Mezinárodní studentská konference projektu „Identita evropských Romů ve 20. století“
7. - 9. prosince 2017
Praha
Identita evropských Romů ve 20. století
Ve dnech 7. - 9. prosince 2017 se ve Skautském institutu v Praze uskutečnila třídenní mezinárodní studentská konference projektu „Identita evropských Romů ve 20. století“. Účastníky konference byli studenti z České republiky, Slovenska, Německa, Rakouska a jejich čeští a slovenští učitelé, celkem 27 studentů a 13 pedagogů.
Projekt (European Roma Identity in 20th Century, ERI20th), na kterém spolupracují organizace ze sedmi evropských zemí, nabízí od roku 2017 pět akcí, z nichž studentská konference byla třetí v pořadí (navázala na mezinárodní odbornou konferenci, která se konala v Praze v květnu, a letní školu pro pedagogy, kterou ve spolupráci s ITI zrealizovalo Muzeum romské kultury v Brně v srpnu). Studentskou konferenci připravili lektoři a odborní pracovníci Institutu Terezínské iniciativy a Antikomplexu.
Studenti a studentky a jejich učitelé přijeli z pražského gymnázia Duhovka, gymnázia v Ostrově, brněnského gymnázia na tř. Kapitána Jaroše, gymnázia v Moravských Budějovicích, gymnázia v Podbořanech, plzeňského gymnázia na Mikulášském náměstí, z gymnázia Matyáše Rúfusa ve Žiaru nad Hronom, ale také ze střední školy veřejnoprávní TRIVIS v Karlových Varech nebo ze SŠ informatiky, poštovnictví a finančnictví v Brně a z Deutsche Schule v Praze.
Cílem konference bylo představit účastníkům vybraná témata romské historie 20. století, která se významným způsobem podílela na formování jejich identity, pokud lze hovořit o jednotné romské identitě. Debatovalo se zejména o tom, jak otevírat romská témata ve školách a navzdory jejich mnohdy kontroverznímu přijetí studenty, učiteli, vedením škol i rodiči se právě na nich učit empatii, vnímání sebe sama, svých předsudků a pochopení toho, jakým způsobem lze žít ve společnosti, která nezavrhuje odlišnost.
Studenti i učitelé se zabývali historií dvou romských škol – tzv. cikánské školy v Užhorodě a Školy Míru v Květušíně. Historii květušínského experimentu jim podrobněji představil dokument Zatajené dopisy, po jehož zhlédnutí mohli debatovat s režisérem Tomášem Kudrnou, autorkou předlohy i hlavní protagonistkou filmu, romistkou Barborou Šebovou, a historikem Institutu TI Michalem Schusterem.
Druhý den byl program konference věnován holocaustu Romů na našem území – v „horkých“ křeslech zasedli dva aktivisté, kteří se významně podíleli na zveřejnění debaty o vepřínu v Letech u Písku, Růžena Ďorďová a František Lacko, a historik Michal Schuster, který se věnuje současné dokumentaci obětí romského holocaustu, kde navázal na předchozí činnost profesora Ctibora Nečase. Odpoledne navštívili studenti a učitelé Lety u Písku a hřbitov v Mirovicích, kde jsou pohřbeny děti z tábora v Letech. Po návratu na ně čekala derniéra představení „Neprojdeš“ společnosti AraArt, která ve svých představeních představuje formou tzv. divadla utlačovaných každodenní diskriminací, které jsou vystavěni v české společnosti Romové, a ptá se diváků, jak by oni sami takovéto situace řešili. Studenti se do intervencí velice živě zapojili.
Závěr konference patřil návrhům studentů a učitelů, jak by se dala zlepšit výuka romských témat a co by k tomu obě skupiny potřebovaly. V závěrečné reflexi jedna studentka řekla: „Moje škola je hodně rasistická. Jsem ráda, že jsem zde potkala tolik lidí, kteří se o téma zajímají a mají podobné názory jako já. Odjíždím s tím, že se již nebudu bát ve své třídě vystupovat proti protiromským názorům. Díky za to.“
Fotografie z konference
Napsali o nás:
Ivan Machek: Studentská konference „Identita evropských Romů ve 20. století“. Gymnázium Ostrov
Zuzana Kohútová: Študentská konferencia v Prahe. Gymnázium Milana Rúfusa
Mezinárodní studentská konference se konala za podpory:
Navštivte také
27. ledna si již tradičně připomeneme různými akcemi - společenskými, politickými, či kulturními - Mezinárodní den památky obětí holocaustu a předcházení zločinům proti lidskosti. Iniciativa několika židovských komunit z různých zemí, včetně té naší, vyvrcholila v roce 2005, kdy se k tomuto tragickému historickému fenoménu přihlásila Organizace spojených národů a datum osvobození vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau zakotvila do globálního povědomí jako významný den. V celosvětovém formátu si tak toto výročí připomínáme po jednadvacáté.
V rámci projektu Terezínské album - Střední Čechy v současné době Institut Terezínské iniciativy digitalizuje vybrané archiválie z fondů mělnického archivu vztahující se k obětem holocaustu z Mělnicka.
Přijďte si 27. 1. od 17:00 do mělnického archivu poslechnout přednášku Lidské osudy ve stínu holocaustu.
Mohl v naší historii platit zákon, vydaný oficiálními úřady, který porušoval základní lidské právo na volný pohyb, na výběr školy a zaměstnání podle schopností jednotlivce, na volné nakládání se svým vlastním majetkem? Je možné, aby podobné zákony platily i v dnešním světě, v naší moderní společnosti?
Se závěrem roku bychom Vám rádi srdečně poděkovali za veškerou finanční podporu. Upřímně děkujeme všem, kteří v roce 2025 podpořili Institut Terezínské iniciativy prostřednictvím platformy Darujme. Podpora činnosti Institutu Terezínské iniciativy | Darujme.cz
Vaše dary mají skutečný a dlouhodobý dopad. Díky nim můžeme rozvíjet vědecký výzkum moderních dějin, udržovat a dále rozvíjet vzdělávací portál holocaust.cz, Databázi obětí holocaustu i naší odbornou knihovnu. Také díky vaší podpoře každoročně organizujeme připomínkovou akci Veřejné čtení jmen obětí holocaustu - Jom ha-Šoa.
Děkujeme, že s námi pomáháte uchovávat paměť a předávat ji dalším generacím.
Jen pár kilometrů za česko-saskou hranicí se v malé nenápadné budově nad malebným údolím Labe uskutečnilo v prosinci roku 2025 významné pietní shromáždění. Bylo tomu totiž přesně 85 let, kdy do psychiatrické léčebny Sonnenstein v místním malém romantickém městečku Pirna dorazili pacienti až ze vzdálené slezské Opavy. Ti lidé se sem ovšem nepřijeli uzdravit či léčit, čekala je tu smrt.
O dějinách holocaustu a nacistické krutovládě dnes široká veřejnost ví poměrně hodně. I po více jak osmi desetiletích od konce války se však na povrch mohou dostat bílá místa, o kterých se ve veřejném prostoru doposud moc nemluvilo. Jedním z nich je právě Pirna-Sonnenstein.
Odborné veřejnosti není třeba představovat izraelský památník holokaustu Jad Vašem. Připomeňme jen, že byl založen z rozhodnutí Knesetu, izraelského parlamentu, v roce 1953 a od té doby se stal klíčovým místem nejen pro připomínání židovské tragédie, ale také jedinečným centrem historického výzkumu, vzdělávání a shromažďování artefaktů a uměleckých sbírek, které se k holokaustu váží.
Památník si za dobu své existence dokázal vybudovat obrovskou prestiž ve všech souvisejících oborech, kterými se zabývá. S mnoha institucemi po celém světě má uzavřeny dlouhodobé smlouvy o spolupráci, v mnoha zemích existují podpůrné společnosti, které různými způsoby – včetně finančních sbírek – přispívají na jeho činnost.
