Databáze romských obětí holocaustu
CÍLE PROJEKTU
Cílem projektu je přispět k rozvoji dokumentace romských obětí holocaustu, jejichž životní osudy jsou jakýmkoli způsobem spojeny s územím dnešní České republiky, shromáždit a systematizovat údaje jednotlivých lidí pronásledovaných a perzekvovaných kvůli svému romskému původu během druhé světové války, poskytnout a využít shromážděné údaje a materiály k výzkumu, bádání a vzdělávání a zvýšit tak povědomí o holocaustu Romů jako součásti moderních dějin středoevropského regionu. Součástí projektu je také podnítit širší diskusi o významu připomínání událostí druhé světové války, zejména jejích příčin a důsledků pro utváření identity členů všech skupin obyvatel našeho regionu - příslušníků většiny a menšin a budování jejich vzájemných vztahů.
1. FÁZE
DOBA TRVÁNÍ:
1. 6. 2016 – 31. 5. 2018
AKTIVITY PROJEKTU
- Zpracování dosavadních materiálů týkajících se romských obětí holocaustu - materiály historika Ctibora Nečase.
- Průzkum relevantních archivních fondů v ČR (Národní archiv v Praze, Moravský zemský archiv v Brně a Státní oblastní archiv v Třeboni).
- Nastavení metodologie dokumentace romských obětí holocaustu - ve spolupráci se členy poradní expertní skupiny.
- Vytvoření základní struktury databáze romských obětí - implementace výsledků konzultací s odborníky poradní expertní skupiny, partnerů projektu: MRK a DÖW - s přesnou strukturou práv a přístupů k údajům, pramenům apod.
- Systematický archivní výzkum, zpracovávání nalezených materiálů a zahájení jejich integrace do databáze.
VÝSTUPY PROJEKTU
- Vytvořená základní struktura databáze romských obětí holocaustu, obsahující vzorek dat obětí a archivních materiálů (dokumentů a fotografií).
- Databáze archivních fondů obsahujících materiály vztahující se k tématu projektu.
- Vytvořená pracovní expertní skupina složená z odborníků a konzultantů, která přispívá ke kvalitě projektu a naplňování jeho cílů, rozvíjí jej ve prospěch osvěty v prostředí většinové společnosti i směrem dovnitř romské komunity.
2. FÁZE
DOBA TRVÁNÍ:
1. 6. 2018 – 31. 5. 2020
AKTIVITY PROJEKTU
- Pokračování systematického výzkumu v Národním archivu v Praze, Moravském zemském archivu v Brně a Státním oblastním archivu v Třeboni.
- Zahájení systematického výzkumu v dalších archivech v ČR a zahraničí (Státní okresní archiv v Liberci, Státní okresní archiv Břeclav v Mikulově, Archiv Muzea Auschwitz-Birkenau v Osvětimi, Spolkový archiv v Berlíně).
- Digitalizace archivního fondu CT Lety ve Státním oblastním archivu v Třeboni.
- Implementace publikovaných seznamů historika C. Nečase obsahujících údaje o vězních „cikánských táborů“ Lety u Písku, Hodonín u Kunštátu a Auschwitz-Birkenau do databáze.
- Selektivní výzkum rodinných historií prostřednictvím osobních výpovědí potomků obětí a pozůstalých.
OČEKÁVANÉ VÝSTUPY PROJEKTU
- Databáze s osobními záznamy o romských obětech holocaustu obsahujících základní údaje o jménu, příjmení, datu a místu narození, datu a místu věznění, datu a místu úmrtí atd.
- Digitalizovaný archivní fond CT Lety ve Státním oblastním archivu v Třeboni.
- Několik zpracovaných nosných příběhů o rodinách romských obětí holocaustu, pomocí nichž budou přiblíženy jejich osudy široké veřejnosti.
Žadatel
- Institut Terezínské iniciativy, Praha - ČR
Partneři
- Muzeum romské kultury, Brno - ČR
- Dokumentationsarchiv des Österreichischen Widerstandes, Wien, Rakousko
Spolupracující organizace a jednotlivci
- Zentralrat Deutscher Sinti und Roma, Německo
- Fritz Bauer Institut, Německo
- KZ-Gedenkstätte Dachau, Německo
- KZ-Gedenkstätte Flossenbürg, Německo
- Pedagogical University of Krakow – Institute of Philosophy and Sociology, Polsko
Členové poradní expertní skupiny
- Karel Holomek, Společenství Romů na Moravě, ČR
- PhDr. Jana Horváthová, Muzeum romské kultury, ČR
- Dr hab. Slawomir Kapralski, Prof. UP, Pedagogical University of Krakow - Institute of Philosophy and Sociology, Polsko
- Mirjam-Angela Karoly, OSCE ODIHR, Polsko
- Petr Lhotka, historik, ČR
- Rudolf Murka, příslušník druhé generace, ČR
- Dr. Jörg Osterloh, Fritz Bauer Institut, Německo
- Frank Reuter, Zentralrat deutscher Sinti und Roma, Německo
- Čeněk Růžička, Výbor pro odškodnění romského holocaustu, ČR
- Helena Sadílková, Ph.D., Seminář romistiky, Katedra středoevropských studií, FFUK Praha, ČR
- Marek Szilvási, European Roma Rights Centre, Maďarsko
Projekt finančně podpořili:
9. června se slaví Mezinárodní den archivů. Letos to vychází na dnes, pondělí.
V sobotu přivítal náš GEDENKDIENST dobrovolník Laurenz v Jáchymce tým Alpine Peace Crossing, a ukázal jim ukázal naši práci.
Alpine Peace Crossing (APC) je rakouská organizace se sídlem v Krimmlu (spolková země Salcbursko).
U příležitosti 80. výročí osvobození Osvětimi vyšel v mezinárodním časopise Plenamar rozhovor s Tomášem Krausem, ředitelem Institutu Terezínské iniciativy. Rozhovor vedl pražský korespondent Ariosto Antonio D’Meza.
Vážené kolegyně, vážení kolegové,
dne 3. června od 15 hodin se v přednáškovém sále na Chodovci uskuteční přednáška Radany Rutové, která představí dění v židovském ghettu v Terezíně těsně po jeho osvobození a okolnosti epidemie skvrnitého tyfu.
Náš dobrovolník Laurenz byl minulý týden v Rakousku, aby propagoval program GEDENKDIENST na své bývalé škole HAK 1 v Salcburku. Při proslovu k asi 60 lidem ze 4. ročníku vyprávěl o svých zkušenostech a povzbuzoval studenty, aby také využili příležitosti využít rok mezi studiem s pozitivním dopadem. Kromě vzpomínkové práce a práce a historie našeho ústavu Laurenz studentům vyprávěl o výzvách a mnoha úžasných věcech, které s sebou nese stěhování do zahraničí a nástup do nové práce čerstvě po škole.
Děkujeme obchodní škole HAK 1 v Salcburku za to, že Laurenzovi poskytla příležitost propagovat program, a studentům za jejich živý zájem.
Rádi bychom Vás pozvali na plánovaný webinář pro učitelé „Popírání a zkreslování holocaustu, rozdíly a historie“, který se koná ve čtvrtek 29. května v 16:00.
Jak vypadal každodenní život Židů v okupované Praze? Kde žili před deportacemi, kam nesměli vstoupit, a za co byli zatýkáni? Mobilní webová aplikace MemoMap nabízí vhled do života židovských obyvatel během holokaustu skrze mapu, která propojuje osobní příběhy, historická data i městský prostor.