Jáchymka a Užhorod - návazný program pro žáky tří škol

27. a 28. května 2015
Praha

 

Výchova k respektu a toleranci podle principů otevřené společnosti

 

Interaktivní diskusní program pro žáky a pedagogy

 

Co je to diskriminace? Byl/byla jsem svědkem diskriminace? Jaký význam pro utváření identity jedince i skupiny mají komunitní školy? Jak vypadá moje vysněná škola?

Na tyto i mnoho dalších otázek jsme se snažili najít odpověď s 23 mladými lidmi a jejich pedagožkami ze tří různých škol, kteří se sešli na dvoudenním programu Jáchymka a Užhorod – výchova k respektu a toleranci.

 
jachymka uzhorod navazny kveten2015 praha_06
 

 

Žáci ZŠ B. Němcové v Přerově, ZŠ Bohuňovice a Lauderových škol při Židovské obci v Praze se nejdříve zamýšleli nad svou vlastní identitou a vnímáním sebe sama ve společnosti. Následně pracovali v různých dvojicích s pojmem diskriminace a hledali její definici. Odpoledne se seznámili s příběhy dvou menšinových škol, židovské školy v Jáchymově ulici a romské školy v Užhorodě, a diskutovali o zkušenostech ze svých škol. Na tuto aktivitu navázala beseda s paní Bohumilou Havránkovou, která krátkou dobu chodila do Jáchymky a skládala zde zkoušky. Jako dcera nežidovské maminky prožila delší dobu v okupované Praze a po deportaci v roce 1943 byla vězněna v Terezíně. Vyprávěla nám o svém útěku po osvobození Terezína do Prahy i o svých poválečných osudech.


 jachymka uzhorod navazny kveten2015 praha_13a
  

 
Středeční program jsme zakončili aktivně v lanovém centru Proud ve Vysočanech, kde jsme si společně vyzkoušeli svou odvahu a důvěru při zdolávání vysokých překážek a odpočinuli si u pečení buřtů na ohni.

  jachymka uzhorod navazny kveten2015 praha_14
 

 

Ve čtvrtek jsme díky spolupráci s Lauderovými školami v Praze a zejména Terezou Rejškovou strávili den v prostorách školy v Belgické ulici, kde jsme pokračovali v tématech spojených s prostředím školy. Závěrečnou aktivitou dopoledne byla skupinová práce na „naší vysněné škole“. Odpolední program pro nás připravili studenti Lauderových škol a provedli nás po místech pražských Vinohrad, která jsou spojena s historií židovské komunity. Vyprávění o tom, co zjistili o několika vinohradských domech a synagoze, byla výborně připravená, nakonec doprovozena také videozáznamy výpovědí vinohradských Židů pro USC Shoah Foundation.

 

Další fotografie ve fotogalerii

 

Za spolupráci děkujeme:

Ředitelce ZŠ Boženy Němcové Iloně Bočinské, asistentce pedagoga Veronice Hlavačkové

Učitelce třídy ze ZŠ Bohuňovice Karle Dokoupilové

Řediteli Lauderových škol v Praze Petru Krasovi, zástupkyni ředitele Lucii Hall a učitelce Tereze Rejškové

 
Program se uskutečnil v rámi projektu Výchova k respektu a toleranci podle principů otevřené společnosti podpořeného:
 
FNNO-NROS-eee logolink
 
 

 


  
 
 
 
 

 

20. 5. 2026
Pokračujeme v besedách nad knihami, 17. 6. od 18:00 představíme v Božské Lahvici (Bílkova 6, Praha 1) knihu Jak jsem žil, jakým jsem byl.
 
Paměti sepisoval Emil Pick v terezínském ghettu jako morální a etický odkaz pro své vnuky Petříčka a Jeníčka. Chlapci byli v roce 1939 v rámci Kindertransportů organizovaných Sirem Nicholasem Wintonem bezpečně dopraveni do Velké Británie.
Rukopis ležel zapomenut v kartonové krabici téměř 70 let, než jej náhodou objevil vnuk Jan Pick.
15. 5. 2026

Profesor Therkel Stræde z Jihodánské univerzity v Odense patří k předním dánským historikům zabývajícím se holocaustem, okupací a osudy dánských Židů deportovaných do Terezína. Do Prahy a Terezína se vrací pravidelně — nejen jako badatel, ale i jako pedagog, který se dlouhodobě snaží hledat nové způsoby, jak o holocaustu mluvit se současnou generací studentů. V rozhovoru pro Institut Terezínské iniciativy mluví o tom, jak se k tématu dostal, proč je zkušenost dánských Židů specifická a proč dnes podle něj nestačí historii jen „vyprávět“.

21. 4. 2026
Institut Terezínské iniciativy otevírá prostor pro společné setkání nad knihami, které vyšly v různých nakladatelstvích, ale spojuje je jejich zaměření.
 
S Michaelou Rozov budeme mluvit o knihách Pavla Fischla Jen čtyři měsíce (Argo) a Lidé ve tmě (P3K).
 
Událost pořádáme u příležitosti dne knihy dne 22. 4. od 18:00 v Božské Lahvici, Bílkova 122/6, Praha 1. 
8. 4. 2026

Institut Terezínské iniciativy vyhlašuje výtvarnou výzvu pro děti a mladé lidi ve věku 10–16 let, která je součástí příprav na připomínku  Jom ha-Šoa v roce 2027. Cílem výzvy je podpořit citlivost dětí k tématu lidského utrpení, empatie a historické paměti prostřednictvím výtvarného vyjádření. Děti mají možnost přemýšlet o tom, proč je důležité připomínat si minulost a jak může paměť pomáhat chránit lidskou důstojnost i dnes. Vybrané výtvarné dílo bude vizuálním podkladem pro připomínku Jom ha-šoa v roce 2027.

21. 3. 2026

Dovolujeme si Vás srdečně pozvat na letošní ročník Veřejného čtení jmen obětí holocaustu Jom ha-Šoa 2026 v Praze, které proběhne od 14 do 17 hodin na Mariánském náměstí u kašny Terezky.

Bude nám ctí, pokud přijmete naše pozvání a osobně se do čtení zapojíte.

Jom ha-Šoa je dnem připomínky obětí holocaustu a varováním před projevy nenávisti, rasismu a lhostejnosti. Smyslem veřejného čtení je vrátit zavražděným jejich jména a důstojnost a zdůraznit osobní odpovědnost každého z nás za ochranu demokratických hodnot a lidských práv.

Téma roku 2026 akcentuje odpovědnost jednotlivce tváří v tvář bezpráví a význam občanské odvahy.

20. 3. 2026

V srdci Jižního Města, v parku u Chodovské tvrze, vzniká místo paměti. Připomínka našich sousedů z Chodova a Hájů, kteří byli za druhé světové války vytrženi ze svých domovů.

Dovolujeme si s Vámi sdílet pozvánku na slavnostní odhalení pomníku dne 14. dubna 2026 v 11:00.

Sbaleno na věčnost

 

22. 1. 2026

27. ledna si již tradičně připomeneme různými akcemi - společenskými, politickými, či kulturními - Mezinárodní den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Iniciativa několika židovských komunit z různých zemí, včetně té naší, vyvrcholila v roce 2005, kdy se k tomuto tragickému historickému fenoménu přihlásila Organizace spojených národů a datum osvobození vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau zakotvila do globálního povědomí jako významný den. V celosvětovém formátu si tak toto výročí připomínáme po jednadvacáté.