Integrace a segregace v prostoru města: dějiny holokaustu v Praze prostřednictvím mobilní webové aplikace
2018-2021
Hlavním cílem projektu bylo vyvinout novou mobilní aplikaci. Aplikace, kterou je možné používat z mobilních zařízení přímo na místě nebo odkudkoli z počítače, poskytuje pohled na mikrohistorii vylučování Židů ze společnosti, omezování jejich každodenního prostoru a interakci s dalšími obyvateli okupovaného města. Kód vyvinutý pro aplikaci bude zveřejněn jako open source software, s dokumentací a standardními vstupními formáty, tak, aby mohl být upraven pro obdobné projekty v jiných místech.
Institut Terezínské iniciativy na projektu spolupracoval s Masarykovým ústavem a archivem Akademie věd České republiky, Multikulturním centrem Praha a společností Deep Vision. Na testování se podíleli také studenti pražských Lauderových škol.
Responsivní webová aplikace
Webová aplikace na principu responsivního webu je přizpůsobená využití v přenosných zařízeních v terénu, ale též ze stolního počítače. Uživateli pohybujícímu se prostoru města nabízí lokálně zakotvené informace o místech, osobách a událostech. Umožňuje prohlížení blízkých bodů zájmu, vyhledávání podle místa a podle základních osobních údajů a prohlídky konkrétní lokalitou. Umožňuje mód automatického zobrazení obsahu na základě pozice a uložení pro pozdější čtení.

Aplikace zobrazuje data více než 30 000 obětí holokaustu, 1 700 případů porušování protižidovských předpisů a nařízení a 200 bodů zájmu. Jednotlivé typy dat jsou soustředěny do tzv. vrstev, mezi nimiž může uživatel aplikace libovolně přepínat nebo vytvářet jejich kombinace. (Více...)
Aplikace je dostupná na: https://memomap.cz/
Recenzovaný odborný článek
Recenzovaný odborný článek připravený řešitelským týmem shrnuje hlavní otázky a zjištění projektu, a to zejména se zaměřením jeho multidisciplinární charakter a závěry z testování uživatelské interakce s daty v přenosných zařízeních.

Definice vstupního datového formátu
Dokument definuje metadatové struktury vytvářené aplikace a popisuje podporované vstupní formáty pro podporované typy záznamů (zejména lidé a jejich osudy; místa a organizace; dokumenty; historický kontext). Definice, založená na existujících standardech, usnadní další aplikaci vytvořeného software v jiných projektech.
Didaktická příručka k elektronické publikaci o holokaustu v Praze
Publikace, která je volně dostupná ke stažení, vychází ze dvou klíčových teoretických/didaktických konceptů – teorie veřejného prostoru a didaktické metody Facing History and Ourselves: People make choices. Choises Make History.

Metodika je pojímána interaktivně, až na krátká teoretická uvedení určená především pedagogům neobsahuje frontální výuku, naopak je tvořena samostatnou žákovskou prací, badatelskou a projektovou výukou, prací se zdroji, diskuzemi a brainstormingy. Obsahuje také pracovní listy a check-listy pro projektovou výuku, se kterými budou pracovat přímo žáci.
Výstava
Realizace výstavy MemoMap: Dějiny holokaustu v Praze, jejíž představení bylo původně plánováno u příležitosti Veřejného čtení jmen obětí holocaustu – Jom ha-šoa, byla z důvodu opatření souvisejícími s Covid-19 posunuta na závěr roku a spojena s představením aplikace veřejnosti.

Výstava v rozsahu 16 panelů, z nichž 10 představuje konkrétní incidenty – události zaznamenané v policejních protokolech za porušení protižidovských nařízení, byla koncipovaná tak, aby byla srozumitelná široké veřejnosti bez nutnosti dalšího výkladu a současně složila jako úvod k aplikaci a představila průřez toho, co je možné v aplikaci najít.
Výstava byla instalována na Kampě v období 17. 12. 2021 – 14. 1. 2022. 12. ledna byla doprovozena kurátorskou prohlídkou.
Napsali o nás
Webová aplikace
- Jan Studnička: Aplikace ukazuje osudy pražských Židů na dobové mapě. Jako Google Maps, ale s depresí. Reflex, 30. ledna 2022
- Anna Bukovanská: Hrůzy holokaustu: Ví o nich české děti dost? Plány nabourala pandemie, říká odborník. Blesk.cz, 30. ledna 2022
- Jana Slavíková: Připomínka holokaustu. Nyní můžete pátrat také v aplikaci. Seznam.tv, 27. ledna 2022
- Anna Brzybohatá: Cestu do práce po Praze lemují stovky příběhů židovských perzekucí, místa i protokoly ukazuje nová mapa. Hospodářské noviny, 27. ledna 2022
- Jan Wirnitzer: Historie v mapě. Detailní aplikace připomíná protektorátní perzekuci Židů, možná i na vaší adrese. Deník N, 27. ledna 2022
- Unikátní mapa přibližuje osudy pražských Židů za protektorátu. novinky.cz, 27. ledna 2022
- Jan Prokeš: Nová webová aplikace odhaluje bydliště i perzekuce pražských Židů. Pražský deník.cz, 27. ledna 2022
- Iveta Křížová: Praha zmapovala židovskou tragédii. Podívejte se, kdo žil nebo koho zatkli ve vašem okolí. Lidovky.cz, 27. ledna 2022
- Leona Matušková: Projděte si Prahu s aplikací, která přibližuje osudy Židů za protektorátu. Akademie věd České republiky, 27. ledna 2022
- Ruth Fraňková: New app tracks Holocaust as it happened in Prague streets. Radio Prague International, 27. ledna 2022
- Daniela Honigmann: Holocaust an Prager Juden: Neue Online-Karte führt an Orte mit historischer Bedeutung. Radio Prague International, 27. ledna 2022
- Magdalena Hrozínková,Lucie Korcová: Une application web et un album de photos de Terezín contre l’oubli de la Shoah. Prague Radio International, 27. ledna 2022
Výstava
- Zdeněk Ryšavý: Výstava na Kampě ukazuje, jak se v dobách protektorátu změnil život Židů. romea.cz, 20. prosince 2021
- Jan Zázvorka: Pokuta za sezení na lavičce nebo návštěvu hospody! Výstava připomíná pronásledování pražských Židů. blesk.cz, 18. prosince 2021
- Výstava na Kampě ukazuje, jak se v dobách protektorátu změnil život Židů. seznamzprávy.cz, 17. prosince 2021
Partneři projektu



Projekt byl podpořen Technologickou agenturou České republiky v rámci programu na podporu aplikovaného společenskovědního a humanitního výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ÉTA.

Výstavu MemoMap finančně podpořil Nadační fond obětem holocaustu.
27. ledna si již tradičně připomeneme různými akcemi - společenskými, politickými, či kulturními - Mezinárodní den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Iniciativa několika židovských komunit z různých zemí, včetně té naší, vyvrcholila v roce 2005, kdy se k tomuto tragickému historickému fenoménu přihlásila Organizace spojených národů a datum osvobození vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau zakotvila do globálního povědomí jako významný den. V celosvětovém formátu si tak toto výročí připomínáme po jednadvacáté.
V rámci projektu Terezínské album - Střední Čechy v současné době Institut Terezínské iniciativy digitalizuje vybrané archiválie z fondů mělnického archivu vztahující se k obětem holocaustu z Mělnicka.
Přijďte si 27. 1. od 17:00 do mělnického archivu poslechnout přednášku Lidské osudy ve stínu holocaustu.
Mohl v naší historii platit zákon, vydaný oficiálními úřady, který porušoval základní lidské právo na volný pohyb, na výběr školy a zaměstnání podle schopností jednotlivce, na volné nakládání se svým vlastním majetkem? Je možné, aby podobné zákony platily i v dnešním světě, v naší moderní společnosti?
Se závěrem roku bychom Vám rádi srdečně poděkovali za veškerou finanční podporu. Upřímně děkujeme všem, kteří v roce 2025 podpořili Institut Terezínské iniciativy prostřednictvím platformy Darujme. Podpora činnosti Institutu Terezínské iniciativy | Darujme.cz
Vaše dary mají skutečný a dlouhodobý dopad. Díky nim můžeme rozvíjet vědecký výzkum moderních dějin, udržovat a dále rozvíjet vzdělávací portál holocaust.cz, Databázi obětí holocaustu i naší odbornou knihovnu. Také díky vaší podpoře každoročně organizujeme připomínkovou akci Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-Šoa.
Děkujeme, že s námi pomáháte uchovávat paměť a předávat ji dalším generacím.
Jen pár kilometrů za česko-saskou hranicí se v malé nenápadné budově nad malebným údolím Labe uskutečnilo v prosinci roku 2025 významné pietní shromáždění. Bylo tomu totiž přesně 85 let, kdy do psychiatrické léčebny Sonnenstein v místním malém romantickém městečku Pirna dorazili pacienti až ze vzdálené slezské Opavy. Ti lidé se sem ovšem nepřijeli uzdravit či léčit, čekala je tu smrt.
O dějinách holocaustu a nacistické krutovládě dnes široká veřejnost ví poměrně hodně. I po více jak osmi desetiletích od konce války se však na povrch mohou dostat bílá místa, o kterých se ve veřejném prostoru doposud moc nemluvilo. Jedním z nich je právě Pirna-Sonnenstein.
Odborné veřejnosti není třeba představovat izraelský památník holokaustu Jad Vašem. Připomeňme jen, že byl založen z rozhodnutí Knesetu, izraelského parlamentu, v roce 1953 a od té doby se stal klíčovým místem nejen pro připomínání židovské tragédie, ale také jedinečným centrem historického výzkumu, vzdělávání a shromažďování artefaktů a uměleckých sbírek, které se k holokaustu váží.
Památník si za dobu své existence dokázal vybudovat obrovskou prestiž ve všech souvisejících oborech, kterými se zabývá. S mnoha institucemi po celém světě má uzavřeny dlouhodobé smlouvy o spolupráci, v mnoha zemích existují podpůrné společnosti, které různými způsoby – včetně finančních sbírek – přispívají na jeho činnost.









