Jáchymka - návazné dvoudenní setkání žáků a studentů
6. až 7. prosince 2016
Praha
Výchova k respektu a toleranci podle principů otevřené společnosti
V úterý 6. prosince 2016 se na Lauderových školách v pražské Belgické ulici začal první den dvoudenního setkání žáků ZŠ Boženy Němcové v Přerově a Lauderových škol při židovské obci v Praze. Pro většinu z devíti žáků z Přerova to bylo již druhé setkání se svými vrstevníky z Lauderových škol, zatímco pro šestnáct pražských studentů to bylo setkání první.
Proč bylo setkání uspořádáno?
Základní škola Boženy Němcové v Přerově patří mezi tzv. segregované školy, které navštěvuje hodně dětí z romských, případně dětí z nepříznivě sociálně zabezpečených rodin. Její ředitelka, Ilona Bočinská, jež se programu také účastnila, se snaží své žáky zapojovat do různých aktivit i mimo Přerov, aby jim tak umožnila získat nové zkušenosti a podněty.
Studenti gymnázia na Lauderových školách mají veskrze odlišnou životní zkušenost – jsou zvyklí cestovat, poznávat, mají kontakty v zahraničí, učí se hebrejštinu. Co obě skupiny mladých spojuje, je shodná historická zkušenost diskriminace a perzekuce, byť zdaleka ne všichni studenti Lauderových škol se hlásí k židovství. Přesto však o sobě mladí lidé z obou skupin vědí velice málo, protože nemají - podobně jako my ostatní - mnoho příležitostí k setkání a strávení společného času.
Po prvních seznamovacích aktivitách následovala aktivita nazvaná Where Do You Stand, která se srozumitelnou a interaktivní formou věnuje lidským právům a jejich aplikaci v běžném životě. Účastníci pracovali ve smíšených skupinách a díky takovémuto zapojení mohli vnášet do tématiky různé pohledy a zkušenosti.
Odpoledne vedla další aktivitu Růžena Ďorďová - lektorka a asistentka pedagoga, jež všem, včetně lektorů a učitelů položila otázku, jaké přání do života mají. Všichni mohli přispět radou, co by jim k dosažení těchto přání mohlo pomoci. Opět se, jaksi mimoděk, vyjevil rozdíl mezi skupinkou z Přerova a z Prahy, daný odlišnou životní zkušeností. Na závěr prvního dne jsme přivítali ve svém středu paní Olgu Fečovou, jež se do Prahy přistěhovala po skončení druhé světové války, ze Slovenska. Debata s touto nesmírně vitální a milou pamětnicí a pedagožkou dala účastníkům hodně. Na závěr si paní Olga spolu s romskými dětmi zazpívala.
Večer jsme společně vařili večeři a připravovali pohoštění na Den otevřené Jáchymky v Komunitním centru Husita v Praze na Žižkově.
Během druhého dne semináře si účastníci setkání vyráběli své osobní knížky života, na kterých budou moci pokračovat i později doma. Byly založeny na tom, co vědí z vyprávění o své rodině, ale i na jejich osobních zkušenostech. Workshop vedla Irena Poláková z Lauderových škol a všechny velice bavil, což mnohokrát zaznělo v závěrečné reflexi. Každý si také mohl vyrobit na „plackovači“ svou placku, případně dárek pro své blízké.
Shrnutí ze setkání prezentovali dva zástupci na zahájení Dne otevřené Jáchymky.
V závěrečné reflexi zaznělo, že setkání bylo velice přínosné, protože se mladí lidé mohli potkat, pohovořit spolu, seznámit se. Od samotných studentů Lauderových škol vzešlo přání, že by příště mohli přijet do Přerova a že by se rádi více dozvěděli o romství. Naopak účastníky z Přerova by zajímalo více informací o židovství, zvycích, tradicích, pokrmech apod. Při loučení se tedy rovnou dohodl termín příštího setkání, ke kterému by mělo dojít na jaře v týdnech romské kultury a krátce před Pesachem.
Navštivte také
Profesor Therkel Stræde z Jihodánské univerzity v Odense patří k předním dánským historikům zabývajícím se holocaustem, okupací a osudy dánských Židů deportovaných do Terezína. Do Prahy a Terezína se vrací pravidelně — nejen jako badatel, ale i jako pedagog, který se dlouhodobě snaží hledat nové způsoby, jak o holocaustu mluvit se současnou generací studentů. V rozhovoru pro Institut Terezínské iniciativy mluví o tom, jak se k tématu dostal, proč je zkušenost dánských Židů specifická a proč dnes podle něj nestačí historii jen „vyprávět“.
Institut Terezínské iniciativy vyhlašuje výtvarnou výzvu pro děti a mladé lidi ve věku 10–16 let, která je součástí příprav na připomínku Jom ha-Šoa v roce 2027. Cílem výzvy je podpořit citlivost dětí k tématu lidského utrpení, empatie a historické paměti prostřednictvím výtvarného vyjádření. Děti mají možnost přemýšlet o tom, proč je důležité připomínat si minulost a jak může paměť pomáhat chránit lidskou důstojnost i dnes. Vybrané výtvarné dílo bude vizuálním podkladem pro připomínku Jom ha-šoa v roce 2027.
Dovolujeme si Vás srdečně pozvat na letošní ročník Veřejného čtení jmen obětí holocaustu Jom ha-Šoa 2026 v Praze, které proběhne od 14 do 17 hodin na Mariánském náměstí u kašny Terezky.
Bude nám ctí, pokud přijmete naše pozvání a osobně se do čtení zapojíte.
Jom ha-Šoa je dnem připomínky obětí holocaustu a varováním před projevy nenávisti, rasismu a lhostejnosti. Smyslem veřejného čtení je vrátit zavražděným jejich jména a důstojnost a zdůraznit osobní odpovědnost každého z nás za ochranu demokratických hodnot a lidských práv.
Téma roku 2026 akcentuje odpovědnost jednotlivce tváří v tvář bezpráví a význam občanské odvahy.
V srdci Jižního Města, v parku u Chodovské tvrze, vzniká místo paměti. Připomínka našich sousedů z Chodova a Hájů, kteří byli za druhé světové války vytrženi ze svých domovů.
Dovolujeme si s Vámi sdílet pozvánku na slavnostní odhalení pomníku dne 14. dubna 2026 v 11:00.
27. ledna si již tradičně připomeneme různými akcemi - společenskými, politickými, či kulturními - Mezinárodní den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Iniciativa několika židovských komunit z různých zemí, včetně té naší, vyvrcholila v roce 2005, kdy se k tomuto tragickému historickému fenoménu přihlásila Organizace spojených národů a datum osvobození vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau zakotvila do globálního povědomí jako významný den. V celosvětovém formátu si tak toto výročí připomínáme po jednadvacáté.