Česko-německé setkání mládeže, Flossenbürg
16. až 18. března 2016
Památník Flossenbürg
Nadnárodní místa paměti nacistické nucené práce ve střední Evropě
Třetí a poslední česko-německé setkání mládeže se uskutečnilo v Památníku Flossenbürg ve dnech 16. až 18. března 2016 a zúčastnilo se jej 80 účastníků - 41 z České republiky a 39 z Německa. Hlavní program vzdělávacích dílen se týkal nové výstavy Ztracená paměť? Místa nacistické nucené práce v České republice, kterou realizoval Institut Terezínské iniciativy a která měla v Památníku Flossenbürg svoji světovou premiéru. Pracovním jazykem celého setkání byla angličtina, některé části programu se proběhly také v češtině a němčině.
Program ve Flossenbürgu začal ve středu 16. března po společném obědě seznamovací aktivitou, kdy zástupci jednotlivých škol představili formou prezentace svoji školu a město, odkud přijeli. Následně se seznámili s prostory Památníku Flossenbürg – místní průvodci jim připravili komentovanou prohlídku v češtině a němčině. Ještě tentýž den v podvečer absolvovali všichni dílnu z názvem „Obraz národního socialismu“, kde studenti formou skupinové práce přemýšleli nad symboly nacismu a kontextu tohoto období.
Ve čtvrtek 17. března pokračoval program již od rána a celý den se soustředil na práci s výstavou „Ztracená paměť? Místa nacistické nucené práce v České republice“. Vyzkoušeli si práci s metodickými materiály, pracovali se samotnou výstavou a stali se tak jejími prvními návštěvníky. Seznámili se také s multimediálním materiálem k výstavě, který je dostupný na http://www.ztracena-pamet.cz/cs. Tereza Vávrová a Alfons Adam si pro účastníky připravili práci s videem a kromě video-vzpomínek do programu zasadili i propagandistická dobová videa, po jejichž shlédnutí následovala diskuze na téma propagandy. Den byl zakončen exkurzí do flossenbürského místa nacistické nucené práce – kamenolomu. Po té se účastníci setkání zúčastnili slavnostního zahájení výstavy Ztracená paměť? za účasti ředitele památníku Flossenbürg Jörga Skriebeleita.
V pátek 18. března celé setkání zakončila závěrečná reflexe a zhodnocení, mladí lidé také dostali možnost si památník Flossenbürg prohlédnout samostatně a shrnout své postřehy prostřednictvím evaluačních dotazníků. Celým setkáním provázeli lektoři Institutu Terezínské iniciativy a autoři pedagogických materiálů k výstavě Marie Zahradníková a Peter Sokol, výstavou Ztracená paměť a doprovodným programem provedli studenty její autoři dr. Alfons Adam a Tereza Vávrová, ředitelka organizace Antikomplex.
Výstava byla přestěhovaná do výstavní síně v bývalém vězení koncentračního tábora Flossenbürg, kde byla k vidění až do 10. 4. 2016.
Účastníci celou akci hodnotili pozitivně. Jak čeští, tak němečtí studenti si pochvalovali přeshraniční spolupráci a obě skupiny velmi uvítali možnost část programu absolvovat v angličtině. Ve společných interaktivních dílnách využili tuto přidanou hodnotu akce. Řada z vyjádřila chuť zúčastnit se podobné akce znovu, často i na delší dobu, aby měli více času vstřebat poměrně velké množství nových informací.
Další fotografie ve fotogalerii
Z ohlasů účastníků:
- Není vůbec lehké, udělat seminář o nacismu jakkoliv zábavně, ale bylo vidět, že se organizátoři vynasnažili, a to úspěšně.
- Je těžké rozhodovat se, co mě nejvíc zaujalo, asi nejvíce samostatná prohlídka areálu, měla jsem možnost projít si místa, která jsme při prohlídce s průvodcem nestihli. Nemyslím si, že je nějaký blok, který mě zaujal nejméně, na všech bylo něco naučného.
- Nejvíce mě zaujaly workshopy – např. práce s časovou osou a s vlastní představou symboliky nacismu a nucených prací, protože se tím rozvíjí vlastní ucelený pohled na věc.
- Lektoři na mě působili mile a přátelsky. Nemusela jsem se 'bát' říct třeba i něco špatně. Hned mi danou věc vysvětlili a uvedli na pravou míru.
- Seminář pro mě rozhodně přínosem byl. Nucená práce je téma, které kvůli mediálně zajímavějším vyhlazovacím táborům není veřejnosti moc známé. Proto je skvělé, že existují i projekty, které se věnují tomuto tématu, neboť je to nepochybně důležitá součást historie.
- Já bych seminář prodloužil o den, protože bylo příliš moc informací na tak krátkou dobu.
- Získala jsem tolik informací, že pokud bychom tu měli zůstat o pár dní déle, víc by se mi do hlavy nevešlo.
Školy, jejichž zástupci se setkání zúčastnili:
Gymnázium T. G. Masaryka, Litvínov
Gymnázium O. Pavla, Praha Radotín
Gymnázium Voděradská, Praha 10
OA a VOŠ Tábor
Friedrich-Dessauer-Gymnasium, Aschaffenburg
Usrulinen Gymnasium, Straubing
Eckenberg - Gymnasium Adelsheim
Tassilo Gymnasium, Simbach am Inn
Akce byla realizována v rámci projektu podpořeného z programu Evropa pro občany a ve spolupráci s Památníkem Flossenbürg.
Navštivte také
9. června se slaví Mezinárodní den archivů. Letos to vychází na dnes, pondělí.
V sobotu přivítal náš GEDENKDIENST dobrovolník Laurenz v Jáchymce tým Alpine Peace Crossing, a ukázal jim ukázal naši práci.
Alpine Peace Crossing (APC) je rakouská organizace se sídlem v Krimmlu (spolková země Salcbursko).
U příležitosti 80. výročí osvobození Osvětimi vyšel v mezinárodním časopise Plenamar rozhovor s Tomášem Krausem, ředitelem Institutu Terezínské iniciativy. Rozhovor vedl pražský korespondent Ariosto Antonio D’Meza.
Vážené kolegyně, vážení kolegové,
dne 3. června od 15 hodin se v přednáškovém sále na Chodovci uskuteční přednáška Radany Rutové, která představí dění v židovském ghettu v Terezíně těsně po jeho osvobození a okolnosti epidemie skvrnitého tyfu.
Náš dobrovolník Laurenz byl minulý týden v Rakousku, aby propagoval program GEDENKDIENST na své bývalé škole HAK 1 v Salcburku. Při proslovu k asi 60 lidem ze 4. ročníku vyprávěl o svých zkušenostech a povzbuzoval studenty, aby také využili příležitosti využít rok mezi studiem s pozitivním dopadem. Kromě vzpomínkové práce a práce a historie našeho ústavu Laurenz studentům vyprávěl o výzvách a mnoha úžasných věcech, které s sebou nese stěhování do zahraničí a nástup do nové práce čerstvě po škole.
Děkujeme obchodní škole HAK 1 v Salcburku za to, že Laurenzovi poskytla příležitost propagovat program, a studentům za jejich živý zájem.
Rádi bychom Vás pozvali na plánovaný webinář pro učitelé „Popírání a zkreslování holocaustu, rozdíly a historie“, který se koná ve čtvrtek 29. května v 16:00.
Jak vypadal každodenní život Židů v okupované Praze? Kde žili před deportacemi, kam nesměli vstoupit, a za co byli zatýkáni? Mobilní webová aplikace MemoMap nabízí vhled do života židovských obyvatel během holokaustu skrze mapu, která propojuje osobní příběhy, historická data i městský prostor.