Večerní škola Tomana Broda - II. díl z cyklu přednášek
10. listopadu 2015
Praha
Jáchymka – židovská škola v Praze

V úterý 10. listopadu 2015 jsme v Jáchymce uvítali zájemce o druhou z cyklu podzimních přednášek historika a pamětníka holocaustu dr. Tomana Broda o fenoménech moderních českých dějin. Druhé téma znělo Čas strasti i naděje, čas činu i odplaty. Období Protektorátu Čechy a Morava a zavítala na ni řada posluchačů různého věku i profese, kteří se se zájmem zapojili do besedy, která po přednášce následovala ve stylu kulatého stolu. Večerem opět provázel lektor a metodik Institutu Peter Sokol.

Ve své přednášce nastínil Dr. Brod několik myšlenek spojených s obdobím Protektorátu Čechy a Morava, perzekucí židovských obyvatel a zejména s problematikou atentátu na R. Heydricha:
"Lze si klást otázku, zda význam, jejž činitelé spojeneckého tábora přikládali spáchanému atentátu na Reinharda Heydricha, byl úměrný ztrátám, které česká domácí rezistence i celá společnost utrpěly. Vyvážil onen příznivý společenský i politický dojem v západních kruzích veškerá pasiva, jimž musela čelit protektorátní veřejnost? Vyvážil ono množství uvězněných a popravených českých lidí, spálení a vyvraždění Lidic a Ležáků, zničení posledních zbytků odbojových organizací? Nebyl by snad býval vhodnějším terčem chystaného atentátu některý z domácích kolaborantů? Stálo to tedy za to?"

"Ano, ovšem, boj proti okupantům, boj za svobodu se nikde nemůže obejít beze ztrát na životech a nemohl se obejít ani v Protektorátě. Jenže tenkrát, uprostřed roku 1942, nešlo o osvobozenecký boj, nýbrž o masakr nevinných a hlavně bezbranných českých obyvatel."

Třetí díl z cyklu podzimních přednášek se bude konat:
v úterý 1. prosince 2015: „Konečné řešení národnostní otázky“ - Poválečné vyhnání německého obyvatelstva z českých zemí
Pozvánka na 1. večer z cyklu podzimních přednášek
Pozvánka na 2. večer z cyklu podzimních přednášek
Akce finančně podpořil v rámci projektu Jáchymka – židovská škola v Praze
Na červnovou besedu nad knihou Jak jsem žil, jakým jsem byl navazujeme rozhovorem s panem Martinem Lieblem, spoluzakladatelem a předsedou správní rady Nadačního fondu Dr. Dagmar Lieblové.
“Člověk má možnost změnit běh světa. Nejenže má možnost, ale pokud již tu možnost má, je jeho povinnost, aby to udělal.”
Stolpersteiny připomínají lidi, kteří se stali oběťmi nacistické perzekuce. Během roku existuje řada příležitostí, kdy je čistit, například u příležitosti Jom ha-šoa. Zapojit se ale můžete kdykoli.
I drobná péče o kámen je způsobem, jak udržovat paměť živou.
„Pamatuj na dávné dny, rozvažuj léta minulých pokolení.“ (Deuteronomium 32,7)
V našem krátkém videu ukazujeme, jak stolpersteiny čistit jednoduše a šetrně.
https://www.facebook.com/share/v/1JSU9Y66gP/
Profesor Therkel Stræde z Jihodánské univerzity v Odense patří k předním dánským historikům zabývajícím se holocaustem, okupací a osudy dánských Židů deportovaných do Terezína. Do Prahy a Terezína se vrací pravidelně — nejen jako badatel, ale i jako pedagog, který se dlouhodobě snaží hledat nové způsoby, jak o holocaustu mluvit se současnou generací studentů. V rozhovoru pro Institut Terezínské iniciativy mluví o tom, jak se k tématu dostal, proč je zkušenost dánských Židů specifická a proč dnes podle něj nestačí historii jen „vyprávět“.
Institut Terezínské iniciativy vyhlašuje výtvarnou výzvu pro děti a mladé lidi ve věku 10–16 let, která je součástí příprav na připomínku Jom ha-Šoa v roce 2027. Cílem výzvy je podpořit citlivost dětí k tématu lidského utrpení, empatie a historické paměti prostřednictvím výtvarného vyjádření. Děti mají možnost přemýšlet o tom, proč je důležité připomínat si minulost a jak může paměť pomáhat chránit lidskou důstojnost i dnes. Vybrané výtvarné dílo bude vizuálním podkladem pro připomínku Jom ha-šoa v roce 2027.
Dovolujeme si Vás srdečně pozvat na letošní ročník Veřejného čtení jmen obětí holocaustu Jom ha-Šoa 2026 v Praze, které proběhne od 14 do 17 hodin na Mariánském náměstí u kašny Terezky.
Bude nám ctí, pokud přijmete naše pozvání a osobně se do čtení zapojíte.
Jom ha-Šoa je dnem připomínky obětí holocaustu a varováním před projevy nenávisti, rasismu a lhostejnosti. Smyslem veřejného čtení je vrátit zavražděným jejich jména a důstojnost a zdůraznit osobní odpovědnost každého z nás za ochranu demokratických hodnot a lidských práv.
Téma roku 2026 akcentuje odpovědnost jednotlivce tváří v tvář bezpráví a význam občanské odvahy.










