Databáze romských obětí holocaustu
CÍLE PROJEKTU
Cílem projektu je přispět k rozvoji dokumentace romských obětí holocaustu, jejichž životní osudy jsou jakýmkoli způsobem spojeny s územím dnešní České republiky, shromáždit a systematizovat údaje jednotlivých lidí pronásledovaných a perzekvovaných kvůli svému romskému původu během druhé světové války, poskytnout a využít shromážděné údaje a materiály k výzkumu, bádání a vzdělávání a zvýšit tak povědomí o holocaustu Romů jako součásti moderních dějin středoevropského regionu. Součástí projektu je také podnítit širší diskusi o významu připomínání událostí druhé světové války, zejména jejích příčin a důsledků pro utváření identity členů všech skupin obyvatel našeho regionu - příslušníků většiny a menšin a budování jejich vzájemných vztahů.
1. FÁZE
DOBA TRVÁNÍ:
1. 6. 2016 – 31. 5. 2018
AKTIVITY PROJEKTU
- Zpracování dosavadních materiálů týkajících se romských obětí holocaustu - materiály historika Ctibora Nečase.
- Průzkum relevantních archivních fondů v ČR (Národní archiv v Praze, Moravský zemský archiv v Brně a Státní oblastní archiv v Třeboni).
- Nastavení metodologie dokumentace romských obětí holocaustu - ve spolupráci se členy poradní expertní skupiny.
- Vytvoření základní struktury databáze romských obětí - implementace výsledků konzultací s odborníky poradní expertní skupiny, partnerů projektu: MRK a DÖW - s přesnou strukturou práv a přístupů k údajům, pramenům apod.
- Systematický archivní výzkum, zpracovávání nalezených materiálů a zahájení jejich integrace do databáze.
VÝSTUPY PROJEKTU
- Vytvořená základní struktura databáze romských obětí holocaustu, obsahující vzorek dat obětí a archivních materiálů (dokumentů a fotografií).
- Databáze archivních fondů obsahujících materiály vztahující se k tématu projektu.
- Vytvořená pracovní expertní skupina složená z odborníků a konzultantů, která přispívá ke kvalitě projektu a naplňování jeho cílů, rozvíjí jej ve prospěch osvěty v prostředí většinové společnosti i směrem dovnitř romské komunity.
2. FÁZE
DOBA TRVÁNÍ:
1. 6. 2018 – 31. 5. 2020
AKTIVITY PROJEKTU
- Pokračování systematického výzkumu v Národním archivu v Praze, Moravském zemském archivu v Brně a Státním oblastním archivu v Třeboni.
- Zahájení systematického výzkumu v dalších archivech v ČR a zahraničí (Státní okresní archiv v Liberci, Státní okresní archiv Břeclav v Mikulově, Archiv Muzea Auschwitz-Birkenau v Osvětimi, Spolkový archiv v Berlíně).
- Digitalizace archivního fondu CT Lety ve Státním oblastním archivu v Třeboni.
- Implementace publikovaných seznamů historika C. Nečase obsahujících údaje o vězních „cikánských táborů“ Lety u Písku, Hodonín u Kunštátu a Auschwitz-Birkenau do databáze.
- Selektivní výzkum rodinných historií prostřednictvím osobních výpovědí potomků obětí a pozůstalých.
OČEKÁVANÉ VÝSTUPY PROJEKTU
- Databáze s osobními záznamy o romských obětech holocaustu obsahujících základní údaje o jménu, příjmení, datu a místu narození, datu a místu věznění, datu a místu úmrtí atd.
- Digitalizovaný archivní fond CT Lety ve Státním oblastním archivu v Třeboni.
- Několik zpracovaných nosných příběhů o rodinách romských obětí holocaustu, pomocí nichž budou přiblíženy jejich osudy široké veřejnosti.
Žadatel
- Institut Terezínské iniciativy, Praha - ČR
Partneři
- Muzeum romské kultury, Brno - ČR
- Dokumentationsarchiv des Österreichischen Widerstandes, Wien, Rakousko
Spolupracující organizace a jednotlivci
- Zentralrat Deutscher Sinti und Roma, Německo
- Fritz Bauer Institut, Německo
- KZ-Gedenkstätte Dachau, Německo
- KZ-Gedenkstätte Flossenbürg, Německo
- Pedagogical University of Krakow – Institute of Philosophy and Sociology, Polsko
Členové poradní expertní skupiny
- Karel Holomek, Společenství Romů na Moravě, ČR
- PhDr. Jana Horváthová, Muzeum romské kultury, ČR
- Dr hab. Slawomir Kapralski, Prof. UP, Pedagogical University of Krakow - Institute of Philosophy and Sociology, Polsko
- Mirjam-Angela Karoly, OSCE ODIHR, Polsko
- Petr Lhotka, historik, ČR
- Rudolf Murka, příslušník druhé generace, ČR
- Dr. Jörg Osterloh, Fritz Bauer Institut, Německo
- Frank Reuter, Zentralrat deutscher Sinti und Roma, Německo
- Čeněk Růžička, Výbor pro odškodnění romského holocaustu, ČR
- Helena Sadílková, Ph.D., Seminář romistiky, Katedra středoevropských studií, FFUK Praha, ČR
- Marek Szilvási, European Roma Rights Centre, Maďarsko
Projekt finančně podpořili:
Navštivte také
Institut Terezínské iniciativy je dlouhodobě přijímající organizací pro dobrovolníky rakouského programu Gedenkdienst.
V letošním roce se naši dobrovolníci budou věnovat mj. vzdělávání. Středním školám nabízíme program v němčině využívající metody CLIL. Pokud máte zájem přiblížit studentům pod vedením rodilých mluvčích symboliku Stolpersteinů ve vašem okolí, napište nám na Jana.korabova@terezinstudies.cz.
Z logistických důvodů preferujeme spolupráci se školami v Praze a ve Středočeském kraji.
Jom ha-šoa probíhá ve více než 40 městech v České republice. Pokud se chcete ve Vašem městě též zapojit, napište nám na jana.korabova@terezinstudies.cz. Pro lokální organizátory plánujeme setkání, kde sdílíme všechny informace, ale též tipy na doprovodný program. Připojit se mohou města, instituce, spolky nebo aktivní občané včetně studentů.
Na červnovou besedu nad knihou Jak jsem žil, jakým jsem byl navazujeme rozhovorem s panem Martinem Lieblem, spoluzakladatelem a předsedou správní rady Nadačního fondu Dr. Dagmar Lieblové.
“Člověk má možnost změnit běh světa. Nejenže má možnost, ale pokud již tu možnost má, je jeho povinnost, aby to udělal.”
Stolpersteiny připomínají lidi, kteří se stali oběťmi nacistické perzekuce. Během roku existuje řada příležitostí, kdy je čistit, například u příležitosti Jom ha-šoa. Zapojit se ale můžete kdykoli.
I drobná péče o kámen je způsobem, jak udržovat paměť živou.
„Pamatuj na dávné dny, rozvažuj léta minulých pokolení.“ (Deuteronomium 32,7)
V našem krátkém videu ukazujeme, jak stolpersteiny čistit jednoduše a šetrně.
https://www.facebook.com/share/v/1JSU9Y66gP/
Profesor Therkel Stræde z Jihodánské univerzity v Odense patří k předním dánským historikům zabývajícím se holocaustem, okupací a osudy dánských Židů deportovaných do Terezína. Do Prahy a Terezína se vrací pravidelně — nejen jako badatel, ale i jako pedagog, který se dlouhodobě snaží hledat nové způsoby, jak o holocaustu mluvit se současnou generací studentů. V rozhovoru pro Institut Terezínské iniciativy mluví o tom, jak se k tématu dostal, proč je zkušenost dánských Židů specifická a proč dnes podle něj nestačí historii jen „vyprávět“.