Jáchymka a Užhorod - návazný program pro žáky tří škol
27. a 28. května 2015
Praha
Výchova k respektu a toleranci podle principů otevřené společnosti
Interaktivní diskusní program pro žáky a pedagogy
Co je to diskriminace? Byl/byla jsem svědkem diskriminace? Jaký význam pro utváření identity jedince i skupiny mají komunitní školy? Jak vypadá moje vysněná škola?
Na tyto i mnoho dalších otázek jsme se snažili najít odpověď s 23 mladými lidmi a jejich pedagožkami ze tří různých škol, kteří se sešli na dvoudenním programu Jáchymka a Užhorod – výchova k respektu a toleranci.
Žáci ZŠ B. Němcové v Přerově, ZŠ Bohuňovice a Lauderových škol při Židovské obci v Praze se nejdříve zamýšleli nad svou vlastní identitou a vnímáním sebe sama ve společnosti. Následně pracovali v různých dvojicích s pojmem diskriminace a hledali její definici. Odpoledne se seznámili s příběhy dvou menšinových škol, židovské školy v Jáchymově ulici a romské školy v Užhorodě, a diskutovali o zkušenostech ze svých škol. Na tuto aktivitu navázala beseda s paní Bohumilou Havránkovou, která krátkou dobu chodila do Jáchymky a skládala zde zkoušky. Jako dcera nežidovské maminky prožila delší dobu v okupované Praze a po deportaci v roce 1943 byla vězněna v Terezíně. Vyprávěla nám o svém útěku po osvobození Terezína do Prahy i o svých poválečných osudech.
Ve čtvrtek jsme díky spolupráci s Lauderovými školami v Praze a zejména Terezou Rejškovou strávili den v prostorách školy v Belgické ulici, kde jsme pokračovali v tématech spojených s prostředím školy. Závěrečnou aktivitou dopoledne byla skupinová práce na „naší vysněné škole“. Odpolední program pro nás připravili studenti Lauderových škol a provedli nás po místech pražských Vinohrad, která jsou spojena s historií židovské komunity. Vyprávění o tom, co zjistili o několika vinohradských domech a synagoze, byla výborně připravená, nakonec doprovozena také videozáznamy výpovědí vinohradských Židů pro USC Shoah Foundation.
Další fotografie ve fotogalerii
Za spolupráci děkujeme:
Ředitelce ZŠ Boženy Němcové Iloně Bočinské, asistentce pedagoga Veronice Hlavačkové
Učitelce třídy ze ZŠ Bohuňovice Karle Dokoupilové
Řediteli Lauderových škol v Praze Petru Krasovi, zástupkyni ředitele Lucii Hall a učitelce Tereze Rejškové
Navštivte také
Díky štědré podpoře různých dárců jsme mohli doplnit náš knihovní fond o nové knihy. Je mezi nimi široká nabídka odborné literatury v němčině, angličtině a češtině, která doplňuje náš stávající fond.
Rádi bychom zde našim čtenářům představili několik zajímavostí. Kompletní seznam nových přírůstků naleznete v níže uvedeném dokumentu PDF.
U příležitosti Dne Anny Frankové 2025 vás srdečně zveme na vernisáž uměleckých děl o Anně Frankové, kterou připravili krnovští studenti!
Těšíme se na Vás!
Institut Terezínské iniciativy spolu s naší partnerskou organizací ze Slovenska, Institutem lidských práv, pořádá webinář pro pedagogy, "Popírání a zkreslování holocaustu, historie a rozdíly". Koná se ve čtvrtek 29. května v 16:00 a jde o první workshop pro pedagogy a pedagožky v rámci projektu "Proti zkreslování holocaustu ve vzdělávání." Jménem Institutu Terezínské iniciativy bychom vás rádi na tento workshop pozvali.
Při příležitosti zasedání Mezinárodní rady Muzea Auschwitz uctili její členové m.j. památku židovských a romských obětí pracovního tábora Treblinka v místě jejich hromadných hrobů. Na snímku T. Kraus, Colette Avital a Roman Kwiatkowski.
V neděli 11. května 2025 proběhl na pohřebišti bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku již tradiční pietní akt k uctění památky obětí Romů a Sintů z Čech a Moravy. Za dobu fungování táborem prošlo 1300 lidí, z toho 335, převážně dětí, zde díky nelidskými podmínkám zemřelo. Po hromadném transportu v roce 1943 do vyhlazovscího tábora Auschwitz - Birkenau byly budovy tábora srovnány se zemí a spáleny.
Celý svět zná díky Spielbergově filmu Schindlerův seznam příběh záchrany 1200 židovských vězňů na sklonku druhé světové války. Celý svět ví, kdo byl Oskar Schindler a proč se stal symbolem dobra v době vlády zla. Jenomže ten stejný svět vůbec netuší, kde se ten srdcervoucí příběh vlastně odehrál. To by se teď mohlo změnit.
Muzeum Mladoboleslavska a Státní okresní archiv v Mladé Boleslavi organizují výstavu (ne)Návraty, sledující příběhy lidí, kteří museli Boleslav za války opustit, těch, co se po válce nevrátili i těch, co ano, a příběhy jejich poválečných osudů.