Jáchymka - návazné dvoudenní setkání žáků a studentů

6. až 7. prosince 2016
Praha

 

Výchova k respektu a toleranci podle principů otevřené společnosti

 

V úterý 6. prosince 2016 se na Lauderových školách v pražské Belgické ulici začal první den dvoudenního setkání žáků ZŠ Boženy Němcové v Přerově a Lauderových škol při židovské obci v Praze. Pro většinu z devíti žáků z Přerova to bylo již druhé setkání se svými vrstevníky z Lauderových škol, zatímco pro šestnáct pražských studentů to bylo setkání první.

 

prerovalauderkydoj16_small_01


Proč bylo setkání uspořádáno?

Základní škola Boženy Němcové v Přerově patří mezi tzv. segregované školy, které navštěvuje hodně dětí z romských, případně dětí z nepříznivě sociálně zabezpečených rodin. Její ředitelka, Ilona Bočinská, jež se programu také účastnila, se snaží své žáky zapojovat do různých aktivit i mimo Přerov, aby jim tak umožnila získat nové zkušenosti a podněty.


Studenti gymnázia na Lauderových školách mají veskrze odlišnou životní zkušenost – jsou zvyklí cestovat, poznávat, mají kontakty v zahraničí, učí se hebrejštinu. Co obě skupiny mladých spojuje, je shodná historická zkušenost diskriminace a perzekuce, byť zdaleka ne všichni studenti Lauderových škol se hlásí k židovství. Přesto však o sobě mladí lidé z obou skupin vědí velice málo, protože nemají - podobně jako my ostatní - mnoho příležitostí k setkání a strávení společného času.
Po prvních seznamovacích aktivitách následovala aktivita nazvaná Where Do You Stand, která se srozumitelnou a interaktivní formou věnuje lidským právům a jejich aplikaci v běžném životě. Účastníci pracovali ve smíšených skupinách a díky takovémuto zapojení mohli vnášet do tématiky různé pohledy a zkušenosti.


Odpoledne vedla další aktivitu Růžena Ďorďová - lektorka a asistentka pedagoga, jež všem, včetně lektorů a učitelů položila otázku, jaké přání do života mají. Všichni mohli přispět radou, co by jim k dosažení těchto přání mohlo pomoci. Opět se, jaksi mimoděk, vyjevil rozdíl mezi skupinkou z Přerova a z Prahy, daný odlišnou životní zkušeností. Na závěr prvního dne jsme přivítali ve svém středu paní Olgu Fečovou, jež se do Prahy přistěhovala po skončení druhé světové války, ze Slovenska. Debata s touto nesmírně vitální a milou pamětnicí a pedagožkou dala účastníkům hodně. Na závěr si paní Olga spolu s romskými dětmi zazpívala.


Večer jsme společně vařili večeři a připravovali pohoštění na Den otevřené Jáchymky v Komunitním centru Husita v Praze na Žižkově.


Během druhého dne semináře si účastníci setkání vyráběli své osobní knížky života, na kterých budou moci pokračovat i později doma. Byly založeny na tom, co vědí z vyprávění o své rodině, ale i na jejich osobních zkušenostech. Workshop vedla Irena Poláková z Lauderových škol a všechny velice bavil, což mnohokrát zaznělo v závěrečné reflexi. Každý si také mohl vyrobit na „plackovači“ svou placku, případně dárek pro své blízké.
Shrnutí ze setkání prezentovali dva zástupci na zahájení Dne otevřené Jáchymky.

 

prerovalauderkydoj16_small_02


V závěrečné reflexi zaznělo, že setkání bylo velice přínosné, protože se mladí lidé mohli potkat, pohovořit spolu, seznámit se. Od samotných studentů Lauderových škol vzešlo přání, že by příště mohli přijet do Přerova a že by se rádi více dozvěděli o romství. Naopak účastníky z Přerova by zajímalo více informací o židovství, zvycích, tradicích, pokrmech apod. Při loučení se tedy rovnou dohodl termín příštího setkání, ke kterému by mělo dojít na jaře v týdnech romské kultury a krátce před Pesachem.

 

Více fotografií naleznete ve fotogalerii.

12. 9. 2026

Ať jsou naše dobré skutky četné jako zrníčka granátového jablka. 

12. 9. 2026

V říjnu uplyne 123 let od narození Františka R. Krause, jednoho z nejvíce autentických svědků tragického období Šoa.

U příležitosti tohoto výročí Vás zveme na komponovaný pořad, kde Tomáš Kraus představí některé méně známé tituly a uvede úryvky z obsáhlé literární trilogie Povídky ze svrabové čtvrti, … a přiveď zpět naše roztroušené, a Sedmý závoj.

Těšíme se na shledání  7. října od 18:00 v Božské lahvici (Bílkova 6, Praha 1). 

26. 8. 2026

Institut Terezínské iniciativy je dlouhodobě přijímající organizací pro dobrovolníky rakouského programu Gedenkdienst.

V letošním roce se naši dobrovolníci budou věnovat mj. vzdělávání. Středním školám nabízíme program v němčině využívající metody CLIL. Pokud máte zájem přiblížit studentům pod vedením rodilých mluvčích symboliku Stolpersteinů ve vašem okolí, napište nám na Jana.korabova@terezinstudies.cz

Z logistických důvodů preferujeme spolupráci se školami v Praze a ve Středočeském kraji. 

26. 8. 2026

Jom ha-šoa probíhá ve více než 40 městech v České republice. Pokud se chcete ve Vašem městě též zapojit, napište nám na jana.korabova@terezinstudies.cz. Pro lokální organizátory plánujeme setkání, kde sdílíme všechny informace, ale též tipy na doprovodný program. Připojit se mohou města, instituce, spolky nebo aktivní občané včetně studentů.

20. 8. 2026

Na červnovou besedu nad knihou Jak jsem žil, jakým jsem byl navazujeme rozhovorem s panem Martinem Lieblem, spoluzakladatelem a předsedou správní rady Nadačního fondu Dr. Dagmar Lieblové.  

“Člověk má možnost změnit běh světa. Nejenže má možnost, ale pokud již tu možnost má, je jeho povinnost, aby to udělal.”

23. 7. 2026

Stolpersteiny připomínají lidi, kteří se stali oběťmi nacistické perzekuce. Během roku existuje řada příležitostí, kdy je čistit, například u příležitosti Jom ha-šoa. Zapojit se ale můžete kdykoli.

I drobná péče o kámen je způsobem, jak udržovat paměť živou.

„Pamatuj na dávné dny, rozvažuj léta minulých pokolení.“ (Deuteronomium 32,7)

V našem krátkém videu ukazujeme, jak stolpersteiny čistit jednoduše a šetrně.

https://www.facebook.com/share/v/1JSU9Y66gP/

 

20. 5. 2026
Pokračujeme v besedách nad knihami, 17. 6. od 18:00 představíme v Božské Lahvici (Bílkova 6, Praha 1) knihu Jak jsem žil, jakým jsem byl.
 
Paměti sepisoval Emil Pick v terezínském ghettu jako morální a etický odkaz pro své vnuky Petříčka a Jeníčka. Chlapci byli v roce 1939 v rámci Kindertransportů organizovaných Sirem Nicholasem Wintonem bezpečně dopraveni do Velké Británie.
Rukopis ležel zapomenut v kartonové krabici téměř 70 let, než jej náhodou objevil vnuk Jan Pick.