Facing Holocaust Today – Rescuing European Jewish and Roma Memories
Mezinárodní seminář pro učitele a pro mládež – výročí 26. října
V4 projekt
Cílem projektu je dozvědět se prostřednictvím osobních příběhů lidí, kteří byli kvůli svému původu, židovskému nebo romskému, vyloučeni ze společnosti a během druhé světové války pronásledováni nacistickou rasistickou politikou, více o evropské minulosti. A následně o důsledcích tohoto vyloučení kriticky přemýšlet.
Jaké je zaměření projektu?
Jednotlivé aktivity se vztahují k významným výročím a k místům spojených s nacistickou genocidou. Hlavním cílem je inspirovat a motivovat účastníky (učitele, pedagogy, mladé lidi) k zamyšlení, JAK můžeme předcházet současným negativním jevům ve společnosti, PROČ je to důležité a jaká je SOUVISLOST s Listinou základních práv EU. Zaměřením se na příčiny holocaustu, sociální procesy, které ho provázely, a lidské chování v těchto extrémních situacích hledáme odpovědi na otázky, k čemu může vést diskriminace v současnosti.
Vzdělávání považujeme za klíčový prostředek přispívající k boji proti rasismu a diskriminaci.
Část 1
- Třídenní seminář „Společná minulost, společná budoucnost“ pro učitele/pedagogy z CZ, SK, PL, HU, který se koná u příležitosti výročí 26. října (likvidace Romů a Sintů ve vyhlazovacím táboře v Belzecu v r. 1940)
- Účast na pietním aktu v Belzecu a návštěva Státního muzea v Majdanku a Belzecu
- Hlavní cílové skupiny jsou učitelé/vzdělavatelé z České republiky, Polska, Slovenska a Maďarska
Část 2
- S projektovými partnery vydáme stručnou vzdělávací publikaci o historii Romů a Sintů v Belzecu, část nákladu bude tištěna, část bude volně k dispozici v pdf (v češtině, polštině a maďarštině).
Část 3
- 5. listopadu proběhne speciální workshop pro 10 průvodců muzea Státního muzea v Majdanku.
- Považujeme za důležité pracovat společně, proto budou všechny akce simultánně tlumočeny do tří jazyků. Dalším z důvodů je i to, že důležitou cílovou skupinou je romská mládež, která většinou není vybavena dostatečnou znalostí angličtiny.
Výsledky projektu
ITI považuje za důležité, aby instituce zabývající se historií holocaustu navzájem spolupracovaly. Proto je cílem projektu zjistit, kde mohou instituce ze zemí Visegradu spolupracovat, spojit síly, a tak zefektivnit dopad práce a vytvořit zajímavý a funkční výstup. Debata k projektovým tématům jde nad rámec národních perspektiv a kromě připomínky tragických historických událostí má za cíl, aby účastníci projektu lépe porozuměli historickým společenským procesům, což jim umožní lépe pochopit, co se s děje v současnosti. Cílem projektu je vytvořit výstupy, se kterými mohou účastníci a partneři projektu pracovat v jednotlivých zemích V4a které mohou být inspirací pro další vzdělávací aktivity. Speciální workshop pro průvodce muzeem umožní účastníkům získat více informací o historii vyhlazovacího tábora v Belzecu s ohledem na Romy a Sinti, ale také být citlivější k návštěvníkům z řad Romů a Sinti.
Relevantnost projektu pro oblast Visegradu
Všechny zapojené země spojuje společná minulost. Sociální procesy zde probíhaly s mírnými odlišnostmi kvůli místním specifickým podmínkám, přesto vycházely ze stejného základu. Proto ITI považuje za důležité hovořit o společné minulosti, hledat příčiny a společné rysy historických procesů a na jejich základě přemýšlet o společné přítomnosti a budoucnosti. Vztahy mezi většinovou společností a menšinami prošly kritickým vývojem v období před, během a po druhé světové válce. Pouze pokud dostatečně poznáme traumatické momenty moderní historie, odhalíme jejich příčiny a důsledky, můžeme budovat sebevědomí, které je pro život v současnosti důležité. Ne popření, ale znalost a uznání odpovědnosti je to, co činí jednotlivce a společnost odolnými vůči nepravdě, populismu, extremismu a dezinformacím. Teprve když se dokážeme vyrovnat s vlastní minulostí, můžeme se bez obav dívat do budoucnosti.
Projekt je financován prostřednictvím visegradfund.org
Partneři projektu:
Fundacja w Stronę Dialogu, Nadácia Milana Šimečku, Centropa Budapest
Navštivte také
27. ledna si již tradičně připomeneme různými akcemi - společenskými, politickými, či kulturními - Mezinárodní den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Iniciativa několika židovských komunit z různých zemí, včetně té naší, vyvrcholila v roce 2005, kdy se k tomuto tragickému historickému fenoménu přihlásila Organizace spojených národů a datum osvobození vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau zakotvila do globálního povědomí jako významný den. V celosvětovém formátu si tak toto výročí připomínáme po jednadvacáté.
V rámci projektu Terezínské album - Střední Čechy v současné době Institut Terezínské iniciativy digitalizuje vybrané archiválie z fondů mělnického archivu vztahující se k obětem holocaustu z Mělnicka.
Přijďte si 27. 1. od 17:00 do mělnického archivu poslechnout přednášku Lidské osudy ve stínu holocaustu.
Mohl v naší historii platit zákon, vydaný oficiálními úřady, který porušoval základní lidské právo na volný pohyb, na výběr školy a zaměstnání podle schopností jednotlivce, na volné nakládání se svým vlastním majetkem? Je možné, aby podobné zákony platily i v dnešním světě, v naší moderní společnosti?
Se závěrem roku bychom Vám rádi srdečně poděkovali za veškerou finanční podporu. Upřímně děkujeme všem, kteří v roce 2025 podpořili Institut Terezínské iniciativy prostřednictvím platformy Darujme. Podpora činnosti Institutu Terezínské iniciativy | Darujme.cz
Vaše dary mají skutečný a dlouhodobý dopad. Díky nim můžeme rozvíjet vědecký výzkum moderních dějin, udržovat a dále rozvíjet vzdělávací portál holocaust.cz, Databázi obětí holocaustu i naší odbornou knihovnu. Také díky vaší podpoře každoročně organizujeme připomínkovou akci Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-Šoa.
Děkujeme, že s námi pomáháte uchovávat paměť a předávat ji dalším generacím.
Jen pár kilometrů za česko-saskou hranicí se v malé nenápadné budově nad malebným údolím Labe uskutečnilo v prosinci roku 2025 významné pietní shromáždění. Bylo tomu totiž přesně 85 let, kdy do psychiatrické léčebny Sonnenstein v místním malém romantickém městečku Pirna dorazili pacienti až ze vzdálené slezské Opavy. Ti lidé se sem ovšem nepřijeli uzdravit či léčit, čekala je tu smrt.
O dějinách holocaustu a nacistické krutovládě dnes široká veřejnost ví poměrně hodně. I po více jak osmi desetiletích od konce války se však na povrch mohou dostat bílá místa, o kterých se ve veřejném prostoru doposud moc nemluvilo. Jedním z nich je právě Pirna-Sonnenstein.
Odborné veřejnosti není třeba představovat izraelský památník holokaustu Jad Vašem. Připomeňme jen, že byl založen z rozhodnutí Knesetu, izraelského parlamentu, v roce 1953 a od té doby se stal klíčovým místem nejen pro připomínání židovské tragédie, ale také jedinečným centrem historického výzkumu, vzdělávání a shromažďování artefaktů a uměleckých sbírek, které se k holokaustu váží.
Památník si za dobu své existence dokázal vybudovat obrovskou prestiž ve všech souvisejících oborech, kterými se zabývá. S mnoha institucemi po celém světě má uzavřeny dlouhodobé smlouvy o spolupráci, v mnoha zemích existují podpůrné společnosti, které různými způsoby – včetně finančních sbírek – přispívají na jeho činnost.
