Nucená práce

Projekt se zabývá nacistickou nucenou prací a jejími zapomenutými místy nejen na území dnešní České republiky, ale i v pohraničních oblastech, náležejících k okolním státům (Polsko, Německo).
 

nucena_prace

 
Co znamená pojem Nucená práce?
 
Nucenou prací nemyslíme jen totální nasazení Čechů na území Německé říše. Nucená práce byla vykonávána také na mnoha místech Protektorátu Čechy a Morava, stejně jako v pohraničních oblastech odstoupených po Mnichovu 1938 Německé říši.
Koho se týkala:
  • Židů (jak domácích, tak zahraničních)
  • Romů
  • polské menšiny ve Slezsku
  • naverbovaných nebo zavlečených tzv. východních dělníků (Ostarbeiter)
  • západoevropských civilních pracovníků
  • válečných zajatců
  • Pracovní nasazení bylo organizováno většinou ve skupinách a nuceně nasazení byli umístěni a střeženi v hromadných ubytovnách - táborech. Polští nuceně pracující v mnoha případech pracovali v českém pohraničí na selských dvorech, kde také bydleli. Nuceně pracující byli určeni například pro zemědělství, výstavbu silnic, průmysl a hornictví.

Také čeští obyvatelé byli nucenými pracovníky, na území protektorátu například ve zbrojním průmyslu. Částečně byli také ubytováni hromadně pod dohledem (podnikovou ostrahou). Další desetitisíce pracujících byly v posledních měsících války nuceny k odklízení následků bombardování a práci na opevnění.
Místa nacistické nucené práce byla po osvobození 1945 využívána rozdílným způsobem. Továrny byly zestátněny a válečný průmysl pozastaven. Dnes se jednotlivé budovy nacházejí většinou v soukromém vlastnictví, jsou dále částečně komerčně využívány, v mnoha případech jsou prázdné. Ubytovny nuceně pracujících, které sloužilo často v prvních poválečných letech dále jako sběrné tábory pro nejrůznější skupiny osob (např. jako internační tábory pro německou menšinu před odsunem), většinou chátraly a bylo nakonec zbořeny.

Vice informací o nucené práci a pobočných koncentračních táborech najdete zde.
 
Zapomenutá místa nacistické nucené práce v České Republice
V březnu 2013 byla vydána publikace německého historika Institutu Terezínské iniciativy Alfonse Adama "Die Arbeiterfrage soll mit Hilfe von KZ-Häftlingen gelöst werden. Zwangsarbeit in KZ-Außenlagern auf dem Gebiet der heutigen Tschechischen Republik" u německého nakladatelství Metropol.
Připravujeme český překlad knihy, která vyjde u nakladatelství GplusG.

V rámci tohoto projektu byla připravena putovní výstava:
Zapomenutá místa nacistické nucené práce v České republice

 

 

Přehled akcí programu EACEA: Nadnárodní místa paměti nacistické nucené práce ve střední Evropě

Akce 1: Workshop Liberec: 25. až 26. února 2015; 57 účastníků
Ve dnech 25. až 27. února 2015 se v Liberci na půdě Severočeského muzea uskutečnil mezinárodní workshop Ztrácíme paměť? Zapomenutá místa nacistické nucené práce ve střední Evropě. Zúčastnilo se jej 57 odborníků z 5 zemí – 38 z České republiky, 14 z Německa, 2 z Polska, 1 z Rakouska a 1 z Francie, kteří si během dvoudenní konference vyměnili své zkušenosti s připomínáním si míst nacistické nucené práce. Na konferenci navázala 27. února exkurze na místa nucené práce v libereckém regionu, jak na české, tak i na německé a polské straně hranic. Cílem bylo navázat kontakty a podnítit případnou spolupráci na budoucích projektech. Jednací řečí byla čeština a němčina a na místě bylo zajištěno simultánní tlumočení.

 

Pozvánka na workshop

Zprávu z workshopu naleznete zde.

Akce 2: Mezinárodní výměna mládeže Liberec, 24. a 25. dubna; 48 účastníků
V dubnu 2015 se téma nucené práce vrátilo do Severočeského muzea v Liberci podruhé, když se zde konalo první česko-německé setkání mládeže pro 48 účastníků - 19 z Německa a 29 z České republiky. Sešli se zde mladí lidé, středoškoláci, a jejich pedagogický doprovod z České republiky a Německa a během dvou dnů se intenzivně věnovali problematice připomínání nucené práce, absolvovali obdobnou exkurzi jako někteří účastníci únorové konference a setkali se i s pamětníkem. Setkání umožnilo účastníkům nahlédnout na problematiku nacistické nucené práce z mnoha perspektiv a zamyslet se nad formami připomínání.

 

Zprávu ze setkání naleznete zde.

Akce 3: Mezinárodní výměna mládeže Flossenbürg: 25. a 26. září 2015; 54 účastníků
Druhé českoněmecké setkání mládeže se konalo v německém Flossenbürgu, kdy byl hostitelem obou akcí Památník Flossenbürg. Během setkání, které proběhlo od 25. do 26. září 2015, se celkem 54 účastníků - 28 z Německa a 26 z České republiky, seznámilo nejen s prostorem bývalého koncentračního tábora ve Flossenbürgu, ale navštívilo také český Holýšov, tedy jedno z míst, kde se nacházel pobočný pracovní tábor kmenového tábora Flossenbürg. Účastníci absolvovali opět řadu interaktivních dílen a prohlídku autentických míst, kde se připomíná nacistická nucená práce.

 

Zprávu ze setkání naleznete zde.


Akce 4: Školení pro české učitele, Praha, 13. dubna 2016; 31 účastníků
13. dubna 2016 se uskutečnila závěrečná akce celého projektu, kdy v prostorách Národní technické knihovny v Praze proběhl půldenní vzdělávací seminář pro pedagogické pracovníky, kdy jim byla představena výstava Ztracená paměť?, metodické materiály k výstavě a účastníci měli možnost setkat se s odborníky na téma nucené práce, s pamětníky a zúčastnit se slavnostní vernisáže výstavy v její české verzi. Tohoto semináře se zúčastnilo 31 účastníků z České republiky.

 

Zprávu ze semináře naleznete zde.

Akce 5: Mezinárodní výměna mládeže: Flossenbürg,16. až 18. března 2016; 80 účastníků
Třetí a poslední česko-německé setkání mládeže se uskutečnilo v Památníku Flossenbürg ve dnech 16. až 18. března 2016 a zúčastnilo se jej 80 účastníků - 41 z České republiky a 39 z Německa. Hlavní program vzdělávacích dílen se týkal nové výstavy Ztracená paměť? Místa nacistické nucené práce v České republice, kterou realizoval Institut Terezínské iniciativy a která měla v Památníku Flossenbürg svoji světovou premiéru. Pracovním jazykem celého setkání byla angličtina, některé části programu se proběhly také v češtině a němčině.

 

Zprávu ze setkání neleznete zde.


Na projektu spolupracují a podporují jej:

 

 

evz_logo

eu_flag_europe_for_citizens_cs

logo_sm Liberec

flossenbuerg logo
 

12. 4. 2024

Obsahuje pozvánku na Jom ha-šoa v Praze a dalších městech České republiky, článek k 30. výročí ITI a informace o našich četných aktivitách:

  1. Pietní akt v Auschwitz-Birkenau

  2. Výstava MemoMap: dějiny holocaust v Praze

  3. Mezinárodní kooperace

    1. Anne Frank Youth Network
    2. Workshop MemoGIS
    3. Rakouské stopy v Terezíně
9. 4. 2024

Letošní, již 19. ročník Veřejného čtení jmen obětí holocaustu “Jom ha-šoa” proběhne 6. května 2024. Ve 31 městech České republiky zazní jména obětí nacistické perzekuce a připomínka osudů lidí, kteří byli zavražděni během druhé světové války.

22. 3. 2024

Před měsícem jsme na pozvání rakouské velvyslankyně Bettiny Kirnbauer oslavili 30. výročí založení Institutu Terezínské iniciativy. O akci informoval také Till Janzer z Radio Prague International. Článek si můžete přečíst nebo poslechnout pod následujícím odkazem (pouze v Němčině).

21. 3. 2024

Rádi bychom Vás pozvali na vzdělávací workshop s názvem "Umění proti smrti", který pořádáme. Tento workshop se bude konat dne 13. dubna 2024 od 9:30 do 18:00 v Praze.

15. 3. 2024

Poslední akční projekt Anne Frank Youth Network je dokončen!


9. 3. 2024
V pátek 8. března proběhl v sekci BIIb v bývalém koncentračním a vyhlazovacím táboře v Auschwitz II - Birkenau, kde se nacházel takzvaný Terezínský rodinný tábor, pietní akt a uctění památky lidí, kteří byli zavražděni v noci z 8. na 9. března 1944. Akce se kromě ředitele Institutu Terezínské iniciativy, Tomáše Krause zúčastnili i ředitel Památníku Terezín, Jan Roubínek, ředitelka Beit Terezín (Izrael), Tami Kinberg, předsedkyně správní rady Institutu Terezínské iniciativy, Michaela Rozov, a za Židovské muzeum v Praze Jana Šplíchalová.
Děkujeme také Památníku Auschwitz za záštitu, a v neposlední řadě všem zúčastněným, že spolu s námi uctili jejich památku.
7. 3. 2024

V září 1943 bylo z terezínského koncentračního tábora do vyhlazovacího tábora v Auschwitz- Birkenau z doposud neobjasněných důvodů vypraveno ve dvou  transportech  pět tisíc Židů, pocházejících z tzv. Protektorátu Čechy a Morava.