EHRI – European Holocaust Research Infrastructure
Český uzel EHRI
(European Holocaust Research Infrastructure)
Špičkový výzkum o holokaustu je předpokladem pro informovanou diskusi o českých, evropských i světových moderních dějinách a pro pochopení rizik a mechanismů rasismu a genocidy v jejich různých formách. Evropská infrastruktura pro výzkum holokaustu (EHRI) propojuje sbírky a prameny rozdělené hranicemi a jazyky, prosazuje digitální metody a podporuje badatele. Český uzel EHRI je bránou ke službám a komunitě EHRI zároveň rozcestníkem pro výzkum o holokaustu v České republice.
Český uzel EHRI je od roku 2023 stal součástí výzkumné infrastruktury LINDAT/CLARIAH-CZ podporované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy.
EHRI je financována Evropskou komisí pod rámcovými programy FP7, Horizont 2020 a Horizont Evropa.
Od roku 2018 je EHRI na cestovní mapě evropských výzkumných infrastruktur a v současnosti se EHRI transformuje do podoby permanentní organizace - European Research Infrastructure Consortium (ERIC). Česká republika tento proces prostřednictvím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy podporuje a je zastoupena v EHRI v prozatímním valném shromáždění.
Hlavní cíle a služby
EHRI-CZ poskytuje zejména tyto typy služeb:
- Zpřístupňuje data a služby EHRI, mezi něž patří například EHRI Portál, EHRI Dokumentový blog, EHRI edice, EHRI Geospatial Repository, Stipendia Conny Kristel a další.
- Vytváří data o pramenech k dějinám holokaustu v českých zemích a vkládá je do EHRI Portálu.
- Propojuje a rozšiřuje databáze obětí a metodologicky podporuje jejich další rozvoj.
- Na digitalizované prameny aplikuje digitální metody, mezi něž náleží například automatické rozpoznávání textu a řeči, identifikace míst, historických aktérů, klíčových slov a další.
- Podporuje bádání za pomoci prostorových metod a interaktivních map, mj. skrze interaktivní webovou stránku MemoMap.
Přehled všech 27 partnerů EHRI naleznete na této stránce.
INSTITUT TERZÍNSKÉ INICIATIVY
V roce 2023 ITI vytipoval dokumenty obsažené v Databázi obětí holocaustu pro výzkum automatizovaného čtení archiválií. Databáze ke konci roku 2023 obsahovala 185.166 dokumentů, které se vztahují k 176.239 osobám.
Obsahový rozvoj Databáze obětí holocaustu obnáší výzkum v Státním okresním archivu v Mladé Boleslavi. Naskenováno bylo kolem 2000 dokumentů. Získané digitalizáty jsou postupně zpracovávány a připravovány k importu do databáze a k následnému zveřejnění na portálu Holocaust.cz. Vzhledem k tomu, že se část dokumentů vztahuje k lidem, kteří přežili rok 1945, může ITI k tomuto kroku přistoupit až po vyjasnění otázek ochrany osobních údajů (GDPR).
9. června se slaví Mezinárodní den archivů. Letos to vychází na dnes, pondělí.
V sobotu přivítal náš GEDENKDIENST dobrovolník Laurenz v Jáchymce tým Alpine Peace Crossing, a ukázal jim ukázal naši práci.
Alpine Peace Crossing (APC) je rakouská organizace se sídlem v Krimmlu (spolková země Salcbursko).
U příležitosti 80. výročí osvobození Osvětimi vyšel v mezinárodním časopise Plenamar rozhovor s Tomášem Krausem, ředitelem Institutu Terezínské iniciativy. Rozhovor vedl pražský korespondent Ariosto Antonio D’Meza.
Vážené kolegyně, vážení kolegové,
dne 3. června od 15 hodin se v přednáškovém sále na Chodovci uskuteční přednáška Radany Rutové, která představí dění v židovském ghettu v Terezíně těsně po jeho osvobození a okolnosti epidemie skvrnitého tyfu.
Náš dobrovolník Laurenz byl minulý týden v Rakousku, aby propagoval program GEDENKDIENST na své bývalé škole HAK 1 v Salcburku. Při proslovu k asi 60 lidem ze 4. ročníku vyprávěl o svých zkušenostech a povzbuzoval studenty, aby také využili příležitosti využít rok mezi studiem s pozitivním dopadem. Kromě vzpomínkové práce a práce a historie našeho ústavu Laurenz studentům vyprávěl o výzvách a mnoha úžasných věcech, které s sebou nese stěhování do zahraničí a nástup do nové práce čerstvě po škole.
Děkujeme obchodní škole HAK 1 v Salcburku za to, že Laurenzovi poskytla příležitost propagovat program, a studentům za jejich živý zájem.
Rádi bychom Vás pozvali na plánovaný webinář pro učitelé „Popírání a zkreslování holocaustu, rozdíly a historie“, který se koná ve čtvrtek 29. května v 16:00.
Jak vypadal každodenní život Židů v okupované Praze? Kde žili před deportacemi, kam nesměli vstoupit, a za co byli zatýkáni? Mobilní webová aplikace MemoMap nabízí vhled do života židovských obyvatel během holokaustu skrze mapu, která propojuje osobní příběhy, historická data i městský prostor.