Facing Holocaust Today – Rescuing European Jewish and Roma Memories
Mezinárodní seminář pro učitele a pro mládež – výročí 26. října
V4 projekt
Cílem projektu je dozvědět se prostřednictvím osobních příběhů lidí, kteří byli kvůli svému původu, židovskému nebo romskému, vyloučeni ze společnosti a během druhé světové války pronásledováni nacistickou rasistickou politikou, více o evropské minulosti. A následně o důsledcích tohoto vyloučení kriticky přemýšlet.
Jaké je zaměření projektu?
Jednotlivé aktivity se vztahují k významným výročím a k místům spojených s nacistickou genocidou. Hlavním cílem je inspirovat a motivovat účastníky (učitele, pedagogy, mladé lidi) k zamyšlení, JAK můžeme předcházet současným negativním jevům ve společnosti, PROČ je to důležité a jaká je SOUVISLOST s Listinou základních práv EU. Zaměřením se na příčiny holocaustu, sociální procesy, které ho provázely, a lidské chování v těchto extrémních situacích hledáme odpovědi na otázky, k čemu může vést diskriminace v současnosti.
Vzdělávání považujeme za klíčový prostředek přispívající k boji proti rasismu a diskriminaci.
Část 1
- Třídenní seminář „Společná minulost, společná budoucnost“ pro učitele/pedagogy z CZ, SK, PL, HU, který se koná u příležitosti výročí 26. října (likvidace Romů a Sintů ve vyhlazovacím táboře v Belzecu v r. 1940)
- Účast na pietním aktu v Belzecu a návštěva Státního muzea v Majdanku a Belzecu
- Hlavní cílové skupiny jsou učitelé/vzdělavatelé z České republiky, Polska, Slovenska a Maďarska
Část 2
- S projektovými partnery vydáme stručnou vzdělávací publikaci o historii Romů a Sintů v Belzecu, část nákladu bude tištěna, část bude volně k dispozici v pdf (v češtině, polštině a maďarštině).
Část 3
- 5. listopadu proběhne speciální workshop pro 10 průvodců muzea Státního muzea v Majdanku.
- Považujeme za důležité pracovat společně, proto budou všechny akce simultánně tlumočeny do tří jazyků. Dalším z důvodů je i to, že důležitou cílovou skupinou je romská mládež, která většinou není vybavena dostatečnou znalostí angličtiny.
Výsledky projektu
ITI považuje za důležité, aby instituce zabývající se historií holocaustu navzájem spolupracovaly. Proto je cílem projektu zjistit, kde mohou instituce ze zemí Visegradu spolupracovat, spojit síly, a tak zefektivnit dopad práce a vytvořit zajímavý a funkční výstup. Debata k projektovým tématům jde nad rámec národních perspektiv a kromě připomínky tragických historických událostí má za cíl, aby účastníci projektu lépe porozuměli historickým společenským procesům, což jim umožní lépe pochopit, co se s děje v současnosti. Cílem projektu je vytvořit výstupy, se kterými mohou účastníci a partneři projektu pracovat v jednotlivých zemích V4a které mohou být inspirací pro další vzdělávací aktivity. Speciální workshop pro průvodce muzeem umožní účastníkům získat více informací o historii vyhlazovacího tábora v Belzecu s ohledem na Romy a Sinti, ale také být citlivější k návštěvníkům z řad Romů a Sinti.
Relevantnost projektu pro oblast Visegradu
Všechny zapojené země spojuje společná minulost. Sociální procesy zde probíhaly s mírnými odlišnostmi kvůli místním specifickým podmínkám, přesto vycházely ze stejného základu. Proto ITI považuje za důležité hovořit o společné minulosti, hledat příčiny a společné rysy historických procesů a na jejich základě přemýšlet o společné přítomnosti a budoucnosti. Vztahy mezi většinovou společností a menšinami prošly kritickým vývojem v období před, během a po druhé světové válce. Pouze pokud dostatečně poznáme traumatické momenty moderní historie, odhalíme jejich příčiny a důsledky, můžeme budovat sebevědomí, které je pro život v současnosti důležité. Ne popření, ale znalost a uznání odpovědnosti je to, co činí jednotlivce a společnost odolnými vůči nepravdě, populismu, extremismu a dezinformacím. Teprve když se dokážeme vyrovnat s vlastní minulostí, můžeme se bez obav dívat do budoucnosti.
Projekt je financován prostřednictvím visegradfund.org
Partneři projektu:
Fundacja w Stronę Dialogu, Nadácia Milana Šimečku, Centropa Budapest
Navštivte také
Institut Terezínské iniciativy je dlouhodobě přijímající organizací pro dobrovolníky rakouského programu Gedenkdienst. V letošním roce se naši dobrovolníci budou věnovat mj. vzdělávání. Středním školám nabízíme program v němčině využívající metody CLIL. Pokud máte zájem přiblížit studentům pod vedením rodilých mluvčích symboliku Stolpersteinů ve vašem okolí, napište nám na Jana.korabova@terezinstudies.cz.
Z logistických důvodů preferujeme spolupráci se školami v Praze a ve Středočeském kraji.
Jom ha-šoa probíhá ve více než 40 městech v České republice. Pokud se chcete ve Vašem městě též zapojit, napište nám na jana.korabova@terezinstudies.cz. Pro lokální organizátory plánujeme setkání, kde sdílíme všechny informace, ale též tipy na doprovodný program. Připojit se mohou města, instituce, spolky nebo aktivní občané včetně studentů.
Na červnovou besedu nad knihou Jak jsem žil, jakým jsem byl navazujeme rozhovorem s panem Martinem Lieblem, spoluzakladatelem a předsedou správní rady Nadačního fondu Dr. Dagmar Lieblové.
“Člověk má možnost změnit běh světa. Nejenže má možnost, ale pokud již tu možnost má, je jeho povinnost, aby to udělal.”
Stolpersteiny připomínají lidi, kteří se stali oběťmi nacistické perzekuce. Během roku existuje řada příležitostí, kdy je čistit, například u příležitosti Jom ha-šoa. Zapojit se ale můžete kdykoli.
I drobná péče o kámen je způsobem, jak udržovat paměť živou.
„Pamatuj na dávné dny, rozvažuj léta minulých pokolení.“ (Deuteronomium 32,7)
V našem krátkém videu ukazujeme, jak stolpersteiny čistit jednoduše a šetrně.
https://www.facebook.com/share/v/1JSU9Y66gP/
Profesor Therkel Stræde z Jihodánské univerzity v Odense patří k předním dánským historikům zabývajícím se holocaustem, okupací a osudy dánských Židů deportovaných do Terezína. Do Prahy a Terezína se vrací pravidelně — nejen jako badatel, ale i jako pedagog, který se dlouhodobě snaží hledat nové způsoby, jak o holocaustu mluvit se současnou generací studentů. V rozhovoru pro Institut Terezínské iniciativy mluví o tom, jak se k tématu dostal, proč je zkušenost dánských Židů specifická a proč dnes podle něj nestačí historii jen „vyprávět“.