Téma Anne Franková
Ve školním roce 2018/2019 jsme spolu s Nadací Milana Šimečku ze Slovenska a s Anne Frank House z Nizozemska realizovali mezinárodní projekt „Téma Anne Franková. Využití osobního příběhu jako cesta k aktivnímu občanství“. Cílem bylo vytvořit platformu spolupracujících organizací a pedagogů, kteří ve svém životě a práci uplatňují principy demokratického soužití, pomáhají žákům rozvíjí schopnost kriticky myslet, občansky se angažovat a hledat cesty, jak čelit předsudkům a diskriminaci. Jedním, ne však jediným, ze způsobů, jak motivovat mladé lidi, aby o těchto tématech přemýšleli, je zapojit se do vrstevnického vzdělávání při prezentaci výstavy „Nechte mne být, jaká jsem. Životní příběh Anne Frankové“.
Příběh Anne Frankové je dnešním mladým lidem blízký, a to i díky jazyku, který Anne, ačkoliv žila před sedmdesáti lety, používá. Dokáží se ztotožnit s tím, co si Anne myslí a co prožívá. Její příběh jim pomáhá porozumět i dnešní době, příběhům dnešních mladých lidí, kteří čelí předsudkům z důvodu národnosti, náboženství, barvě pleti, pohlaví, sexuální orientaci nebo příslušnosti k nějaké skupině a musí se s nimi vypořádat.
Nechte mne být, jaká jsem. Životní příběh Anne Frankové
Putovní výstava a její doprovodný vzdělávací program je založen na metodě vrstevnického vzdělávání. Žáci tak sami provádějí výstavou své spolužáky a předávají si informace přímo mezi sebou. Žáci, kteří se rozhodnou stát se průvodci výstavou, projdou tréninkem pod vedením našich lektorek. Ve školním roce 2018/2019 jsme v rámci projektu realizovali pět takovýchto tréninků (Brno – Gymnázium Kapitána Jaroše a Gymnázium Křenova, ZŠ Londýnská Praha, Gymnázium a hudební škola hl. m. Prahy, ZŠ Jílové u Prahy, ZŠ Morkovice). Studenti díky tréninku zvládnou vysvětlit dějinné události způsobem, kterému jejich vrstevníci rozumí, a dokonce moderovat diskusi na téma předsudky a diskriminace, čímž předčili i naše očekávání.
Výstavu Nechte mne být, jaká jsem. Životní příběh Anne Frankové vytvořil Anne Frank House v Amsterodamu. Existuje v mnoha jazykových verzích. Slovenskou verzi výstavy koordinuje právě Nadácia Milana Šimečku. Slavnostní první uvedení slovenské verze výstavy proběhlo v dubnu 2019 v Bratislavě.
Trénink průvodců výstavou absolvovalo v ČR 104 studentů, kteří pak provedli výstavou více než 1800 žáků. Šest studentů – tři z ČR a tři ze Slovenska – se účastnilo studentské výměny do sousední země, kde pro ně byly připraveny vzdělávací aktivity, ale také sdíleli své zkušenosti s budoucími průvodci. O své zkušenosti se podělili také se 40 pedagogy na letní škole „Výchova k respektu a toleranci. Role příběhu ve výuce“. Zde se společně s pedagogy seznámili také s dalšími příběhy, tentokrát z českého a slovenského prostředí, a také s možností pokračovat v projektu v příštích letech. V rámci letní školy jsme spolupracovali s Muzeem romské kultury a naší lektorované prohlídky se účastnili také další hosté pietního aktu v Hodoníně u Kunštátu.
Letní škole předcházeli semináře v Amsterdamu „The story that inspires. Příběh Anne Frankové“, kterého se účastnilo 19 lektorů, historiků a pedagogů, a semináře pro učitele v Praze „Výchova k respektu a toleranci. Nechte mě být, jaká jsem.“
V rámci seminářů byla učitelům představena výstava „Nechte mne být, jaká jsem. Životní příběh Anne Frankové“. Řada z nich využila příležitosti a zamluvila si výstavu pro svou školu.
Mezinárodní spolupráce
V uplynulém školním roce jsme navázali na tradici našich vzdělávacích seminářů pro učitele založených na metodě Tváří v tvář historii. Spolupráce s partnery ze Slovenska a Nizozemska vedla k inovaci aktivit, rozšíření úhlu pohledu o společné jmenovatele a vnesla evropský kontext. Povedlo se vytvořit velmi silnou mezinárodní skupinu učitelů a lektorů, která má chuť pokračovat ve spolupráci i po skončení projektu. Za důležité považujeme i spojení historiků akademiků, lektorů, pedagogů a studentů. Ukázalo se, že je nesmírně obtížné pracovat společně, protože tyto skupiny mluví často „jiným jazykem“ a jejich ambice a také možnosti se liší. Proto považujeme za nesmírně důležité využít „zasetá semínka spolupráce“ a v nastaveném trendu pokračovat.
Na projektu spolupracovali:
Realizace projektu Téma Anne Franková byla podpořena prostřednictvím Projektu mobility osob Erassmus+.
Jednotlivé aktivity byly spolufinancovány:
Institut Terezínské iniciativy je dlouhodobě přijímající organizací pro dobrovolníky rakouského programu Gedenkdienst.
V letošním roce se naši dobrovolníci budou věnovat mj. vzdělávání. Středním školám nabízíme program v němčině využívající metody CLIL. Pokud máte zájem přiblížit studentům pod vedením rodilých mluvčích symboliku Stolpersteinů ve vašem okolí, napište nám na Jana.korabova@terezinstudies.cz.
Z logistických důvodů preferujeme spolupráci se školami v Praze a ve Středočeském kraji.
Jom ha-šoa probíhá ve více než 40 městech v České republice. Pokud se chcete ve Vašem městě též zapojit, napište nám na jana.korabova@terezinstudies.cz. Pro lokální organizátory plánujeme setkání, kde sdílíme všechny informace, ale též tipy na doprovodný program. Připojit se mohou města, instituce, spolky nebo aktivní občané včetně studentů.
Na červnovou besedu nad knihou Jak jsem žil, jakým jsem byl navazujeme rozhovorem s panem Martinem Lieblem, spoluzakladatelem a předsedou správní rady Nadačního fondu Dr. Dagmar Lieblové.
“Člověk má možnost změnit běh světa. Nejenže má možnost, ale pokud již tu možnost má, je jeho povinnost, aby to udělal.”
Stolpersteiny připomínají lidi, kteří se stali oběťmi nacistické perzekuce. Během roku existuje řada příležitostí, kdy je čistit, například u příležitosti Jom ha-šoa. Zapojit se ale můžete kdykoli.
I drobná péče o kámen je způsobem, jak udržovat paměť živou.
„Pamatuj na dávné dny, rozvažuj léta minulých pokolení.“ (Deuteronomium 32,7)
V našem krátkém videu ukazujeme, jak stolpersteiny čistit jednoduše a šetrně.
https://www.facebook.com/share/v/1JSU9Y66gP/
Profesor Therkel Stræde z Jihodánské univerzity v Odense patří k předním dánským historikům zabývajícím se holocaustem, okupací a osudy dánských Židů deportovaných do Terezína. Do Prahy a Terezína se vrací pravidelně — nejen jako badatel, ale i jako pedagog, který se dlouhodobě snaží hledat nové způsoby, jak o holocaustu mluvit se současnou generací studentů. V rozhovoru pro Institut Terezínské iniciativy mluví o tom, jak se k tématu dostal, proč je zkušenost dánských Židů specifická a proč dnes podle něj nestačí historii jen „vyprávět“.














