Večerní škola Tomana Broda - II. díl z cyklu přednášek
10. listopadu 2015
Praha
Jáchymka – židovská škola v Praze
V úterý 10. listopadu 2015 jsme v Jáchymce uvítali zájemce o druhou z cyklu podzimních přednášek historika a pamětníka holocaustu dr. Tomana Broda o fenoménech moderních českých dějin. Druhé téma znělo Čas strasti i naděje, čas činu i odplaty. Období Protektorátu Čechy a Morava a zavítala na ni řada posluchačů různého věku i profese, kteří se se zájmem zapojili do besedy, která po přednášce následovala ve stylu kulatého stolu. Večerem opět provázel lektor a metodik Institutu Peter Sokol.
Ve své přednášce nastínil Dr. Brod několik myšlenek spojených s obdobím Protektorátu Čechy a Morava, perzekucí židovských obyvatel a zejména s problematikou atentátu na R. Heydricha:
"Lze si klást otázku, zda význam, jejž činitelé spojeneckého tábora přikládali spáchanému atentátu na Reinharda Heydricha, byl úměrný ztrátám, které česká domácí rezistence i celá společnost utrpěly. Vyvážil onen příznivý společenský i politický dojem v západních kruzích veškerá pasiva, jimž musela čelit protektorátní veřejnost? Vyvážil ono množství uvězněných a popravených českých lidí, spálení a vyvraždění Lidic a Ležáků, zničení posledních zbytků odbojových organizací? Nebyl by snad býval vhodnějším terčem chystaného atentátu některý z domácích kolaborantů? Stálo to tedy za to?"
"Ano, ovšem, boj proti okupantům, boj za svobodu se nikde nemůže obejít beze ztrát na životech a nemohl se obejít ani v Protektorátě. Jenže tenkrát, uprostřed roku 1942, nešlo o osvobozenecký boj, nýbrž o masakr nevinných a hlavně bezbranných českých obyvatel."
Třetí díl z cyklu podzimních přednášek se bude konat:
v úterý 1. prosince 2015: „Konečné řešení národnostní otázky“ - Poválečné vyhnání německého obyvatelstva z českých zemí
Pozvánka na 1. večer z cyklu podzimních přednášek
Pozvánka na 2. večer z cyklu podzimních přednášek
Akce finančně podpořil v rámci projektu Jáchymka – židovská škola v Praze
Navštivte také
27. ledna si již tradičně připomeneme různými akcemi - společenskými, politickými, či kulturními - Mezinárodní den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Iniciativa několika židovských komunit z různých zemí, včetně té naší, vyvrcholila v roce 2005, kdy se k tomuto tragickému historickému fenoménu přihlásila Organizace spojených národů a datum osvobození vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau zakotvila do globálního povědomí jako významný den. V celosvětovém formátu si tak toto výročí připomínáme po jednadvacáté.
V rámci projektu Terezínské album - Střední Čechy v současné době Institut Terezínské iniciativy digitalizuje vybrané archiválie z fondů mělnického archivu vztahující se k obětem holocaustu z Mělnicka.
Přijďte si 27. 1. od 17:00 do mělnického archivu poslechnout přednášku Lidské osudy ve stínu holocaustu.
Mohl v naší historii platit zákon, vydaný oficiálními úřady, který porušoval základní lidské právo na volný pohyb, na výběr školy a zaměstnání podle schopností jednotlivce, na volné nakládání se svým vlastním majetkem? Je možné, aby podobné zákony platily i v dnešním světě, v naší moderní společnosti?
Se závěrem roku bychom Vám rádi srdečně poděkovali za veškerou finanční podporu. Upřímně děkujeme všem, kteří v roce 2025 podpořili Institut Terezínské iniciativy prostřednictvím platformy Darujme. Podpora činnosti Institutu Terezínské iniciativy | Darujme.cz
Vaše dary mají skutečný a dlouhodobý dopad. Díky nim můžeme rozvíjet vědecký výzkum moderních dějin, udržovat a dále rozvíjet vzdělávací portál holocaust.cz, Databázi obětí holocaustu i naší odbornou knihovnu. Také díky vaší podpoře každoročně organizujeme připomínkovou akci Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-Šoa.
Děkujeme, že s námi pomáháte uchovávat paměť a předávat ji dalším generacím.
Jen pár kilometrů za česko-saskou hranicí se v malé nenápadné budově nad malebným údolím Labe uskutečnilo v prosinci roku 2025 významné pietní shromáždění. Bylo tomu totiž přesně 85 let, kdy do psychiatrické léčebny Sonnenstein v místním malém romantickém městečku Pirna dorazili pacienti až ze vzdálené slezské Opavy. Ti lidé se sem ovšem nepřijeli uzdravit či léčit, čekala je tu smrt.
O dějinách holocaustu a nacistické krutovládě dnes široká veřejnost ví poměrně hodně. I po více jak osmi desetiletích od konce války se však na povrch mohou dostat bílá místa, o kterých se ve veřejném prostoru doposud moc nemluvilo. Jedním z nich je právě Pirna-Sonnenstein.
Odborné veřejnosti není třeba představovat izraelský památník holokaustu Jad Vašem. Připomeňme jen, že byl založen z rozhodnutí Knesetu, izraelského parlamentu, v roce 1953 a od té doby se stal klíčovým místem nejen pro připomínání židovské tragédie, ale také jedinečným centrem historického výzkumu, vzdělávání a shromažďování artefaktů a uměleckých sbírek, které se k holokaustu váží.
Památník si za dobu své existence dokázal vybudovat obrovskou prestiž ve všech souvisejících oborech, kterými se zabývá. S mnoha institucemi po celém světě má uzavřeny dlouhodobé smlouvy o spolupráci, v mnoha zemích existují podpůrné společnosti, které různými způsoby – včetně finančních sbírek – přispívají na jeho činnost.
