Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-šoa 2007
Neděle, 15. dubna 2007, náměstí Míru v Praze
Již podruhé jsme uspořádali pietní akci Jom ha-šoa, tentokrát ve spolupráci s Nadačním fondem obětem holocaustu a Českou unií židovské mládeže. Návštěvníci na místě pod dobu tří hodin v době od 14 do 17 hodin četli řadu seznamů jmen obětí holocaustu a také mohli nahlédnout do vznikající Databáze obětí holocaustu, která by se v budoucnu měla zpřístupnit široké veřejnosti. Informační brožura pak připomněla příběhy a osudy vinohradských Židů.
Valerie Ledererová, narozena 1896. Terezín. Malý Trostinec. Zahynula. / Ella Zwillenberg, narozena 1893. Terezín. Osvětim. Zahynula. / Klara Kahn, narozena 1861. Zemřela 1943 Terezín. / Mořic Soffer, narozen 1868. Terezín. Treblinka. Zahynul. / Rudolf Reach, narozen 1879. Lodž. Zahynul. / Amálie Fleischmannová, narozena 1907. Terezín. Osvětim. Zahynula...
Nepřetržitým tříhodinovým čtením těchto a mnoha dalších jmen si široká veřejnost v neděli 15. dubna připomněla na náměstí Míru oběti holocaustu. Konalo se zde již podruhé pietní setkání u příležitosti Jom ha-šoa. Akci, kterou pořádal Institut TI spolu s Českou unií židovské mládeže a Nadačním fondem obětem holocaustu, předcházelo dopolední čtení jmen obětí šoa v Pinkasově synagoze na Starém Městě. Zde se pietní akt pravidelně koná již od pádu komunismu v prostoru nejpůsobivějším: mezi zdmi památníku pokrytými jmény zahynulých z Čech a Moravy. Téhož dne v odpoledních hodinách se Jom ha-šoa připomínal též díky Mezinárodnímu křesťanskému velvyslanectví Jeruzalém, které každoročně organizuje setkání „všech, kterým vadí antisemitismus“ ve Valdštejnské zahradě na Malé Straně. O svých válečných zážitcích na něm promluvila světoznámá cembalistka, prof. Zuzana Růžičková.
Účastníci Jom ha-šoa na náměstí Míru mohli studovat pamětní knihy dokumentující osudy židovské menšiny za druhé světové války (především Terezínské pamětní knihy) a vzpomínkovou literaturu o holocaustu. Mohli také vyhledávat v počítačové databázi terezínské vězně a další oběti holocaustu z českých zemí nejen podle jména, ale i podle místa bydliště. Měli tak například možnost zjistit, co se stalo s židovskými sousedy z jejich domu, ulice nebo čtvrti, kde bydleli židovští obyvatelé v okolí náměstí Míru. Pořadatelé také rozdávali materiály s příklady osudů Židů z Vinohrad, o největší synagoze v Praze, která se nacházela v Sázavské ulici, nebo o židovském sirotčinci v Belgické ulici.
(text: M. Skálová, Roš chodeš, květen 2007)
Navštivte také
Institut Terezínské iniciativy vyhlašuje výtvarnou výzvu pro děti a mladé lidi ve věku 10–16 let, která je součástí příprav na připomínku Jom ha-Šoa v roce 2027. Cílem výzvy je podpořit citlivost dětí k tématu lidského utrpení, empatie a historické paměti prostřednictvím výtvarného vyjádření. Děti mají možnost přemýšlet o tom, proč je důležité připomínat si minulost a jak může paměť pomáhat chránit lidskou důstojnost i dnes. Vybrané výtvarné dílo bude vizuálním podkladem pro připomínku Jom ha-šoa v roce 2027.
Dovolujeme si Vás srdečně pozvat na letošní ročník Veřejného čtení jmen obětí holocaustu Jom ha-Šoa 2026 v Praze, které proběhne od 14 do 17 hodin na Mariánském náměstí u kašny Terezky.
Bude nám ctí, pokud přijmete naše pozvání a osobně se do čtení zapojíte.
Jom ha-Šoa je dnem připomínky obětí holocaustu a varováním před projevy nenávisti, rasismu a lhostejnosti. Smyslem veřejného čtení je vrátit zavražděným jejich jména a důstojnost a zdůraznit osobní odpovědnost každého z nás za ochranu demokratických hodnot a lidských práv.
Téma roku 2026 akcentuje odpovědnost jednotlivce tváří v tvář bezpráví a význam občanské odvahy.
V srdci Jižního Města, v parku u Chodovské tvrze, vzniká místo paměti. Připomínka našich sousedů z Chodova a Hájů, kteří byli za druhé světové války vytrženi ze svých domovů.
Dovolujeme si s Vámi sdílet pozvánku na slavnostní odhalení pomníku dne 14. dubna 2026 v 11:00.
27. ledna si již tradičně připomeneme různými akcemi - společenskými, politickými, či kulturními - Mezinárodní den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Iniciativa několika židovských komunit z různých zemí, včetně té naší, vyvrcholila v roce 2005, kdy se k tomuto tragickému historickému fenoménu přihlásila Organizace spojených národů a datum osvobození vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau zakotvila do globálního povědomí jako významný den. V celosvětovém formátu si tak toto výročí připomínáme po jednadvacáté.
V rámci projektu Terezínské album - Střední Čechy v současné době Institut Terezínské iniciativy digitalizuje vybrané archiválie z fondů mělnického archivu vztahující se k obětem holocaustu z Mělnicka.
Přijďte si 27. 1. od 17:00 do mělnického archivu poslechnout přednášku Lidské osudy ve stínu holocaustu.
Mohl v naší historii platit zákon, vydaný oficiálními úřady, který porušoval základní lidské právo na volný pohyb, na výběr školy a zaměstnání podle schopností jednotlivce, na volné nakládání se svým vlastním majetkem? Je možné, aby podobné zákony platily i v dnešním světě, v naší moderní společnosti?