Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-šoa 2007
Neděle, 15. dubna 2007, náměstí Míru v Praze
Již podruhé jsme uspořádali pietní akci Jom ha-šoa, tentokrát ve spolupráci s Nadačním fondem obětem holocaustu a Českou unií židovské mládeže. Návštěvníci na místě pod dobu tří hodin v době od 14 do 17 hodin četli řadu seznamů jmen obětí holocaustu a také mohli nahlédnout do vznikající Databáze obětí holocaustu, která by se v budoucnu měla zpřístupnit široké veřejnosti. Informační brožura pak připomněla příběhy a osudy vinohradských Židů.
Valerie Ledererová, narozena 1896. Terezín. Malý Trostinec. Zahynula. / Ella Zwillenberg, narozena 1893. Terezín. Osvětim. Zahynula. / Klara Kahn, narozena 1861. Zemřela 1943 Terezín. / Mořic Soffer, narozen 1868. Terezín. Treblinka. Zahynul. / Rudolf Reach, narozen 1879. Lodž. Zahynul. / Amálie Fleischmannová, narozena 1907. Terezín. Osvětim. Zahynula...
Nepřetržitým tříhodinovým čtením těchto a mnoha dalších jmen si široká veřejnost v neděli 15. dubna připomněla na náměstí Míru oběti holocaustu. Konalo se zde již podruhé pietní setkání u příležitosti Jom ha-šoa. Akci, kterou pořádal Institut TI spolu s Českou unií židovské mládeže a Nadačním fondem obětem holocaustu, předcházelo dopolední čtení jmen obětí šoa v Pinkasově synagoze na Starém Městě. Zde se pietní akt pravidelně koná již od pádu komunismu v prostoru nejpůsobivějším: mezi zdmi památníku pokrytými jmény zahynulých z Čech a Moravy. Téhož dne v odpoledních hodinách se Jom ha-šoa připomínal též díky Mezinárodnímu křesťanskému velvyslanectví Jeruzalém, které každoročně organizuje setkání „všech, kterým vadí antisemitismus“ ve Valdštejnské zahradě na Malé Straně. O svých válečných zážitcích na něm promluvila světoznámá cembalistka, prof. Zuzana Růžičková.
Účastníci Jom ha-šoa na náměstí Míru mohli studovat pamětní knihy dokumentující osudy židovské menšiny za druhé světové války (především Terezínské pamětní knihy) a vzpomínkovou literaturu o holocaustu. Mohli také vyhledávat v počítačové databázi terezínské vězně a další oběti holocaustu z českých zemí nejen podle jména, ale i podle místa bydliště. Měli tak například možnost zjistit, co se stalo s židovskými sousedy z jejich domu, ulice nebo čtvrti, kde bydleli židovští obyvatelé v okolí náměstí Míru. Pořadatelé také rozdávali materiály s příklady osudů Židů z Vinohrad, o největší synagoze v Praze, která se nacházela v Sázavské ulici, nebo o židovském sirotčinci v Belgické ulici.
(text: M. Skálová, Roš chodeš, květen 2007)
Navštivte také
Institut Terezínské iniciativy je dlouhodobě přijímající organizací pro dobrovolníky rakouského programu Gedenkdienst. V letošním roce se naši dobrovolníci budou věnovat mj. vzdělávání. Středním školám nabízíme program v němčině využívající metody CLIL. Pokud máte zájem přiblížit studentům pod vedením rodilých mluvčích symboliku Stolpersteinů ve vašem okolí, napište nám na Jana.korabova@terezinstudies.cz.
Z logistických důvodů preferujeme spolupráci se školami v Praze a ve Středočeském kraji.
Jom ha-šoa probíhá ve více než 40 městech v České republice. Pokud se chcete ve Vašem městě též zapojit, napište nám na jana.korabova@terezinstudies.cz. Pro lokální organizátory plánujeme setkání, kde sdílíme všechny informace, ale též tipy na doprovodný program. Připojit se mohou města, instituce, spolky nebo aktivní občané včetně studentů.
Na červnovou besedu nad knihou Jak jsem žil, jakým jsem byl navazujeme rozhovorem s panem Martinem Lieblem, spoluzakladatelem a předsedou správní rady Nadačního fondu Dr. Dagmar Lieblové.
“Člověk má možnost změnit běh světa. Nejenže má možnost, ale pokud již tu možnost má, je jeho povinnost, aby to udělal.”
Stolpersteiny připomínají lidi, kteří se stali oběťmi nacistické perzekuce. Během roku existuje řada příležitostí, kdy je čistit, například u příležitosti Jom ha-šoa. Zapojit se ale můžete kdykoli.
I drobná péče o kámen je způsobem, jak udržovat paměť živou.
„Pamatuj na dávné dny, rozvažuj léta minulých pokolení.“ (Deuteronomium 32,7)
V našem krátkém videu ukazujeme, jak stolpersteiny čistit jednoduše a šetrně.
https://www.facebook.com/share/v/1JSU9Y66gP/
Profesor Therkel Stræde z Jihodánské univerzity v Odense patří k předním dánským historikům zabývajícím se holocaustem, okupací a osudy dánských Židů deportovaných do Terezína. Do Prahy a Terezína se vrací pravidelně — nejen jako badatel, ale i jako pedagog, který se dlouhodobě snaží hledat nové způsoby, jak o holocaustu mluvit se současnou generací studentů. V rozhovoru pro Institut Terezínské iniciativy mluví o tom, jak se k tématu dostal, proč je zkušenost dánských Židů specifická a proč dnes podle něj nestačí historii jen „vyprávět“.