Seminář pro učitele Jáchymka - Výchova k respektu a toleranci
5. - 7. června 2015
Praha
Výchova k respektu a toleranci podle principů otevřené společnosti
První víkendový seminář projektu Výchova k respektu a toleranci podle principů otevřené společnosti se konal od pátku 5. do neděle 7. června 2015 v prostorách sociáního podniku Fokus - Jůnův statek v Praze-Sedlci a v Jáchymce.
Programem navazujeme na dílny Naši nebo cizí? Židé v českém 20. století, které jsme realizovali ve spolupráci se Židovským muzeem v Praze, a dál hledáme v našich moderních dějinách zajímavé příklady z historie soužití Čechů, Židů, Romů, které nám umožní lépe porozumět minulosti a klást si důležité otázky pro současnost.
Semináře se zúčastnilo 13 učitelů z různých typů škol a vzdělávacích institucí. V úvodní páteční části jsme pracovali s vlastní identitou a s pojmem diskriminace. V sobotním velmi intenzivním a horkém dni jsme se zaměřovali na historické příklady diskriminace příslušníků romské menšiny v období meziválečného Československa a na situaci uprchlíků ze Sudet po jejich připojení k Německu v září 1938. Zároveň jsme se zamýšleli nad smyslem a významem menšinových škol na příkladech židovské školy v Jáchymce a romské školy v Užhorodě. V neděli nás čekal přesun do Jáchymky a v ní beseda s pamětníkem panem Čeňkem Růžičkou - potomkem českých Romů perzekuovaných v Letech u Písku a Osvětimi a předsedou sdružení Výbor za odškodnění romského holocaustu.
V příjemném prostředí Jůnova statku jsme pracovali jak v seminární místnosti, tak venku u dětského hřiště. Během přestávek a večer bylo možné využít venkovní posezení restaurace.
Všem lektorům programu: Marii Zahradníkové, Petru Sokolovi a Romanovi Anýžovi se opět podařilo vytvořit velmi pracovní a zároveň přátelskou atmosféru, ve které jsme intenzivně a otevřeně diskutovali o všech otázkách, které témata diskriminace a vztahů většiny k menšinám a menšin k většině otevírají.
Další fotografie ve fotogalerii
Z ohlasů účastníků:
Jak hodnotíte přístup lektorů?
- Bezkonkurenční – dokázali vytvořit příjemnou/přátelskou atmosféru, která ale zároveň byla velmi příznivá k práci. Kdykoli kdokoli mluvil, měl plnou pozornost (vypadalo to, že lektory naše názory skutečně zajímají). Vždy byl prostor a přece bylo utnuto v pravý čas.
Jak hodnotíte obsahovou náplň semináře?
- Velmi dobře. Řada „malých“ jednotlivých témat vedla k poměrně ucelenému obrazu o tématu mnohem širším. Vše gradovalo rozhovorem s pamětníkem.
Jak hodnotíte materiály představené na semináři s ohledem na jejich využité ve výuce?
- Materiálů a metod byla celá řada. Více mě zaujaly metody u aktivity lidská práva, bílí krkavci. Nad materiály a metodami se zamyslím a pokusím se jimi oživit výuku.
Vaše další připomínky, podněty a názory
- Kromě velkého poděkování nemám, co bych uvedl (stranou nechávám skutečně mimořádnou besedu s pamětníkem).
Jak na Vás působila celková atmosféra semináře?
- Jako vždy, úžasné (za vedro nemůžete!)
Seminář se konal za finanční podpory:
Podpořeno grantem z Islandu, Lichtenštejnska a Norska v rámci EHP fondů.
Navštivte také
Na červnovou besedu nad knihou Jak jsem žil, jakým jsem byl navazujeme rozhovorem s panem Martinem Lieblem, spoluzakladatelem a předsedou správní rady Nadačního fondu Dr. Dagmar Lieblové.
“Člověk má možnost změnit běh světa. Nejenže má možnost, ale pokud již tu možnost má, je jeho povinnost, aby to udělal.”
Stolpersteiny připomínají lidi, kteří se stali oběťmi nacistické perzekuce. Během roku existuje řada příležitostí, kdy je čistit, například u příležitosti Jom ha-šoa. Zapojit se ale můžete kdykoli.
I drobná péče o kámen je způsobem, jak udržovat paměť živou.
„Pamatuj na dávné dny, rozvažuj léta minulých pokolení.“ (Deuteronomium 32,7)
V našem krátkém videu ukazujeme, jak stolpersteiny čistit jednoduše a šetrně.
https://www.facebook.com/share/v/1JSU9Y66gP/
Profesor Therkel Stræde z Jihodánské univerzity v Odense patří k předním dánským historikům zabývajícím se holocaustem, okupací a osudy dánských Židů deportovaných do Terezína. Do Prahy a Terezína se vrací pravidelně — nejen jako badatel, ale i jako pedagog, který se dlouhodobě snaží hledat nové způsoby, jak o holocaustu mluvit se současnou generací studentů. V rozhovoru pro Institut Terezínské iniciativy mluví o tom, jak se k tématu dostal, proč je zkušenost dánských Židů specifická a proč dnes podle něj nestačí historii jen „vyprávět“.
Institut Terezínské iniciativy vyhlašuje výtvarnou výzvu pro děti a mladé lidi ve věku 10–16 let, která je součástí příprav na připomínku Jom ha-Šoa v roce 2027. Cílem výzvy je podpořit citlivost dětí k tématu lidského utrpení, empatie a historické paměti prostřednictvím výtvarného vyjádření. Děti mají možnost přemýšlet o tom, proč je důležité připomínat si minulost a jak může paměť pomáhat chránit lidskou důstojnost i dnes. Vybrané výtvarné dílo bude vizuálním podkladem pro připomínku Jom ha-šoa v roce 2027.
Dovolujeme si Vás srdečně pozvat na letošní ročník Veřejného čtení jmen obětí holocaustu Jom ha-Šoa 2026 v Praze, které proběhne od 14 do 17 hodin na Mariánském náměstí u kašny Terezky.
Bude nám ctí, pokud přijmete naše pozvání a osobně se do čtení zapojíte.
Jom ha-Šoa je dnem připomínky obětí holocaustu a varováním před projevy nenávisti, rasismu a lhostejnosti. Smyslem veřejného čtení je vrátit zavražděným jejich jména a důstojnost a zdůraznit osobní odpovědnost každého z nás za ochranu demokratických hodnot a lidských práv.
Téma roku 2026 akcentuje odpovědnost jednotlivce tváří v tvář bezpráví a význam občanské odvahy.