Česko-německé setkání mládeže, Flossenbürg
16. až 18. března 2016
Památník Flossenbürg
Nadnárodní místa paměti nacistické nucené práce ve střední Evropě
Třetí a poslední česko-německé setkání mládeže se uskutečnilo v Památníku Flossenbürg ve dnech 16. až 18. března 2016 a zúčastnilo se jej 80 účastníků - 41 z České republiky a 39 z Německa. Hlavní program vzdělávacích dílen se týkal nové výstavy Ztracená paměť? Místa nacistické nucené práce v České republice, kterou realizoval Institut Terezínské iniciativy a která měla v Památníku Flossenbürg svoji světovou premiéru. Pracovním jazykem celého setkání byla angličtina, některé části programu se proběhly také v češtině a němčině.
Program ve Flossenbürgu začal ve středu 16. března po společném obědě seznamovací aktivitou, kdy zástupci jednotlivých škol představili formou prezentace svoji školu a město, odkud přijeli. Následně se seznámili s prostory Památníku Flossenbürg – místní průvodci jim připravili komentovanou prohlídku v češtině a němčině. Ještě tentýž den v podvečer absolvovali všichni dílnu z názvem „Obraz národního socialismu“, kde studenti formou skupinové práce přemýšleli nad symboly nacismu a kontextu tohoto období.
Ve čtvrtek 17. března pokračoval program již od rána a celý den se soustředil na práci s výstavou „Ztracená paměť? Místa nacistické nucené práce v České republice“. Vyzkoušeli si práci s metodickými materiály, pracovali se samotnou výstavou a stali se tak jejími prvními návštěvníky. Seznámili se také s multimediálním materiálem k výstavě, který je dostupný na http://www.ztracena-pamet.cz/cs. Tereza Vávrová a Alfons Adam si pro účastníky připravili práci s videem a kromě video-vzpomínek do programu zasadili i propagandistická dobová videa, po jejichž shlédnutí následovala diskuze na téma propagandy. Den byl zakončen exkurzí do flossenbürského místa nacistické nucené práce – kamenolomu. Po té se účastníci setkání zúčastnili slavnostního zahájení výstavy Ztracená paměť? za účasti ředitele památníku Flossenbürg Jörga Skriebeleita.
V pátek 18. března celé setkání zakončila závěrečná reflexe a zhodnocení, mladí lidé také dostali možnost si památník Flossenbürg prohlédnout samostatně a shrnout své postřehy prostřednictvím evaluačních dotazníků. Celým setkáním provázeli lektoři Institutu Terezínské iniciativy a autoři pedagogických materiálů k výstavě Marie Zahradníková a Peter Sokol, výstavou Ztracená paměť a doprovodným programem provedli studenty její autoři dr. Alfons Adam a Tereza Vávrová, ředitelka organizace Antikomplex.
Výstava byla přestěhovaná do výstavní síně v bývalém vězení koncentračního tábora Flossenbürg, kde byla k vidění až do 10. 4. 2016.
Účastníci celou akci hodnotili pozitivně. Jak čeští, tak němečtí studenti si pochvalovali přeshraniční spolupráci a obě skupiny velmi uvítali možnost část programu absolvovat v angličtině. Ve společných interaktivních dílnách využili tuto přidanou hodnotu akce. Řada z vyjádřila chuť zúčastnit se podobné akce znovu, často i na delší dobu, aby měli více času vstřebat poměrně velké množství nových informací.
Další fotografie ve fotogalerii
Z ohlasů účastníků:
- Není vůbec lehké, udělat seminář o nacismu jakkoliv zábavně, ale bylo vidět, že se organizátoři vynasnažili, a to úspěšně.
- Je těžké rozhodovat se, co mě nejvíc zaujalo, asi nejvíce samostatná prohlídka areálu, měla jsem možnost projít si místa, která jsme při prohlídce s průvodcem nestihli. Nemyslím si, že je nějaký blok, který mě zaujal nejméně, na všech bylo něco naučného.
- Nejvíce mě zaujaly workshopy – např. práce s časovou osou a s vlastní představou symboliky nacismu a nucených prací, protože se tím rozvíjí vlastní ucelený pohled na věc.
- Lektoři na mě působili mile a přátelsky. Nemusela jsem se 'bát' říct třeba i něco špatně. Hned mi danou věc vysvětlili a uvedli na pravou míru.
- Seminář pro mě rozhodně přínosem byl. Nucená práce je téma, které kvůli mediálně zajímavějším vyhlazovacím táborům není veřejnosti moc známé. Proto je skvělé, že existují i projekty, které se věnují tomuto tématu, neboť je to nepochybně důležitá součást historie.
- Já bych seminář prodloužil o den, protože bylo příliš moc informací na tak krátkou dobu.
- Získala jsem tolik informací, že pokud bychom tu měli zůstat o pár dní déle, víc by se mi do hlavy nevešlo.
Školy, jejichž zástupci se setkání zúčastnili:
Gymnázium T. G. Masaryka, Litvínov
Gymnázium O. Pavla, Praha Radotín
Gymnázium Voděradská, Praha 10
OA a VOŠ Tábor
Friedrich-Dessauer-Gymnasium, Aschaffenburg
Usrulinen Gymnasium, Straubing
Eckenberg - Gymnasium Adelsheim
Tassilo Gymnasium, Simbach am Inn
Akce byla realizována v rámci projektu podpořeného z programu Evropa pro občany a ve spolupráci s Památníkem Flossenbürg.
Navštivte také
Díky štědré podpoře různých dárců jsme mohli doplnit náš knihovní fond o nové knihy. Je mezi nimi široká nabídka odborné literatury v němčině, angličtině a češtině, která doplňuje náš stávající fond.
Rádi bychom zde našim čtenářům představili několik zajímavostí. Kompletní seznam nových přírůstků naleznete v níže uvedeném dokumentu PDF.
U příležitosti Dne Anny Frankové 2025 vás srdečně zveme na vernisáž uměleckých děl o Anně Frankové, kterou připravili krnovští studenti!
Těšíme se na Vás!
Institut Terezínské iniciativy spolu s naší partnerskou organizací ze Slovenska, Institutem lidských práv, pořádá webinář pro pedagogy, "Popírání a zkreslování holocaustu, historie a rozdíly". Koná se ve čtvrtek 29. května v 16:00 a jde o první workshop pro pedagogy a pedagožky v rámci projektu "Proti zkreslování holocaustu ve vzdělávání." Jménem Institutu Terezínské iniciativy bychom vás rádi na tento workshop pozvali.
Při příležitosti zasedání Mezinárodní rady Muzea Auschwitz uctili její členové m.j. památku židovských a romských obětí pracovního tábora Treblinka v místě jejich hromadných hrobů. Na snímku T. Kraus, Colette Avital a Roman Kwiatkowski.
V neděli 11. května 2025 proběhl na pohřebišti bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku již tradiční pietní akt k uctění památky obětí Romů a Sintů z Čech a Moravy. Za dobu fungování táborem prošlo 1300 lidí, z toho 335, převážně dětí, zde díky nelidskými podmínkám zemřelo. Po hromadném transportu v roce 1943 do vyhlazovscího tábora Auschwitz - Birkenau byly budovy tábora srovnány se zemí a spáleny.
Celý svět zná díky Spielbergově filmu Schindlerův seznam příběh záchrany 1200 židovských vězňů na sklonku druhé světové války. Celý svět ví, kdo byl Oskar Schindler a proč se stal symbolem dobra v době vlády zla. Jenomže ten stejný svět vůbec netuší, kde se ten srdcervoucí příběh vlastně odehrál. To by se teď mohlo změnit.
Muzeum Mladoboleslavska a Státní okresní archiv v Mladé Boleslavi organizují výstavu (ne)Návraty, sledující příběhy lidí, kteří museli Boleslav za války opustit, těch, co se po válce nevrátili i těch, co ano, a příběhy jejich poválečných osudů.