Holocaust a my
📝Průzkum předsudečného chování a xenofobie na školách s důrazem na antisemitismus
V souvislosti s probíhajícím projektem European Practitioners Network against Antisemitism Institut Terezínské iniciativy připravil informativní průzkum, v rámci kterého zjišťujeme jak se v uplynulém roce změnil vztah žáků, studentů, ale i učitelů k menšinám. Zjišťujeme, jak se projevily v myšlení a chování vašich žáků významné geopolitické události, zejména vztah k Židům po 7. říjnu 2023 a následném Izraelsko-palestinském konfliktu. Zajímají nás však i další menšiny a změny v tom, jak je vnímají vaši žáci a studenti v porovnání s předchozím obdobím.
Protože se s žáky a studenty denně setkávají, mají nejlepší příležitost si všimnout, jak se jejich postoje mění, nakolik jsou jejich postoje ovlivněny společenským děním a tím jakým způsobem média včetně sociálních sítí informují o dění doma i ve světě.
Kromě zjištění, jaké předsudeční projevy jste mezi žáky a studenty zaznamenali nás zajímá, které aktivity podle vás pomáhají k respektu a toleranci a jestli některé vzdělávací aktivity považujete za rizikovější než jiné.
Antisemitismem přitom rozumíme (zkráceně podle definice IHRA):
„Antisemitismus je takový způsob vnímání Židů, který lze vyjádřit jako nenávist vůči nim. Slovní a fyzické projevy antisemitismu mohou být zaměřeny proti židovským i nežidovským osobám nebo jejich majetku, proti institucím židovské komunity a náboženským zařízením.“
Podobné projevy mohou být namířeny také proti Státu Izrael. Antisemitský charakter mají, pokud je Stát Izrael napadán jako představitel židovské pospolitosti. Jiná kritika Státu Izrael podobně jako kritika jakéhokoli jiného státu není být považována za antisemitismus.
Rétorika běžná pro antisemitismus obviňuje Židy ze spiknutí s cílem poškodit lidstvo a je často používána k obviňování Židů z aktuálních problémů. Antisemitismus se objevuje v mluveném slovu, v textech, vyobrazeních i v dalších aktivitách, přičemž využívá zlovolné stereotypy a údajně záporné charakteristické vlastnosti Židů.
Dotazník se skládá ze čtyř částí
1) Obecné anonymní informace o Vás
2) Otázky ohledně vašich zkušeností s projevy antisemitismu, anticikanismu, rasismu a xenofobie
3) Ptáme se na některé výroky, které jsme opakovaně zaznamenali na sociálních médiích, v diskusích k článkům, v tisku nebo televizi
4) Ptáme se, jak se s předsudečným chováním vypořádáváte ve své pedagogické praxi.
Probíhá vyhodnocování informativního průzkumu, jehož výsledky budeme publikovat zde.
Projekt financovaný European Practitioners Network Against Antisemitism (EPNA).
📣 Seminář a workshop „Antisemitismus a my“ pro učitele z ČR a SR
🔹 Kdy: pátek 6. 12. – neděle 8. 12. 2024
🔹 Kde: Akademická 409, Terezín, autentické prostory Dělostřeleckých kasáren
---
„Antisemitismus je jako virus, který neustále mutuje a čeká, kdy bude společnost oslabena, aby se projevil."
(Rabbi Sacks, Evropský parlament 2016)
Srdečně zveme učitele na dvoudenní seminář, který propojí teorii a praxi v náročném, ale nezbytném tématu antisemitismu. Setkání je určeno pedagogům, kteří chtějí získat lepší vhled a praktické nástroje pro práci se studenty v oblasti prevence a vzdělávání proti předsudkům.
Obsah semináře:
• Otázky a zkušenosti: Jak současné dění ovlivňuje postoj mladých lidí k Židům a dalším menšinám?
• Diskuze: Co je antisemitismus a jak jej učitelé mohou rozpoznat?
• Perspektivy: Liší se situace v Česku a okolních zemích?
• Networking: Výměna zkušeností s kolegy z celé ČR a SR, sdílení různých přístupů a výukových nástrojů.
🗣 Hosté a lektoři:
Dana Gabaľová, Roman Ferstl, Peter Weisenbacher, Ph.D., a Mgr. Jakub Drábik, Ph.D.
📝 Program zahrnoval také procházku pevností Terezín, autentickým místem spojeným s výukou o historii a důsledcích antisemitismu, komentovanou Tomášem Krausem.
Životopis hostů
Peter Weisenbacher (1980) získal doktorát v oboru informační vědy. Svou profesní kariéru zahájil v oblasti informačních technologií a pracoval převážně v Německu a Švýcarsku. Než přešel do nevládního sektoru, byl spoluzodpovědný za iniciativy v oblasti společenské odpovědnosti v nadnárodní technologické společnosti. Od roku 2006 do roku 2010 působil jako předseda správní rady Amnesty International Slovensko. V roce 2009 spoluzaložil a stal se prvním ředitelem slovenského Gay Pride (Dúhový PRIDE), kde setrval do roku 2011 a vedl první dva průvody Pride. V letech 2010-2012 zastupoval občanskou společnost ve slovenské vládní komisi pro lidská práva, ale kvůli nesouhlasu s vládní politikou odstoupil. V roce 2011 spoluzaložil Institut lidských práv (Inštitút ľudských práv) a dodnes je jeho ředitelem. Je autorem nebo spoluautorem 11 knih o lidských právech a souvisejících otázkách a pravidelně publikuje v různých slovenských a českých novinách a časopisech. Příležitostně přednáší na univerzitách na Slovensku a v České republice.
Mgr. Jakub Drábik, Ph.D. vystudoval historii, doktorát na Ústavu světových dějin Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Zabývá se komparativním studiem fašismu (především britského a českého) a vybranými otázkami československých dějin. V současné době vyučuje na Anglo-american University v Praze a pracuje v Historickém ústavu Slovenské akademie věd, v. v. i. Je autorem monografií Mýtus znovuzrození (2014), Fašista (2017) a Fašizmus (2019). Je členem International Association for Comparative Fascist Studies (ComFas) a Slovenské historické společnosti při Slovenské akademii věd.
Navštivte také
9. června se slaví Mezinárodní den archivů. Letos to vychází na dnes, pondělí.
V sobotu přivítal náš GEDENKDIENST dobrovolník Laurenz v Jáchymce tým Alpine Peace Crossing, a ukázal jim ukázal naši práci.
Alpine Peace Crossing (APC) je rakouská organizace se sídlem v Krimmlu (spolková země Salcbursko).
U příležitosti 80. výročí osvobození Osvětimi vyšel v mezinárodním časopise Plenamar rozhovor s Tomášem Krausem, ředitelem Institutu Terezínské iniciativy. Rozhovor vedl pražský korespondent Ariosto Antonio D’Meza.
Vážené kolegyně, vážení kolegové,
dne 3. června od 15 hodin se v přednáškovém sále na Chodovci uskuteční přednáška Radany Rutové, která představí dění v židovském ghettu v Terezíně těsně po jeho osvobození a okolnosti epidemie skvrnitého tyfu.
Náš dobrovolník Laurenz byl minulý týden v Rakousku, aby propagoval program GEDENKDIENST na své bývalé škole HAK 1 v Salcburku. Při proslovu k asi 60 lidem ze 4. ročníku vyprávěl o svých zkušenostech a povzbuzoval studenty, aby také využili příležitosti využít rok mezi studiem s pozitivním dopadem. Kromě vzpomínkové práce a práce a historie našeho ústavu Laurenz studentům vyprávěl o výzvách a mnoha úžasných věcech, které s sebou nese stěhování do zahraničí a nástup do nové práce čerstvě po škole.
Děkujeme obchodní škole HAK 1 v Salcburku za to, že Laurenzovi poskytla příležitost propagovat program, a studentům za jejich živý zájem.
Rádi bychom Vás pozvali na plánovaný webinář pro učitelé „Popírání a zkreslování holocaustu, rozdíly a historie“, který se koná ve čtvrtek 29. května v 16:00.
Jak vypadal každodenní život Židů v okupované Praze? Kde žili před deportacemi, kam nesměli vstoupit, a za co byli zatýkáni? Mobilní webová aplikace MemoMap nabízí vhled do života židovských obyvatel během holokaustu skrze mapu, která propojuje osobní příběhy, historická data i městský prostor.