EHRI – European Holocaust Research Infrastructure

Český uzel EHRI  

(European Holocaust Research Infrastructure) 

Špičkový výzkum o holokaustu je předpokladem pro informovanou diskusi o českých, evropských i světových moderních dějinách a pro pochopení rizik a mechanismů rasismu a genocidy v jejich různých formách. Evropská infrastruktura pro výzkum holokaustu (EHRI) propojuje sbírky a prameny rozdělené hranicemi a jazyky, prosazuje digitální metody a podporuje badatele. Český uzel EHRI je bránou ke službám a komunitě EHRI zároveň rozcestníkem pro výzkum o holokaustu v České republice. 

 

Český uzel EHRI je od roku 2023 stal součástí výzkumné infrastruktury LINDAT/CLARIAH-CZ podporované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. 

EHRI je financována Evropskou komisí pod rámcovými programy FP7, Horizont 2020 a Horizont Evropa. 

Od roku 2018 je EHRI na cestovní mapě evropských výzkumných infrastruktur a v současnosti se EHRI transformuje do podoby permanentní organizace - European Research Infrastructure Consortium (ERIC). Česká republika tento proces prostřednictvím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy podporuje a je zastoupena v EHRI v prozatímním valném shromáždění. 

 

Hlavní cíle a služby 

EHRI-CZ poskytuje zejména tyto typy služeb: 

  • Zpřístupňuje data a služby EHRI, mezi něž patří například EHRI Portál, EHRI Dokumentový blog, EHRI edice, EHRI Geospatial Repository, Stipendia Conny Kristel a další. 
  • Vytváří data o pramenech k dějinám holokaustu v českých zemích a vkládá je do EHRI Portálu. 
  • Propojuje a rozšiřuje databáze obětí a metodologicky podporuje jejich další rozvoj. 
  • Na digitalizované prameny aplikuje digitální metody, mezi něž náleží například automatické rozpoznávání textu a řeči, identifikace míst, historických aktérů, klíčových slov a další. 
  • Podporuje bádání za pomoci prostorových metod a interaktivních map, mj. skrze interaktivní webovou stránku MemoMap. 

 

Přehled všech 27 partnerů EHRI naleznete na této stránce. 

EHRI Logo

 

INSTITUT TERZÍNSKÉ INICIATIVY 

V roce 2023 ITI vytipoval dokumenty obsažené v Databázi obětí holocaustu pro výzkum automatizovaného čtení archiválií. Databáze ke konci roku 2023 obsahovala 185.166 dokumentů, které se vztahují k 176.239 osobám. 

Obsahový rozvoj Databáze obětí holocaustu obnáší výzkum v Státním okresním archivu v Mladé Boleslavi. Naskenováno bylo kolem 2000 dokumentů. Získané digitalizáty jsou postupně zpracovávány a připravovány k importu do databáze a k následnému zveřejnění na portálu Holocaust.cz. Vzhledem k tomu, že se část dokumentů vztahuje k lidem, kteří přežili rok 1945, může ITI k tomuto kroku přistoupit až po vyjasnění otázek ochrany osobních údajů (GDPR). 

22. 1. 2026

27. ledna si již tradičně připomeneme různými akcemi - společenskými, politickými, či kulturními - Mezinárodní den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Iniciativa několika židovských komunit z různých zemí, včetně té naší, vyvrcholila v roce 2005, kdy se k tomuto tragickému historickému fenoménu přihlásila Organizace spojených národů a datum osvobození vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau zakotvila do globálního povědomí jako významný den. V celosvětovém formátu si tak toto výročí připomínáme po jednadvacáté.

21. 1. 2026

V rámci projektu Terezínské album - Střední Čechy v současné době Institut Terezínské iniciativy digitalizuje vybrané archiválie z fondů mělnického archivu vztahující se k obětem holocaustu z Mělnicka.

Přijďte si 27. 1. od 17:00 do mělnického archivu poslechnout přednášku Lidské osudy ve stínu holocaustu. 

14. 1. 2026

Mohl v naší historii platit zákon, vydaný oficiálními úřady, který porušoval základní lidské právo na volný pohyb, na výběr školy a zaměstnání podle schopností jednotlivce, na volné nakládání se svým vlastním majetkem? Je možné, aby podobné zákony platily i v dnešním světě, v naší moderní společnosti?

22. 12. 2025

Se závěrem roku bychom Vám rádi srdečně poděkovali za veškerou finanční podporu. Upřímně děkujeme všem, kteří v roce 2025 podpořili Institut Terezínské iniciativy prostřednictvím platformy Darujme. Podpora činnosti Institutu Terezínské iniciativy | Darujme.cz

 

Vaše dary mají skutečný a dlouhodobý dopad. Díky nim můžeme rozvíjet vědecký výzkum moderních dějin, udržovat a dále rozvíjet vzdělávací portál holocaust.cz, Databázi obětí holocaustu i naší odbornou knihovnu. Také díky vaší podpoře každoročně organizujeme připomínkovou akci Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-Šoa.

Děkujeme, že s námi pomáháte uchovávat paměť a předávat ji dalším generacím.

22. 12. 2025

Jen pár kilometrů za česko-saskou hranicí se v malé nenápadné budově nad malebným údolím Labe uskutečnilo v prosinci roku 2025 významné pietní shromáždění. Bylo tomu totiž přesně 85 let, kdy do psychiatrické léčebny Sonnenstein v místním malém romantickém městečku Pirna dorazili pacienti až ze vzdálené slezské Opavy. Ti lidé se sem ovšem nepřijeli uzdravit či léčit, čekala je tu smrt.

O dějinách holocaustu a nacistické krutovládě dnes široká veřejnost ví poměrně hodně. I po více jak osmi desetiletích od konce války se však na povrch mohou dostat bílá místa, o kterých se ve veřejném prostoru doposud moc nemluvilo. Jedním z nich je právě Pirna-Sonnenstein.

22. 12. 2025

Odborné veřejnosti není třeba představovat izraelský památník holokaustu Jad Vašem. Připomeňme jen, že byl založen z rozhodnutí Knesetu, izraelského parlamentu, v roce 1953 a od té doby se stal klíčovým místem nejen pro připomínání židovské tragédie, ale také jedinečným centrem historického výzkumu, vzdělávání a shromažďování artefaktů a uměleckých sbírek, které se k holokaustu váží.

Památník si za dobu své existence dokázal vybudovat obrovskou prestiž ve všech souvisejících oborech, kterými se zabývá. S mnoha institucemi po celém světě má uzavřeny dlouhodobé smlouvy o spolupráci, v mnoha zemích existují podpůrné společnosti, které různými způsoby – včetně finančních sbírek – přispívají na jeho činnost.

 

5. 11. 2025
Kardinál Dominik Duka byl jednou z klíčových postav současné české katolické církve, ale z našeho pohledu je třeba zdůraznit, že byl i velice blízkým přítelem židovské komunity. Souviselo to m. j. i s jeho dětstvím v Hradci Králové, kde se jeho rodiče přátelili s mnoha židovskými osobnostmi, mimo jiné i s Viktorem Fischlem, spisovatelem a pozdějším tajemníkem Jana Masaryka. Mnozí z rodinných přátel nepřežili nepřežili holocaust a pan kardinál na ně často s láskou vzpomínal. Toto jeho celoživotní přátelství se ještě prohloubilo v době disentu, kdy se křesťané a Židé ocitli společně v roli nepřátel komunistického režimu. Bylo proto logické, že Dominik Duka stál v devadesátých letech m. j. u zrodu Společnosti Křesťanů a Židů.
Na přelomu tisíciletí měl zásadní podíl na vyřešení církevních restitucí, ale také vždy veřejně odmítal jakékoliv projevy antisemitismu a zůstal až do konce neochvějným přítelem státu Izrael, a to i současné nelehké situaci, kdy několikrát inicioval prohlášení na jeho podporu.
 

Tomáš Kraus