Jáchymka a Užhorod - návazný program pro žáky tří škol
27. a 28. května 2015
Praha
Výchova k respektu a toleranci podle principů otevřené společnosti
Interaktivní diskusní program pro žáky a pedagogy
Co je to diskriminace? Byl/byla jsem svědkem diskriminace? Jaký význam pro utváření identity jedince i skupiny mají komunitní školy? Jak vypadá moje vysněná škola?
Na tyto i mnoho dalších otázek jsme se snažili najít odpověď s 23 mladými lidmi a jejich pedagožkami ze tří různých škol, kteří se sešli na dvoudenním programu Jáchymka a Užhorod – výchova k respektu a toleranci.
Žáci ZŠ B. Němcové v Přerově, ZŠ Bohuňovice a Lauderových škol při Židovské obci v Praze se nejdříve zamýšleli nad svou vlastní identitou a vnímáním sebe sama ve společnosti. Následně pracovali v různých dvojicích s pojmem diskriminace a hledali její definici. Odpoledne se seznámili s příběhy dvou menšinových škol, židovské školy v Jáchymově ulici a romské školy v Užhorodě, a diskutovali o zkušenostech ze svých škol. Na tuto aktivitu navázala beseda s paní Bohumilou Havránkovou, která krátkou dobu chodila do Jáchymky a skládala zde zkoušky. Jako dcera nežidovské maminky prožila delší dobu v okupované Praze a po deportaci v roce 1943 byla vězněna v Terezíně. Vyprávěla nám o svém útěku po osvobození Terezína do Prahy i o svých poválečných osudech.
Ve čtvrtek jsme díky spolupráci s Lauderovými školami v Praze a zejména Terezou Rejškovou strávili den v prostorách školy v Belgické ulici, kde jsme pokračovali v tématech spojených s prostředím školy. Závěrečnou aktivitou dopoledne byla skupinová práce na „naší vysněné škole“. Odpolední program pro nás připravili studenti Lauderových škol a provedli nás po místech pražských Vinohrad, která jsou spojena s historií židovské komunity. Vyprávění o tom, co zjistili o několika vinohradských domech a synagoze, byla výborně připravená, nakonec doprovozena také videozáznamy výpovědí vinohradských Židů pro USC Shoah Foundation.
Další fotografie ve fotogalerii
Za spolupráci děkujeme:
Ředitelce ZŠ Boženy Němcové Iloně Bočinské, asistentce pedagoga Veronice Hlavačkové
Učitelce třídy ze ZŠ Bohuňovice Karle Dokoupilové
Řediteli Lauderových škol v Praze Petru Krasovi, zástupkyni ředitele Lucii Hall a učitelce Tereze Rejškové
Navštivte také
Dovolujeme si Vás srdečně pozvat na letošní ročník Veřejného čtení jmen obětí holocaustu Jom ha-Šoa 2026 v Praze, které proběhne od 14 do 17 hodin na Mariánském náměstí u kašny Terezky.
Bude nám ctí, pokud přijmete naše pozvání a osobně se do čtení zapojíte.
Jom ha-Šoa je dnem připomínky obětí holocaustu a varováním před projevy nenávisti, rasismu a lhostejnosti. Smyslem veřejného čtení je vrátit zavražděným jejich jména a důstojnost a zdůraznit osobní odpovědnost každého z nás za ochranu demokratických hodnot a lidských práv.
Téma roku 2026 akcentuje odpovědnost jednotlivce tváří v tvář bezpráví a význam občanské odvahy.
V srdci Jižního Města, v parku u Chodovské tvrze, vzniká místo paměti. Připomínka našich sousedů z Chodova a Hájů, kteří byli za druhé světové války vytrženi ze svých domovů.
Dovolujeme si s Vámi sdílet pozvánku na slavnostní odhalení pomníku dne 14. dubna 2026 v 11:00.
27. ledna si již tradičně připomeneme různými akcemi - společenskými, politickými, či kulturními - Mezinárodní den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Iniciativa několika židovských komunit z různých zemí, včetně té naší, vyvrcholila v roce 2005, kdy se k tomuto tragickému historickému fenoménu přihlásila Organizace spojených národů a datum osvobození vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau zakotvila do globálního povědomí jako významný den. V celosvětovém formátu si tak toto výročí připomínáme po jednadvacáté.
V rámci projektu Terezínské album - Střední Čechy v současné době Institut Terezínské iniciativy digitalizuje vybrané archiválie z fondů mělnického archivu vztahující se k obětem holocaustu z Mělnicka.
Přijďte si 27. 1. od 17:00 do mělnického archivu poslechnout přednášku Lidské osudy ve stínu holocaustu.
Mohl v naší historii platit zákon, vydaný oficiálními úřady, který porušoval základní lidské právo na volný pohyb, na výběr školy a zaměstnání podle schopností jednotlivce, na volné nakládání se svým vlastním majetkem? Je možné, aby podobné zákony platily i v dnešním světě, v naší moderní společnosti?
Se závěrem roku bychom Vám rádi srdečně poděkovali za veškerou finanční podporu. Upřímně děkujeme všem, kteří v roce 2025 podpořili Institut Terezínské iniciativy prostřednictvím platformy Darujme. Podpora činnosti Institutu Terezínské iniciativy | Darujme.cz
Vaše dary mají skutečný a dlouhodobý dopad. Díky nim můžeme rozvíjet vědecký výzkum moderních dějin, udržovat a dále rozvíjet vzdělávací portál holocaust.cz, Databázi obětí holocaustu i naší odbornou knihovnu. Také díky vaší podpoře každoročně organizujeme připomínkovou akci Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-Šoa.
Děkujeme, že s námi pomáháte uchovávat paměť a předávat ji dalším generacím.
Jen pár kilometrů za česko-saskou hranicí se v malé nenápadné budově nad malebným údolím Labe uskutečnilo v prosinci roku 2025 významné pietní shromáždění. Bylo tomu totiž přesně 85 let, kdy do psychiatrické léčebny Sonnenstein v místním malém romantickém městečku Pirna dorazili pacienti až ze vzdálené slezské Opavy. Ti lidé se sem ovšem nepřijeli uzdravit či léčit, čekala je tu smrt.
O dějinách holocaustu a nacistické krutovládě dnes široká veřejnost ví poměrně hodně. I po více jak osmi desetiletích od konce války se však na povrch mohou dostat bílá místa, o kterých se ve veřejném prostoru doposud moc nemluvilo. Jedním z nich je právě Pirna-Sonnenstein.