Téma Anne Franková
Ve školním roce 2018/2019 jsme spolu s Nadací Milana Šimečku ze Slovenska a s Anne Frank House z Nizozemska realizovali mezinárodní projekt „Téma Anne Franková. Využití osobního příběhu jako cesta k aktivnímu občanství“. Cílem bylo vytvořit platformu spolupracujících organizací a pedagogů, kteří ve svém životě a práci uplatňují principy demokratického soužití, pomáhají žákům rozvíjí schopnost kriticky myslet, občansky se angažovat a hledat cesty, jak čelit předsudkům a diskriminaci. Jedním, ne však jediným, ze způsobů, jak motivovat mladé lidi, aby o těchto tématech přemýšleli, je zapojit se do vrstevnického vzdělávání při prezentaci výstavy „Nechte mne být, jaká jsem. Životní příběh Anne Frankové“.
Příběh Anne Frankové je dnešním mladým lidem blízký, a to i díky jazyku, který Anne, ačkoliv žila před sedmdesáti lety, používá. Dokáží se ztotožnit s tím, co si Anne myslí a co prožívá. Její příběh jim pomáhá porozumět i dnešní době, příběhům dnešních mladých lidí, kteří čelí předsudkům z důvodu národnosti, náboženství, barvě pleti, pohlaví, sexuální orientaci nebo příslušnosti k nějaké skupině a musí se s nimi vypořádat.
Nechte mne být, jaká jsem. Životní příběh Anne Frankové
Putovní výstava a její doprovodný vzdělávací program je založen na metodě vrstevnického vzdělávání. Žáci tak sami provádějí výstavou své spolužáky a předávají si informace přímo mezi sebou. Žáci, kteří se rozhodnou stát se průvodci výstavou, projdou tréninkem pod vedením našich lektorek. Ve školním roce 2018/2019 jsme v rámci projektu realizovali pět takovýchto tréninků (Brno – Gymnázium Kapitána Jaroše a Gymnázium Křenova, ZŠ Londýnská Praha, Gymnázium a hudební škola hl. m. Prahy, ZŠ Jílové u Prahy, ZŠ Morkovice). Studenti díky tréninku zvládnou vysvětlit dějinné události způsobem, kterému jejich vrstevníci rozumí, a dokonce moderovat diskusi na téma předsudky a diskriminace, čímž předčili i naše očekávání.
Výstavu Nechte mne být, jaká jsem. Životní příběh Anne Frankové vytvořil Anne Frank House v Amsterodamu. Existuje v mnoha jazykových verzích. Slovenskou verzi výstavy koordinuje právě Nadácia Milana Šimečku. Slavnostní první uvedení slovenské verze výstavy proběhlo v dubnu 2019 v Bratislavě.
Trénink průvodců výstavou absolvovalo v ČR 104 studentů, kteří pak provedli výstavou více než 1800 žáků. Šest studentů – tři z ČR a tři ze Slovenska – se účastnilo studentské výměny do sousední země, kde pro ně byly připraveny vzdělávací aktivity, ale také sdíleli své zkušenosti s budoucími průvodci. O své zkušenosti se podělili také se 40 pedagogy na letní škole „Výchova k respektu a toleranci. Role příběhu ve výuce“. Zde se společně s pedagogy seznámili také s dalšími příběhy, tentokrát z českého a slovenského prostředí, a také s možností pokračovat v projektu v příštích letech. V rámci letní školy jsme spolupracovali s Muzeem romské kultury a naší lektorované prohlídky se účastnili také další hosté pietního aktu v Hodoníně u Kunštátu.
Letní škole předcházeli semináře v Amsterdamu „The story that inspires. Příběh Anne Frankové“, kterého se účastnilo 19 lektorů, historiků a pedagogů, a semináře pro učitele v Praze „Výchova k respektu a toleranci. Nechte mě být, jaká jsem.“
V rámci seminářů byla učitelům představena výstava „Nechte mne být, jaká jsem. Životní příběh Anne Frankové“. Řada z nich využila příležitosti a zamluvila si výstavu pro svou školu.
Mezinárodní spolupráce
V uplynulém školním roce jsme navázali na tradici našich vzdělávacích seminářů pro učitele založených na metodě Tváří v tvář historii. Spolupráce s partnery ze Slovenska a Nizozemska vedla k inovaci aktivit, rozšíření úhlu pohledu o společné jmenovatele a vnesla evropský kontext. Povedlo se vytvořit velmi silnou mezinárodní skupinu učitelů a lektorů, která má chuť pokračovat ve spolupráci i po skončení projektu. Za důležité považujeme i spojení historiků akademiků, lektorů, pedagogů a studentů. Ukázalo se, že je nesmírně obtížné pracovat společně, protože tyto skupiny mluví často „jiným jazykem“ a jejich ambice a také možnosti se liší. Proto považujeme za nesmírně důležité využít „zasetá semínka spolupráce“ a v nastaveném trendu pokračovat.
Na projektu spolupracovali:
Realizace projektu Téma Anne Franková byla podpořena prostřednictvím Projektu mobility osob Erassmus+.
Jednotlivé aktivity byly spolufinancovány:
Díky štědré podpoře různých dárců jsme mohli doplnit náš knihovní fond o nové knihy. Je mezi nimi široká nabídka odborné literatury v němčině, angličtině a češtině, která doplňuje náš stávající fond.
Rádi bychom zde našim čtenářům představili několik zajímavostí. Kompletní seznam nových přírůstků naleznete v níže uvedeném dokumentu PDF.


Institut Terezínské iniciativy spolu s naší partnerskou organizací ze Slovenska, Institutem lidských práv, pořádá webinář pro pedagogy, "Popírání a zkreslování holocaustu, historie a rozdíly". Koná se ve čtvrtek 29. května v 16:00 a jde o první workshop pro pedagogy a pedagožky v rámci projektu "Proti zkreslování holocaustu ve vzdělávání." Jménem Institutu Terezínské iniciativy bychom vás rádi na tento workshop pozvali.
Při příležitosti zasedání Mezinárodní rady Muzea Auschwitz uctili její členové m.j. památku židovských a romských obětí pracovního tábora Treblinka v místě jejich hromadných hrobů. Na snímku T. Kraus, Colette Avital a Roman Kwiatkowski.
V neděli 11. května 2025 proběhl na pohřebišti bývalého koncentračního tábora v Letech u Písku již tradiční pietní akt k uctění památky obětí Romů a Sintů z Čech a Moravy. Za dobu fungování táborem prošlo 1300 lidí, z toho 335, převážně dětí, zde díky nelidskými podmínkám zemřelo. Po hromadném transportu v roce 1943 do vyhlazovscího tábora Auschwitz - Birkenau byly budovy tábora srovnány se zemí a spáleny.
Celý svět zná díky Spielbergově filmu Schindlerův seznam příběh záchrany 1200 židovských vězňů na sklonku druhé světové války. Celý svět ví, kdo byl Oskar Schindler a proč se stal symbolem dobra v době vlády zla. Jenomže ten stejný svět vůbec netuší, kde se ten srdcervoucí příběh vlastně odehrál. To by se teď mohlo změnit.
Muzeum Mladoboleslavska a Státní okresní archiv v Mladé Boleslavi organizují výstavu (ne)Návraty, sledující příběhy lidí, kteří museli Boleslav za války opustit, těch, co se po válce nevrátili i těch, co ano, a příběhy jejich poválečných osudů.