Česko-německé setkání mládeže ve Flossenbürgu

25. a 26. září 2015
Památník Flossenbürg

 

Nadnárodní místa paměti nacistické nucené práce ve střední Evropě

 

Druhé českoněmecké setkání mládeže se konalo v německém Flossenbürgu, kdy byl hostitelem obou akcí Památník Flossenbürg. Během setkání, které proběhlo od 25. do 26. září 2015, se celkem 54 účastníků - 28 z Německa a 26 z České republiky, seznámilo nejen s prostorem bývalého koncentračního tábora ve Flossenbürgu, ale navštívilo také český Holýšov, tedy jedno z míst, kde se nacházel pobočný pracovní tábor kmenového tábora Flossenbürg. Účastníci absolvovali opět řadu interaktivních dílen a prohlídku autentických míst, kde se připomíná nacistická nucená práce.

 

small_setkani flossenburg_zari 2015_01


Flossenbürg nebyl vybrán náhodně: koncentrační a pracovní tábor stojící v blízkosti hranic tvořil za druhé světové války důležité místo nacistické nucené práce a řada jeho pobočných táborů se nacházela v oblasti Sudet i v Protektorátu Čechy a Morava. K takovýmto místům patřil i Holýšov.
Program setkání připravili pracovníci Institutu Terezínské iniciativy – historik Alfons Adam a lektoři Peter Sokol a Marie Zahradníková, ve spolupráci s Franziskou Schleupner ze vzdělávacího oddělení Památníku Flossenbürg. Během prvního dne setkání absolvovali účastníci vzdělávací modul „Obrazy nacionálního socialismu“ a komentovanou prohlídku památníku a přilehlého kamenolomu, druhý den workshop spojený s promítáním filmu „My jsme přežili… ostatní zůstali“ a prohlídkou expozice památníku, poté následovala exkurze v Holýšově, kde účastníky přivítal starosta obce Jan Mendřec, a poté je zde provedl Alfons Adam a místní historik Jan Valeš. Účastníkům bylo umožněno podívat se do prostor bývalé muniční továrny, kde za druhé světové války nuceně pracovali váleční zajatci, nasazení civilisté z celé okupované Evropy i vězni pobočného koncentračního tábora, a prohlédli si také část nově vytvořené naučné stezky po místech spojených s nucenou prací.

 

small_setkani flossenburg_zari 2015_04


Další fotografie ve fotogalerii

 

Ohlasy účastníků:

  • Je zajímavé, že všude kolem sebe slýchám, že naše škola už je těmito věcmi zocelená a tudíž nenese emocionální následky… Vůbec to není pravda.
  • Které bloky vás nejvíce zaujaly a proč? – Projití tábora Flossenbürg – každý koncentrační tábor je jiný, ale mají něco společného.
  • Seminář mi naprosto otevřel oči – pojem nucená práci jsem si spojoval s totálním nasazením. Ale…
  • Prosím, pokračujte dále v této činnosti. Historii bychom si měli stále připomínat, a to hlavně mladí lidé…


Účastníci dále vyzdvihovali působivost autentických míst, jak památníku Flossenbürg a kamenolomu, tak bývalé muniční továrny v Holýšově.

 

small_setkani flossenburg_zari 2015_02

 

 

Akce byla realizována v rámci projektu podpořeného z programu Evropa pro občany a ve spolupráci s Památníkem Flossenbürg.

 

eu_flag_europe_for_citizens_cs  flossenbuerg logo

20. 5. 2026
Pokračujeme v besedách nad knihami, 17. 6. od 18:00 představíme v Božské Lahvici (Bílkova 6, Praha 1) knihu Jak jsem žil, jakým jsem byl.
 
Paměti sepisoval Emil Pick v terezínském ghettu jako morální a etický odkaz pro své vnuky Petříčka a Jeníčka. Chlapci byli v roce 1939 v rámci Kindertransportů organizovaných Sirem Nicholasem Wintonem bezpečně dopraveni do Velké Británie.
Rukopis ležel zapomenut v kartonové krabici téměř 70 let, než jej náhodou objevil vnuk Jan Pick.
15. 5. 2026

Profesor Therkel Stræde z Jihodánské univerzity v Odense patří k předním dánským historikům zabývajícím se holocaustem, okupací a osudy dánských Židů deportovaných do Terezína. Do Prahy a Terezína se vrací pravidelně — nejen jako badatel, ale i jako pedagog, který se dlouhodobě snaží hledat nové způsoby, jak o holocaustu mluvit se současnou generací studentů. V rozhovoru pro Institut Terezínské iniciativy mluví o tom, jak se k tématu dostal, proč je zkušenost dánských Židů specifická a proč dnes podle něj nestačí historii jen „vyprávět“.

21. 4. 2026
Institut Terezínské iniciativy otevírá prostor pro společné setkání nad knihami, které vyšly v různých nakladatelstvích, ale spojuje je jejich zaměření.
 
S Michaelou Rozov budeme mluvit o knihách Pavla Fischla Jen čtyři měsíce (Argo) a Lidé ve tmě (P3K).
 
Událost pořádáme u příležitosti dne knihy dne 22. 4. od 18:00 v Božské Lahvici, Bílkova 122/6, Praha 1. 
8. 4. 2026

Institut Terezínské iniciativy vyhlašuje výtvarnou výzvu pro děti a mladé lidi ve věku 10–16 let, která je součástí příprav na připomínku  Jom ha-Šoa v roce 2027. Cílem výzvy je podpořit citlivost dětí k tématu lidského utrpení, empatie a historické paměti prostřednictvím výtvarného vyjádření. Děti mají možnost přemýšlet o tom, proč je důležité připomínat si minulost a jak může paměť pomáhat chránit lidskou důstojnost i dnes. Vybrané výtvarné dílo bude vizuálním podkladem pro připomínku Jom ha-šoa v roce 2027.

21. 3. 2026

Dovolujeme si Vás srdečně pozvat na letošní ročník Veřejného čtení jmen obětí holocaustu Jom ha-Šoa 2026 v Praze, které proběhne od 14 do 17 hodin na Mariánském náměstí u kašny Terezky.

Bude nám ctí, pokud přijmete naše pozvání a osobně se do čtení zapojíte.

Jom ha-Šoa je dnem připomínky obětí holocaustu a varováním před projevy nenávisti, rasismu a lhostejnosti. Smyslem veřejného čtení je vrátit zavražděným jejich jména a důstojnost a zdůraznit osobní odpovědnost každého z nás za ochranu demokratických hodnot a lidských práv.

Téma roku 2026 akcentuje odpovědnost jednotlivce tváří v tvář bezpráví a význam občanské odvahy.

20. 3. 2026

V srdci Jižního Města, v parku u Chodovské tvrze, vzniká místo paměti. Připomínka našich sousedů z Chodova a Hájů, kteří byli za druhé světové války vytrženi ze svých domovů.

Dovolujeme si s Vámi sdílet pozvánku na slavnostní odhalení pomníku dne 14. dubna 2026 v 11:00.

Sbaleno na věčnost

 

22. 1. 2026

27. ledna si již tradičně připomeneme různými akcemi - společenskými, politickými, či kulturními - Mezinárodní den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Iniciativa několika židovských komunit z různých zemí, včetně té naší, vyvrcholila v roce 2005, kdy se k tomuto tragickému historickému fenoménu přihlásila Organizace spojených národů a datum osvobození vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau zakotvila do globálního povědomí jako významný den. V celosvětovém formátu si tak toto výročí připomínáme po jednadvacáté.