Pirna Sonnenstein po 85 letech

22. 12. 2025

Jen pár kilometrů za česko-saskou hranicí se v malé nenápadné budově nad malebným údolím Labe uskutečnilo v prosinci roku 2025 významné pietní shromáždění. Bylo tomu totiž přesně 85 let, kdy do psychiatrické léčebny Sonnenstein v místním malém romantickém městečku Pirna dorazili pacienti až ze vzdálené slezské Opavy. Ti lidé se sem ovšem nepřijeli uzdravit či léčit, čekala je tu smrt.

O dějinách holocaustu a nacistické krutovládě dnes široká veřejnost ví poměrně hodně. I po více jak osmi desetiletích od konce války se však na povrch mohou dostat bílá místa, o kterých se ve veřejném prostoru doposud moc nemluvilo. Jedním z nich je právě Pirna-Sonnenstein.

Zrůdná nacistická ideologie nadřazenosti nezůstala jen u pokřivených akademických teorií eugeniky, darwinismu, či malthusiánství, bylo třeba jí převést do praxe. Vize nového světovém řádu uvedla v chod mašinérii, která měla za úkol zlikvidovat všechny ty, kteří se do nového modelu lidstva nevešli. A tak se v hledáčku ocitli nejen Židé, Sintové, Romové a různá další etnika, ale i ti, kteří nebyli údajně pro novou společnost nijak přínosní, ba naopak jí – podle pseudovědeckých teorií – zatěžovali. Jednou z takových skupin byli i pacienti psychiatrických klinik. Měli se stát prvními obětmi masového vraždění.

Nacisté museli velmi dobře vědět, že páchají zločiny proti lidskosti. Jinak by si nedali práci s tím, aby vražedná mašinérie měla různá kódová označení. V tomto případě se jednalo nejdříve o „T 4“. Berlínská psychiatrická léčebna, kde tento šílený projekt začal, sídlila totiž na adrese Tiergarten 4. Již v říjnu 1939 podepsal Hitler rozkaz k provádění „smrti z milosrdenství“ a pověřil výběrem „pacientů“ lékaře této berlínské kliniky. Odsud se projekt postupně rozšiřoval a když dorazil i do zmíněné Pirny, nesl již jiný, cynický název, „Euthanasie“.

Ihned po obsazení tzv. Sudet v březnu 1938 začaly na územích, přivtělených Říši, platit říšské zákony, vyhlášky a nařízení. Týkalo se to i psychiatrických pacientů, včetně opavské psychiatrické nemocnice. 9. prosince 1940 vjely do areálu ústavu autobusy a přepravily muže a ženy, kteří byli na základě registračních formulářů považováni za „nehodné života“, na vlakové nádraží Opava-Východ. Odtud byli vlakem převezeni do Pirny-Sonnensteinu, kde byli posléze zavražděni v plynové komoře. Stali se tak prvními oběťmi centrálně organizovaného programu „Euthanasie“ na území bývalého Československa. Ve dnech 10. a 12. prosince 1940 proběhly další převozy pacientů z Opavy do tohoto vražedného centra. Vzhledem k tomu, že většina záznamů byla zničena, přesný počet obětí dnes není znám, uvádí se ale, že šlo o 370 lidí, mezi nimi byli i Židé. Jednalo se většinou o případy lehčích psychických poruch, včetně depresí, které by byly z hlediska dnešní psychiatrie velmi lehce vyléčitelné. Tehdejší pseudověda je však označila za terminální a nevhodné dalšího života.

Pro badatele, ale nyní i pro širokou veřejnost, je doslova do očí bijící způsob vraždění, ke kterému v tomto zařízení docházelo. Nic netušící pacienti byli přivedeni do sklepa, kde jim bylo řečeno, že se půjdou osprchovat. Poté, co vstoupili do sklepní místnosti s reálnými sprchami, byly za nimi hermeticky uzavřeny dveře a byl puštěn smrtící plyn. Mrtvá těla byla poté podrobena prohlídce, zde z nich nelze extrahovat cenné předměty, spolknuté šperky či zlaté zuby. Poté byla ve vedlejší místnosti spálena ve dvou krematoriích, Za zmínku stojí, že na začátku byl komín jedné z pecí vystavěn příliš nízko což způsobilo vznícení střechy. Hasiči, kteří z Pirny okamžitě přispěchali k zásahu byli nemilosrdně vyhnáni.

Celá místní operace sloužila vlastně jako laboratoř, ve které se zkoušelo, jakým způsobem lze zbavit života velké množství lidí najednou. To, co probíhalo v Pirně od roku 1940, pak bylo v masovém měřítku praktikováno ve všech nacistických vyhlazovacích táborech, včetně Osvětimi. Léčebna Sonnenstein je však významná i z jiného důvodu – na její idylické terase s kavárenskými stolky a slunečníky bylo rozhodnuto o zahájení akce „Reinhardt“, vraždící mašinérii, na jejímž konci stojí statisíce mrtvých v nacistických vyhlazovacích táborech na východě okupovaného Polska.

Od června 1940 do srpna 1941 bylo v zařízení Pirna-Sonnenstein zavražděno 14 750 lidí.
Od září 1939 do konce druhé světové války bylo v rámci projektu „Euthanasie“ v psychiatrických léčebnách v Německu, Rakousku, okupovaném Polsku a v Protektorátu Čechy a Morava takto zavražděno na 300 000 lidí. Ani na ně se nesmí zapomenout.

Tomáš Kraus

Pirna Sonnenstein po 85 letech

Přečtěte si také

Navštivte také