EHRI – European Holocaust Research Infrastructure
Český uzel EHRI
(European Holocaust Research Infrastructure)
Špičkový výzkum o holokaustu je předpokladem pro informovanou diskusi o českých, evropských i světových moderních dějinách a pro pochopení rizik a mechanismů rasismu a genocidy v jejich různých formách. Evropská infrastruktura pro výzkum holokaustu (EHRI) propojuje sbírky a prameny rozdělené hranicemi a jazyky, prosazuje digitální metody a podporuje badatele. Český uzel EHRI je bránou ke službám a komunitě EHRI zároveň rozcestníkem pro výzkum o holokaustu v České republice.
Český uzel EHRI je od roku 2023 stal součástí výzkumné infrastruktury LINDAT/CLARIAH-CZ podporované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.
EHRI je financována Evropskou komisí pod rámcovými programy FP7, Horizont 2020 a Horizont Evropa.
Od roku 2018 je EHRI na cestovní mapě evropských výzkumných infrastruktur a v současnosti se EHRI transformuje do podoby permanentní organizace - European Research Infrastructure Consortium (ERIC). Česká republika tento proces prostřednictvím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy podporuje a je zastoupena v EHRI v prozatímním valném shromáždění.
Hlavní cíle a služby
EHRI-CZ poskytuje zejména tyto typy služeb:
- Zpřístupňuje data a služby EHRI, mezi něž patří například EHRI Portál, EHRI Dokumentový blog, EHRI edice, EHRI Geospatial Repository, Stipendia Conny Kristel a další.
- Vytváří data o pramenech k dějinám holokaustu v českých zemích a vkládá je do EHRI Portálu.
- Propojuje a rozšiřuje databáze obětí a metodologicky podporuje jejich další rozvoj.
- Na digitalizované prameny aplikuje digitální metody, mezi něž náleží například automatické rozpoznávání textu a řeči, identifikace míst, historických aktérů, klíčových slov a další.
- Podporuje bádání za pomoci prostorových metod a interaktivních map, mj. skrze interaktivní webovou stránku MemoMap.
Přehled všech 27 partnerů EHRI naleznete na této stránce.
INSTITUT TERZÍNSKÉ INICIATIVY
V roce 2023 ITI vytipoval dokumenty obsažené v Databázi obětí holocaustu pro výzkum automatizovaného čtení archiválií. Databáze ke konci roku 2023 obsahovala 185.166 dokumentů, které se vztahují k 176.239 osobám.
Obsahový rozvoj Databáze obětí holocaustu obnáší výzkum v Státním okresním archivu v Mladé Boleslavi. Naskenováno bylo kolem 2000 dokumentů. Získané digitalizáty jsou postupně zpracovávány a připravovány k importu do databáze a k následnému zveřejnění na portálu Holocaust.cz. Vzhledem k tomu, že se část dokumentů vztahuje k lidem, kteří přežili rok 1945, může ITI k tomuto kroku přistoupit až po vyjasnění otázek ochrany osobních údajů (GDPR).
Díky štědré podpoře různých dárců jsme mohli doplnit náš knihovní fond o nové knihy. Je mezi nimi široká nabídka odborné literatury v němčině, angličtině a češtině, která doplňuje náš stávající fond.
Rádi bychom zde našim čtenářům představili několik zajímavostí. Kompletní seznam nových přírůstků naleznete v níže uvedeném dokumentu PDF.


Institut Terezínské iniciativy spolu s naší partnerskou organizací ze Slovenska, Institutem lidských práv, pořádá webinář pro pedagogy, "Popírání a zkreslování holocaustu, historie a rozdíly". Koná se ve čtvrtek 29. května v 16:00 a jde o první workshop pro pedagogy a pedagožky v rámci projektu "Proti zkreslování holocaustu ve vzdělávání." Jménem Institutu Terezínské iniciativy bychom vás rádi na tento workshop pozvali.
Při příležitosti zasedání Mezinárodní rady Muzea Auschwitz uctili její členové m.j. památku židovských a romských obětí pracovního tábora Treblinka v místě jejich hromadných hrobů. Na snímku T. Kraus, Colette Avital a Roman Kwiatkowski.
V neděli 11. května 2025 proběhl na pohřebišti bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku již tradiční pietní akt k uctění památky obětí Romů a Sintů z Čech a Moravy. Za dobu fungování táborem prošlo 1300 lidí, z toho 335, převážně dětí, zde díky nelidskými podmínkám zemřelo. Po hromadném transportu v roce 1943 do vyhlazovscího tábora Auschwitz - Birkenau byly budovy tábora srovnány se zemí a spáleny.
Celý svět zná díky Spielbergově filmu Schindlerův seznam příběh záchrany 1200 židovských vězňů na sklonku druhé světové války. Celý svět ví, kdo byl Oskar Schindler a proč se stal symbolem dobra v době vlády zla. Jenomže ten stejný svět vůbec netuší, kde se ten srdcervoucí příběh vlastně odehrál. To by se teď mohlo změnit.
Muzeum Mladoboleslavska a Státní okresní archiv v Mladé Boleslavi organizují výstavu (ne)Návraty, sledující příběhy lidí, kteří museli Boleslav za války opustit, těch, co se po válce nevrátili i těch, co ano, a příběhy jejich poválečných osudů.