Česko-německé setkání mládeže, Flossenbürg

16. až 18. března 2016
Památník Flossenbürg

 

Nadnárodní místa paměti nacistické nucené práce ve střední Evropě


Třetí a poslední česko-německé setkání mládeže se uskutečnilo v Památníku Flossenbürg ve dnech 16. až 18. března 2016 a zúčastnilo se jej 80 účastníků - 41 z České republiky a 39 z Německa. Hlavní program vzdělávacích dílen se týkal nové výstavy Ztracená paměť? Místa nacistické nucené práce v České republice, kterou realizoval Institut Terezínské iniciativy a která měla v Památníku Flossenbürg svoji světovou premiéru. Pracovním jazykem celého setkání byla angličtina, některé části programu se proběhly také v češtině a němčině.

 

setkani mladeze flossenburg_brezen_2016_small_01


Program ve Flossenbürgu začal ve středu 16. března po společném obědě seznamovací aktivitou, kdy zástupci jednotlivých škol představili formou prezentace svoji školu a město, odkud přijeli. Následně se seznámili s prostory Památníku Flossenbürg – místní průvodci jim připravili komentovanou prohlídku v češtině a němčině. Ještě tentýž den v podvečer absolvovali všichni dílnu z názvem „Obraz národního socialismu“, kde studenti formou skupinové práce přemýšleli nad symboly nacismu a kontextu tohoto období.

Ve čtvrtek 17. března pokračoval program již od rána a celý den se soustředil na práci s výstavou „Ztracená paměť? Místa nacistické nucené práce v České republice“. Vyzkoušeli si práci s metodickými materiály, pracovali se samotnou výstavou a stali se tak jejími prvními návštěvníky. Seznámili se také s multimediálním materiálem k výstavě, který je dostupný na http://www.ztracena-pamet.cz/cs. Tereza Vávrová a Alfons Adam si pro účastníky připravili práci s videem a kromě video-vzpomínek do programu zasadili i propagandistická dobová videa, po jejichž shlédnutí následovala diskuze na téma propagandy. Den byl zakončen exkurzí do flossenbürského místa nacistické nucené práce – kamenolomu. Po té se účastníci setkání zúčastnili slavnostního zahájení výstavy Ztracená paměť? za účasti ředitele památníku Flossenbürg Jörga Skriebeleita.

 

setkani mladeze flossenburg_brezen_2016_small_03


V pátek 18. března celé setkání zakončila závěrečná reflexe a zhodnocení, mladí lidé také dostali možnost si památník Flossenbürg prohlédnout samostatně a shrnout své postřehy prostřednictvím evaluačních dotazníků. Celým setkáním provázeli lektoři Institutu Terezínské iniciativy a autoři pedagogických materiálů k výstavě Marie Zahradníková a Peter Sokol, výstavou Ztracená paměť a doprovodným programem provedli studenty její autoři dr. Alfons Adam a Tereza Vávrová, ředitelka organizace Antikomplex.

Výstava byla přestěhovaná do výstavní síně v bývalém vězení koncentračního tábora Flossenbürg, kde byla k vidění až do 10. 4. 2016.

Účastníci celou akci hodnotili pozitivně. Jak čeští, tak němečtí studenti si pochvalovali přeshraniční spolupráci a obě skupiny velmi uvítali možnost část programu absolvovat v angličtině. Ve společných interaktivních dílnách využili tuto přidanou hodnotu akce. Řada z vyjádřila chuť zúčastnit se podobné akce znovu, často i na delší dobu, aby měli více času vstřebat poměrně velké množství nových informací.

 

setkani mladeze flossenburg_brezen_2016_small_02

 


Další fotografie ve fotogalerii


Z ohlasů účastníků:

  • Není vůbec lehké, udělat seminář o nacismu jakkoliv zábavně, ale bylo vidět, že se organizátoři vynasnažili, a to úspěšně.
  • Je těžké rozhodovat se, co mě nejvíc zaujalo, asi nejvíce samostatná prohlídka areálu, měla jsem možnost projít si místa, která jsme při prohlídce s průvodcem nestihli. Nemyslím si, že je nějaký blok, který mě zaujal nejméně, na všech bylo něco naučného.
  • Nejvíce mě zaujaly workshopy – např. práce s časovou osou a s vlastní představou symboliky nacismu a nucených prací, protože se tím rozvíjí vlastní ucelený pohled na věc.
  • Lektoři na mě působili mile a přátelsky. Nemusela jsem se 'bát' říct třeba i něco špatně. Hned mi danou věc vysvětlili a uvedli na pravou míru.
  • Seminář pro mě rozhodně přínosem byl. Nucená práce je téma, které kvůli mediálně zajímavějším vyhlazovacím táborům není veřejnosti moc známé. Proto je skvělé, že existují i projekty, které se věnují tomuto tématu, neboť je to nepochybně důležitá součást historie.
  • Já bych seminář prodloužil o den, protože bylo příliš moc informací na tak krátkou dobu.
  • Získala jsem tolik informací, že pokud bychom tu měli zůstat o pár dní déle, víc by se mi do hlavy nevešlo.



Školy, jejichž zástupci se setkání zúčastnili:
Gymnázium T. G. Masaryka, Litvínov

Biskupské gymnázium Bohosudov

Gymnázium Nad Štolou, Praha 7

Gymnázium O. Pavla, Praha Radotín

Gymnázium Voděradská, Praha 10

Gymnázium Opatov, Praha

Gymnázium Jana Keplera, Praha

SPŠ, G a VOŠ Karlovy Vary

OA a VOŠ Tábor
Friedrich-Dessauer-Gymnasium, Aschaffenburg
Usrulinen Gymnasium, Straubing

Eckenberg - Gymnasium Adelsheim

Tassilo Gymnasium, Simbach am Inn

Semperschule Dresden

 

 

Akce byla realizována v rámci projektu podpořeného z programu Evropa pro občany a ve spolupráci s Památníkem Flossenbürg.

 

eu_flag_europe_for_citizens_cs  flossenbuerg logo


 

26. 7. 2022

Pozor změna: Z organizačních důvodů posouváme začátek kurzu až na 4. září a konec na 15. října. Stejně tak posouváme i deadline pro přihlášky na 29. srpna.

Kurz Kompetencí pro demokratickou kulturu jsme vytvořili a poprvé vyzkoušeli ve školním roce 2018/2019. Od té doby proběhly další dva běhy a nyní máte možnost se zúčastnit zatím posledního plánovaného kurzu. Začínáme již 4. září a končíme 15. října.

Předběžný program viz níže.


Kurz je určen pro pedagogy a lektory pražských škol a institucí a také pro studenty pedagogických škol v Praze.

Kapacita kurzu je omezena, proto s vyplněním přihlášky neváhejte. Hlásit se můžete do 29. srpna.

 

 

24. 6. 2022

Během července a srpna bude naše knihovna pro veřejnost uzavřena. Vrátit výpůjčky bude možné pouze po předchozí domluvě. 

Přejeme všem krásné léto a těšíme se v září opět na viděnou!

20. 6. 2022

V květnovém vydání naleznete reportáže ze shromáždění k 80. výročí deportací Židů ze Slovenska, z pochodu ICEJ, z Jom ha-Šoa v Senátu PČR, v Pinkasově synagoze v Praze a v Terezíně a z veřejného čtení jmen rasových obětí nacizmu. Dále upozorňujeme na Divadlo MA a na 75. výročí založení Památníku Terezín. Na dalším místě se věnujeme Terezínské tryzně. Ukázky studentských literárních a výtvarných prací a zpráva o jarní části festivalu Věčná naděje číslo uzavírají.  

11. 5. 2022

Ve společnosti jsou témata, která nás rozdělují, ve kterých převažují emoce nad argumenty, o kterých raději mlčíme, než abychom o nich mluvili. Jak diskutovat o citlivých a polarizujících tématech v bezpečné a otevřené atmosféře? Jak zabránit polarizaci v naší skupině?

Mezinárodní konference "Hledání konstruktivního dialogu v polarizované společnosti" se bude konat v Praze 5. - 8. června 2022.

10. 5. 2022

Březnové číslo přináší projevy přednesené v Senátu PČR na Den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti, reportáž z tryzny za terezínský rodinný tábor v Pinkasově synagoze, rozhovor s ředitelem ITI a zprávu o činnosti NFOH v minulém roce, vzpomínku na kladenské transporty před 80 lety, upozornění na publikaci, kterou vydal Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu SKPV a další články, reportáže a fejetony.

7. 4. 2022

V letošním roce bude čtení jmen obětí holocaustu probíhat 28. dubna ve 24 městech celé České republiky. Ve všech městech začínáme ve 14:00. Akce se koná pod záštitou velvyslanectví Státu Izrael v České republice a za finanční podpory Nadačního fondu obětem holocaustu.

9. 3. 2022

Institut Terezínské iniciativy je paměťovou institucí, která byla založena především proto, aby připomínala tragédii holocaustu a druhé světové války dalším generacím. Mementem těch, kteří přežili nacistické řádění a útrapy koncentračních a vyhlazovacích táborů, vždy bylo a je varování lidstvu  - NIKDY VÍC.

Bohužel musíme konstatovat, že se lidstvo z historie nepoučilo. Geopolitické ambice, zahalené do nacionalistických frází a pochybných argumentů, nemohou nikdy ospravedlnit akt agrese a válečných operací, při kterých umírají nevinní lidé.

Tak, jako byl počátkem genocidy českých a posléze evropských Židů ostudný mnichovský diktát, lze kořeny současné situace vidět v okupaci Krymu před osmi lety. Jakkoli jsou historické paralely vždy nepřesné, nelze nevidět podobnost dnešních válečných operací Ruské federace ve strategii nacistického Německa. Všichni víme, co následovalo.

Světové společenství by mělo – i přes složitost politických a ekonomických vazeb – za každou cenu zabránit dalšímu globálnímu konfliktu, který nyní hrozí a co nejdříve se zasadit za ukončení bojů na Ukrajině.

Nechceme, aby naši rodiče a prarodiče před osmi desetiletími umírali zbytečně. Jejich oběť by měla být nejen morálním mementem, ale i praktickým návodem, jak se má svět chovat. Ještě je čas.

Tomáš Kraus, ředitel