Integrace a segregace v prostoru města: dějiny holokaustu v Praze prostřednictvím mobilní webové aplikace

2018-2021


Hlavním cílem projektu bylo vyvinout novou mobilní aplikaci. Aplikace, kterou je možné používat z mobilních zařízení přímo na místě nebo odkudkoli z počítače, poskytuje pohled na mikrohistorii vylučování Židů ze společnosti, omezování jejich každodenního prostoru a interakci s dalšími obyvateli okupovaného města. Kód vyvinutý pro aplikaci bude zveřejněn jako open source software, s dokumentací a standardními vstupními formáty, tak, aby mohl být upraven pro obdobné projekty v jiných místech.

Institut Terezínské iniciativy na projektu spolupracoval s Masarykovým ústavem a archivem Akademie věd České republikyMultikulturním centrem Praha a společností Deep Vision. Na testování se podíleli také studenti pražských Lauderových škol.


Responsivní webová aplikace

Webová aplikace na principu responsivního webu je přizpůsobená využití v přenosných zařízeních v terénu, ale též ze stolního počítače. Uživateli pohybujícímu se prostoru města nabízí lokálně zakotvené informace o místech, osobách a událostech. Umožňuje prohlížení blízkých bodů zájmu, vyhledávání podle místa a podle základních osobních údajů a prohlídky konkrétní lokalitou. Umožňuje mód automatického zobrazení obsahu na základě pozice a uložení pro pozdější čtení.

 

memogis


Aplikace zobrazuje data více než 30 000 obětí holokaustu, 1 700 případů porušování protižidovských předpisů a nařízení a 200 bodů zájmu. Jednotlivé typy dat jsou soustředěny do tzv. vrstev, mezi nimiž může uživatel aplikace libovolně přepínat nebo vytvářet jejich kombinace. (Více...)

Aplikace je dostupná na: https://memomap.cz/


Recenzovaný odborný článek

Recenzovaný odborný článek připravený řešitelským týmem shrnuje hlavní otázky a zjištění projektu, a to zejména se zaměřením jeho multidisciplinární charakter a závěry z testování uživatelské interakce s daty v přenosných zařízeních.

 

GI_forum

 


Definice vstupního datového formátu

Dokument definuje metadatové struktury vytvářené aplikace a popisuje podporované vstupní formáty pro podporované typy záznamů (zejména lidé a jejich osudy; místa a organizace; dokumenty; historický kontext). Definice, založená na existujících standardech, usnadní další aplikaci vytvořeného software v jiných projektech.


Didaktická příručka k elektronické publikaci o holokaustu v Praze

Publikace, která je volně dostupná ke stažení, vychází ze dvou klíčových teoretických/didaktických konceptů – teorie veřejného prostoru a didaktické metody Facing History and Ourselves: People make choices. Choises Make History.

 

Tvare_mista_osudy_titl


Metodika je pojímána interaktivně, až na krátká teoretická uvedení určená především pedagogům neobsahuje frontální výuku, naopak je tvořena samostatnou žákovskou prací, badatelskou a projektovou výukou, prací se zdroji, diskuzemi a brainstormingy. Obsahuje také pracovní listy a check-listy pro projektovou výuku, se kterými budou pracovat přímo žáci.

 

Výstava

Realizace výstavy MemoMap: Dějiny holokaustu v Praze, jejíž představení bylo původně plánováno u příležitosti Veřejného čtení jmen obětí holocaustu – Jom ha-šoa, byla z důvodu opatření souvisejícími s Covid-19 posunuta na závěr roku a spojena s představením aplikace veřejnosti.

vystava memomap 02


Výstava v rozsahu 16 panelů, z nichž 10 představuje konkrétní incidenty – události zaznamenané v policejních protokolech za porušení protižidovských nařízení, byla koncipovaná tak, aby byla srozumitelná široké veřejnosti bez nutnosti dalšího výkladu a současně složila jako úvod k aplikaci a představila průřez toho, co je možné v aplikaci najít.


Výstava byla instalována na Kampě v období 17. 12. 2021 – 14. 1. 2022. 12. ledna byla doprovozena kurátorskou prohlídkou.

 


Napsali o nás

Webová aplikace

 

Výstava

 

 

 

Partneři projektu

logoMUA_cernamkc prahadeep vision



Projekt byl podpořen Technologickou agenturou České republiky v rámci programu na podporu aplikovaného společenskovědního a humanitního výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ÉTA.

TACR_dopln_inv

Výstavu MemoMap finančně podpořil Nadační fond obětem holocaustu.

NFOH_logo_CZE_RGB_pozitiv

20. 8. 2026

Na červnovou besedu nad knihou Jak jsem žil, jakým jsem byl navazujeme rozhovorem s panem Martinem Lieblem, spoluzakladatelem a předsedou správní rady Nadačního fondu Dr. Dagmar Lieblové.  

“Člověk má možnost změnit běh světa. Nejenže má možnost, ale pokud již tu možnost má, je jeho povinnost, aby to udělal.”

23. 7. 2026

Stolpersteiny připomínají lidi, kteří se stali oběťmi nacistické perzekuce. Během roku existuje řada příležitostí, kdy je čistit, například u příležitosti Jom ha-šoa. Zapojit se ale můžete kdykoli.

I drobná péče o kámen je způsobem, jak udržovat paměť živou.

„Pamatuj na dávné dny, rozvažuj léta minulých pokolení.“ (Deuteronomium 32,7)

V našem krátkém videu ukazujeme, jak stolpersteiny čistit jednoduše a šetrně.

https://www.facebook.com/share/v/1JSU9Y66gP/

 

20. 5. 2026
Pokračujeme v besedách nad knihami, 17. 6. od 18:00 představíme v Božské Lahvici (Bílkova 6, Praha 1) knihu Jak jsem žil, jakým jsem byl.
 
Paměti sepisoval Emil Pick v terezínském ghettu jako morální a etický odkaz pro své vnuky Petříčka a Jeníčka. Chlapci byli v roce 1939 v rámci Kindertransportů organizovaných Sirem Nicholasem Wintonem bezpečně dopraveni do Velké Británie.
Rukopis ležel zapomenut v kartonové krabici téměř 70 let, než jej náhodou objevil vnuk Jan Pick.
15. 5. 2026

Profesor Therkel Stræde z Jihodánské univerzity v Odense patří k předním dánským historikům zabývajícím se holocaustem, okupací a osudy dánských Židů deportovaných do Terezína. Do Prahy a Terezína se vrací pravidelně — nejen jako badatel, ale i jako pedagog, který se dlouhodobě snaží hledat nové způsoby, jak o holocaustu mluvit se současnou generací studentů. V rozhovoru pro Institut Terezínské iniciativy mluví o tom, jak se k tématu dostal, proč je zkušenost dánských Židů specifická a proč dnes podle něj nestačí historii jen „vyprávět“.

21. 4. 2026
Institut Terezínské iniciativy otevírá prostor pro společné setkání nad knihami, které vyšly v různých nakladatelstvích, ale spojuje je jejich zaměření.
 
S Michaelou Rozov budeme mluvit o knihách Pavla Fischla Jen čtyři měsíce (Argo) a Lidé ve tmě (P3K).
 
Událost pořádáme u příležitosti dne knihy dne 22. 4. od 18:00 v Božské Lahvici, Bílkova 122/6, Praha 1. 
8. 4. 2026

Institut Terezínské iniciativy vyhlašuje výtvarnou výzvu pro děti a mladé lidi ve věku 10–16 let, která je součástí příprav na připomínku  Jom ha-Šoa v roce 2027. Cílem výzvy je podpořit citlivost dětí k tématu lidského utrpení, empatie a historické paměti prostřednictvím výtvarného vyjádření. Děti mají možnost přemýšlet o tom, proč je důležité připomínat si minulost a jak může paměť pomáhat chránit lidskou důstojnost i dnes. Vybrané výtvarné dílo bude vizuálním podkladem pro připomínku Jom ha-šoa v roce 2027.

21. 3. 2026

Dovolujeme si Vás srdečně pozvat na letošní ročník Veřejného čtení jmen obětí holocaustu Jom ha-Šoa 2026 v Praze, které proběhne od 14 do 17 hodin na Mariánském náměstí u kašny Terezky.

Bude nám ctí, pokud přijmete naše pozvání a osobně se do čtení zapojíte.

Jom ha-Šoa je dnem připomínky obětí holocaustu a varováním před projevy nenávisti, rasismu a lhostejnosti. Smyslem veřejného čtení je vrátit zavražděným jejich jména a důstojnost a zdůraznit osobní odpovědnost každého z nás za ochranu demokratických hodnot a lidských práv.

Téma roku 2026 akcentuje odpovědnost jednotlivce tváří v tvář bezpráví a význam občanské odvahy.