Jáchymka a Užhorod - návazný program pro žáky tří škol
27. a 28. května 2015
Praha
Výchova k respektu a toleranci podle principů otevřené společnosti
Interaktivní diskusní program pro žáky a pedagogy
Co je to diskriminace? Byl/byla jsem svědkem diskriminace? Jaký význam pro utváření identity jedince i skupiny mají komunitní školy? Jak vypadá moje vysněná škola?
Na tyto i mnoho dalších otázek jsme se snažili najít odpověď s 23 mladými lidmi a jejich pedagožkami ze tří různých škol, kteří se sešli na dvoudenním programu Jáchymka a Užhorod – výchova k respektu a toleranci.
Žáci ZŠ B. Němcové v Přerově, ZŠ Bohuňovice a Lauderových škol při Židovské obci v Praze se nejdříve zamýšleli nad svou vlastní identitou a vnímáním sebe sama ve společnosti. Následně pracovali v různých dvojicích s pojmem diskriminace a hledali její definici. Odpoledne se seznámili s příběhy dvou menšinových škol, židovské školy v Jáchymově ulici a romské školy v Užhorodě, a diskutovali o zkušenostech ze svých škol. Na tuto aktivitu navázala beseda s paní Bohumilou Havránkovou, která krátkou dobu chodila do Jáchymky a skládala zde zkoušky. Jako dcera nežidovské maminky prožila delší dobu v okupované Praze a po deportaci v roce 1943 byla vězněna v Terezíně. Vyprávěla nám o svém útěku po osvobození Terezína do Prahy i o svých poválečných osudech.
Ve čtvrtek jsme díky spolupráci s Lauderovými školami v Praze a zejména Terezou Rejškovou strávili den v prostorách školy v Belgické ulici, kde jsme pokračovali v tématech spojených s prostředím školy. Závěrečnou aktivitou dopoledne byla skupinová práce na „naší vysněné škole“. Odpolední program pro nás připravili studenti Lauderových škol a provedli nás po místech pražských Vinohrad, která jsou spojena s historií židovské komunity. Vyprávění o tom, co zjistili o několika vinohradských domech a synagoze, byla výborně připravená, nakonec doprovozena také videozáznamy výpovědí vinohradských Židů pro USC Shoah Foundation.
Další fotografie ve fotogalerii
Za spolupráci děkujeme:
Ředitelce ZŠ Boženy Němcové Iloně Bočinské, asistentce pedagoga Veronice Hlavačkové
Učitelce třídy ze ZŠ Bohuňovice Karle Dokoupilové
Řediteli Lauderových škol v Praze Petru Krasovi, zástupkyni ředitele Lucii Hall a učitelce Tereze Rejškové
Navštivte také
Institut Terezínské iniciativy je dlouhodobě přijímající organizací pro dobrovolníky rakouského programu Gedenkdienst.
V letošním roce se naši dobrovolníci budou věnovat mj. vzdělávání. Středním školám nabízíme program v němčině využívající metody CLIL. Pokud máte zájem přiblížit studentům pod vedením rodilých mluvčích symboliku Stolpersteinů ve vašem okolí, napište nám na Jana.korabova@terezinstudies.cz.
Z logistických důvodů preferujeme spolupráci se školami v Praze a ve Středočeském kraji.
Jom ha-šoa probíhá ve více než 40 městech v České republice. Pokud se chcete ve Vašem městě též zapojit, napište nám na jana.korabova@terezinstudies.cz. Pro lokální organizátory plánujeme setkání, kde sdílíme všechny informace, ale též tipy na doprovodný program. Připojit se mohou města, instituce, spolky nebo aktivní občané včetně studentů.
Na červnovou besedu nad knihou Jak jsem žil, jakým jsem byl navazujeme rozhovorem s panem Martinem Lieblem, spoluzakladatelem a předsedou správní rady Nadačního fondu Dr. Dagmar Lieblové.
“Člověk má možnost změnit běh světa. Nejenže má možnost, ale pokud již tu možnost má, je jeho povinnost, aby to udělal.”
Stolpersteiny připomínají lidi, kteří se stali oběťmi nacistické perzekuce. Během roku existuje řada příležitostí, kdy je čistit, například u příležitosti Jom ha-šoa. Zapojit se ale můžete kdykoli.
I drobná péče o kámen je způsobem, jak udržovat paměť živou.
„Pamatuj na dávné dny, rozvažuj léta minulých pokolení.“ (Deuteronomium 32,7)
V našem krátkém videu ukazujeme, jak stolpersteiny čistit jednoduše a šetrně.
https://www.facebook.com/share/v/1JSU9Y66gP/
Profesor Therkel Stræde z Jihodánské univerzity v Odense patří k předním dánským historikům zabývajícím se holocaustem, okupací a osudy dánských Židů deportovaných do Terezína. Do Prahy a Terezína se vrací pravidelně — nejen jako badatel, ale i jako pedagog, který se dlouhodobě snaží hledat nové způsoby, jak o holocaustu mluvit se současnou generací studentů. V rozhovoru pro Institut Terezínské iniciativy mluví o tom, jak se k tématu dostal, proč je zkušenost dánských Židů specifická a proč dnes podle něj nestačí historii jen „vyprávět“.