůraznit osobní odpovědnost každého z nás za ochranu demokratických hodnot a lidských práv.

Téma roku 2026 akcentuje odpovědnost jednotlivce tváří v tvář bezpráví a význam občanské odvahy.