Česko-německé setkání mládeže ve Flossenbürgu
25. a 26. září 2015
Památník Flossenbürg
Nadnárodní místa paměti nacistické nucené práce ve střední Evropě
Druhé českoněmecké setkání mládeže se konalo v německém Flossenbürgu, kdy byl hostitelem obou akcí Památník Flossenbürg. Během setkání, které proběhlo od 25. do 26. září 2015, se celkem 54 účastníků - 28 z Německa a 26 z České republiky, seznámilo nejen s prostorem bývalého koncentračního tábora ve Flossenbürgu, ale navštívilo také český Holýšov, tedy jedno z míst, kde se nacházel pobočný pracovní tábor kmenového tábora Flossenbürg. Účastníci absolvovali opět řadu interaktivních dílen a prohlídku autentických míst, kde se připomíná nacistická nucená práce.
Flossenbürg nebyl vybrán náhodně: koncentrační a pracovní tábor stojící v blízkosti hranic tvořil za druhé světové války důležité místo nacistické nucené práce a řada jeho pobočných táborů se nacházela v oblasti Sudet i v Protektorátu Čechy a Morava. K takovýmto místům patřil i Holýšov.
Program setkání připravili pracovníci Institutu Terezínské iniciativy – historik Alfons Adam a lektoři Peter Sokol a Marie Zahradníková, ve spolupráci s Franziskou Schleupner ze vzdělávacího oddělení Památníku Flossenbürg. Během prvního dne setkání absolvovali účastníci vzdělávací modul „Obrazy nacionálního socialismu“ a komentovanou prohlídku památníku a přilehlého kamenolomu, druhý den workshop spojený s promítáním filmu „My jsme přežili… ostatní zůstali“ a prohlídkou expozice památníku, poté následovala exkurze v Holýšově, kde účastníky přivítal starosta obce Jan Mendřec, a poté je zde provedl Alfons Adam a místní historik Jan Valeš. Účastníkům bylo umožněno podívat se do prostor bývalé muniční továrny, kde za druhé světové války nuceně pracovali váleční zajatci, nasazení civilisté z celé okupované Evropy i vězni pobočného koncentračního tábora, a prohlédli si také část nově vytvořené naučné stezky po místech spojených s nucenou prací.
Další fotografie ve fotogalerii
Ohlasy účastníků:
- Je zajímavé, že všude kolem sebe slýchám, že naše škola už je těmito věcmi zocelená a tudíž nenese emocionální následky… Vůbec to není pravda.
- Které bloky vás nejvíce zaujaly a proč? – Projití tábora Flossenbürg – každý koncentrační tábor je jiný, ale mají něco společného.
- Seminář mi naprosto otevřel oči – pojem nucená práci jsem si spojoval s totálním nasazením. Ale…
- Prosím, pokračujte dále v této činnosti. Historii bychom si měli stále připomínat, a to hlavně mladí lidé…
Účastníci dále vyzdvihovali působivost autentických míst, jak památníku Flossenbürg a kamenolomu, tak bývalé muniční továrny v Holýšově.

Akce byla realizována v rámci projektu podpořeného z programu Evropa pro občany a ve spolupráci s Památníkem Flossenbürg.
Na červnovou besedu nad knihou Jak jsem žil, jakým jsem byl navazujeme rozhovorem s panem Martinem Lieblem, spoluzakladatelem a předsedou správní rady Nadačního fondu Dr. Dagmar Lieblové.
“Člověk má možnost změnit běh světa. Nejenže má možnost, ale pokud již tu možnost má, je jeho povinnost, aby to udělal.”
Stolpersteiny připomínají lidi, kteří se stali oběťmi nacistické perzekuce. Během roku existuje řada příležitostí, kdy je čistit, například u příležitosti Jom ha-šoa. Zapojit se ale můžete kdykoli.
I drobná péče o kámen je způsobem, jak udržovat paměť živou.
„Pamatuj na dávné dny, rozvažuj léta minulých pokolení.“ (Deuteronomium 32,7)
V našem krátkém videu ukazujeme, jak stolpersteiny čistit jednoduše a šetrně.
https://www.facebook.com/share/v/1JSU9Y66gP/
Profesor Therkel Stræde z Jihodánské univerzity v Odense patří k předním dánským historikům zabývajícím se holocaustem, okupací a osudy dánských Židů deportovaných do Terezína. Do Prahy a Terezína se vrací pravidelně — nejen jako badatel, ale i jako pedagog, který se dlouhodobě snaží hledat nové způsoby, jak o holocaustu mluvit se současnou generací studentů. V rozhovoru pro Institut Terezínské iniciativy mluví o tom, jak se k tématu dostal, proč je zkušenost dánských Židů specifická a proč dnes podle něj nestačí historii jen „vyprávět“.
Institut Terezínské iniciativy vyhlašuje výtvarnou výzvu pro děti a mladé lidi ve věku 10–16 let, která je součástí příprav na připomínku Jom ha-Šoa v roce 2027. Cílem výzvy je podpořit citlivost dětí k tématu lidského utrpení, empatie a historické paměti prostřednictvím výtvarného vyjádření. Děti mají možnost přemýšlet o tom, proč je důležité připomínat si minulost a jak může paměť pomáhat chránit lidskou důstojnost i dnes. Vybrané výtvarné dílo bude vizuálním podkladem pro připomínku Jom ha-šoa v roce 2027.
Dovolujeme si Vás srdečně pozvat na letošní ročník Veřejného čtení jmen obětí holocaustu Jom ha-Šoa 2026 v Praze, které proběhne od 14 do 17 hodin na Mariánském náměstí u kašny Terezky.
Bude nám ctí, pokud přijmete naše pozvání a osobně se do čtení zapojíte.
Jom ha-Šoa je dnem připomínky obětí holocaustu a varováním před projevy nenávisti, rasismu a lhostejnosti. Smyslem veřejného čtení je vrátit zavražděným jejich jména a důstojnost a zdůraznit osobní odpovědnost každého z nás za ochranu demokratických hodnot a lidských práv.
Téma roku 2026 akcentuje odpovědnost jednotlivce tváří v tvář bezpráví a význam občanské odvahy.











