Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-šoa 2014
Pondělí, 28. dubna 2014, náměstí Míru v Praze a Brno, Liberec, Kutná Hora, Olomouc a Sušice
Vzpomínková akce se letos konala v pondělí 28. dubna už podeváté v Praze a zároveň poprvé ve spolupráci s regionálními partnery v dalších městech České republiky v Brně, Liberci, Kutné Hoře, Olomouci a Sušici.
Na všech místech se akce konala na veřejném prostranství v centrech měst a účastnili se jí mnohé významné osobnosti, studenti a žáci českých škol, zástupci spolupracujících organizací a lidé, kterým není lhostejný odkaz naší společné minulosti a její význam pro současnost a budoucnost.
Tématem letošní akce byly oběti holocaustu z řad žáků a studentů českých škol - Židů a Romů. V informačních a vzdělávacích materiálech jsme publikovali dvě studie zaměřené na vzdělávání Židů a Romů v první Československé republice a během Protektorátu Čechy a Morava. Zároveň jsme vyhlásili II. ročník soutěže k akci Jom ha-Šoa s tématickým názvem "Mít své místo. Židé a Romové - naši spolužáci před holocaustem a dnes.“ Vítězné práce, vybrané z neuvěřitelného počtu 236 zaslaných prací, byly vystaveny během veřejného čtení na náměstí Míru v Praze a na Moravském náměstí v Brně a získali publikace z produkce Institutu TI a Muzea romské kultury v Brně.
Tisková zpráva Jom ha-šoa 2014
Fotografie Karla Cudlína z akce v Praze
Informační a metodická brožura Jom ha-šoa - Mít své místo
Rádi bychom našim dobrovolníkům, kteří s přípravou a organizací akce v Praze pomáhali:
Anetě Zavřelové
Rosali Nova
Martě Batíkové
Alžbětě Pokorné
Dále děkujeme všem partnerům:
Nadačnímu fondu obětem holocaustu
Muzeu romské kultury v Brně
Oddělení pro vzdělávání a kulturu Židovského muzea v Praze, pobočka Brno
Židovské obci v Olomouci
Židovské obci v Liberci
Městskému úřadu Kutná Hora
Odkazy:
Český rozhlas, 3. května 2014 - Jom ha-šoa a Pochod živých umožnily zavzpomínat na oběti holocaustu
Městská část Praha 2 - Jom ha-šoa - na náměstí Míru se opět vzpomínalo na oběti holocaustu
Videa:
Jom ha-šoa a Hanuš Hachenburg v Událostech ČT
Navštivte také
Institut Terezínské iniciativy je dlouhodobě přijímající organizací pro dobrovolníky rakouského programu Gedenkdienst. V letošním roce se naši dobrovolníci budou věnovat mj. vzdělávání. Středním školám nabízíme program v němčině využívající metody CLIL. Pokud máte zájem přiblížit studentům pod vedením rodilých mluvčích symboliku Stolpersteinů ve vašem okolí, napište nám na Jana.korabova@terezinstudies.cz.
Z logistických důvodů preferujeme spolupráci se školami v Praze a ve Středočeském kraji.
Jom ha-šoa probíhá ve více než 40 městech v České republice. Pokud se chcete ve Vašem městě též zapojit, napište nám na jana.korabova@terezinstudies.cz. Pro lokální organizátory plánujeme setkání, kde sdílíme všechny informace, ale též tipy na doprovodný program. Připojit se mohou města, instituce, spolky nebo aktivní občané včetně studentů.
Na červnovou besedu nad knihou Jak jsem žil, jakým jsem byl navazujeme rozhovorem s panem Martinem Lieblem, spoluzakladatelem a předsedou správní rady Nadačního fondu Dr. Dagmar Lieblové.
“Člověk má možnost změnit běh světa. Nejenže má možnost, ale pokud již tu možnost má, je jeho povinnost, aby to udělal.”
Stolpersteiny připomínají lidi, kteří se stali oběťmi nacistické perzekuce. Během roku existuje řada příležitostí, kdy je čistit, například u příležitosti Jom ha-šoa. Zapojit se ale můžete kdykoli.
I drobná péče o kámen je způsobem, jak udržovat paměť živou.
„Pamatuj na dávné dny, rozvažuj léta minulých pokolení.“ (Deuteronomium 32,7)
V našem krátkém videu ukazujeme, jak stolpersteiny čistit jednoduše a šetrně.
https://www.facebook.com/share/v/1JSU9Y66gP/
Profesor Therkel Stræde z Jihodánské univerzity v Odense patří k předním dánským historikům zabývajícím se holocaustem, okupací a osudy dánských Židů deportovaných do Terezína. Do Prahy a Terezína se vrací pravidelně — nejen jako badatel, ale i jako pedagog, který se dlouhodobě snaží hledat nové způsoby, jak o holocaustu mluvit se současnou generací studentů. V rozhovoru pro Institut Terezínské iniciativy mluví o tom, jak se k tématu dostal, proč je zkušenost dánských Židů specifická a proč dnes podle něj nestačí historii jen „vyprávět“.