Česko-německé setkání mládeže, Flossenbürg
16. až 18. března 2016
Památník Flossenbürg
Nadnárodní místa paměti nacistické nucené práce ve střední Evropě
Třetí a poslední česko-německé setkání mládeže se uskutečnilo v Památníku Flossenbürg ve dnech 16. až 18. března 2016 a zúčastnilo se jej 80 účastníků - 41 z České republiky a 39 z Německa. Hlavní program vzdělávacích dílen se týkal nové výstavy Ztracená paměť? Místa nacistické nucené práce v České republice, kterou realizoval Institut Terezínské iniciativy a která měla v Památníku Flossenbürg svoji světovou premiéru. Pracovním jazykem celého setkání byla angličtina, některé části programu se proběhly také v češtině a němčině.
Program ve Flossenbürgu začal ve středu 16. března po společném obědě seznamovací aktivitou, kdy zástupci jednotlivých škol představili formou prezentace svoji školu a město, odkud přijeli. Následně se seznámili s prostory Památníku Flossenbürg – místní průvodci jim připravili komentovanou prohlídku v češtině a němčině. Ještě tentýž den v podvečer absolvovali všichni dílnu z názvem „Obraz národního socialismu“, kde studenti formou skupinové práce přemýšleli nad symboly nacismu a kontextu tohoto období.
Ve čtvrtek 17. března pokračoval program již od rána a celý den se soustředil na práci s výstavou „Ztracená paměť? Místa nacistické nucené práce v České republice“. Vyzkoušeli si práci s metodickými materiály, pracovali se samotnou výstavou a stali se tak jejími prvními návštěvníky. Seznámili se také s multimediálním materiálem k výstavě, který je dostupný na http://www.ztracena-pamet.cz/cs. Tereza Vávrová a Alfons Adam si pro účastníky připravili práci s videem a kromě video-vzpomínek do programu zasadili i propagandistická dobová videa, po jejichž shlédnutí následovala diskuze na téma propagandy. Den byl zakončen exkurzí do flossenbürského místa nacistické nucené práce – kamenolomu. Po té se účastníci setkání zúčastnili slavnostního zahájení výstavy Ztracená paměť? za účasti ředitele památníku Flossenbürg Jörga Skriebeleita.
V pátek 18. března celé setkání zakončila závěrečná reflexe a zhodnocení, mladí lidé také dostali možnost si památník Flossenbürg prohlédnout samostatně a shrnout své postřehy prostřednictvím evaluačních dotazníků. Celým setkáním provázeli lektoři Institutu Terezínské iniciativy a autoři pedagogických materiálů k výstavě Marie Zahradníková a Peter Sokol, výstavou Ztracená paměť a doprovodným programem provedli studenty její autoři dr. Alfons Adam a Tereza Vávrová, ředitelka organizace Antikomplex.
Výstava byla přestěhovaná do výstavní síně v bývalém vězení koncentračního tábora Flossenbürg, kde byla k vidění až do 10. 4. 2016.
Účastníci celou akci hodnotili pozitivně. Jak čeští, tak němečtí studenti si pochvalovali přeshraniční spolupráci a obě skupiny velmi uvítali možnost část programu absolvovat v angličtině. Ve společných interaktivních dílnách využili tuto přidanou hodnotu akce. Řada z vyjádřila chuť zúčastnit se podobné akce znovu, často i na delší dobu, aby měli více času vstřebat poměrně velké množství nových informací.
Další fotografie ve fotogalerii
Z ohlasů účastníků:
- Není vůbec lehké, udělat seminář o nacismu jakkoliv zábavně, ale bylo vidět, že se organizátoři vynasnažili, a to úspěšně.
- Je těžké rozhodovat se, co mě nejvíc zaujalo, asi nejvíce samostatná prohlídka areálu, měla jsem možnost projít si místa, která jsme při prohlídce s průvodcem nestihli. Nemyslím si, že je nějaký blok, který mě zaujal nejméně, na všech bylo něco naučného.
- Nejvíce mě zaujaly workshopy – např. práce s časovou osou a s vlastní představou symboliky nacismu a nucených prací, protože se tím rozvíjí vlastní ucelený pohled na věc.
- Lektoři na mě působili mile a přátelsky. Nemusela jsem se 'bát' říct třeba i něco špatně. Hned mi danou věc vysvětlili a uvedli na pravou míru.
- Seminář pro mě rozhodně přínosem byl. Nucená práce je téma, které kvůli mediálně zajímavějším vyhlazovacím táborům není veřejnosti moc známé. Proto je skvělé, že existují i projekty, které se věnují tomuto tématu, neboť je to nepochybně důležitá součást historie.
- Já bych seminář prodloužil o den, protože bylo příliš moc informací na tak krátkou dobu.
- Získala jsem tolik informací, že pokud bychom tu měli zůstat o pár dní déle, víc by se mi do hlavy nevešlo.
Školy, jejichž zástupci se setkání zúčastnili:
Gymnázium T. G. Masaryka, Litvínov
Gymnázium O. Pavla, Praha Radotín
Gymnázium Voděradská, Praha 10
OA a VOŠ Tábor
Friedrich-Dessauer-Gymnasium, Aschaffenburg
Usrulinen Gymnasium, Straubing
Eckenberg - Gymnasium Adelsheim
Tassilo Gymnasium, Simbach am Inn
Akce byla realizována v rámci projektu podpořeného z programu Evropa pro občany a ve spolupráci s Památníkem Flossenbürg.
Navštivte také
27. ledna si již tradičně připomeneme různými akcemi - společenskými, politickými, či kulturními - Mezinárodní den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Iniciativa několika židovských komunit z různých zemí, včetně té naší, vyvrcholila v roce 2005, kdy se k tomuto tragickému historickému fenoménu přihlásila Organizace spojených národů a datum osvobození vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau zakotvila do globálního povědomí jako významný den. V celosvětovém formátu si tak toto výročí připomínáme po jednadvacáté.
V rámci projektu Terezínské album - Střední Čechy v současné době Institut Terezínské iniciativy digitalizuje vybrané archiválie z fondů mělnického archivu vztahující se k obětem holocaustu z Mělnicka.
Přijďte si 27. 1. od 17:00 do mělnického archivu poslechnout přednášku Lidské osudy ve stínu holocaustu.
Mohl v naší historii platit zákon, vydaný oficiálními úřady, který porušoval základní lidské právo na volný pohyb, na výběr školy a zaměstnání podle schopností jednotlivce, na volné nakládání se svým vlastním majetkem? Je možné, aby podobné zákony platily i v dnešním světě, v naší moderní společnosti?
Se závěrem roku bychom Vám rádi srdečně poděkovali za veškerou finanční podporu. Upřímně děkujeme všem, kteří v roce 2025 podpořili Institut Terezínské iniciativy prostřednictvím platformy Darujme. Podpora činnosti Institutu Terezínské iniciativy | Darujme.cz
Vaše dary mají skutečný a dlouhodobý dopad. Díky nim můžeme rozvíjet vědecký výzkum moderních dějin, udržovat a dále rozvíjet vzdělávací portál holocaust.cz, Databázi obětí holocaustu i naší odbornou knihovnu. Také díky vaší podpoře každoročně organizujeme připomínkovou akci Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-Šoa.
Děkujeme, že s námi pomáháte uchovávat paměť a předávat ji dalším generacím.
Jen pár kilometrů za česko-saskou hranicí se v malé nenápadné budově nad malebným údolím Labe uskutečnilo v prosinci roku 2025 významné pietní shromáždění. Bylo tomu totiž přesně 85 let, kdy do psychiatrické léčebny Sonnenstein v místním malém romantickém městečku Pirna dorazili pacienti až ze vzdálené slezské Opavy. Ti lidé se sem ovšem nepřijeli uzdravit či léčit, čekala je tu smrt.
O dějinách holocaustu a nacistické krutovládě dnes široká veřejnost ví poměrně hodně. I po více jak osmi desetiletích od konce války se však na povrch mohou dostat bílá místa, o kterých se ve veřejném prostoru doposud moc nemluvilo. Jedním z nich je právě Pirna-Sonnenstein.
Odborné veřejnosti není třeba představovat izraelský památník holokaustu Jad Vašem. Připomeňme jen, že byl založen z rozhodnutí Knesetu, izraelského parlamentu, v roce 1953 a od té doby se stal klíčovým místem nejen pro připomínání židovské tragédie, ale také jedinečným centrem historického výzkumu, vzdělávání a shromažďování artefaktů a uměleckých sbírek, které se k holokaustu váží.
Památník si za dobu své existence dokázal vybudovat obrovskou prestiž ve všech souvisejících oborech, kterými se zabývá. S mnoha institucemi po celém světě má uzavřeny dlouhodobé smlouvy o spolupráci, v mnoha zemích existují podpůrné společnosti, které různými způsoby – včetně finančních sbírek – přispívají na jeho činnost.
