Seminář pro učitele Jáchymka - Výchova k respektu a toleranci

5. - 7. června 2015
Praha

 

Výchova k respektu a toleranci podle principů otevřené společnosti

 

První víkendový seminář projektu Výchova k respektu a toleranci podle principů otevřené společnosti se konal od pátku 5. do neděle 7. června 2015 v prostorách sociáního podniku Fokus - Jůnův statek v Praze-Sedlci a v Jáchymce.

 

DSC_0115

 

Programem navazujeme na dílny Naši nebo cizí? Židé v českém 20. století, které jsme realizovali ve spolupráci se Židovským muzeem v Praze, a dál hledáme v našich moderních dějinách zajímavé příklady z historie soužití Čechů, Židů, Romů, které nám umožní lépe porozumět minulosti a klást si důležité otázky pro současnost.

 

Semináře se zúčastnilo 13 učitelů z různých typů škol a vzdělávacích institucí. V úvodní páteční části jsme pracovali s vlastní identitou a s pojmem diskriminace. V sobotním velmi intenzivním a horkém dni jsme se zaměřovali na historické příklady diskriminace příslušníků romské menšiny v období meziválečného Československa a na situaci uprchlíků ze Sudet po jejich připojení k Německu v září 1938. Zároveň jsme se zamýšleli nad smyslem a významem  menšinových škol na příkladech židovské školy v Jáchymce a romské školy v Užhorodě. V neděli nás čekal přesun do Jáchymky a v ní beseda s pamětníkem panem Čeňkem Růžičkou - potomkem českých Romů perzekuovaných v Letech u Písku a Osvětimi a předsedou sdružení Výbor za odškodnění romského holocaustu

 

 DSC_0133

 

V příjemném prostředí Jůnova statku jsme pracovali jak v seminární místnosti, tak venku u dětského hřiště. Během přestávek a večer bylo možné využít venkovní posezení restaurace.

 

Všem lektorům programu: Marii Zahradníkové, Petru Sokolovi a Romanovi Anýžovi se opět podařilo vytvořit velmi pracovní a zároveň přátelskou atmosféru, ve které jsme intenzivně a otevřeně diskutovali o všech otázkách, které témata diskriminace a vztahů většiny k menšinám a menšin k většině otevírají.

 

Program dvoudenního workshopu

Další fotografie ve fotogalerii

 

Z ohlasů účastníků:

 

Jak hodnotíte přístup lektorů?

  • Bezkonkurenční – dokázali vytvořit příjemnou/přátelskou atmosféru, která ale zároveň byla velmi příznivá k práci. Kdykoli kdokoli mluvil, měl plnou pozornost (vypadalo to, že lektory naše názory skutečně zajímají). Vždy byl prostor a přece bylo utnuto v pravý čas.

Jak hodnotíte obsahovou náplň semináře?

  • Velmi dobře. Řada „malých“ jednotlivých témat vedla k poměrně ucelenému obrazu o tématu mnohem širším. Vše gradovalo rozhovorem s pamětníkem.

 

Jak hodnotíte materiály představené na semináři s ohledem na jejich využité ve výuce?

  • Materiálů a metod byla celá řada. Více mě zaujaly metody u aktivity lidská práva, bílí krkavci. Nad materiály a metodami se zamyslím a pokusím se jimi oživit výuku.

Vaše další připomínky, podněty a názory

  • Kromě velkého poděkování nemám, co bych uvedl (stranou nechávám skutečně mimořádnou besedu s pamětníkem).

Jak na Vás působila celková atmosféra semináře?

  • Jako vždy, úžasné (za vedro nemůžete!)

 

Seminář se konal za finanční podpory:

 

MSMT_logotyp_text_RGB_cz

  

FNNO-NROS-eee logolink

  

Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů.

www.fondnno.cz

www.eeagrants.cz

 

 

 

 

22. 1. 2026

27. ledna si již tradičně připomeneme různými akcemi - společenskými, politickými, či kulturními - Mezinárodní den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Iniciativa několika židovských komunit z různých zemí, včetně té naší, vyvrcholila v roce 2005, kdy se k tomuto tragickému historickému fenoménu přihlásila Organizace spojených národů a datum osvobození vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau zakotvila do globálního povědomí jako významný den. V celosvětovém formátu si tak toto výročí připomínáme po jednadvacáté.

21. 1. 2026

V rámci projektu Terezínské album - Střední Čechy v současné době Institut Terezínské iniciativy digitalizuje vybrané archiválie z fondů mělnického archivu vztahující se k obětem holocaustu z Mělnicka.

Přijďte si 27. 1. od 17:00 do mělnického archivu poslechnout přednášku Lidské osudy ve stínu holocaustu. 

14. 1. 2026

Mohl v naší historii platit zákon, vydaný oficiálními úřady, který porušoval základní lidské právo na volný pohyb, na výběr školy a zaměstnání podle schopností jednotlivce, na volné nakládání se svým vlastním majetkem? Je možné, aby podobné zákony platily i v dnešním světě, v naší moderní společnosti?

22. 12. 2025

Se závěrem roku bychom Vám rádi srdečně poděkovali za veškerou finanční podporu. Upřímně děkujeme všem, kteří v roce 2025 podpořili Institut Terezínské iniciativy prostřednictvím platformy Darujme. Podpora činnosti Institutu Terezínské iniciativy | Darujme.cz

 

Vaše dary mají skutečný a dlouhodobý dopad. Díky nim můžeme rozvíjet vědecký výzkum moderních dějin, udržovat a dále rozvíjet vzdělávací portál holocaust.cz, Databázi obětí holocaustu i naší odbornou knihovnu. Také díky vaší podpoře každoročně organizujeme připomínkovou akci Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-Šoa.

Děkujeme, že s námi pomáháte uchovávat paměť a předávat ji dalším generacím.

22. 12. 2025

Jen pár kilometrů za česko-saskou hranicí se v malé nenápadné budově nad malebným údolím Labe uskutečnilo v prosinci roku 2025 významné pietní shromáždění. Bylo tomu totiž přesně 85 let, kdy do psychiatrické léčebny Sonnenstein v místním malém romantickém městečku Pirna dorazili pacienti až ze vzdálené slezské Opavy. Ti lidé se sem ovšem nepřijeli uzdravit či léčit, čekala je tu smrt.

O dějinách holocaustu a nacistické krutovládě dnes široká veřejnost ví poměrně hodně. I po více jak osmi desetiletích od konce války se však na povrch mohou dostat bílá místa, o kterých se ve veřejném prostoru doposud moc nemluvilo. Jedním z nich je právě Pirna-Sonnenstein.

22. 12. 2025

Odborné veřejnosti není třeba představovat izraelský památník holokaustu Jad Vašem. Připomeňme jen, že byl založen z rozhodnutí Knesetu, izraelského parlamentu, v roce 1953 a od té doby se stal klíčovým místem nejen pro připomínání židovské tragédie, ale také jedinečným centrem historického výzkumu, vzdělávání a shromažďování artefaktů a uměleckých sbírek, které se k holokaustu váží.

Památník si za dobu své existence dokázal vybudovat obrovskou prestiž ve všech souvisejících oborech, kterými se zabývá. S mnoha institucemi po celém světě má uzavřeny dlouhodobé smlouvy o spolupráci, v mnoha zemích existují podpůrné společnosti, které různými způsoby – včetně finančních sbírek – přispívají na jeho činnost.

 

5. 11. 2025
Kardinál Dominik Duka byl jednou z klíčových postav současné české katolické církve, ale z našeho pohledu je třeba zdůraznit, že byl i velice blízkým přítelem židovské komunity. Souviselo to m. j. i s jeho dětstvím v Hradci Králové, kde se jeho rodiče přátelili s mnoha židovskými osobnostmi, mimo jiné i s Viktorem Fischlem, spisovatelem a pozdějším tajemníkem Jana Masaryka. Mnozí z rodinných přátel nepřežili nepřežili holocaust a pan kardinál na ně často s láskou vzpomínal. Toto jeho celoživotní přátelství se ještě prohloubilo v době disentu, kdy se křesťané a Židé ocitli společně v roli nepřátel komunistického režimu. Bylo proto logické, že Dominik Duka stál v devadesátých letech m. j. u zrodu Společnosti Křesťanů a Židů.
Na přelomu tisíciletí měl zásadní podíl na vyřešení církevních restitucí, ale také vždy veřejně odmítal jakékoliv projevy antisemitismu a zůstal až do konce neochvějným přítelem státu Izrael, a to i současné nelehké situaci, kdy několikrát inicioval prohlášení na jeho podporu.
 

Tomáš Kraus