Seminář pro učitele Jáchymka - Výchova k respektu a toleranci
5. - 7. června 2015
Praha
Výchova k respektu a toleranci podle principů otevřené společnosti
První víkendový seminář projektu Výchova k respektu a toleranci podle principů otevřené společnosti se konal od pátku 5. do neděle 7. června 2015 v prostorách sociáního podniku Fokus - Jůnův statek v Praze-Sedlci a v Jáchymce.
Programem navazujeme na dílny Naši nebo cizí? Židé v českém 20. století, které jsme realizovali ve spolupráci se Židovským muzeem v Praze, a dál hledáme v našich moderních dějinách zajímavé příklady z historie soužití Čechů, Židů, Romů, které nám umožní lépe porozumět minulosti a klást si důležité otázky pro současnost.
Semináře se zúčastnilo 13 učitelů z různých typů škol a vzdělávacích institucí. V úvodní páteční části jsme pracovali s vlastní identitou a s pojmem diskriminace. V sobotním velmi intenzivním a horkém dni jsme se zaměřovali na historické příklady diskriminace příslušníků romské menšiny v období meziválečného Československa a na situaci uprchlíků ze Sudet po jejich připojení k Německu v září 1938. Zároveň jsme se zamýšleli nad smyslem a významem menšinových škol na příkladech židovské školy v Jáchymce a romské školy v Užhorodě. V neděli nás čekal přesun do Jáchymky a v ní beseda s pamětníkem panem Čeňkem Růžičkou - potomkem českých Romů perzekuovaných v Letech u Písku a Osvětimi a předsedou sdružení Výbor za odškodnění romského holocaustu.

V příjemném prostředí Jůnova statku jsme pracovali jak v seminární místnosti, tak venku u dětského hřiště. Během přestávek a večer bylo možné využít venkovní posezení restaurace.
Všem lektorům programu: Marii Zahradníkové, Petru Sokolovi a Romanovi Anýžovi se opět podařilo vytvořit velmi pracovní a zároveň přátelskou atmosféru, ve které jsme intenzivně a otevřeně diskutovali o všech otázkách, které témata diskriminace a vztahů většiny k menšinám a menšin k většině otevírají.
Další fotografie ve fotogalerii
Z ohlasů účastníků:
Jak hodnotíte přístup lektorů?
- Bezkonkurenční – dokázali vytvořit příjemnou/přátelskou atmosféru, která ale zároveň byla velmi příznivá k práci. Kdykoli kdokoli mluvil, měl plnou pozornost (vypadalo to, že lektory naše názory skutečně zajímají). Vždy byl prostor a přece bylo utnuto v pravý čas.
Jak hodnotíte obsahovou náplň semináře?
- Velmi dobře. Řada „malých“ jednotlivých témat vedla k poměrně ucelenému obrazu o tématu mnohem širším. Vše gradovalo rozhovorem s pamětníkem.
Jak hodnotíte materiály představené na semináři s ohledem na jejich využité ve výuce?
- Materiálů a metod byla celá řada. Více mě zaujaly metody u aktivity lidská práva, bílí krkavci. Nad materiály a metodami se zamyslím a pokusím se jimi oživit výuku.
Vaše další připomínky, podněty a názory
- Kromě velkého poděkování nemám, co bych uvedl (stranou nechávám skutečně mimořádnou besedu s pamětníkem).
Jak na Vás působila celková atmosféra semináře?
- Jako vždy, úžasné (za vedro nemůžete!)
Seminář se konal za finanční podpory:
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů.
27. ledna si již tradičně připomeneme různými akcemi - společenskými, politickými, či kulturními - Mezinárodní den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Iniciativa několika židovských komunit z různých zemí, včetně té naší, vyvrcholila v roce 2005, kdy se k tomuto tragickému historickému fenoménu přihlásila Organizace spojených národů a datum osvobození vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau zakotvila do globálního povědomí jako významný den. V celosvětovém formátu si tak toto výročí připomínáme po jednadvacáté.
V rámci projektu Terezínské album - Střední Čechy v současné době Institut Terezínské iniciativy digitalizuje vybrané archiválie z fondů mělnického archivu vztahující se k obětem holocaustu z Mělnicka.
Přijďte si 27. 1. od 17:00 do mělnického archivu poslechnout přednášku Lidské osudy ve stínu holocaustu.
Mohl v naší historii platit zákon, vydaný oficiálními úřady, který porušoval základní lidské právo na volný pohyb, na výběr školy a zaměstnání podle schopností jednotlivce, na volné nakládání se svým vlastním majetkem? Je možné, aby podobné zákony platily i v dnešním světě, v naší moderní společnosti?
Se závěrem roku bychom Vám rádi srdečně poděkovali za veškerou finanční podporu. Upřímně děkujeme všem, kteří v roce 2025 podpořili Institut Terezínské iniciativy prostřednictvím platformy Darujme. Podpora činnosti Institutu Terezínské iniciativy | Darujme.cz
Vaše dary mají skutečný a dlouhodobý dopad. Díky nim můžeme rozvíjet vědecký výzkum moderních dějin, udržovat a dále rozvíjet vzdělávací portál holocaust.cz, Databázi obětí holocaustu i naší odbornou knihovnu. Také díky vaší podpoře každoročně organizujeme připomínkovou akci Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-Šoa.
Děkujeme, že s námi pomáháte uchovávat paměť a předávat ji dalším generacím.
Jen pár kilometrů za česko-saskou hranicí se v malé nenápadné budově nad malebným údolím Labe uskutečnilo v prosinci roku 2025 významné pietní shromáždění. Bylo tomu totiž přesně 85 let, kdy do psychiatrické léčebny Sonnenstein v místním malém romantickém městečku Pirna dorazili pacienti až ze vzdálené slezské Opavy. Ti lidé se sem ovšem nepřijeli uzdravit či léčit, čekala je tu smrt.
O dějinách holocaustu a nacistické krutovládě dnes široká veřejnost ví poměrně hodně. I po více jak osmi desetiletích od konce války se však na povrch mohou dostat bílá místa, o kterých se ve veřejném prostoru doposud moc nemluvilo. Jedním z nich je právě Pirna-Sonnenstein.
Odborné veřejnosti není třeba představovat izraelský památník holokaustu Jad Vašem. Připomeňme jen, že byl založen z rozhodnutí Knesetu, izraelského parlamentu, v roce 1953 a od té doby se stal klíčovým místem nejen pro připomínání židovské tragédie, ale také jedinečným centrem historického výzkumu, vzdělávání a shromažďování artefaktů a uměleckých sbírek, které se k holokaustu váží.
Památník si za dobu své existence dokázal vybudovat obrovskou prestiž ve všech souvisejících oborech, kterými se zabývá. S mnoha institucemi po celém světě má uzavřeny dlouhodobé smlouvy o spolupráci, v mnoha zemích existují podpůrné společnosti, které různými způsoby – včetně finančních sbírek – přispívají na jeho činnost.











